Tomáš Feřtek: Čím dál víc absolventů škol, které potkávám, neumí napsat kloudnou větu. Je třeba změnit výuku psaní. Jak?

Pravidelně se v posledních letech setkávám s absolventy a absolventkami středních škol, včetně prestižních gymnázií, jejichž schopnost psát je nečekaně nízká. Jsou chytří, informovaní, motivovaní, zvládnou pravopis, velká písmena, jakž takž ovládají interpunkci, ale vystavět srozumitelnou větu, která by se nezapletla sama do sebe, natož vybudovat strukturu složitějšího textu, například seminární či bakalářské práce, je úkol nad jejich síly. Důvody těch nízkých kompetencí se opakují. Na škole se s psaním skoro nepotkali.

Na středních školách, včetně většiny gymnázií a lyceí, se píše minimálně. Fakticky jen v hodinách češtiny. Počítá se ale s tím, že v závěru středoškolského studia budou maturanti ovládat přinejmenším deset slohových útvarů: úvahu, vypravování, líčení, popis, zprávu, článek, referát, formální dopis, ale v maturitní nabídce může být i reportáž nebo fejeton… To znamená, že u každého z nich musí pedagog žákům vysvětlit, jaké jsou zákonitosti toho útvaru, jaké mají využívat jazykové prostředky, napsat ho s nimi, ideálně vícekrát a pokaždé jim ve zpětné vazbě vysvětlit, co udělali a neudělali dobře. To je, při množství další látky a úkolů, nereálné. Učitelé navíc sami většinu těch útvarů znají jen z učebnice, až na pár výjimek píší velmi málo. Něco dobře napsat, to je především věc tréninku a na ten není čas. Navíc když honíte deset zajíců najednou…

Na průmyslovkách je situace ještě horší. Není nic výjimečného, když maturant během studia napsal jen tři čtyři slohy. Takže se slohovým útvarem, který píše u maturity, se často setká poprvé. Proto vybírá to, co mu přijde nejsnazší. Zprávu, vypravování, popis pracovního postupu. Jenže co je to za informaci, ať už pro budoucího zaměstnavatele nebo vysokou školu, že někdo na jedničku napsal recept na smažení palačinek, reportáž s prvky sci-fi na téma přílet mimozemšťanů nebo úřední dopis se žádostí o podporu charitativní organizace. Když se za rok ocitne před nutností napsat seminární práci, shromáždit informace, argumentovat, citovat odbornou literaturu, vybudovat strukturu kapitol, je bezradný. Protože doteď jen pořád dokola „vybíral vhodné jazykové prostředky“.

Esej se dá psát (a jinde se opravdu píše) ve všech předmětech. V zeměpisu píšete esej na téma geografické příčiny ekonomického zaostávání v Africe, ale stejně tak můžete psát na učilišti v předmětu technologie argumentační esej o oprávněnosti zákazu dieselů v evropských městech.

Jedním z možných řešení je postupný přechod na anglosaský systém psaní argumentačních esejů, což je vyzkoušený a funkční způsob, jak učit žáky vyjadřovat písemně své myšlenky. A formulování a přesné vyjadřování vlastních myšlenek, to je podstata dobrého textu. Ne snaha o napodobování slohových útvarů, které se v reálném životě už často dávno nevyskytují.

Pokud bychom nejpozději na střední škole přešli k tomuto způsobu výuky psaní a u maturity se psal jen argumentační esej, mělo by to hned několik výhod. Pokud by učitelé měli za úkol žáky naučit fakticky jen tento útvar, zvýšila by se šance zopakovat ho tolikrát, aby maturanti esej s jistotou ovládali. Argumentační esej má jasná pravidla a strukturu, dají se dohledat na HowWiki. Nutí vás přehledně argumentovat, rozvrhnout si myšlenky. Což jsou všechno věci, které dnešním absolventům zásadně chybějí. Dá se psát (a jinde se opravdu píše) ve všech předmětech. V zeměpisu píšete esej na téma geografické příčiny ekonomického zaostávání v Africe, ale stejně tak můžete psát na učilišti v předmětu technologie argumentační esej o oprávněnosti zákazu dieselů v evropských městech. Jedním z možných pozitivních důsledků by mohlo být, že by i všichni učitelé ovládali základy psaní a psané argumentace. Protože dnes je pěstování těchto dovedností obvykle jen na učitelích češtiny. I proto jsou výsledky tak rozpačité.

Obvyklý odborný protiargument zní, že slabí žáci – v tomto případě jsou míněni hlavně maturanti z učilišť a nástaveb – by něco takového nezvládli. Ale argumentační esej je velmi flexibilní struktura. Můžete dodržet jeho pravidla, a přitom vystačit s velmi jednoduchými myšlenkami a jazykem. Navíc nám nic nebrání zavést jeho výuku už na druhý stupeň základní školy. Některé školy to dělají. Když to zvládnou děti na druhém stupni, asi je šance, že to maturant ani na učilišti nezapomene. Výhoda je právě v tom, že pokud už od základní školy strukturu eseje trénujete, spíše jí porozumíte a stane se pro vás běžným způsobem budování argumentace.

Pokud vám pořád není jasné, cože to vlastně je ten argumentační esej a neumíte si pod tím nic představit, tak jste právě jeden dočetli. Obhajoval tezi: Je třeba změnit výuku psaní, začněme psát argumentační eseje. Mimochodem první reakce na tento návrh zněly, že by se esej dal přidat mezi maturitní slohové útvary. V zásadě je to vstřícný přístup, ale současný problém s výukou psaní asi nevyřešíme tím, že místo deseti zajíců jich budeme honit jedenáct.

Převzato a upraveno se svolením autora z jeho blogu na respekt.cz.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

30

 
9 Počet vláken diskuze
21 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Markéta M.
Markéta M.

Pane Feřteku,
pokládám si otázku, jestli je vůbec fér chtít po školácích a středoškolácích argumentaci jako takovou. Spousta dospělých snad ani netuší co to argument je, natož aby dokázali argumentovat slovně…něco napsat(tedy kromě nákupního seznamu) je pro ně často zhola nemožné.

Tudíž, proč by měli mladí absolventi umět psát argumentační eseje?
Dokázali by, tyto eseje, alespoň někteří dospělí pochopit a ocenit?
K čemu by to těm mladým vlastně bylo?

:))))Touto krátkou, lehce ironickou úvahou snad nikoho neurazím.

Lea
Lea

Což o to.Učit bychom to žáky asi opravdu měli.O tom žádná.Ale chtít to takhle najednou zrovna po maturantech- nemyslím.Kolik času by na to potřebovali? A stěžejní otázka?- kdo a jak by to hodnotil? Už teď je s hodnocením těch opravdu jednoduchých“slohů“ docela problém.

Zdena
Zdena

Já jsem chodila na gympl v osmdesátých letech – psali jsme slohové kompozice z češtiny , ruštiny , angličtiny nebo němčiny každé čtvrtletí velké a spoustu malých během školního roku , také se daleko více četlo – a v tom já ( jako dnes středoškolská učitelka jazyků ) vidím problém zásadní ! V dnešní době se všechno hledá na internetu , mladí ani děti nečtou knížky , na internetu si najdou obsah a to jim stačí . Moje generace chodila do knihovny – vyhledávat si informace a hlavně jsme od dětství stále četli a půjčovali si každý týden nové knížky… Číst vice »

Káča
Káča

Začíná to už na 1. stupni základní školy. Na všechno máme pracovní sešity a stačí tedy doplnit pouze i/y či s/z atd. Zcela šokovana jsem byka ve 4. třídě u syna. Paní učitelka místo poznámek z vlastivědy jim tyto tiskne a lepi do sešitu. Proč netuším. Odnaučujeme děti psát a o slohu už raději ani nemluvim. To jsne to dopracovali.

Kateřina *
Kateřina *

U argumentační eseje je předpoklad, že student ovládá dané téma, něco o něm ví a má jasně vyhraněný názor. Vzhledem k celostátnímu zadání maturitních zkoušek mi to přijde jako velmi ošemetná věc. Jak by třeba dítě z „Nemanic“ mohlo argumentovat pro/proti službám, zboží, které jsou dostupné pouze ve velkoměstech? A naopak, jak bude „Pražák“ argumentovat ne/výhody chovu hospodářských zvířat? Je to silně diskriminační a velmi těžké, zvolit téma, které nebude preferenční pouze pro jednu část studentů. Úvaha je v tomto ohledu mnohem benevolentnější a také obsahuje názor studenta, ale může obsahovat i jeho váhání a nejistotu.

Pavel
Pavel

Pavel

Pavel
Pavel

Upřímně, někdy mě napadá, že jsem vlastně oligofrenní jedinec – narozen za totalitního režimu, bez schopnosti mít vlastní názor, vychován stupidními totalitními kantory a kantorkami s totalitními, zastaralými názory a metodami, navštěvující taková prehistorická a veskrze zbytečná místa jako jsou knihovny… jsem totálně zdeformován stupidním totalitním frontálním výkladem a absolutně neznalý čehokoliv, nač kterýkoliv dnešní „mlamoj“ ukáže :-) Jedna věc je pravda – mít ve své době coby žák takový přístup k informacím, jako je dnes, liboval bych si. Informace měly cenu zlata a kdo měl někde někoho známého z oboru, měl doslova poklad. Bohužel – namísto toho, aby studenti… Číst vice »

Pavel
Pavel

Zlepšit školství, aby všichni absolventi uměli,psát, číst a počítat, ale problém je jinde.Každý chce a musí mít maturitu, vysokou školu, ale proč když na to nemá.co když z něho múže být špičkový řemeslník? Pak řešíme problém, že chytrý studentík na potřetí nezvládl maturitu.Co s tím státe uděláš? Máme 100 vys.škol na 10 mil.obyvatel.Všichni jsou „chytří“, ale žádný laureát Nobelovy ceny.Prostě už by měl někdo pochopit, že vzdělání není a nemůže být pro všechny a polovina „studentíků“ na škole nemá co dělat, ale naopak toto podporujeme, např.co je to za nesmysl učební obor s maturitou za 4 roky.Dříve se učil 3… Číst vice »

Dominik
Dominik

Není to jen v psaní, ale i ve čtení. V dnešní době se méně čte i to vytváří tuto deformaci. V nemalé míře k tomu přispívají i sociální sítě.