Tomáš Feřtek: Testy přijímacích zkoušek na střední školu – zbraň hromadného ničení. Generujeme řady pologramotných deváťáků

„To přece nemá nic společného s tím, jestli ty děti rozumí rodné řeči a umí ji používat. To je normální češtinářský teror.“ Určování vidu, rodu a třídy slovesa, větněčlenská platnost výrazu, jednočlenná věta, vedlejší věta příslovečná příčinná (důvodová)… Mojí ženě, jinak po dlouhá léta češtinářce na venkovské škole, kde se snažila, aby děti bavilo čtení a psaní, máloco zvedne mandle tak spolehlivě jako test v nejmenovaném deníku, který měsíční sérii vzdělávacích lekcí a opakovacích testů k přijímačkám uvedl titulkem: Co vás čeká a nemine.

Testy zpracovala firma, která vydělává na rodičovském strachu z přijímaček organizováním přípravných kurzů. Má v té oblasti slušnou pověst a rozhodně existují i horší. Tak v čem je problém? Co je špatného na tom, že dítě umí určit… Vždyť to opravdu je učivo předepsané základním školám a leccos z toho opravdu v přijímačkách bude.

Problém to je. Nejde totiž o to, zda někdo umí, nebo neumí něco určit a pojmenovat lingvistickým termínem, ale co se vinou pilování téhle pro většinu populace neužitečné znalosti nenaučí. Čas na výuku je omezený a zrovna dílny čtení nebo psaní jsou časově náročná činnost.  Jenže zajímá někoho, zda dítě, které chce jít na maturitní střední školu, umí přesně číst a přesně psát? Což by tam mimochodem opravdu užilo.

Ne, na to se nikdo neptá.  Zkoušíme věci, které jsou užitečné (a opravdu jen některé) možná pro mě, který se redigováním a psaním živím. A leccos z toho jsem musel v praxi dostudovat. Jenže v deváté třídě, zvláště pokud se vyjadřujete v holých větách nebo jednoduchých souvětích a pro jistotu píšete co nejméně, je to jalová znalost. Kromě jiného proto, že pokud ji prakticky nepoužíváte, rychle ji zapomenete. Jenže jste kvůli ní ztratili čas, v němž jste se mohli naučit něco užitečného.

V tomto smyslu jsou testy přijímacích zkoušek zbraní hromadného ničení vzdělanosti. Rodiče a učitelé z nich čtou jako z orákula příští osudy svých dětí a žáků. A co tam vidí? Co požadují bohové vzdělávání? Žádná schopnost vyjádřit písemně zajímavé myšlenky, žádná schopnost přesně interpretovat text; jen češtinářský teror jako falešný obraz toho, co to znamená „umět češtinu“.

Mimochodem v matematice je to velmi pravděpodobně to samé, nedávno se na to téma diskutovalo na semináři České jednoty matematiků a fyziků. Trénujeme úpravy rovnic a algebraických výrazů, s nimiž se v praxi setká tak procento populace, a navíc je dnes umí vyřešit každý druhý mobil, ale děti v devítce neumí sestavit tu nejjednodušší rovnici a používat trojčlenku. O čemž svědčí právě výsledky některých úloh v jednotných přijímačkách.

Nevzděláváme populaci lingvistů, ale lidi, po kterých bychom měli chtít, aby pochopili, co se doopravdy píše v novinách, aby rádi četli i beletrii a uměli napsat bez chyb obchodní dopis, post na Facebook nebo blog. Aktuální podobou přijímaček však jen rozšiřujeme řady pologramotných deváťáků, kteří neumí pořádně mluvit, číst ani psát – a maskují to tím, že v přijímacím testu správně určili personifikaci a neurčité a záporné zájmeno.

Sloupek vyšel 19.2. na blogu autora v Respektu.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

193

 
33 Počet vláken diskuze
160 Počet reakcí v diskuzi
3 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Robert Čapek
Robert Čapek

Bravo!

Simona
Simona

„Znalosti“, o kterých se píše v článku jsem již dávno zapomněla. Stejně, jako spoustu dalších nepotřebností, které se do mne ve škole snažili nalít. Škola pro mne znamená pouze docházka do budovy vynucená státem. Je škoda, že tam obvykle člověk nenajde nic víc… Spousta zbytečně stráveného času, který by se dal využít mnohem lépe. Asi bych i řekla, že škola mi mnohem více vzala než dala.

Anna-Marie
Anna-Marie

Prosím, byl by odkaz na nějaký ukázkový test, který vyžaduje určování slovesných tříd a podobně? Teď jsem koukla na ukázkové testy Cermatu a tento dojem z nich rozhodně nemám (mohu se samozřejmě mýlit, neprocházela jsem to detailně, mohla jsem se dívat na špatné testy…). Možná by bylo lepší, kdyby autor rozebral konkrétní test a řekl, co je na něm špatně?

lea
lea

A to se ještě článek nezmiňuje vůbec o tom,že by se tyto jednotné přijímačky daly ještě“ vylepšit“ o pevně určený a jak jinak ,samozřejmě jednotný minimální počet bodů, nutný k přijetí na střední školu. Ministr Plaga tomuto tlaku zatím odolal,ale kdo ví,co bude dál.

Jirka_26
Jirka_26

Perfektní článek, poukazující na vynucování výpalného kvůli věcem, které nikdo k životu nepotřebuje. Jaksi si nepamatuji, že bychom za bolševika na přijímačky toto potřebovali vědět, prostě se napsal docela náročný diktát a bylo to. A byl tak náročný, že ho trojkař nedal. Takže se hned vytřídili ti, co na střední školu měli a neměli. A jestli v současné době nikdo nic takového není schopný dát dohromady a deváťáci mají problém s gramatikou a pravopisem, tak je něco v základním školství špatně. Už jen za ten stupidní systém doplňování slov do předtištěných okének bych pověsil autora za koule do průvanu. Dítě… Číst vice »

Jiří
Jiří

Vážený Tomáši, delší dobu pročítám Vaše příspěvky ke všemu co se u nás ve školství odehrává a dnes jsem se rozhodl Vás veřejně oslovit s nabídkou. Dovoluji si Vám zprostředkovat místo třídního učitele na běžné základní škole, dohodl jsem se s naší paní ředitelkou a od 1. září 2019 můžete na rok tuto práci vykonávat. Po všem co jsem četl jsem přesvědčen, že naší školu obohatíte nejen v rovině metodické, ale především přímo v praxi budete naším vzorem. Kontaktovat mne můžete na níže uvedeném mailu a ostatní dohodneme při osobním setkání, myslím si, že i Vás praktická zkušenost obohatí do… Číst vice »

Pavel
Pavel

Dobrý den, děkuji za výstižný článek . Opravdu má autor pravdu a ti, kteří se podílejí na přípravě přijímacích testů by se měli tímto článkem inspirovat.Jan Ámos Komenský by dnešní stav školství jistě nehodnotil kladně .

Pavel
Pavel

Podle autora by vlastně adepti na vyšší stupeň vzdělávání nemuseli z teorií nic umět. Nejen z češtiny. Jistě by se i tací uživili, ale rukama. Pokud se chce někdo živit hlavou, musí v ní něco mít a to i takové vědomosti, které třeba dělník ve fabrice nebo prodavačka nikdy potřebovat nebudou. Kdysi se lidé dělili na pracující a inteligenci. Obojí je značně zavádějící, ale zásadní rozdíl zůstává. Bohužel ne všechno za nás vymyslí chytré stroj, tak jako ne všechno jde vyrobit na pásu nebo na lisu.

Jirka_26
Jirka_26

Ještě jedna věc – základní škola by měla být relativně náročná a dostat do žáků co nejvíce vědomostí, protože v praktickém životě z 99% nejvíce používate to, co jste se naučili na základce. Jistě, holkám třeba fyzika nešla, ale určitě zvládly v matematice násobilku, výpočet plochy a objemu a pochopili, co je kilo a tuna. Zkuste si vzpomenout, co nejvíce v praktickém životě používáte za vědomosti – a skončíte u základní školy. Kvadratické rovnice atd. možná někdo využívá v profesi, ale ne v životě. Mohu mít sice určité výhrady k bolševickému systému výuky (spíš problém učitele), ale proti dnešku to… Číst vice »

Pavel
Pavel

Problematika je, domnívám se, opět hlubší, než se zdá – z přijímacích a maturitních zkoušek se stal pouhý byznys, to je jedna věc. Já osobně na svá školní léta vzpomínám v dobrém :-) Druhá věc je, že kantor by měl vycházet z praktických znalostí dětí – potíž je,že praktické znalosti řady dětí jsou v dnešní době minimální, jednak díky přístupu rodičů, kteří razí teorii, že od určitého věku jejich přístup totálně supluje škola a mají ji v podstatě za jakési odkladiště, aniž by se zajímali o cokoliv dalšího, jednak díky vražedné filosofii dneška „nemusímnicvěděthlavněkdyžvímkdetonajdu“ (ale co s tím potom budu… Číst vice »

Jaroslav
Jaroslav

Jsou a mají být SŠ výběrové školy nebo tam musí „postoupit“ každý? Jestli jsou pro všechny, jako např. v USA, jsme na svém. Ještě musíme zrušit maturitní zkoušky. Berou se i čtyřkaři, stačí? A je jedno, jestli se dělají nějaké přijímačky nebo ne. To je dávno už jen mýtus. A mohu jen potvrdit slova autora, že generují pologramotné žáky.

Johana
Johana

Nejde přece o to, aby se na střední školy dostaly všichni, ale aby ty přijímačky měly hlavu a patu. Aby děti prokazovaly praktické znalosti jevů a ne teorii, která se jim beztak vypaří z hlavy. V posledních dvou ročnících se už vlastně neučí češtinu, ale jak udělat přijímačky. A mimochodem v mezinárodních měřítcích vycházejí naši žáci a studenti velice velice špatně…..protože „znají“ teorii, ale ani za mák nerozumí textům co čtou. Čtenářské schopnosti jsou u nás tragické. A není to o tom, kolik přečetli knih, ale o tom jestli pochopili text. Krucinál, jak to, že to více rodičům nevadí? Vidím… Číst vice »

Vladimír
Vladimír

Dobrý den. Myslím si, že znalost mateřského jazyka a matematiky by v případě, že student chce úspěšně absolovat střední školu, měla být mnohem větší, než porozumění psaného textu a malé násobilky. Je přeci žádoucí, aby střední škola poskytovala vyšší úroveň vzdělání, než škola základní a to sebou nese jiné nároky na studenty. Takže musí být jakási kritéria výběru a je nutné hned od počátku vyloučit ty, kteří na úspěšné zvládnutí střední školy prostě nemají. Pokud jsou přijímáni na střední školy studenti bez přijímaček, viz. školy soukromé, není se co divit, procentu neúspěšných výsledů u maturitní zkoušky. Snížit úroveň přijímaček tak,… Číst vice »

Janice
Janice

Trefný komentář. V případě přijímaček na střední školy z deváté třídy…. pokud si vzpomínám na tomto webu byl článek v němž samy učitelky tvrdí, že od osmé třídy jde v podstatě učivo a děti které se nechystají na střední školu stranou a studijní typy dětí se drilují, aby „udělaly“ přijímačky na střední školy. Hysterie kolem přijímaček na osmiletá gymnázia je na samostatnou kapitolu. Co mi ale není vůbec jasné je důvod, proč jsou testy tak náročné a jsou postaveny na 70-ti či 60-ti minutový limit. Běžná vyučovací hodina je normována a roky v praxi prověřena 45-ti minutami , ve kterých… Číst vice »

Rudolf
Rudolf

No ten problém je hlubší, degradovali jsme totálně vzdělání. A to úplně celé. Chrlíme mraky Bc. a přitom když chci, aby napsali dopis, tak vezmu červenou tužku a opravuji shodu podmětu s přísudkem – moc smutné. Ale abych se sám přiznal, vyjmenovaná slova prostě nevyjmenuji, ale od základní školy čtu. Začal jsem u babičky Verneovkami a pak slousknul co se dalo. Mám to nakoukané a chybu prostě neudělám, myslím papírové knihy. Kdybych to špatně napsal tak už pohledem poznám, že toto tedy NE. A dnešní děti? Nečtou a matematika? Vždyť je to brána ke vzdělání, jenže nesmíme k ní přistupovat… Číst vice »

marta
marta

Tak už vím odkud se rojí ti tupani, kteří díky tomu, že nevědí co je vid, přívlastek a další strašné zbytečnosti, nejsou schopni sesmolit kloudnou větu bez pravopisných i stylistických chyb. Potom se divíme, že na přijímačkách nerozumí ani slovnímu příkladu, takže i ta matika je zbytečná. Jo, jo až nás budou miliony – v diskusi pod článkem to vypadá velice slibně.

Alb
Alb

Podle mě se škola asi změnit musí. Otázkou je jak. Použitelnost a přínosnost jakékoli látky je do značné míry subjektivní. A zatímco pro někoho je větný rozbor nesmyslná otrava, někdo z něj dokáže načerpat cosi zajímavého. Každý smartphone je chytřejší než největší šprt. Zase na druhou stranu, pokud zcela rezignujeme na jakékoli osnovy, jakoukoli soutěživost, jakoukoli nezáživnost ve prospěch obecné spokojenosti a veselí, podle mě to povede jen k tomu, že se hranice pro dosažení spokojenosti a veselí zase posunou a budeme toho chtít dělat zase o něco míň. Takže člověk jako druh by si měl položit tu zásadní otázku,… Číst vice »

Pavel Šmíd
Pavel Šmíd

Máte pravdu. Dodnes se cítím být poškozený vzdělávacím systémem. Dokonce jsem z větného rozboru i rovnic musel maturovat. A víte co je mým největším traumatem? Když dnes a denně trpím při opakovaném zjištění, že redaktoři i autoři diplomových prací nezvládají v mateřském jazyce shodu podmětu s přísudkem. Trpím denně. A zdá se, že bude ještě hůř.

Zdena
Zdena

Feřtek je blbec . Jak by chtěl asi testovat znalost čtení a psaní ? Neumím si představit , jak by se tento test zpracovával a vyhodnocoval . Ať napřed zkusí takový test na přijímací zkoušky sestavit , kritizovat stávající je jednoduché . Středoškolská učitelka .

František Mlejnek
František Mlejnek

Až na ten obchodní dopis, jeho formu se snad naučí děti na střední škole a běžný člověk ji taky nemusí ovládat. Tedy celkem bych souhlasil, ale jako odborníka lingvistu bych upozornil na to, že větná skladba a používání různých rodů je základem výuka cizích jazyků (alespoň v její spisovné formě). Dnes se sice studenti učí jazykům jinak než my, ale všechno se nenaučí jen odposlechem při pobytu v cizině. Většinou pak přijdou s nějakým dialektem a žargonem (zvlášť z USA), kterému člověk se znalostí klasické angličtiny nerozumí ani za mák.

pavel
pavel

Nejlepší bude zrušit všechno, nač větné rozbory, nač středoškolská matematika, proč se trápit s autory krásné literatury etc.etc., vždyť si všechno najdeme na chytrých telefonech, vygůglíme- všechny tyhle rádoby odborníky, a že jich je dnes jak hub po dešti, patří chytit za flígr a vykopat z ministerstva a těch různých vzdělávacích institucí. Kolik chytrých lidí, průmyslníků, vynálezců vzešlo v 19. a 20. století u nás ze škol, kde se sice učilo po staru, ale vědomosti byly hluboké. To asi o něčem svědčí. Dnes se s prominutím každý blb potřebuje zviditelnit, každý ministr školství má neodbytný pocit, že po něm musí… Číst vice »

Ivan
Ivan

Přesně tak. Vyhoďte teoretický aparát z češtiny a místo něj učte Češtinu! V matematice je po podobné, ale né až tak hrozné jako v předmětu „Český jazyk“. Ivan

R S
R S

České děti se dnes musí učit PÍČOVINY.

Sam
Sam

Přijímačky na střední jsem dělal v roce 1969. Nikdo o nich tehdy nediskutoval a nikdo se nad nimi nepozastavoval, stejně jako později nad maturitními písemkami . Bohužel od té doby a zejména po „revoluci“ šla dolů jak úroveň škol, tak úroveň učitelů, tak i úroveň výchovy a dohledu rodičů. Bez dohledu rodičů to totiž na základní škole nejde. Dnešní rodiče – oběť porevolučního školství i tzv. moderních názorů na výchovu – už ale nejsou schopni – tento dohled vykonávat, učitelé nepožívají vážnosti , ani ohodnocení a „demokraticky“ o tom diskutuje, každý tak jako o fotbale v hospodě. Nakonec stačí si… Číst vice »

Ludmila
Ludmila

Vážení přátelé, celá tahle zběsile diskutovaná problematika je velmi jednoduchá. Rozumím-li česky, není možné, abych nerozuměl čtenému textu a jeho obsahu. Pokud je však tomu tak, jediné možné příčiny jsou v nedostatečné slovní zásobě, v podprůměrné inteligenci, případně v neschopnosti se koncentrovat, protože právě poslouchám ze sluchátek nějakej bigbít. Nic jiného v tom není. Bohužel. A svádět tuto neschopnost na školu je opravdu velmi nefér. Několikrát jsem na zš i sš vyzkoušela tento kratičký a velmi jednoduchý test: napsala jsem na tabuli 5!!!! podstatných jmen a chtěla po žácích, aby mi sdělili, co znamenají: jiřička, hranostaj, jezevec, lelkování, vidle. Výsledkem… Číst vice »

J.bartek
J.bartek

Tak si to ujasněme. Nikde není řečeno, že každý musí mít střední školu. Pokud chce mít střední školu, ať se učí na základní škole to, co je v RVP. Testy z něj vycházejí. Pokud potřebuje speciální přípravu placenou, je někde chyba. Ovšem mnoho rodičů, potažmo i jejich dětí se domnívá, že co je zadarmo, nestojí za nic (tedy výuka na ZŠ, cvičení z matematiky, z českého jazyka). Studium každého studenta střední školy stojí cca 100 000 Kč na jeden rok. Opravdu potřebujeme studenty, co putují ze školy na školu a ještě ve 20 letech zahajují na nějaké škole studium v… Číst vice »

Kateřina Hilbertová
Kateřina Hilbertová

Díky. Právě touhle frustrací žijeme. Je možné se nějak zapojit a hromadně proti drilování a testování pro život neužitečných kravin bojovat? Víte kde, jak?

Pavel
Pavel

Vážený Tomáši . Ještě jednou děkuji za Váš pěkný a pravdivý článek . Jak diskuze ukazuje, názory jsou velmi rozdílné. Postřehl jsem také nabídku k výuce. Bylo by jistě výborné zorganizovat pár přednášek na fakultě pro budoucí , ale i stávající pedagogy. Myslím , že by to byl opravdu velký počinek hlavně pro naše děti . Děkuji Vám a prosím pište a diskutujte dál. Držím palce , Pavel

Zdeněk
Zdeněk

Podle mne je tento názor naprosto zcestný.Chci li znát dobře jazyk,musím znát i jeho zákonitost.V době,kdy já studoval se nikdo na nic neptal a naučit jsme se museli vše. Školství u nás doslova degradovalo díky takovýmto inovátorům.A je to také vidět. Do škol jsou přijímáni hlupáci,kteří by dříve měli problém i udělat výuční obor a ze škol vychází v naprosté většině nic neznající nepoužitelní tupci.Pokud je někdo zaměstná,tak je nejprve musí všemu učit,než je může pustit k samostatné práci. Je to jen o tom,že dnešní mladí jsou líní se něčemu naučit a nedej bože,když k tomu musí používat mozek a… Číst vice »

Anna
Anna

Děti nejsou samostatné a vytrvalé. Nejsou zvyklé na zátěž, chtějí se jen bavit atd. Štvou mne názory, že gramatika je zbytečná, že znalost větné stavby je k ničemu. To je lež, neboť děti se tak učí nejen podstatě vyjadřování, ale i logice. Nechápu, proč ZŠ a SŠ neopráší dřívější osnovy, které stačí aktualizovat, aby z Karla, který jel na pionýrský tábor, byl Karel, co jel na letní tábor. Vždyť tak výrazně odlišná úroveň výsledků ZŠ i SŠ děti znevýhodňuje už při startu na vyšším stupni, takže se tam rychleji propadnou pod hladinu. Ztrácí se vzdělání, lidi se motají životem od… Číst vice »

Lucka
Lucka

Nezbývá mi než reagovat na Váš článek, protože to, co zde píšete, mi mluví z duše..Mám syna v osmé třídě a navíc ve školství poslední 4 roky pracuji, tak vím, o čem mluvím..Proč proboha na druhém stupni neustále drtíme rozbory a hlouposti použitelné většinou jen na přijímačky, když pak není prostor na procvičování základní gramatiky, vyjadřování…..Podle toho vypadá bohužel i pravopisná úroveň některých článků na internetu i v novinách…Proč už někdo nepozmění osnovy češtiny tak, aby se učily věci skutečně potřebné?…Proč se můj syn učí to, co já před 30 lety, a připadá mi že toho „balastu“ je teď snad… Číst vice »

tatom
tatom

Výborně!Generujte řady pologramotů s maturitou, to nám pomůže.

Zita
Zita

Komenský kdysi řekl: „Není moudrý ten, kdo ví hodně věcí, ale ten, kdo ví hodně užitečných věcí“ a domnívám se, že toto chtěl naznačit i autor článku. Někam se nám, bohužel, ta moudrá myšlenka ze školství vytrácí….