Tomáš Feřtek: Testy přijímacích zkoušek na střední školu – zbraň hromadného ničení. Generujeme řady pologramotných deváťáků



„To přece nemá nic společného s tím, jestli ty děti rozumí rodné řeči a umí ji používat. To je normální češtinářský teror.“ Určování vidu, rodu a třídy slovesa, větněčlenská platnost výrazu, jednočlenná věta, vedlejší věta příslovečná příčinná (důvodová)… Mojí ženě, jinak po dlouhá léta češtinářce na venkovské škole, kde se snažila, aby děti bavilo čtení a psaní, máloco zvedne mandle tak spolehlivě jako test v nejmenovaném deníku, který měsíční sérii vzdělávacích lekcí a opakovacích testů k přijímačkám uvedl titulkem: Co vás čeká a nemine.

Testy zpracovala firma, která vydělává na rodičovském strachu z přijímaček organizováním přípravných kurzů. Má v té oblasti slušnou pověst a rozhodně existují i horší. Tak v čem je problém? Co je špatného na tom, že dítě umí určit… Vždyť to opravdu je učivo předepsané základním školám a leccos z toho opravdu v přijímačkách bude.

Problém to je. Nejde totiž o to, zda někdo umí, nebo neumí něco určit a pojmenovat lingvistickým termínem, ale co se vinou pilování téhle pro většinu populace neužitečné znalosti nenaučí. Čas na výuku je omezený a zrovna dílny čtení nebo psaní jsou časově náročná činnost.  Jenže zajímá někoho, zda dítě, které chce jít na maturitní střední školu, umí přesně číst a přesně psát? Což by tam mimochodem opravdu užilo.

Ne, na to se nikdo neptá.  Zkoušíme věci, které jsou užitečné (a opravdu jen některé) možná pro mě, který se redigováním a psaním živím. A leccos z toho jsem musel v praxi dostudovat. Jenže v deváté třídě, zvláště pokud se vyjadřujete v holých větách nebo jednoduchých souvětích a pro jistotu píšete co nejméně, je to jalová znalost. Kromě jiného proto, že pokud ji prakticky nepoužíváte, rychle ji zapomenete. Jenže jste kvůli ní ztratili čas, v němž jste se mohli naučit něco užitečného.

V tomto smyslu jsou testy přijímacích zkoušek zbraní hromadného ničení vzdělanosti. Rodiče a učitelé z nich čtou jako z orákula příští osudy svých dětí a žáků. A co tam vidí? Co požadují bohové vzdělávání? Žádná schopnost vyjádřit písemně zajímavé myšlenky, žádná schopnost přesně interpretovat text; jen češtinářský teror jako falešný obraz toho, co to znamená „umět češtinu“.

Mimochodem v matematice je to velmi pravděpodobně to samé, nedávno se na to téma diskutovalo na semináři České jednoty matematiků a fyziků. Trénujeme úpravy rovnic a algebraických výrazů, s nimiž se v praxi setká tak procento populace, a navíc je dnes umí vyřešit každý druhý mobil, ale děti v devítce neumí sestavit tu nejjednodušší rovnici a používat trojčlenku. O čemž svědčí právě výsledky některých úloh v jednotných přijímačkách.

Nevzděláváme populaci lingvistů, ale lidi, po kterých bychom měli chtít, aby pochopili, co se doopravdy píše v novinách, aby rádi četli i beletrii a uměli napsat bez chyb obchodní dopis, post na Facebook nebo blog. Aktuální podobou přijímaček však jen rozšiřujeme řady pologramotných deváťáků, kteří neumí pořádně mluvit, číst ani psát – a maskují to tím, že v přijímacím testu správně určili personifikaci a neurčité a záporné zájmeno.

Sloupek vyšel 19.2. na blogu autora v Respektu.

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
193 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Robert Čapek
Robert Čapek
24. 3. 2019 21:52

Bravo!

Simona
Simona
24. 3. 2019 21:54

„Znalosti“, o kterých se píše v článku jsem již dávno zapomněla. Stejně, jako spoustu dalších nepotřebností, které se do mne ve škole snažili nalít. Škola pro mne znamená pouze docházka do budovy vynucená státem. Je škoda, že tam obvykle člověk nenajde nic víc… Spousta zbytečně stráveného času, který by se dal využít mnohem lépe. Asi bych i řekla, že škola mi mnohem více vzala než dala.

Pink
Pink
25. 3. 2019 08:18
Reply to  Simona

Váš příspěvek je z rodu těch nejšílenějších. A …až vás půjdou miliony…

Roman Salátek
Roman Salátek
25. 3. 2019 13:13
Reply to  Pink

Je zajímavé, že lepších úspěchů dosahují kolikrát lidé mimo systém klasického vzdělání. Co je šílené, kdo je úspěšný a co je hovadina? Vy asi patříte mezi jedničkáře, jak se vám daří?

Václav
Václav
25. 3. 2019 13:28
Reply to  Roman Salátek

Co přesně znamená to „kolikrát“ a „lepší úspěch“? Nějaké bezobsažné termíny… Úspěšnost v životě přece závisí především na osobnostních rysech jako cílevědomost apod, a ne na tom, jestli vás matematiku učili podle Hejného, nebo podle Odvárka&Kadlečky…

Václav
Václav
25. 3. 2019 14:30
Reply to  Václav

Když už mluvíte o úspěších – víte, co mají snad všichni úspěšní lidé společného? Nebojí se neúspěchů a nesvalují své neúspěchy na druhé!

Prohlásit, že za Vaše neúspěchy může učitel/škola/kdokoliv krom Vás, je velmi snadné, ale také velmi k ničemu. Vlastní chyby nás poučí a posílí, ale jen, pokud si je jsme schopní přiznat. Nic takového jako „škola mi vzala elán“ neexistuje. Je to jenom výmluva lidí, kteří nikdy žádný elán neměli. Výmluva, kterou se tito lidé snaží obelhat především sami sebe.

Renata Klánová
Renata Klánová
28. 3. 2019 09:41
Reply to  Václav

To máte pravdu. A jak je možné, že lidi, co absolvovali školní dril, se uplatnili na západě, když emigrovali? A řešit rovnice mobilem? To není normální. Je pravda, že ne vše člověk využije, je to podle profese, kterou pak vykonává, ale musí znát základy a mít nějaké povinnosti. Dnešní děti na to za podpory mnoha rodičů kašlou a mají jen samé úlevy a pseudoporuchy. Ti, co je opravdu mají, se tak nevymlouvají. Na internetu najdete spoustu informací, ale musíte vědět, co máte hledat.

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 09:14
Reply to  Simona

Do děravého kýblu nikdy nic nenalejete.

Simona
Simona
25. 3. 2019 10:29
Reply to  Pavel

Tak určitě. Hlavně, že po škole se ten prázdný kýbl naplnil docela slušně. Je fakt hrozný, jak málo učitelů je schopno přijmout kritiku a případně se z ní poučit. Je škoda, že pořád platí, že učitel je mocný pán. Je placen z daní rodičů, ale chová se jako kdyby snad on platil jim. Čest všem výjimkám a školám, kde jde o děti a ne o co nejvíce volného času pro učitele.

Zdena
Zdena
25. 3. 2019 14:13
Reply to  Simona

No vy jste strašně chytrá , dámo ! Vy jste někdy učila ? Učitel není vůbec mocný pán ! Musí poslouchat nadřízené a školní inspekci , řídit se do detailu zavedeným školním vzdělávacím programem , kde má vše přesně určené – na hodinu , pomalu na minutu . Rozhodně si nemůže udělat , co chce , učit , co chce . Mocní páni jsou někde úplně jinde – viz ministerstvo , krajské úřady atd. A zkusila jste kritizovat třeba nějakého lékaře ? A poučil se z vaší kritiky , co má správně udělat ? Ten je také placen díky vám – vaší zdravotní pojišťovnou ! Tak by vás měl poslouchat , ne ? A policista , který vám dá na silnici pokutu – ten je také placen z vašich daní , tak co si to vlastně dovoluje , měl by poslouchat on vás , ne ? !

Jindrich
Jindrich
25. 3. 2019 16:07
Reply to  Zdena

Mezera se pred carkama a teckama ve vetach nedela, zkuste si nekdy precist knizku nebo casopis a zjistite to, kdyz uz jste to ve skole nepochytila.

Anna
Anna
25. 3. 2019 16:57
Reply to  Jindrich

To jste přehnal.

Stanislav Korityák
Stanislav Korityák
25. 3. 2019 19:28
Reply to  Jindrich

Věcně to má paní správně. Co se týče „detailů“ – nebuďte takový hnidopych, jako my (omezení) učitelé :-).

Stanislav Korityák
Stanislav Korityák
25. 3. 2019 19:32

Vidíte, i toho „hnidopicha“ jsem zkazil :-).

Václav
Václav
25. 3. 2019 20:27

Třeba nezkazil, pane Korityáku. Možná je pan Jindrich skutečně pyšný na své hnidy. 😀

Renata Klánová
Renata Klánová
28. 3. 2019 09:45
Reply to  Jindrich

A co ty čárky a háčky ve slovech? Také asi patříte do generace pravopisných ignorantů.

Renata Klánová
Renata Klánová
28. 3. 2019 09:50
Reply to  Zdena

Souhlasím, moje sestra učí na 2. stupni matematiku a fyziku a její bývalí žáci se k ní stále hlásí. Tak asi není špatná učitelka. A ti, co tyto předměty potřebují i na další škole, tak s nimi problémy nemají. A také se museli učit, psát úkoly atd. Kdo do toho nevidí, může těžko něco posuzovat, a to platí ve všech oborech.

Leo
Leo
27. 3. 2019 13:11
Reply to  Simona

Píšete hodně zajímavě Simono (a ne jen tento komentář) a musím souhlasit, že na většině našich škol je bohužel stále tento chybný přístup učitelů tolerován. Z té ukdákané slepice reagující na váš komentář, která se nazývá Zdena si nic nedělejte.

Iva
Iva
29. 3. 2019 22:42
Reply to  Leo

No, Vy toho máte asi také dost, hlavně nadávat Vám jde opravdu dobře

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 12:05
Reply to  Pavel

Mýlíte se – do děravého kbelíku toho naopak nalijete spoustu, ale bez patřičného naplnění onoho kbelíku 🙂

Surcuf
Surcuf
25. 3. 2019 16:18
Reply to  Pavel

No vida a tady je vidět, že budete potrefenou husou (dámy prominou), neb do děravého kýblu samozřejmě nalejete cokoliv tekutého, jen Vám to zase vyteče. Čili Váš koment je věcně nesprávný.

Iva
Iva
29. 3. 2019 22:39
Reply to  Pavel

Bať bať

Václav
Václav
25. 3. 2019 10:19
Reply to  Simona

Ve škole každý najde to, co tam hledá. Hledáte-li hořké zklamání, pak ho najdete úplně kdekoliv.

Simona
Simona
25. 3. 2019 10:32
Reply to  Václav

Do školy jsem se velmi, velmi těšila. Už v první a druhé třídě moje nadšení lehce opadlo, protože pro paní učitelku jsem nebyla dost dobrá. Vždycky tam byla nějaká jiná holčička, která se víc hlásila, která měla úhlednější písmo a vždy věděla, co říci. S takovým přístupem se znechutí ta škola velmi snadno těm, co neodpovídají takovým představám. Bohužel, školství je plné zamindrákovaných a vyhořelých lidí, kteří nechtějí učit nikoho jiného než jen podle nich dokonalé holčičky.

Václav
Václav
25. 3. 2019 11:07
Reply to  Simona

Jinými slovy jste při nástupu měla jisté představy, které se ve Vašem případě bohužel nenaplnily, a své zklamání si nesete celý svůj život s sebou jako obrovský mindrák. Tím jen potvrzujete, co jsem řekl – vidíte jen to, co chcete vidět.

Mimoto na tom, jak své zkušenosti popisujete, není nic mimořádného. Každý učitel má rád děti, které jsou v hodině aktivní, snaží se a dávají pozor. To platilo vždy a všude a platí to i dnes, v klasických i alternativních školách.

Roman Salátek
Roman Salátek
25. 3. 2019 13:07
Reply to  Václav

To je moudro. Když se kácí les tak lítají třísky? To že školní systém v malých dětech zadupává do země nadšení, radost ze života, lásku a chuť poznávat nové věci a vyplivne mladé lidi bez chuti do života, otrávené a znuděné. Zato může jen milná představa předškoláků. To je perla.

Václav
Václav
25. 3. 2019 13:09
Reply to  Roman Salátek

No nevím, kde jste se tohle všechno dočetl, ale v mém příspěvku jistě ne. 😉

Roman Salátek
Roman Salátek
25. 3. 2019 13:27
Reply to  Václav

Ne jen obdivuji Váš nadhled. Kdyby školní docházka byla dobrovolná, tak to ještě přejdu, ale jako rodič tam svěříte své dítě a pak sledujete jak jiskra v očích vyhasíná.

Václav
Václav
25. 3. 2019 13:41
Reply to  Roman Salátek

Rodiče, kteří u svých dětí sami aktivně podporují nadšení a chuť poznávat, si většinou na školu nestěžují, protože své děti učí cílevědomosti, díky které dětem jiskra nevyhasne. Ti ostatní kálí na školy kudy chodí.

Roman Salátek
Roman Salátek
25. 3. 2019 15:17
Reply to  Václav

Samá krásná slova. Výsledky vidím všude kolem, hlavně se svého názoru nevzdávejte. Systém je důležitější než duše dítěte.

Václav
Václav
25. 3. 2019 15:41
Reply to  Roman Salátek

Jak jsem psal výše – úspěšní lidé se nevymlouvají. Váš názor je zhruba třicet let zastaralý – dnes už budoucnost dětí není závislá na podnětném prostředí ve škole.

Roman Salátek
Roman Salátek
25. 3. 2019 16:00
Reply to  Václav

Tak proč tam vlastně chodí? Proč ty malé duše trápit tolika hodin, když jak sám správně píšete, pro úspěch potřebují úplně něco jiného. Pár příspěvků a vidíte to taky.

Václav
Václav
25. 3. 2019 17:02
Reply to  Roman Salátek

Nikdy jsem neřekl, že pro úspěch není třeba to, co se naučí ve škole. Překrucujete má slova a to nikoliv poprvé. Takto se s Vámi debatovat nedá.

Anna
Anna
25. 3. 2019 17:08
Reply to  Roman Salátek

Vážený pane. V posledních letech 1. září je třída plná dítek přesvědčených, že jsou středobodem Vesmíru. A když si učitel dovolí vyvolávt a komunikovat se všemi přibliřně stejně, mají nervový šok a pocit, že spadli z lopatky. Pak se za každou cenu dožadují pozornosti – tak jak jsou zvyklí z domu. A nastává problém.

Roman Salátek
Roman Salátek
25. 3. 2019 22:38
Reply to  Anna

Protože jsou to lidské bytosti. Každé úplně jiné, žádné zlomené tupé stádo. V individualitě je bohatství společnosti. Ne ve sterilitě uniformované masy. To jsou přeci tendence totalitní společnosti a ne v demokracii. Velmi velmi zvláštní názor.

Pro
Pro
25. 3. 2019 19:30
Reply to  Václav

Ano, to děláme, ale po výsledků naší práce se projde buď kantor, který není schopen akceptovat, že se mýlil nebo spolužák že sociálně slabých poměrů. Lepší nevyčnívat z davu průměrnosti, to ve škole budete na koni.

Zdena
Zdena
25. 3. 2019 14:19
Reply to  Václav

Samozřejmě , že učitel má raději hodné žáky , kteří dobře pracují a nevyrušují . Je to stejné jako všude jinde – váš šéf v práci má raději zaměstnance , kteří ho nerespektují , podvádějí a špatně pracují ?

Simona
Simona
25. 3. 2019 18:44
Reply to  Zdena

„Můj šéf“ může mít osobní sympatie k někomu určitému, to samozřejmě. „Můj šéf“ si troufám tvrdit, že nevyžaduje pouze „poslušné, hlásící se holčičky“, ale uvítá i názor někoho jiného, nemá problém s jiným úhlem pohledu. Takový přístup ale vyžaduje určitou míru sebereflexe, nadhledu a zájmu. Samozřejmě jsou lidé, se kterými se spolupracuje lépe a lidé, se kterými se spolupracuje hůře. Jenže i ten, kdo nemá srovnané šanony podle barvy, abecedy může být v určitém směru nepostradatelný a naopak ten, kdo má perfektně zorganizované lejstra může být jinak zcela průměrný a bez nápadu. Ono už se ví, že hodně těch hodných, hlásících se holčiček skončí s naprosto průměrnou prací, zatímco často ti, co měli trojky, tak jsou v životě mnohem dál.

Václav
Václav
25. 3. 2019 19:02
Reply to  Simona

„Ono už se ví…“

Ano, a máme tu zase onu ohranou urban legend o neúspěšných jedničkářích a veleúspěšných průměrných. Čekal jsem, kdy se s ní zase někdo vytasí. 🙂

Paní Simono, skutečnost je taková, že známky a životní úspěch žádný takový mýtický vztah, jaký naznačujete, nemají. Známky ve škole nevypovídají nic o Vaší šanci na úspěšný život. Ani to není jejich smyslem.

lea
lea
26. 3. 2019 20:55
Reply to  Václav

O šanci na úspěšný život asi opravdu ne,ale co na šanci dostat se třeba na víceleté gymnázium ,nebo školu? Taky ne?

Markéta M.
Markéta M.
26. 3. 2019 21:30
Reply to  lea

Leo, taky se dá vést debata o tom, co je úspěšný život. 🙂 pro jednoho je úspěchem najít si partnera, mít děti a víc nepotřebuje. Pro jiného je to kariéra. Pro dalšího je úspěchem odstěhovat se od rodičů a starat se sám o sebe.

Václav
Václav
26. 3. 2019 22:53
Reply to  Markéta M.

Paní Simona zmínila: „Ono už se ví, že hodně těch hodných, hlásících se holčiček skončí s naprosto průměrnou prací,…“

Nevíme sice, podle čeho posuzuje, že je nějaká práce „průměrná“ – jestli tím myslí výdělek, společenskou prestiž nebo co vlastně – ale definici úspěchu podle ní můžeme zúžit aspoň na pracovní život. 😉

Václav
Václav
26. 3. 2019 22:49
Reply to  lea

Také ne. Už jen proto, že posuzování známek pokud vím není součástí přijímaček.

Hlavně ale proto, že na gymnázia a vš se hlásí lidé z mnoha různých škol a známka z jedné školy nemusí mít stejnou váhu, jako ta samá známka z jiné školy. U přijímaček se tedy velmi reálně mohou sejít dva jedničkáři, z nichž jeden by měl na škole toho druhého třeba dvojku, nebo i trojku. Můžeme děkovat těm, kdo brání zavádění jednotných hodnotících systémů.

Václava
Václava
25. 3. 2019 15:33
Reply to  Simona

Ježkovi oči, s tím kbelíkem je to čistá pravda. Všude se najde řada zamindrákovaných lidí, nejen ve školství. Ovšem nedá se říci, že vzdělávání na základních školách, dejme tomu….., před 30 lety bylo špatné. Naopak bych řekla, že je čím dál tím horší. Nikdo nic neumí, neví, a to díky neustálým úlevám a ústupkům dětem. Místo učení se válejí po kobercích a běhají po třídě, nedokážou se díky rodičům soustředit. Mají časté logopedické poruchy, neboť jim rodiče nečtou a nebaví se s nimi. Látku, které děti ve škole nerozumí, jim rodiče nedovedou dovysvětlit. Vše začíná v rodině. Naše školství není špatné.

Stanislav Korityák
Stanislav Korityák
25. 3. 2019 19:37
Reply to  Václava

Paní Václavo – Ježkovy oči jako pánovy oči. Čtete po sobě. Jinak s Vámi plně souhlasím.

Karel
Karel
26. 3. 2019 06:43

Matčiny oči

lea
lea
26. 3. 2019 11:36
Reply to  Václav

Vážně? I kdyby tam snad hledal bezpečné prostředí, spolupráci,možnost chybovat,uznání atd?

Václav
Václav
26. 3. 2019 12:57
Reply to  lea

Tím hledáním jsem samozřejmě měl na mysli to, že kdo chce na škole hledat chyby, ten je najde, stejně jako ten, kdo na nich chce hledat dobré věci. Což je z mého komentáře jasně vidět.

Strach z chyby dítě nezískává ve škole, ten si do školy zpravidla přináší z domu, kde jej získalo dávno předtím, než vůbec nastoupilo do školy. A uznání se většině dětí také dostane, pokud si jej zaslouží. To jen většina dnešních rodičů má pocit, že učitelé musí speciálně chválit to, co se ještě docela nedávno považovalo za naprostou samozřejmost. Možnosti spolupráce a bezpečí záleží v daleko větší míře na samotných žácích, než na škole a učitelích. Ještě něco?

Nofar
Nofar
25. 3. 2019 10:32
Reply to  Simona

Dodržujte, prosím, pravidla diskuse uvedená nad komentáři….

Nofar
Nofar
25. 3. 2019 10:34
Reply to  Simona

Znalosti, o kterych se v clanku pise – jednoclenna veta, vid dokonavy ci nedokovaby, atd. – jsem nejen davno zapomnela, ale v zivote mi byly na dve veci. Na nic a na ……..ctenari si doplni. Hezky den vsem.

Anna
Anna
25. 3. 2019 17:17
Reply to  Nofar

A totéž může říct novinář o matematice, biolog o zeměpisu, ekonom o cizím jazyku atd. Škola má za úkol poskytnout všeobecné vzdělání. Informace „navíc“ vám alespoň zvyšují kapacitu mozku a rozšiřují znalosti. A pomohou při rozhodování o profesním směřování.

Pepík
Pepík
27. 3. 2019 13:51
Reply to  Simona

Pepík

Iva
Iva
29. 3. 2019 22:38
Reply to  Simona

Vy toho máte asi dost

Anna-Marie
Anna-Marie
24. 3. 2019 22:59

Prosím, byl by odkaz na nějaký ukázkový test, který vyžaduje určování slovesných tříd a podobně? Teď jsem koukla na ukázkové testy Cermatu a tento dojem z nich rozhodně nemám (mohu se samozřejmě mýlit, neprocházela jsem to detailně, mohla jsem se dívat na špatné testy…). Možná by bylo lepší, kdyby autor rozebral konkrétní test a řekl, co je na něm špatně?

Tomáš Feřtek
Tomáš Feřtek
25. 3. 2019 09:16
Reply to  Anna-Marie

Příklady z textu jsou vždy vázané na konkrétní úlohy v tréninkových testech. Ty ale nejsou zcela online dostupné, vycházejí v Lidových novinách, tedy jsou dostupné pro předplatitele. Konkrétně slovesné třídy se v textech Cermatu nevyskytují, v testech přípravek ale ano. Proto tvrdím, že přípravky často nadělají více škody než samotné přijímačky.

Konkrétní testy maturit i přijímaček jsme rozebírali a zdůvodňovali i jednotlivé úlohy, ale to není text uplatnitelný na těchto stránkách.

Původní blog s ukázkou vadné úlohy a dalšími odkazy najdete zde: https://www.respekt.cz/spolecnost/cedok-svazarm-ssm-priprava-na-prijimacky-jako-zbran-hromadneho-niceni

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 00:00

Dobrý den,
zcela s Vámi souhlasím. Tím, že někdo píše gramatické chyby nesouvisí s jeho dokonalou znalostí určování druhů vedlejších vět:-)
Celý výstup ze základního vzdělávání je ubohý. Neumí matematiku,ani česky a jejich jazyková vybavenost je katastrofální ( angličtina, němčina…)

lea
lea
24. 3. 2019 23:22

A to se ještě článek nezmiňuje vůbec o tom,že by se tyto jednotné přijímačky daly ještě“ vylepšit“ o pevně určený a jak jinak ,samozřejmě jednotný minimální počet bodů, nutný k přijetí na střední školu. Ministr Plaga tomuto tlaku zatím odolal,ale kdo ví,co bude dál.

Veru
Veru
25. 3. 2019 13:04
Reply to  lea

Tak proti jednotným přijímačkám nic nemám. Absolvovala jsem je také. Je to jednoduchý způsob, jak určit míru naučení v rámci jednotlivých škol. Co v testech je, to už je věc jiná. Co si pamatuji, tak byl diktát z rozhlasu a pak testy na větný rozbor.

Jirka_26
Jirka_26
25. 3. 2019 08:39

Perfektní článek, poukazující na vynucování výpalného kvůli věcem, které nikdo k životu nepotřebuje. Jaksi si nepamatuji, že bychom za bolševika na přijímačky toto potřebovali vědět, prostě se napsal docela náročný diktát a bylo to. A byl tak náročný, že ho trojkař nedal. Takže se hned vytřídili ti, co na střední školu měli a neměli. A jestli v současné době nikdo nic takového není schopný dát dohromady a deváťáci mají problém s gramatikou a pravopisem, tak je něco v základním školství špatně. Už jen za ten stupidní systém doplňování slov do předtištěných okének bych pověsil autora za koule do průvanu. Dítě se má vést k rozvíjení vlastního myšlení a ne z něj dělat nesvépravnou bytost. A o slavné Hejného metodě nemluvě, za toho bych toho dědka šoupl do ústavu pro choromyslné.
Pokud si myslíme, že původní bolševikem provozovaný školský systém byl špatný, zkusme se podívat po okolních státech, kde to dělají jinak a nevymýšlejme už vymyšlené. Navrhuji exkurzi do Finska…

Václav
Václav
25. 3. 2019 10:53
Reply to  Jirka_26

„Perfektní článek, poukazující na vynucování výpalného kvůli věcem, které nikdo k životu nepotřebuje.“

Stejným způsobem uvažování se dá eliminovat vlastně celé školství. Proč máme tělocvik, když se jistě najde někdo, kdo tak jako Vy s tou gramatikou, nikdy nevyužije nic z toho, co se naučil v hodinách těláku? Proč mít výtvarku nebo hudebku, když ne každý z nás bude umělec? Proč se učit matematiku, když se najdou lidi, kteří si po celý život vystačí se svými deseti prsty? Proč se učit dějiny, když je všechno na wiki?

Pokud by se na základkách mělo učit jen to, co určitě využije každý, pak by se výuka omezila na ty úplně nejzákladnější znalosti, jako „nečůrej proti větru“ a „nekaď do vody, ze které piješ“. Všechno ostatní jsou věci, které někdo využije, a jiný ne. Jistě ale budete souhlasit, že kvůli tomu nemuseli naši předci slézat ze stromů…

Jiná věc je pak způsob, jakým se ty znalosti vyučují. Tady by jistě prospělo, kdyby byl styl výuky přirozeněji spjat s potřebami daného předmětu. Nějaké doplňování okének, nebo Hejného metoda jsou opravdu katastrofální počiny.

Dana
Dana
25. 3. 2019 14:57
Reply to  Václav

Každý člověk je od přírody trochu líný, a pokud se tomu budeme od mala poddávat, kam se dostaneme?
Něco jiného ale je látku učit, udělat pro žáka zajímavou, a jiného je bazírovat potom právě na tom v běžném životě nejméně použitelném. To jsou ale dvě rozdílné věci.
za mých mladých let jsem měla štěstí na učitele, kteří nás stihli naučit vše a dokonce ještě pro nás zábavnou formou.
Taky jsme trénovali větné i slovní rozbory a vše s tím spojené, jenom to nebylo na pro nás nudných a nezáživných „souvětích pro souvětí“. Dostali jsme zadané téma – a čiň se žáku, napiš sloh, potom to rozeberem ze všech stran. Nebo – čteš pod lavicí Mayovky? Tak pojď k tabuli, a zkusíš si nějaké ty věty určit a rozberat.
Nenapsals úkol, protože jsi měl jiné zájmy než učení? Tak o nich do zítřka spolužákům písemně poreferuješ… Máš výmluvu? Pojď ji napsat na tabuli, ať vidíme, jestli aspoň to svedeš bezchybně.
A fungovalo to, přímo perfektně.

Václav
Václav
25. 3. 2019 19:50
Reply to  Dana

A kde je podle Vás ta hranice, které učivo je ještě použitelné, a které již není?

Víte, já mám poměrně bohaté zkušenosti z diskuzí s různými skupinami lidí. Většinou to byli nadprůměrně vzdělaní lidé, kteří byli jistě kapacity ve svém oboru, ale když se měli vyjádřit k tématům mimo svůj obor, padaly z nich opravdové perly.

Zažil jsem programátora, který nikdy nepotřeboval vědět nic o historii, dokud se v diskuzi neztrapňoval pitomostmi o tom, že Vilém dobyvatel vyhnal Normany z Anglie během války dvou růží.

Nebo umělce, který nikdy nepotřeboval vědět nic o tom, jak funguje gravitace, a pak navrhoval ověřit hypotézu ploché Země experimentem, zahrnujícím olověné závaží na palubě vysoko letícího letadla.

Nebo skupinku veganských trenérů, kteří nikdy nepotřebovali vědět nic o esenciálních aminokyselinách a tvrdili, že člověk může v pohodě žít a dokonce posilovat na stravě složené výlučně z obilí, protože kdesi slyšeli fámu o tibetském mnichovi, který prý takto přežil dvacet let.

Na základě svých zkušeností vím, že široký všeobecný přehled je často k nezaplacení a že čím širší, tím lepší. Takže se ptám – kde tu hranici vnímáte Vy?

lea
lea
26. 3. 2019 11:48
Reply to  Václav

Ono nejde ani tak o to,co se tam vlastně učí,ale proč hodně lidí není schopno napsat větu bez gramatické chyby.A článek se týká přijímacích testů na střední školy.

Miri
Miri
25. 3. 2019 21:47
Reply to  Jirka_26

Nevim, kde jste ty prijimacky tedy za „bolsevika“ delal, protoze v 80. letech v nich vetny rozbor rozhodne byl.

Jiří
Jiří
25. 3. 2019 08:39

Vážený Tomáši, delší dobu pročítám Vaše příspěvky ke všemu co se u nás ve školství odehrává a dnes jsem se rozhodl Vás veřejně oslovit s nabídkou.
Dovoluji si Vám zprostředkovat místo třídního učitele na běžné základní škole, dohodl jsem se s naší paní ředitelkou a od 1. září 2019 můžete na rok tuto práci vykonávat. Po všem co jsem četl jsem přesvědčen, že naší školu obohatíte nejen v rovině metodické, ale především přímo v praxi budete naším vzorem. Kontaktovat mne můžete na níže uvedeném mailu a ostatní dohodneme při osobním setkání, myslím si, že i Vás praktická zkušenost obohatí do té míry, že lépe pochopíte systém, který se u nás v ČR nazývá školství.

S přáním příjemného dne zdraví Jiří.

j.rozinka58@seznam.cz

Tomáš Feřtek
Tomáš Feřtek
25. 3. 2019 09:18
Reply to  Jiří

To je od Vás pěkné, ale jsem myslím docela uspokojivě vytížen prací pro školy v našem regionu.

Jan
Jan
25. 3. 2019 13:48

Tuhle odpověď jsem přesně čekal………..kritizovat to ano………ale jakmile přijde konkrétní nabídka…………

Anna
Anna
25. 3. 2019 17:25
Reply to  Jan

Naprosto souhlasím. Taky lezu po zdi, když mi dámy z ped.-psych.poradny důrazně radí. Po hodině bádání nad jedním dítětem, které, světe div se, vše krásně zvládalo. Ať žije inkluze.

Simona
Simona
25. 3. 2019 18:50
Reply to  Anna

Tak jsou alternativní přístupy, u kterých je vědecky a historicky prokázáno, že dokáží s různě handicapovanými dětmi divy, a to i při počtu 30 dětí ve třídě. Nicméně v klasickém školství, kde si učitel pěstuje svoje EGO to opravdu nejde.

Tomáš Feřtek
Tomáš Feřtek
27. 3. 2019 07:45
Reply to  Anna

Zkuste se podívat znovu na ten text, pod nímž diskutujete. Začíná citací mé ženy nad přijímacími testy. A je tam napsáno, že je učitelka češtiny, které jde právě o to, aby děti naučili dobře číst a psát a tyhle ptákoviny jí tu práci opravdu hodně komplikují. Takže to, co tu popisuji, jsou především její zkušenosti. Pokud i jí chce pan Jiří nabídnout třídnictví a práci ve škole, tak ještě jednou dík. Tuhle zhruba patnáctiletou zkušenost už má za sebou. Na prvním i druhém stupni.

Simona
Simona
25. 3. 2019 18:48
Reply to  Jan

Jane a Vy seknete s prací, jen proto, že Vám někdo nabídne něco jiného? Já tedy ne. Sama jsem kritik školství. To, že kritizuji něco, co funguje velmi špatně neznamená, že půjdu učit. Pokud Vás okrade prodavačka v obchodě půjdete prodávat? Pokud Vám lékař špatně určí diagnózu a bude Vás léčit špatně, půjdete studovat medicínu a pak léčit? Předpokládám, že asi ne.

Jan
Jan
25. 3. 2019 23:45
Reply to  Simona

tak to určitě ne-ale na druhou stranu-ono je mnohem snažší jen kritizovat a nenabízet konstruktivní řešení.Kdo z oněch expertů-skutečně učí?Ale né na elitních gymnáziích,ale třeba na učilištích?Žádný-učiliště pro ně není ta správná cesta jak se dostat do médií.Být hodně slyšet-a to za každou cenu-to neznamená mít pravdu.Jen se ještě zeptám-kde byl pan Feřtek a jemu podobní-když situace ve školství je k nepřežití už skoro 30let?A to mluvím jen o období po revoluci.Proč nechali dojít situaci tak daleko?Teď mi připadá,že je v módě-jen vše kritizovat a zesměšňovat.Jinak samozřejmě být nějakým způsobem v neziskovce-to je dnes kauf.

Tomáš Feřtek
Tomáš Feřtek
27. 3. 2019 07:56
Reply to  Jan

Zkusím odpovědět velmi konkrétně. Jako novinář jsem se věnoval vzdělávání od roku 1992. „Jemu podobní“ v té době zakládali organizace jako Přátelé angažovaného učení, Čtením a psaním ke kritickému myšlení a podobně. Pokud se v té době něco ve školách pozitivně měnilo, bylo to většinou zásluhou lidí sdružených v těchto organizacích, prakticky vždy šlo o učitele. Dnes jsou z nich ředitele těch veřejných inovativních škol. Tedy dělali celou tu dobu něco velmi konkrétního a přineslo to výsledky.
Já nejsem učitel, ale dost sdílím to, co dělala a dělá ve škole moje žena, profesí češtinářka. Takže konkrétní zkušenosti ze škol opravdu mám. Docela dlouho, asi patnáct let, jsem lektoroval komunikaci a média a pracoval i s učitelskými skupinami a sborovnami. V roce 2010 jsme s přáteli založili EDUin, protože jsem chtěli, aby se o vzdělávání psalo víc a kvalifikovaněji. Součástí EDUinu jsou i učitelé, tedy lidé s pedagogickou praxí.
Tedy „ti a podobní“ tu už pětadvacet let docela pilně pracují. Že Vy jste si jich všimnul až teď, je spíš Vaše věc. A k tomu „kaufu v neziskovce“. Dělám to zadarmo.

Stanislav Korityák
Stanislav Korityák
25. 3. 2019 20:03

Vážený pane Feřtku,

dostal jste velice dobrou nabídku, která se neodmítá. Doporučuji vzít s sebou i pana Kartouse. Nepřipadá Vám divné, že se k českému školství vyjadřují lidé s nulovou pedagogickou praxí? Poučovat, to ano, ale skutečně poznat objekt svého zájmu to ne? Kde je Vaše „zvídavost“?

Zeptám se naší paní ředitelky, jestli by si také nevzala na převýchovu také nějakého „dobrosera“. Naši žáci by Vás i Vaše kolegy rychle dovzdělali :-). A rozhodně není chyba v dětech. Máme hodné žáky. Ovšem stále platí – šedá teorie (ideologie?) – zelený strom života.

Mgr. Stanislav Korityák

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 00:57

Dobrý den,
jako rodič devataka, kterému platím učitele češtiny na přijímací zkoušky, platím učitele na jazyky němčiny a angličtiny vidím úroveň českého vzdělávacího systému. Při představě, že mu budu připlácet dále češtinu a matematiku k úspěšnému složení maturity, jsem se dohodl se synem, jestli nemá smysl tento byznys Cermatu opustit a studovat,nebo se vyučit v zahraničí.

Václav
Václav
26. 3. 2019 06:47
Reply to  Pavel

Jestli tomu rozumím, platíte tři učitele na doučování. To je na devátou třídu opravdu hodně a nevidím se, že se synam probíráte možnost odjet do zahraničí.

Na druhou stranu si ale říkám jestli „problém“ není v tom, že se syn neučí samostatně, když má kolem sebe tolik učitelů, protože pak by ty samé potíže měl kdekoliv na světě.

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 19:39
Reply to  Václav

Platím češtinu kvůli lepšímu prospěchu a vyplatilo se. Jazyky platím, protože si myslím, že je to lepší než se věnovat závodnímu sportování. Ačkoliv komunikuje v cizí řeči, učebnice jsou nastaveny jinak. Mám maturitu ještě z roku 1995, dalo se to v pohodě naučit. Didaktické testování není ani moje ani jeho síla. Nechci riskovat jeho budoucnost, že po 4 letech skončí se základním vzdělání. Učební obory, které jsme navštívili mě nepřesvědčily. Ať už vybavením, praxí atd. Pracuji již dlouho v Německu a úroveň učňovského školství a případnému dovzdelavani se je úplně na jiné úrovni. Zcela to zastřešují firmy a ty nabízí ty nejnovější technologie. Samozřejmě i s následným zaměstnáním.
Školství a vzdělání už je úplně někde jinde. Je třeba se učit od lepších, než zavádět hokus Fokus metody formou flexibilního třídění kdo půjde k pásu a kdo k maturitě.
Ztrácí se selský rozum,kdy rozhodují lidé bez kreativity a vize;-)

Václav
Václav
26. 3. 2019 21:06
Reply to  Pavel

Pokud se nepletu, studium je řádně zakončeno získáním vysvědčení za povinné předměty, ne maturitní zkouškou (byť třeba povinnou), která má v tomto smyslu vlastní vysvědčení. Kdo neuspěje u maturity, ten prostě získal středoškolské vzdělání bez maturity, neskončí „se základním vzděláním“. Tady si ale nejsem stopro jistý, je to přece jen dávno, co jsem tohle naposledy řešil a od té doby se mohly věci změnit.

Každý přestup na další školu je spojen s určitou mírou rizika. Chápu, že jako rodič máte k riziku averzi a snažíte se ho minimalizovat, ale většina věcí, které stojí za to dělat, stojí i za toto riziko. Otázkou je jen to, zda Váš syn má šanci takové riziko podstoupit a uspět – tedy zda by sám chtěl jít touto cestou a zda by byl ochoten pro to udělat, co je třeba. Jak na tom Váš syn je jistě víte Vy lépe než já, ale přesto soudím, že kdybyste měl v motivaci, schopnosti a cílevědomost svého syna větší víru, bylo by pro Vás snazší toto riziko podstoupit.

Vaši averzi k riziku tedy do jisté míry chápu, a při případném studiu v zahraničí Vám fandím. Řečmi o „třídění“ a o tom, že v dosažitelném okolí není střední škola, která by stála za zmíněné riziko, se ale snažíte obalamutit především sám sebe, pane Pavle.

Markéta M.
Markéta M.
26. 3. 2019 21:18
Reply to  Václav

Pane Václave, bohužel je to tak, že pokud na maturitním oboru, střední škole, neuděláte maturitu, tak skutečně máte jen základní vzdělání.
Proto jsou jednotné maturity postrachem především učebních oborů s maturitou, tam jsou děti nejvíc ohroženy.

Václav
Václav
26. 3. 2019 23:09
Reply to  Markéta M.

Děkuji za informaci.

S jednotnými maturitami je opravdu potíž. Pokud chce někdo dělat maturitu, pak by ji zcela určitě měl dělat za stejných podmínek, jako všichni ostatní. Pokud dva lidé chtějí získat maturitu, pak není fér, aby pro jednoho byla méně náročná jenom proto, že přišel z jiné školy. Není to fér vůči tomu druhému, který dělá náročnou maturitu, ale ve výsledku je na něj pohlíženo stejně, jako na toho se snazší maturitou. Na druhou stranu vůbec nechápu, proč by učební obory měly vůbec mít maturitu. Proč nemají vlastní zkoušku, která by byla jednotná pro všechny srovnatelné školy? Nazvájem srovnávat by se měly učňáky mezi sebou, ne učňáky a gymply, to ani nedává smysl.

Nicméně tím jsem hodně odbočil. Situace pana Pavla si podle mě žádá, aby se se synem pořádně rozmysleli, jakým směrem se chce ubírat, školu vybrat podle toho a do přijímaček i dalšího studia dát všechno. Vybírat školu podle nejmenšího rizika, že kvůli maturitě skončí papírově se základním vzděláním je podle mě pitomost. Kdo nic neriskuje, sice nic nezkazí, ale ani nic nezíská.

Pavel
Pavel
27. 3. 2019 01:23
Reply to  Václav

V mnohém souhlasím,ale když srovnám sebe jako maturanta v Česku,kdy jsem maturoval v 95. roce na odborné škole,mnohem náročnější než klasická střední. Kdy místo teorie jsme absolvovali i praktické vyučování. Ale stále se to dalo doučit o svataku,kdy zadání bylo předem dané. Využití maturity v praxi jsem dosáhl v pozici mistra a technologa. Zpětně bych se dnes o žádnou takovou pozici nehlásil. Okusil jsem chléb jiné chuti, stejně tak rodina. Když vidím ve firmě učně, kteří umí, mají zájem, mají motivaci získat zaměstnání,tomu neuverite. V Německu,kde pracuji, studují učni přímo v provozu,za tři a půl roku projdou celou firmou od výroby,kontrolu, montáž….berou měsíčně +-1000€, zaměstnavatel platí důchodové, zdravotní…a po složení zkoušky, když se osvědčí,velmi rádi mu nabídnou smlouvu. Pokud má ambice může si udělat mistrovskou zkoušku, nebo mu zaměstnavatel hradí část jiného vzdělání v oboru managementu,logistiky atd. Ty možnosti, které nabízí i učňovský obor v Německu,nebo Rakousku zajistí mnohem lepší budoucnost než česká maturita. Sám po 18 letech mně vzniká nárok na důchod v Německu i Česku. Dále využívám nabízený důchod od zaměstnavatele, který přispívá. Proplacení nemocenské 100% po šest týdnů,pak pojišťovna 68%, otcovská dovolená 2 měsíce, přídavky na děti, 30-38 dní dovolené, nemluvím o pracovní morálce,kdy je snaha eliminovat stres, prorodinny přístup,kdy máte nárok na dítě do 12let čerpat volno při jeho nemoci. Může někdo básnit o komunismu,ale tím, že se myslí na lidi není komunismus. Ještě bych zmínil, že vývoj jde kupředu, mám na mysli robotizace,digitalizace, elektrické pohony…tohle vše na západě probíhá. Je až s podivem to sledovat,kam se to dostává. Když si pak prohlédnete vybavení škol v CZ, pláčete. Tolik promrhanych dotaci,kde tak malá republika mohla být,kdyby se 90% nerozkradalo!!!

Pavel
Pavel
27. 3. 2019 01:50
Reply to  Pavel

Ještě jsem chtěl dodat…. minulý víkend byla v Passau burza škol. Navštívil jsem jí dvakrát v CZ a podruhé právě v Passau znovu. Polizei, Bundeswehr,gymnasia, státní správa, řezníci, pekaři,automechanici, klempíři, kováři, instalatéři, animátoři a agenti CK, kuchaři,obrabeci… to chce vidět. Zaměstnavatele BMW,ZF,Huber … jestli byli po pádu komunismu 40 let před námi,tak jsme nepostoupili ani o pid. Máme za souseda světovou velmoc, která tady živí miliony Čechů a děláme, že jsou stále největší nepřátelé. Učíme se anglicky a vymyslime zákony, které šikanují vlastní občany už i děti. Koupíte si tam noviny a neprectete je za den. Koupíte si český deník a za 15 minut je přečtený. Tolik málo se tady děje. Stále do kolečka do kroužku a pořád o ničem. Zřejmě se stalo účelem nechat Česko takhle vybrakovat, nejdříve privatizací a pak vzdělaností. Kdo je tady ta šlechta,co o nás rozhoduje?:-)))

Dominik
Dominik
26. 3. 2019 06:47
Reply to  Pavel

Dnešní přijímačky jsou směšné, nutný bodový zisk je tak malý, že pokud nebude dotyčný úplný lempl, tak ho lze bez větších obtíží dosáhnout (krom teda gymnázií, kde to ještě nějakou úroveň má). Navíc vypadl test ze všeobecných studijních předpokladů.
Sám jsem dělal přijímačky na střední školu cca před 7 lety (takže školu mám za sebou) a už tehdy nám říkali, jak je minimální počet bodů nízký, ale nyní to degradovalo ještě víc. A dostal jsem se bez větších obtíží a žádného učitele na přijímačky jsem nepotřeboval a to jsem na ZŠ nebyl zrovna premiant.

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 19:49
Reply to  Dominik

Za 7 let se toho hodně změnilo. Maturoval jsem v 1995. Úplně jiná maturita. Dalo se to okecat. Byli tam učitelé a inspektor v komisi a hned ten den bylo jasné,jestli jí má nebo ne. Dnes? Učitel učí a firma na dálku hodnotí práci žáka a učitele? Hnus.

Tomáš Feřtek
Tomáš Feřtek
27. 3. 2019 07:59

Část odpovědi o konverzaci výš. K tomu Vašemu příspěvku. Ke vzdělávání se vyžaduje leckdo, včetně lidí s dlouhodobou pedagogickou praxí. Stačí se podívat do médií. Taky jim budete odpovídat, že jsou dobroserové s nulovou praxí? A část z nich říká prakticky totéž, co já. Tedy v té praxi samotné to nebude. Ale „dobroserové“ jsou lákavý cíl. Nemusíte nijak argumentovat, stačí si jen plivnout.

Pavel
Pavel
27. 3. 2019 21:14

Zřejmě došlo kvůli shodnému jménu k omylu. Viděl jsem až potom, že zde vystupuje jmenovec. Já se zcela s Vaším článkem ztotožňuji. Základní školy jsou v rozkladu. Každá jede to své. Nedej bože přestup mezi nimi. Nové učebnice, jiné výuky… rozhodně není na místě hanlivých výrazů v tak spatnem sytému.

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 08:39

Dobrý den, děkuji za výstižný článek . Opravdu má autor pravdu a ti, kteří se podílejí na přípravě přijímacích testů by se měli tímto článkem inspirovat.Jan Ámos Komenský by dnešní stav školství jistě nehodnotil kladně .

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 08:44

Podle autora by vlastně adepti na vyšší stupeň vzdělávání nemuseli z teorií nic umět. Nejen z češtiny. Jistě by se i tací uživili, ale rukama. Pokud se chce někdo živit hlavou, musí v ní něco mít a to i takové vědomosti, které třeba dělník ve fabrice nebo prodavačka nikdy potřebovat nebudou. Kdysi se lidé dělili na pracující a inteligenci. Obojí je značně zavádějící, ale zásadní rozdíl zůstává. Bohužel ne všechno za nás vymyslí chytré stroj, tak jako ne všechno jde vyrobit na pásu nebo na lisu.

Macek
Macek
25. 3. 2019 09:48
Reply to  Pavel

jsem ze starší generace, ale za nás i dělník u pásu uměl napsat pár souvislých vět bez hrubých chyb, spočítat si nákup v košíku, a rozuměl knize kterou četl a novinám které si koupil. Toto se ovšem od současné mládeže čekat nedá – nepíší ve větách ale ve zkratkách, pravopis tedy neumí, knihy nečtou a noviny také ne, takže textu nerozumí a počítat nepotřebují-na to mají mobil. Ale týká se to nejen mladé generace – když dnes čtu e-maily některých manažerů, tak se mi dělá zle z pravopisných chyb, které tam nasekají a nestydí se takový mejl rozeslat po celé firmě a svým obchodním partnerům. Že je hanba nefackuje.

Nofar
Nofar
25. 3. 2019 10:38
Reply to  Macek

Je to tak. Kdyz se dnes zeptate ceskeho devataka, jakou cetl naposledy knihu, tak se vas div nezepta, co to je. Tedy az na vyjimky, samozrejme. Ale tady take zalezi na rodicich, jak sve deti vedou. Pokud je nechaji cele odpoledne sedet u tabletu, neni divu.

Johana
Johana
25. 3. 2019 11:26
Reply to  Nofar

Když nečtou rodiče, nemůžou číst děti a když rodiče sjíždějí internet, dělají to jejich děti. Když na své děti čekám na kroužcích, jsem zpravidla jediný rodič s knihou…… Moje děti čtou, protože děti se od nepaměti nejlépe učí napodobováním. Nemám ráda jen stížnosti na „dnešní generaci“, protože je někdo vychovává a ty zase někdo vychoval. Rodina je základ a škola to trváním na četbě nespasí, když není podpora doma. Znám dost dětí, které čtou. Je ovšem možné, že se prostě jen obklopuju podobně smýšlejícími lidmi. Dokud si rodiče neuvědomí, že musejí začít od sebe, tak se asi nic nezmění.

Dana
Dana
25. 3. 2019 15:12
Reply to  Macek

No jo, dneska práci nesežene, kdo jen česky hubou mele. On umí anglicky (jak, toť někdy otázka). A že češtinou dělá ostudu nejen sobě, ale i firmě, to dnes nikdo neřeší, protože která firma že je dnes ještě v českých rukou?
A díky českému vlezdopr*** raději kvákáme špatně anglicky či jiným světovým jazykem, než bychom mluvili „jak nám zobák narost“. Prostě se za svoji mateřštinu stydíme a podle toho ji taky bez výčitek „mršíme“.

Milan
Milan
25. 3. 2019 10:00
Reply to  Pavel

to jsou zase kecy,blablablalbla……………………

Dana
Dana
25. 3. 2019 15:06
Reply to  Pavel

Ono i to zdánlivě nepotřebné se v životě časem upotřebí. A potom můžeme jenom litovat, co jsme zanedbali.
Jistě, dnes je SMSková cestina, tak pozve holku na rande přes mobil, takže vrácení dopisu s červeně podtrhanýma hrubkama v dnešní době už nehrozí. Jenom – když uvidíte na displeji mobilu „mej se“, můžete si vybrat – být v pohodě, nebo jít pod sprchu. Ale máte to zjednodušeně 🙂

Simona
Simona
25. 3. 2019 18:32
Reply to  Dana

Pobavila jste mě, Dano 🙂

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 20:24
Reply to  Pavel

Nechť vědeckou češtinu studují na vysoké škole českého jazyka a uplatní se v praxi. Jistě je ráda zaměstná jakákoliv firma:-))

Jirka_26
Jirka_26
25. 3. 2019 08:45

Ještě jedna věc – základní škola by měla být relativně náročná a dostat do žáků co nejvíce vědomostí, protože v praktickém životě z 99% nejvíce používate to, co jste se naučili na základce. Jistě, holkám třeba fyzika nešla, ale určitě zvládly v matematice násobilku, výpočet plochy a objemu a pochopili, co je kilo a tuna. Zkuste si vzpomenout, co nejvíce v praktickém životě používáte za vědomosti – a skončíte u základní školy. Kvadratické rovnice atd. možná někdo využívá v profesi, ale ne v životě. Mohu mít sice určité výhrady k bolševickému systému výuky (spíš problém učitele), ale proti dnešku to bylo skutečné vzdělávání.

Georg 9
Georg 9
25. 3. 2019 10:18
Reply to  Jirka_26

Jirko_26, kolik jeVám let, že stále používáte spojení -za bolševika , apod. Dle mého odhadu min 60. což určitě není pravda.

Simona
Simona
25. 3. 2019 10:43
Reply to  Jirka_26

To je zajímavé. Část ZŠ jsem absolvovala za komunistů a musím říci, že ve škole jsem se naučila číst a psát (věřím ale, že bych se to byla schopná naučit i doma). Něco málo mi v hlavě zůstalo i ze střední školy, jinak vše co ve svém životě využívám jsem se naučila mimo školu. Věřím ale, že existují takové školy, kde se dítě naučí dovednostem (ne znalostem), které pak potřebuje i v životě. Ve škole mě nikdo nenaučil kriticky myslet, nenaučil mě být zodpovědná za svou práci a soft skills. Škola přizabila mou vnitření motivaci. A věřím, že u lidí, kteří doma nemají moc stimulů a podnětné prostředí je to životní průšvih a nikdy nevyužijí svého potenciálu.

Dana
Dana
25. 3. 2019 15:23
Reply to  Simona

v dnešní době je zase jiný problém – dnes mají mladí sebevědomího víc než dost, až to často hraničí přímo s drzostí. K tomu za nás ve škole nevedli, to ještě spíš platilo že „samochvála smrdí“.
Přesto i nám už na základce říkali, že jsou věci, které není nutné si pamatovat, protože jen zabírají místo těm užitečnějším.
Třeba takový sobotní nákup, na který nás rodiče pošlou, že je lepší si sepsat na lísteček, protože ten si, na rozdíl od třeba násobilky, pamatovat nemusím.
A rozhodně je lepší vědět i věci, které já sám bezprostředně nepoužiju. Pak se mi totiž nestane, že když na ně dojde, budu jen koukat jak vejr a nevědět, o čem je řeč.
Jinak by se mi taky mohlo stát, že půjdu koupit balík buničiny, protože elektrický spotřebič přece žere „kilo vaty“ . (Absurdní nadsázka – ale kam až by to mohlo zajít, raději ani nedomýšlet).

Ludmila
Ludmila
25. 3. 2019 19:31
Reply to  Simona

Se divím, Simono, že když kritizujete ráda školství, jak jste uvedla, že nejste naší novou ministryní. Zmiňujete zde kritické myšlení, a k tomu, pokud se nemýlím patří také alternativa změny. Kritizovat totiž umí kdejaký hlupák, kriticky myslet a zlepšovat zřejmě pouze někdo. Když tedy v souvislosti s Vaším A, které tu tvrdíte ,nikde nevidím napsané B, leccos to o Vás vypovídá. Tak copak byste dámo na základní škole udělala jinak???

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 01:15
Reply to  Ludmila

Dobrý den,
vrátil bych zpět osnovy a posílil pravomoce ČŠI. Zbavil bych se Cermatu. Zredukoval bych počet předmětů. Posílil bych cizí jazyky i v jiných předmětech. Česko nepatří mezi tahouny světa. Takže je nezbytná komunikace v jednom z cizích jazyků. Když už nás naučili rusky i psát, jak se zmiňuje za bolševika.

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 08:59

Problematika je, domnívám se, opět hlubší, než se zdá – z přijímacích a maturitních zkoušek se stal pouhý byznys, to je jedna věc. Já osobně na svá školní léta vzpomínám v dobrém 🙂

Druhá věc je, že kantor by měl vycházet z praktických znalostí dětí – potíž je,že praktické znalosti řady dětí jsou v dnešní době minimální, jednak díky přístupu rodičů, kteří razí teorii, že od určitého věku jejich přístup totálně supluje škola a mají ji v podstatě za jakési odkladiště, aniž by se zajímali o cokoliv dalšího, jednak díky vražedné filosofii dneška „nemusímnicvěděthlavněkdyžvímkdetonajdu“ (ale co s tím potom budu dělat, nemám ponětí).

Třetí věc je, že díky mizerné personální politice ze školství odešla řada lidí, kteří měli chuť a dar učit – a vysloveně tu říkám, že je mi lhostejné, jestli měli vysokoškolské vzdělání nebo ne; je to, podle mého názoru, jen formální záležitost – přirozeně, pokud se bavíme o základní škole. Oligofrenních jedinců s vysokoškolským titulem jsem měl možnost vidět dost a dost a leckdy by se dalo do kamene tesat, co z nich padalo za „moudra“.

Čtvrtá věc je zavádění hodin cizího jazyka do prvních tříd – školy na to nemají (nebo neměly) zvláštní hodinovou dotaci, takže výuka cizího jazyka je (nebo byla) na úkor hodin vedených v češtině. Pokud si vzpomínám, i za minulého režimu byla ruština až od druhého stupně, byla na ni zvláštní hodinová dotace a – abych tedy mluvil čistě za naši základní školu – měli jsme vždycky na výuku rodilé (a, jak se dnes s oblibou dodává, kvalifikované) mluvčí, což se o dnešní výuce cizích jazyků dá říci v míře o poznání menší (poznámka – ne, opravdu nejsem příznivcem minulého režimu).

Vybavení základních škol moderními pomůckami je také problém, stejně jako sponzoring – nezřídka jsem se setkal s tím, že pro potenciální sponzory je lukrativnější finančně dotovat „FC v Horní Dolní“ bez jakéhokoliv výhledu výsledků do budoucna, než něco pořídit do místní základní školy. Samozřejmě, najdou se výjimky, budiž pochváleny. Srdcaři z řad kantorů potom ve svém volném čase shánějí, obvolávají – nechci použít příměru „doslova somrují“ – jestli někde někdo nemá něčeho přebytek a podobně…

Nedávno jsem jen kroutil hlavou nad spoluprací ministerstev, viz kupříkladu zde: https://pravyprostor.cz/ministerska-vyhlaska-sokuje-stredni-skoly-student-chemie-nesmi-k-chemikalii/

A tak by se dalo pokračovat donekonečna…

Petra
Petra
25. 3. 2019 13:24
Reply to  Pavel

Váše slova tesat do kamene, každé slovo je pravda ….myslím, že v hloubi duše to víme všichni, otázka je, co s tím budeme (můžeme dělat)? Když jsem byla proti Aj od první třídy na úkor TV, s tím, že ještě ve 3. třídě mají problémy se základy čtení, psaní a počítání a to by mělo býti prioritou, byla jsem za černou ovci, stejně mě přehlasovali ….tak co zmůžete?

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 17:02
Reply to  Petra

Moje odpověď bude asi poněkud drsněji napsána, ale přesto…

Obvykle nezmůžete naprosto nic (kromě toho, že se jako rodič o své dítě po vzdělávací stránce postaráte sama podle svého nejlepšího vědomí a svědomí) – jako rodič se před zápisem dítěte ke školní docházce nemáte prakticky šanci přesvědčit, jak to ve škole skutečně funguje (takzvané Dny otevřených dveří nepovažuji za relevantní). Dnes, v rámci bezpečnostních opatření, se tato možnost dále snižuje – mimo zmíněné dny a termíny třídních schůzek se dostanete maximálně do „hovorny“, případně k sekretářce.

V prvním ročníku na první třídní schůzce zpravidla zjistíte, že se jistá část rodičů chvěje nikoliv nervozitou či zimou, ale nedočkavostí, aby už byla doma, protože jim začíná kopaná, případně jeden ze současných oblíbených seriálů, a každá připomínka či dotaz jsou pro ně nepříjemnou komplikací, oddalující pravidelný příval endorfinů. Takže na nějaké relevantní hlasování podložené racionální debatou zapomeňte.

V průběhu školní docházky dále zjistíte, že některé z rodičů uvidíte až kolem pololetí ročníku devátého, kdy se dostaví (zpravidla do školních jídelen, případně tělocvičen) za účelem instruktáže ohledně vyplnění přihlášek k dalšímu stupni vzdělávání. A není to rozhodně tím, že by jejich potomci měli nadprůměrný prospěch.

Viděl jsem rodiče fyzicky trestat své děti za pololetní prospěch, přičemž titíž rodiče neměli ani tušení o tom, jak jsou jejich děti hodnoceny během pololetí.

Zrovna tak zjistíte, že instituce tzv. Školní rady, v níž jsou zastoupeni i rodiče, rozhodně není orgán, do kterého by se hnala kvanta rodičů, ale někdo z nich to prostě odnést musí.

A nedej Bůh, aby Vaše dítě změnilo školu – díky současnému systému se může klidně stát, že v jednom předmětu bude „napřed“, v jiném „pozadu“ (řádově i o měsíce), a že na některé věci ani nedojde (např. Vaše dítě mělo na minulé škole od šesté třídy francouzštinu, ale smůla – na nové škole prostě není, takže třeba ty dva roky, co ji mělo, dožene němčinou po dva roky zbývající). Nedivte se, že je v tom, jak to jen decentně říci, nepořádek.

A počet ministrů školství od roku 1990, z nichž každý měl nějakou svoji vizi (která byla zpravidla odlišná od těch předchozích) je 18 (opravte mě někdo, jestliže jsem se zmýlil) – znamená to (a teď udělám něco velice ošklivého), že každý z nich byl na svém postu cca 1,6 roku.

Jaroslav
Jaroslav
25. 3. 2019 09:02

Jsou a mají být SŠ výběrové školy nebo tam musí „postoupit“ každý? Jestli jsou pro všechny, jako např. v USA, jsme na svém. Ještě musíme zrušit maturitní zkoušky. Berou se i čtyřkaři, stačí? A je jedno, jestli se dělají nějaké přijímačky nebo ne. To je dávno už jen mýtus. A mohu jen potvrdit slova autora, že generují pologramotné žáky.

Johana
Johana
25. 3. 2019 09:35

Nejde přece o to, aby se na střední školy dostaly všichni, ale aby ty přijímačky měly hlavu a patu. Aby děti prokazovaly praktické znalosti jevů a ne teorii, která se jim beztak vypaří z hlavy. V posledních dvou ročnících se už vlastně neučí češtinu, ale jak udělat přijímačky. A mimochodem v mezinárodních měřítcích vycházejí naši žáci a studenti velice velice špatně…..protože „znají“ teorii, ale ani za mák nerozumí textům co čtou. Čtenářské schopnosti jsou u nás tragické. A není to o tom, kolik přečetli knih, ale o tom jestli pochopili text.
Krucinál, jak to, že to více rodičům nevadí? Vidím to kolem sebe. Tenhle systém pomáhá dětem, které sice neumí, ale můžou si zaplatit přípravu na vychytávky!!!! Diktát se nedá „přečůrat“ tabulkovýma vědomostma! Tragédie je, když nejdou studovat děti, které sice umí a dříve by studovaly, ale dnes „neudělají“ přijímačky. To už vůbec není o vědomostech, když zde existují kurzy „jak udělat přijímačky“, ale o systému. Pak studují i ti, co tam nemají co dělat. Máme sice mraky středoškoláků a vysokoškoláků, avšak jejich úroveň je rok od roku nižší.
Současné přijímačky krásně znevýhodňují děti z chudších rodin a umožňují prosáknou na střední školu těm co na to sice nemají, ale zaplatí si speciální přípravu.
Sleduji to jako matka a člověk, který vystudoval VŠ. Dnes bych možná studovat nemohla, protože by mi rodiče nezaplatili přípravku. Svým dětem to umožnit můžu, ale sakra mně štve, když vidím děcka, jejichž rodiče na to nemají, nebo nemají vzdělání a dětem prostě nepomůžou. Kde jsou rovné příležitosti ke studiu? Experty na tenhle nesmysl bych povinně vyslala na zkušenou do Finska!!!!

Vladimír
Vladimír
25. 3. 2019 09:51

Dobrý den.
Myslím si, že znalost mateřského jazyka a matematiky by v případě, že student chce úspěšně absolovat střední školu, měla být mnohem větší, než porozumění psaného textu a malé násobilky.
Je přeci žádoucí, aby střední škola poskytovala vyšší úroveň vzdělání, než škola základní a to sebou nese jiné nároky na studenty. Takže musí být jakási kritéria výběru a je nutné hned od počátku vyloučit ty, kteří na úspěšné zvládnutí střední školy prostě nemají. Pokud jsou přijímáni na střední školy studenti bez přijímaček, viz. školy soukromé, není se co divit, procentu neúspěšných výsledů u maturitní zkoušky. Snížit úroveň přijímaček tak, aby se na školu dostal každý a snížit úroveň maturitní zkoušky tak, aby ji složil každý, vyšší vzdělanost lidí nepřinese. V tom se na ministerstvu školství pletou. Možná proto, že úředníci, kterí o tom rozhodují, sami absolvovali výuku na soukromých školách a nikdy neučili na žádné škole.

Johana
Johana
25. 3. 2019 10:17
Reply to  Vladimír

No, celý civilizovaný svět pokládá porozumění textu za důležitou věc. K čemu je biflování, když tomu nerozumím a neumím oddělit domněnky od faktů apod. Je to pak jen o opakování a ne o chápání. Produkujeme pologramoty, kteří znají spousty encyklopedických záležitostí, ale neumí je dávat do souvislostí. Neumí oddělit podstatné o nepodstatného a tohle se na našich školách šidí, aby se mohli připravit na nesmyslně postavené přijímačky. Nezlobte se na mně, ale tak jak jsou postavené, opravdu nelze poznat kdo je studijní a kdo nejstudijní, ale jen kdo se líp nabiflovat co bylo potřeba. To mně osobně vadí. Nemluvím přece, že děti nemají umět, ale že se učí nesmysly, místo, aby se připravovali na reálné studium a život. Proč asi neumí myslet a pracovat s textem studenti na VŠ? Protože je to nikdo neučí!!! V osnovách je to už od 8: tř. ZŠ. Jen to nikdo nedělá, protože kvůli přijímačkám na to učitelé nemají čas!!! Přála bych Vám s těmi studenty pracovat. Kvalita vysokoškoláků je rok od roku nižší. Osobně se nestačím divit.

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 10:41
Reply to  Johana

Neříkám, že nemáte částečně pravdu – ale uvedu Vám tady tři situace:
1) na základních školách se v posledních letech celkem slušně rozjel model „závěrečných ročníkových prací“ pro žáky devátých ročníků. V podstatě mají sepsat esej na téma buď vypsané jejich kantory, nebo na téma vlastní. Podle toho, co jsem měl možnost vidět, je neschopnost zplodit kloudnou esej zčásti způsobena Vámi kritizovanými požadavky k přijímacímu řízení, o tom nepolemizuji. Co třeba mě osobně děsí, je fakt, že poměrně velká část žáků si jako téma volí např. životopisy slavných osobností (je to sice chvályhodné, ale co tam chtějí nalézat nového, je mi záhadou…no, připusťme, že i to můžeme při přísném pohledu považovat za důsledek „biflování“), případně vůbec neví, o čem psát, protože je žádné vypsané téma neoslovilo a oni sami žádné zájmy, o nichž by se v eseji mohli rozepsat, nemají(!)

2) kolik společností se vysloveně živí tím, že za někoho vypracují esej, bakalářskou, potažmo diplomovou práci?

3) jak byste okomentovala toto? https://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2012/04/03/internetova-past-na-plagiatory-34-studentu-se-chytily/

Johana
Johana
25. 3. 2019 11:10
Reply to  Pavel

Naprosto souhlasím, že většina lidí se určitě nebude živit psaním. Ovšem těmi „čtenářskými schopnostmi“ se mimo jiné myslí i kritické myšlení. I jen prosté přečtení novin, nebo internetu!! Přijde mi tragické, když dospělý člověk není schopen vlastního úsudku a slepě papouškuje a vynechme teď politiku, i když tam to jde zpravidla vidět nejvíce.
Rozvoj myšlení a úsudku podle mně potřebují všichni bez rozdílu vzdělání. Obzvláště v době přehlcené informacemi.
Udělat si názor a zformulovat myšlenku potřebuje člověk prakticky v životě pořád a tyto schopnosti má naše společnost na mizivé úrovni.

Plagiátorství a zjednodušování si života opisováním z internetu je naprosto tragické. Ale opět se domnívám, že cestou k řešení tohoto problému je dostatečná časová dotace v literatuře i výuce PC(což se na rozdíl od nás v zahraničí děje) a čím dřív, tím líp. Trénovat, trénovat a trénovat mozek. Pokud s dětmi doma hovoříte o nejrůznějších tématech od historie po vesmír, sport atd. atd. tak to ve škole asi nepotřebujete, ale tříbení úsudku je pro mně cesta k lepší vzdělanosti. Nikoliv dávání maturity skoro každému na učňácích, jak tomu bylo v posledních letech. Teď přechází ministerstvo školství do opačného extrému a nutí např. maturitu z matematiky i na školách, kde to není nezbytné. Opravdu si nemyslím, že zdravotní sestra potřebuje maturitu z matematiky, jakkoliv se domnívám, že matematika rozvíjí logické myšlení.

Váš odkaz jsem přečetla, a přijde mi to jako trefný popis reality. Studenti ani za mák nejsou schopni odlišit věrohodnost zdroje (wikipedie je kapitola sama pro sebe), natož aby zplodili vlastní názor. Ale možná je to výborný postup, jak dětem dokázat, že papouškují a nemyslí. Je to geniální. Podobné chytáky bych klidně zavedla do výuky, jako názorné ukázky z praxe.

Mimochodem něco podobného na nás „aplikoval“ jeden přednášející v prváku na VŠ. Bylo to na bázi poslechu a výsledek byl naše nekritické myšlení. Z tohohle chytáku jsem načerpala tak strašně moc a tak moc se mi rozsvítilo v hlavě, že bych to přála každému a ne jen studentům SŠ a VŠ.

Díky za odkaz, pošlu dál všem z oblasti školství, které znám. Protože to co pan učitel udělal je prostě geniální a zaslouží si to následovat.

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 11:36
Reply to  Johana

V kterémkoliv předmětu může kantor udělat totéž, nebo skoro totéž. A rodiče by doma měli také přitlačit, co se zájmu o vlastní dítka týče. Nemáte zač 🙂

Petra
Petra
25. 3. 2019 13:35
Reply to  Johana

Řekla jste to krásně-pokud s dětmi doma hovoříte: to je ten největší kámen úrazu, ty děti jsou tak nevypovídané, plné všeho co by chtěli sdělit už od rána, bohužel ve škole je tak málo času je jen vyslechnout,když už se snažíte je to čas na úkor něčeho jiného….za mne ten nejdůležitější čas, ale to rozhodují jiní

Hanka
Hanka
25. 3. 2019 14:42
Reply to  Johana

Promiňte, ale to co říkáte je nesmysl. Syn absolvoval přijímačky před třemi lety, a pokud se mezitím významně nezměnily, byly tam kromě mluvnických jevů (které za bolševika byly součástí větného rozboru) i otázky literární a porozumění textu. Pokud voláme po změně ke kvalitnější výuce a testování, musíme si přiznat a dát důrazně najevo směrem k CERMATu a MŠ, že je nám známo a hodně se nám nelíbí, jak výrazně poklesla úroveň výuky na druhém stupni, a to i na výborných školách. Absolvováním přípravky na přijímačky jako dítě a také jako rodič zjistíte, kolik toho Vaše dítě dosud neumí. A pokud si dáte tu práci, zjistíte také, kolik se toho nenaučilo a čemu se ve škole vůbec nevěnovali nebo jen okrajově. Je to hrůza, když v řadě tříd mají problém udržet základní kázeň – nebo zájem, místo toho, aby se věnovali výuce. Vím, že se někteří učitelé velmi snaží a někteří jsou schopní pedagogové, ale v tom, jak dnes naše školství druhého stupně a části středních škol vypadá, je to i pro ně očistec. Jediná možnost je chtít ode všech co největší kvalitu (i v rozmanitosti), jinak to bude stále horší a horší.

Johana
Johana
25. 3. 2019 15:23
Reply to  Hanka

Nějaké porozumění textu bych snad očekávala vždy. „Čtenářské schopnosti“ je celosvětově měřená schopnost ve které naše děti pravidelně neuspějí a dokonce i studenti výběrových gymnázií. Jde o hlubší porozumění textu…tato schopnost se u nás nerozvíjí, nebo jen velmi málo. Čtenářské schopnosti se musejí rozvíjet řadu let a mělo by se začínat od 6. třídy. Stojí to hodně času. Nezaměňovat se čtením s porozuměním.

A co mají dělat děti, jejichž škola se něčemu z látky nevěnovala a rodiče se dítěti nemůžou, nebo nechtějí věnovat? Mají smůlu! Chytrá hlava je jim k ničemu, protože přijímačky neudělají.

Další problém je nerovnost kvality školství a přístupu ke kvalitním školství podle regionů a oblastí. Tohle se taky měří a taky jsme v tom „excelentní“, myslím, že si podáváme ruku s Latinskou Amerikou a v Evropě s Bulharskem. Taky super výsledek.

Hanka
Hanka
26. 3. 2019 10:48
Reply to  Johana

Souhlasím, nerovnost kvality a přístupu k různým školám je nesprávná a nespravedlivá. Nesouhlasím, chytré a motivované dítě může úspěšně zvládnout přípravu na přijímačky i bez drahé přípravky, zejména ve vzdálenějších regionech, ano v okolí Prahy je to určitě hodně těžké. Ale v Praze nejsou jen gymnázia a nabídka slušných a kvalitních středních škol je tu pestrá.
Hluboké porozumění textu je skvělá disciplína, ale tu opravdu zvládne nebo využije menšina. Přála bych si to také, ale v dnešním stavu českého školství je to až na výjimky nereálné. Naše děti mají ke konci ZŠ mezery a nedostatky v základních znalostech a dovednostech (viz. např. zde zmiňovaná trojčlenka). Aby děti uspěly, musí se naučit používat hlavu – myslet, nejlépe samostatně, pamatovat si fakta, bez nich to nejde, a toto vše kombinovat. A my jako rodiče si to musíme konečně ujasnit, domluvit se (petice, občanská združení apod.), spojit se nejlépe i s motivovanými pedagogy a začít opravdu silně tlačit na MŠMT a vládu. Samo nebo jinak se nic nezlepší, naopak. V péči politiků to náš ZŠ a SŠ systém dotáhl až sem. Jsme připravení, máme ochotu a sílu něco konečně pro změnu k lepšímu udělat?

fanda
fanda
25. 3. 2019 12:16
Reply to  Vladimír

Naprosto souhlasím, řada lidí v diskusi ani neví, že „přijímací zkoušky“ nevytváří žádná firma, ale státem zřízená a řízená instituce. Ano, v životě použijeme jen málo vědomostí ze ZŠ, ještě méně ze SŠ a nejméně jistě z VŠ (např. integrály, dějiny MDH, ….). Nezapomínejme na to, že ZŠ má dát žákům přehled, nadhled a znalost pojmů – nedílnou součástí je však rozvoj myšlení a trénink mozku, paměti.
A argumenty o poklesu úrovně vzdělání v mezinárodních srovnáních – na jakém místě jsme byli v období kolem Sametové revoluce a kde jsme dnes? Tehdy byly přijímačky vlastně obdobné, na střední školy se dostávalo ještě méně žáků, ale jak je vidět, takto nastavené přijímačky byly účinné, studenti pak měli výsledky – tedy asi to nebylo špatně.
Problém je úplně jinde – právě ve zdůrazňování praktičnosti a v podstatě neměřitelnosti … asi by si každý žák měl dělat co chce. Nezapomínejme, že ke špičkovému sportovnímu výkonu nepatří pouze talent, ale i spousta velké dřiny – a to nebude platit jen ve sportu.
A že se na školy dostávají jen děti z bohatých rodin – nesmysl. Všechny děti mohou pracovat ve škole, naprostá většina učitelů by se rozdala, jen pokud by viděla zájem za strany žáků. Na druhém stupni však najít dítě se zájmem a ochotou na sobě pracovat je úspěch, je jich menšina. A zaujmout děti – jen si v hlavě srovnejte, zda Vás, coby puberťáky, bylo vůbec alespoň teoreticky možné zaujmout zároveň v matice, fyzice, češtině, ruštině, tělocviku, občance …. asi ne, něco je holt také povinnost.

Johana
Johana
25. 3. 2019 14:32
Reply to  fanda

Pokles schopností našich dětí je tragický, protože u nás školství postupuje podle 50 let starých postupů (jen přidává další a další kvanta nesmyslných detailů), zatímco ve světe se neustále vyvíjí. Prohlídl jste si učebnice před 25 lety a dnes? Já jo!!!
Učili jsme se méně detailů, dokonce jsme končili v 8. třídě a naše schopnosti byly na vyšší úrovni, a uměli jsme je lépe použít v praxi. Společnost i školství je živý organismus, jen u nás se ke školství chováme jako k fosilii.
Učitelé jsou zapálení i bez zájmu, jako všichni lidé, nejsou v ničem lepší, ani horší a nedají se paušalizovat. Neučila bych na základce ani za zlaté prase. Mají můj obdiv. Učím na vysoké a mám toho někdy plné zuby, jaké blbce je třeba vysokoškolsky vzdělat. Bez kvalitního základního školství nemáme na čem stavět. A máme kvalitní základní školství? Za mně ne!!!!! RVP dělá z učitelů otroky tabulek, kteří nemůžou stihnout předat dětem podstatné – hodnoty, touhu po vzdělání atd. A přijímačky na SŠ tomu všemu už jen nasazují korunu, aby se dílo zkázy dodělalo.Zájem u dětí se zabíjí už v první třídě. Opakování a procvičování je potřeba, ale nesmyslný dril ve věku, kdy děti ani nerozumí proč se něco učí je hloupost. Tlačení na výkon na prvním stupni je demotivační. Ve Finsku nemají na první stupni známky a jejich děti strčí ty naše do zadní kapsy, protože se nezabila touha po vědění. Když zabijete chuť, tak už je nikdy ničím nemotivujete.
Neřekla jsem, že studují jen děti bohatých rodičů, zřejmě Vám taktéž chybí schopnost chápat text! Ale to, že jsou systémem nesmyslně zvýhodňovaní. Pokud máte školou povinné děti, které jsou v nadprůměru, tak víte o čem mluvím. Dneska Vám mozek nestačí, protože úkolů je tak nesmyslné kvantum, že matka samoživitelka má co dělat! Toto není můj případ, naše děti mají ekonomické i intelektuální zázemí, ale sakra mně štve, že děti, které toto nemají mají smůlu i když jim to třeba dobře myslí. A vím o lidech, kterým tenhle systém vyhovuje, protože zaplatí dětem nalejvárnu, jak udělat test a na co se připravit, aniž by mělo dítě patřičné předpoklady studovat……

Hanka
Hanka
26. 3. 2019 11:02
Reply to  Johana

Řekla jste, že děti rodičů bez zájmu a peněz mají smůlu, tak se neohánějte schopností chápat text – jak vidno, pamatovat si nebo znovu si přečíst vlastní napsané je také potřeba.
Ale k podstatným věcem: když učíte na VŠ, tak co jste už pro změnu „zevnitř“ podnikla, a podařilo se to? A neříkejte, že to vůbec nejde. Delší dobu sleduji konání učitelů a akademiků dějepisu. Ne, že by bylo vyhráno, ale vždy se dá aspoň něco dělat. Rozčilení není program, pojďme si navrhnout něco konkrétního. Děkuji

Johana
Johana
26. 3. 2019 12:53
Reply to  Hanka

Máte natolik konfrontační tón, že se mi nejprve nechtělo vůbec odpovídat. Ale….

Zmínila jsem dva druhy problému, jak je vnímám:
1. Daný stav věcí znevýhodňuje děti bez zázemí, podle mně není optimální bazírovat na biflování, navíc bez rovného přístupu. Tento postup negeneruje jen studijně zaměřené děti, ale i děti, kterým optimální podmínky pomohly dostat se tam, kde s prominutím nepatří a pak to deklasuje celé střední a vysoké školství….. A sítem nám unikají přirozeně inteligentní děti, které se vlivem vnějších příčin (rodina, špatná škola) nedostanou ke studiu.
2. Děti by se vůbec měly učit úplně jiné věci – třeba tu práci s textem. (Na znalosti gramatiky, samozřejmě. Aby mně zas někdo nechytl za slovo! Ale asi nepotřebuje mít z deváťáku lingvisty, že.) Tam se totiž prokáže skutečná schopnost logicky myslet a tam ty jen „nabiflované“ děti prostě neuspějí. A nezlobte se na mně, pro mně pilný jedničkář ještě nutně neznamená studijní typ…k tomu se musí přidat ještě schopnost úsudku a samostatné práce. Což v českém školství pokulhává.
Frontální výuka je totiž nejpohodlnější a časově nejméně náročná a v hlavách také zanechává nejméně. Každý se nejlépe učí prožitkem. Těch je až na výjimky ve školách zatím málo.
Na druhou stranu, to přecpané RVP není ani v silách učitelů odučit. A mnozí to ani neudělají – z mnoha příčin. Proto je třeba doučování.
Pokud vím, tak mladým učitelům RVP moc nevyhovuje……vyhovuje těm, kteří chtějí manuál a podle něj dalších 30-40 let jet…..Nejsem si jistá, že chci takové učitele pro své děti.

Všechny ty starší ročníky, které tady tak láteří….za nás jsme museli umět a hotovo, by si měli projít dnešní učebnice a měli by si uvědomit, že se učili o třetinu až polovinu méně látky, při stejném množství hodin.
To se to pak mudruje. Děti dnes neumí trojčlenku, protože se učí takové mraky nesmyslů, že tu trojčlenku prostě prosviští a letí dál, že…..
Proč mají děti mezery? Protože se toho učí moc, moc, moc a pak neumí nic. Množství není známka kvality. Proč toho umí starší ročníky víc?
Protože to pořádně probrali a netlačili do hlavy spousty encyklopedických vědomostí, které jsou stejně k ničemu a rychle se zapomenou. Něco se opravdu dá vyhledat. Ale musíme je sakra naučit, jak to vyhledat!!!! Aby uměli poznat co je pravda a co ne. To je důležité.

Taky se Vás můžu zeptat co jste zatím udělala pro rozvoj školství, když si dovolíte mít názor. Jen se chcete někam přidat?
Nemusíte se bát, na svém poli se snažím dělat maximum a motivovat studenty k jinému přístupu a myslím, že se mi to celkem daří. Mnou nabízené semináře mají pouze jediný problém. Zájemců je víc než je kapacita míst.

Ve vysokém školství je mimo jiné problém v tom, že se dnes přijímá skoro každý… a proč? Protože Student = peníze. Pokud do vysokého školství jde málo peněz, nabírají školy i studenty, kteří by tam dřív nebyli ani omylem. Odevzdají vám seminární práci s takovým množstvím chyb, že nechápete jak to, že odmaturovali……a stylisticky? Otřesné. Oni totiž dělali maturitu pěkně z teorie a v praxi jsou nepoužitelnější…..ale vivat CERMAT!!!
Vedu těžký boj s tím, že „nesmím vyhazovat“, protože vyhazuju peníze se školy. Co ale můžu dělat je trvání na kvalitě. Prostě nedostanou nic zadarmo. Tohle vidím jako cestu. Prostě trvat na nějakých standardech.
Ale dovedu pochopit i kolegy, kteří rezignují…..místo vlastní vědecké práce budou dokola připomínkovat a vracet seminární práce? Studenty nemůžou vyhodit, tedy můžou, ale ne moc…..bude méně peněz.

První léčba pro ZŠ jsou peníze!!!!! Když zaplatíme učitele, nebudou nám ti mladí a zapálení(až na čestné výjimky) utíkat pryč. Proto tam neučí muži. Když má prodavačka v Lidlu víc, než je nástupní plat učitele, tak prosím proč to studovat…… odcházejí do soukromého sektoru. Kvalitní učitelé jsou alfa a omega. To si ale celá společnost musí uvědomit, že vzdělání je něco co potřebujeme, co má svoji velkou hodnotu.

Kde a jak vedete svůj boj za kvalitnější školství Vy, kromě toho, že sledujete dění? To co opravdu potřebujeme je tlak rodičů na školy a tlak na kvalitu vzdělání ve školách. Tlak na rovné příležitosti a odlehčení dětem od biflování a upřednostnění myšlení.

Vyzýváte k „boji“ a chcete se jen opřít o pedagogy, tlak ale musí vzejít od nás rodičů….
Na kdy svoláváte demonstraci před MŠ? Ráda přijdu.

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 15:04
Reply to  Johana

Je to sice poněkud off topic, ale, paní Johano, ačkoliv s Vámi v některých věcech souhlasím, obávám se, že s Vaším tvrzením – a dovolím si Vás citovat – „Všechny ty starší ročníky, které tady tak láteří….za nás jsme museli umět a hotovo, by si měli projít dnešní učebnice a měli by si uvědomit, že se učili o třetinu až polovinu méně látky, při stejném množství hodin“, se ztotožnit nemohu.

Předně poznamenám, že kupříkladu moje maličkost končila základní školu v osmém ročníku, devátý jaksi nebyl, takže oproti dnešním žákům je to rok rozdílu v můj neprospěch, tudíž se o srovnatelném počtu hodin nemůžeme bavit ani vzdáleně.

Další věc: nehovořím za češtinu, ale z matematiky oproti mému absolutoriu vypadla řada věcí a nevšiml jsem si, že by přibylo nějaké nové kvantum učiva; to samé platí pro fyziku a chemie je vyslovená tragédie. Učivo se naopak seškrtalo a délka docházky na základní školy se o rok prodloužila.

Dále – zažil jsem případ, kdy kupříkladu výuka přírodopisu byla v devátém ročníku redukována na jednu hodinu týdně (kvůli jakýmsi obskurním předmětům, jejichž význam mi uniká), a ona hodina byla v rozvrhu hodin v pátek na půl druhou. Hrubě řečeno to značí za pololetí 20 vyučovacích hodin onoho předmětu, a to za předpokladu, že nechybí dítě, kantor, hodina neodpadne (ať už jsou důvody jakékoliv); zpravidla odpadne tak čtvrtina – prázdniny, ředitelská volna. Během zbytku té doby by látku vysvětlil, laboratorní práce provedl a znalosti žáků upevnil leda někdo, kdo dokáže zázraky – natož aby měl čas žáky pro předmět nějakým způsobem nadchnout. Chápu, že geologie, mineralogie a s tím spojené vědy jsou většině lidí k ničemu – a jsem v takovém případě pro kompletní zrušení výuky takového předmětu, než aby byl podobným způsobem mrzačen, protože výstupy z něho jsou přinejmenším diskutabilní už od samého počátku.

Johana
Johana
26. 3. 2019 15:34
Reply to  Pavel

Nevylučuju, že tomu je jak říkáte ve vyšších ročnících. Moje děti jsou 6.,3. a 1. třída a mám porovnané učebnice do šesté třídy a mám svoje staré učebnice ze ZŠ a ta kvanta co se do nich valí od 1. třídy jsou neskutečná….čeština neuvěřitelně zbytněla. Počty už nejsou počty, ale počítá se indicky atd. Učebnice matematiky jsou tak přeobrázkované a roztříštěné, že já v nich neumím udržet pozornost, co pak dítě. Pořád nějaké úkoly hop sem, hop tam a pádíme zase rychle někam dál….tohle přeskočíme, protože bychom nestihli dodělat učebnici do konce roku.
Za sebe mám opravdu silný dojem, že už aplikujeme neplánované domácí vzdělávání a do školy se chodí naše děti jen socializovat. Protože přínos školy a domácí přípravy mluví v našem případě dost v neprospěch školy…..
Třeba to vzdáme se ZŠ úplně a přejdeme do domškoly a budeme mít plnou kontrolu nad kvalitou výuky….:o) a nebudeme se muset děsit kvality ZŠ.
Mimochodem jsme s manželem taky končili v osmičce a přijímačky jsme udělali bez jakékoliv přípravy….

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 15:48
Reply to  Johana

A víte, že bych byl pro? Školy jsou dnes v podstatě nevybavené skoro jako domácnosti, respektive i když to vybavení mají, tak ho nevyužívají, co se odborné výuky týče, výukových programů jsou mračna a o socializaci tedy rozhodně obavy nemám…

Podívejte, v devadesátých letech se mluvilo v jednom kuse o tom, že počet žáků ve třídě za nás byl příliš vysoký a ideální počet je tak 12 – 15, aby měl kantor možnost pracovat s dětmi víc individuálně. To mělo jistou logiku.

Problém je, že když už jsme se tedy (z jistých důvodů) dostali na ten počet žáků ve třídě, začaly se slučovat nejen paralelní třídy, ale dokonce celé školy – takže jsme z tohoto hlediska v podstatě tam, kde jsme byli (proč si myslím, že tomu tak je, raději rozvádět nebudu).

Johana
Johana
26. 3. 2019 16:04
Reply to  Pavel

Já už si s touhle myšlenkou pohrávám rok a jsem asi blízko tomu ji realizovat. Připravuju svým dětem komplexní programy co se týče historie, zeměpisu, řemesel, cesty po městě, kdyby jsme byli o 200 zpět. Co bychom jedli a jak bychom žili v té které době. Jaká písma se používala dříve. Naše děti jsou dost netypické, největší king je pro ně S. Hawking a třeťák zná teorii relativity a používá mikroskop, protože ho baví zkoumat jak co vypadá. Psát se naučil sám a jak „divné knihy“ ty děti čtou škoda mluvit…..:o)
Vím, že svým dětem připravíme podnětné dětství…..jen je mi strašně líto těch mnoha zmařených skrytých intelektů mezi dětmi kolem……:o(((

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 16:33
Reply to  Johana

S.Hawking, to je naprostá senzace 🙂

Zodpovědnost máte především vůči svým dětem – tam máte největší práva… a největší povinnosti. Nad ten rámec prostě jen podle možností, aby tím netrpěly vaše děti… nic víc s tím, obávám se, nesvedete.

Hanka
Hanka
26. 3. 2019 16:31
Reply to  Johana

Zdravím, také jsem končila v osmičce a z toho jak tu diskutujeme se dá odhadnout, že budeme podobné ročníky. Můj důvod k diskuzi, kromě porovnávání myšlenek a argumentů, je právě potřeba něco s tím dělat a čím více od podlahy, tím lépe. Protože pouhé vybíjení se v diskuzích nezmění vůbec nic. Já jsem se zatím kromě svého oboru (zdravotnictví), kde je třeba řešit stejné nebo i vážnější věci (ve výhledu do budoucna), věnovala ovlivňování ZŠ školství z pozice matky a co se týče druhého stupně, mé zkušenosti a zjištění jsou doslova otřesné. I slušní učitelé a většina rodičů děvčat ale i chlapců na druhém stupni naprosto nechápe, co to po nich chci, když poukážu na nevhodnost frontální výuky, režimu zvýhodňujícího pilné způsobně hlásící se slečny apod. Problémy skončily až s přijetím syna na šestileté gymnázium, kde jsou hodnější, než byl kdo kdy na SŠ na nás, ale vládne tam studijní duch, náročné požadavky, hrdost na dosažené výsledky a láska ke vzdělání, jako tomu bylo, když my jsme byli středoškoláci. Nesmírná úleva. A protože vím, že ne všichni mají to štěstí, tak se ptám, co pro návrat „starých hodnot“ i do ZŠ můžeme, jako skupina rodičů (pokud možno co největší) udělat? A spojit se s pedagogy je logické, není to žádné schovávání se nebo nedostatek sebeprosazení. Jen abychom žádali účinnou změnu, musíme vědět, jaká přesně má být a musí být obsahově, personálně i technicky proveditelná. Jinak to bude dál jen takové egoistické plácání do vody (to nemyslím zle, jen se snažím proniknout k podstatě). A učebnice? Nová fyzika, chemie, které jsem viděla jsou příšerné! Konstatování nejsou formulována smysluplně, logická vysvětlení chybí, přehnaně barevná provedení tříští pozornost. Jako by se vůbec autoři nesnažili zachytit a formulovat podstatu jevů. Já se vůbec nedivím, že to těm dětem nejde, když mají na fyziku špatně česky hovořící Ukrajinku, která POUZE ČTE z projektoru (na vyhlášené ZŠ Prahy 5/13). Prostě hrůza!

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 17:15
Reply to  Hanka

O čem konkrétně se, paní Hanko, bavíme:

– každá základní škola má dnes svoje vlastní osnovy,
– umělé navyšování počtu žáků ve třídách pomocí slučování tříd, nebo dokonce škol,
– vybavenost základních škol moderními pomůckami je tragédie v porovnání se severskými (a to jsem se tam byl podívat v devadesátém osmém) – a klidně zapomeňte na to, že bychom se jim někdy jen vzdáleně přiblížili,
– platy pedagogů; ano, tehdy se švédští kantoři ptali, proč české učitele stát platí denně, pro informaci,
– odchody kvalitních pedagogů mimo resort,
– morální a odborná stránka pedagogů (a že by se o tom dalo psát hezky dlouho),
– na své děti kašlající rodiče, kteří považují školu za příhodné odkladiště (o řadě rodičů by se také daly psát romány),
– co se MŠMT týče, od roku 1990 máme osmnáctého člověka na postu ministra školství, každý z nich měl nějakou vizi, pokud možno diametrálně odlišnou od předchůdce,
– legislativní zmetky (jako byl třeba zákaz práce s chemikáliemi, kdesi jsem na to tady dokonce dával odkaz)…

Pokud jsem na něco zapomněl, a určitě jsem zapomněl, doplňte mě, protože to střílím jen tak od boku. Na každé škole dnes existuje orgán, ve kterém jsou i zástupci rodičů, kteří by se měli bít jako lvi… a bijí se? Často se při volbě dívají jen do lavic a tiše doufají, že je nikdo nenavrhne… A dále – o tom, koho zaměstná jako kantora, rozhoduje kdo? Ano, ředitel školy. Kdo dosazuje ředitele školy? Ano, radnice (přes jistě transparentní výběrové zřízení). A kdo volí lidi, co budou na radnici? Hopla, nejsou to – jakýmsi podivným řízením osudu – mimo jiné zrovna rodiče dětí? 🙂

Johana
Johana
26. 3. 2019 18:00
Reply to  Pavel

Můj cíl je teď „zachránit“ své děti….Poskytnout jim kvalitní vzdělání (škola + domov, nebo jen domškola) s tím, že se pravděpodobně budu muset na pár let zříci své profese, protože učit tři děti je práce na plný úvazek. Ale je to moje investice do budoucnosti a věřím, že se nám podaří vychovat tři slušné a vzdělané lidi se sociálním cítěním a hlavou otevřenou. To je můj vklad a tak nějak to nejsmysluplnější co můžu v životě udělat.
A rozhodně vidím jako úkol pro každého pochybujícího rodiče mluvit s co největším počtem diskuze schopných rodičů v okolí. Tlak musí vzejít zespodu……
Mám tak nějak dojem, že se tady v kruhu bavíme jen o špičce ledovce a ještě jsme pořád nedopadli na dno, abychom se mohli odrazit. Tahle a možná i příští generace dětí je ztracená v absurditě naších škol. To se nespraví během pár let.
Jde o to otevřít oči co nejvíce možnému počtu lidí…..
Jde to třeba v tom, že se mně rodiče spolužáků mých dětí ptají proč je baví se učit, proč umí to a ono a jestli bych nechtěla vzít na výlet, nebo doučit i jejich děti…..
Zvídavost totiž může být nakažlivá. A můj muž se mi směje, že jsem tak mazaná, že dokážu nadchnout naše děti i pro jadernou fyziku (není to můj obor)…

A vezměme si třeba z této diskuze to, že diskutovat je třeba….mnohé jsem si v hlavě utříbila. Otevírejme obzory rodičům a dětem ve svém okolí….jde to, ztuha, ale jde to….aby nad tím začalo přemýšlet a myslet více lidí……proto má škola učit myslet a ne jen opakovat….:o)))) Což se obávám není moc v zájmu všech, že…..myslet může být nebezpečné….
Pan Pavel upozornila na dobrou věc a to je komunální politika. O tu je taky třeba se zajímat….
Díky Pavle a Hanko za diskuzi. Mně ledacos „zaklaplo“ a došlo mi že moje cesta je pro mně ta správná.

A paní Hanko, obávám se, že od pedagogů se valné pomoci dočkat nelze….vyhořeli, rezignovali, odešli…..nadšených a laskavých je málo a ti už nemají kapacitu měnit…..když je valná většina rodičů v bohorovném klidu.

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 19:40
Reply to  Johana

Fandím Vám… no a sobě rovněž. Pokud se někdo z okolí přidá, myslím fyzicky, ne ohledně nějakých petic a podobných akcí, nemám s tím až takový problém 🙂

Johana
Johana
27. 3. 2019 11:50
Reply to  Pavel

Pochopila jsem, že jste to taky pořešil….pokud jste ten Pavel, který nabízí synovi studium v zahraničí… Taky dobrá cesta, kvalita našich škol je s Německem nesrovnatelná. Taktéž do budoucna zvažujeme tuto možnost. Nikdo se pak nemůže divit, pokud se tito mladí rozhodnou zůstat jinde – odliv mozků prostě je a bude. Tahle země nenabízí perspektivu pro mladé šikovné lidi s chutí do studia, s chutí do práce….

Pavel
Pavel
27. 3. 2019 15:04
Reply to  Johana

Nikoliv, nejsem to já. Nicméně se podobné alternativě až tak dalece nebráním 🙂

Markéta M.
Markéta M.
26. 3. 2019 18:00
Reply to  Johana

Paní Johano, indické násobení a přemíra obrázků patří k Hejného matematice. Máme děti v 7. a 3. třídě, normální matematika je pořád stejná.

Johana
Johana
26. 3. 2019 18:53
Reply to  Markéta M.

Paní Markéto, díky za info. To jsem netušila. Ovšem metodu a učebnici vybírá škola, ne rodič. Můžete mi, prosím, říct, které učebnice (vydavatelství) používáte? Děkuji Johana

Markéta M.
Markéta M.
26. 3. 2019 20:40
Reply to  Johana

Paní Johano, syn je v 5.třídě(uklepla jsem se). Učebnice matematiky jsou od Jaroslavy Justové, vydavatelství Alter, 2010.
Loni a předloni je měl taky.

Johana
Johana
27. 3. 2019 11:53
Reply to  Markéta M.

Díky moc, prohlídneme a třeba přejdeme na tyto.

lea
lea
26. 3. 2019 21:45
Reply to  Johana

Paní Markéta má pravdu,Johano.Také jsem s tím bojovala.Jsem starší ročník ,ale pomáhám často vnukovi s úkoly.Hejného matiku jsem musela nejdříve sama „zkousnout“,ale pro Vás by to neměl být takový problém. Jeden víkend Vás dostane z nejhorší nevědomosti a pak už to jde.Stránky na procvičování: matika.in

Johana
Johana
27. 3. 2019 11:52
Reply to  lea

Paní Leo, já myslím, že tu metodu chápu, ale ty knihy atd. mi přijdou úplně zmatečné pro děti……chaos tříštící pozornost. Koukat na ty stránky mi samotné „trhá oči“…..jak to může trénovat pozornost u dětí je mi opravdu záhadou.

lea
lea
26. 3. 2019 21:12
Reply to  Johana

Ty rodiče podepisuji,paní Johano. Protože dokud politici nebudou cítit,že nespokojenost s kvalitou výuky, hlavně na druhém stupni záklaních škol opravdu stále roste,nic se nezmění.A dál budou řešit pamlskovou vyhlášku a obědy zdarma.

Petra
Petra
25. 3. 2019 13:29
Reply to  Vladimír

Jenže když se to porozumění textu nenaučí od začátku, pak neporozumí žádnému textu a ani tomu zadání u malé násobilky…Také nestavíte dům ve vzduchu, ale na pořádných základech, aby to ty zdi udrželo…

Johana
Johana
25. 3. 2019 14:33
Reply to  Petra

Zlatá slova. Jak potěší, že někdo chápe o čem mluvím….:o)

Janice
Janice
25. 3. 2019 09:51

Trefný komentář. V případě přijímaček na střední školy z deváté třídy…. pokud si vzpomínám na tomto webu byl článek v němž samy učitelky tvrdí, že od osmé třídy jde v podstatě učivo a děti které se nechystají na střední školu stranou a studijní typy dětí se drilují, aby „udělaly“ přijímačky na střední školy.
Hysterie kolem přijímaček na osmiletá gymnázia je na samostatnou kapitolu.
Co mi ale není vůbec jasné je důvod, proč jsou testy tak náročné a jsou postaveny na 70-ti či 60-ti minutový limit. Běžná vyučovací hodina je normována a roky v praxi prověřena 45-ti minutami , ve kterých je dítě prokazatelně schopno udržet pozornost. Takovýto zátěžový výkon je pro mě důkazem sadismu pořádající firmy. Zcela jistě lze stejně dobře prověřit úroveň znalostí za čas odpovídající běžné výukové hodině, protože matematické úlohy se v testech typově opakují stejně, jako mluvnické jevy. Jedná se přece jen o 11-ti leté děti v případě osmiletých gymnázií a 14-15-ti leté děti na čtyřleté školy… Divím se, že to z hlediska pedagogického i “ hygieny práce“(= nevím jak lépe to stručně označit)vůbec prošlo.

Rudolf
Rudolf
25. 3. 2019 13:28

No ten problém je hlubší, degradovali jsme totálně vzdělání. A to úplně celé. Chrlíme mraky Bc. a přitom když chci, aby napsali dopis, tak vezmu červenou tužku a opravuji shodu podmětu s přísudkem – moc smutné. Ale abych se sám přiznal, vyjmenovaná slova prostě nevyjmenuji, ale od základní školy čtu. Začal jsem u babičky Verneovkami a pak slousknul co se dalo. Mám to nakoukané a chybu prostě neudělám, myslím papírové knihy. Kdybych to špatně napsal tak už pohledem poznám, že toto tedy NE. A dnešní děti? Nečtou a matematika? Vždyť je to brána ke vzdělání, jenže nesmíme k ní přistupovat JAK se to počítá, ale PROČ se to tak počítá. Úpravy výrazů atd. to je jen matematická rutina.

marta
marta
25. 3. 2019 14:04

Tak už vím odkud se rojí ti tupani, kteří díky tomu, že nevědí co je vid, přívlastek a další strašné zbytečnosti, nejsou schopni sesmolit kloudnou větu bez pravopisných i stylistických chyb. Potom se divíme, že na přijímačkách nerozumí ani slovnímu příkladu, takže i ta matika je zbytečná. Jo, jo až nás budou miliony – v diskusi pod článkem to vypadá velice slibně.

Alb
Alb
25. 3. 2019 14:19

Podle mě se škola asi změnit musí. Otázkou je jak. Použitelnost a přínosnost jakékoli látky je do značné míry subjektivní. A zatímco pro někoho je větný rozbor nesmyslná otrava, někdo z něj dokáže načerpat cosi zajímavého.

Každý smartphone je chytřejší než největší šprt. Zase na druhou stranu, pokud zcela rezignujeme na jakékoli osnovy, jakoukoli soutěživost, jakoukoli nezáživnost ve prospěch obecné spokojenosti a veselí, podle mě to povede jen k tomu, že se hranice pro dosažení spokojenosti a veselí zase posunou a budeme toho chtít dělat zase o něco míň.

Takže člověk jako druh by si měl položit tu zásadní otázku, jestli chce být stále chytřejší, byť je to leckdy namáhavé, pracné a otravné, nebo bude zvesela hloupnout, neb myšlení a přístup k informacím za něj obstarají stále chytřejší technologie.

A pokud tedy člověk jako masa podlehne svodu jednoduchého života, doufám, že zbudou i nějaké poslední výspy přesvědčení, že těžký život=smysluplný život, podobně jako ještě i dnes zůstává na světě pár míst, kde lidé žijí v souladu s přírodou.

Pavel Šmíd
Pavel Šmíd
25. 3. 2019 14:25

Máte pravdu. Dodnes se cítím být poškozený vzdělávacím systémem. Dokonce jsem z větného rozboru i rovnic musel maturovat. A víte co je mým největším traumatem? Když dnes a denně trpím při opakovaném zjištění, že redaktoři i autoři diplomových prací nezvládají v mateřském jazyce shodu podmětu s přísudkem. Trpím denně. A zdá se, že bude ještě hůř.

Zdena
Zdena
25. 3. 2019 14:34

Feřtek je blbec . Jak by chtěl asi testovat znalost čtení a psaní ? Neumím si představit , jak by se tento test zpracovával a vyhodnocoval . Ať napřed zkusí takový test na přijímací zkoušky sestavit , kritizovat stávající je jednoduché . Středoškolská učitelka .

Jitka Polanská
Jitka Polanská
25. 3. 2019 15:27
Reply to  Zdena

Všimla jste si pravidel diskuze? Prosím dodržujte je.

Johana
Johana
25. 3. 2019 15:30
Reply to  Zdena

Jak se může takto vyjadřovat středoškolská učitelka? Co pak můžeme chtít od dětí……

Surcuf
Surcuf
25. 3. 2019 16:20
Reply to  Johana

….a to jste neslyšela, jak se vyjadřují některé „učitelky“ na ZŠ, já ano a padala mi brada, jak jsem chlap….

Pro
Pro
25. 3. 2019 21:25
Reply to  Zdena

Úplně normálně otázkami zjišťujícími pochopení. Tento test jsem absolvovala i u přijímacího pohovoru. A, b, c odpovědi, z textu vyplývá, že..Používá se k ověření po školeních. Já si myslím, že změna musí nejprve začít na peďácích. Přijímat lidi otevřené POZNÁNÍ nikoliv drcení.

František Mlejnek
František Mlejnek
25. 3. 2019 14:54

Až na ten obchodní dopis, jeho formu se snad naučí děti na střední škole a běžný člověk ji taky nemusí ovládat. Tedy celkem bych souhlasil, ale jako odborníka lingvistu bych upozornil na to, že větná skladba a používání různých rodů je základem výuka cizích jazyků (alespoň v její spisovné formě). Dnes se sice studenti učí jazykům jinak než my, ale všechno se nenaučí jen odposlechem při pobytu v cizině. Většinou pak přijdou s nějakým dialektem a žargonem (zvlášť z USA), kterému člověk se znalostí klasické angličtiny nerozumí ani za mák.

pavel
pavel
25. 3. 2019 15:27

Nejlepší bude zrušit všechno, nač větné rozbory, nač středoškolská matematika, proč se trápit s autory krásné literatury etc.etc., vždyť si všechno najdeme na chytrých telefonech, vygůglíme- všechny tyhle rádoby odborníky, a že jich je dnes jak hub po dešti, patří chytit za flígr a vykopat z ministerstva a těch různých vzdělávacích institucí. Kolik chytrých lidí, průmyslníků, vynálezců vzešlo v 19. a 20. století u nás ze škol, kde se sice učilo po staru, ale vědomosti byly hluboké. To asi o něčem svědčí. Dnes se s prominutím každý blb potřebuje zviditelnit, každý ministr školství má neodbytný pocit, že po něm musí za každou cenu zůstat pomníček a je to horší a horší.

Ivan
Ivan
25. 3. 2019 16:35

Přesně tak. Vyhoďte teoretický aparát z češtiny a místo něj učte Češtinu! V matematice je po podobné, ale né až tak hrozné jako v předmětu „Český jazyk“. Ivan

Václav
Václav
25. 3. 2019 17:52
Reply to  Ivan

Ten teoretický aparát se nazývá gramatika. Jak si představujete výuku jakéhokoliv jazyka bez výuky jeho gramatiky? 🙂

lea
lea
26. 3. 2019 12:04
Reply to  Václav

Na to, psát správně gramaticky ,zas tolik teorie netřeba.

Václav
Václav
26. 3. 2019 17:52
Reply to  lea

Koukněte se, kolik lidí jen zde v diskuzi píše nespisovně. Myslíte, že by jim pomohlo, kdyby se té gramatiky učili ještě méně? 🙂

lea
lea
26. 3. 2019 21:46
Reply to  Václav

Ano.

Václav
Václav
26. 3. 2019 23:25
Reply to  lea

Víte, od dob, kdy jsem se česky učil já, byly provedeny minimálně dvě úpravy pravidel pravopisu (dvě o kterých bezpečně vím). Obě dvě znamenaly zjednodušení pravidel. I výběr gramatických jevů, probíraných ve škole, se značně změnil. Já se třeba učil i věci, které jsou dnes považovány za archaismy. Třeba přechodníky. Ty se přestaly vyučovat proč? Že se v hovorové češtině už nepoužívají? A co, až na ně dítě narazí v nějaké klasické knize? Pokud si ovšem bude někdy chtít přečíst třeba Shakespeara, že? Ovlivní tato neznalost hodně pozitivně jeho schopnost rozumět textu? A jak se asi bude tvářit, až na přechodníky narazí při studiu cizího jazyka – třeba angličtiny – který je narozdíl od češtiny pořád používá? Pomůže mu tato neznalost ke snazšímu osvojení tohoto jazyka? Hloupé zastaralé přechodníky, chtělo by se říct, že? A přitom má i dnes smysl tento gramatický jev znát a to pro všechny, nejen pro lidi, které čeština bude jednou živit.

Takže se ptám – když říkáte, že nemá smysl učit se tolik pravidel, tak podle jakých kritérií byste chtěla rozhodovat, které pravidlo je užitečné, a které ne? Takové rozhodování není zas tak jednoduché, jak si to možná představujete…

R S
R S
25. 3. 2019 17:16

České děti se dnes musí učit PÍČOVINY.

Ludmila
Ludmila
25. 3. 2019 19:58
Reply to  R S

Jo jo, a americké se nemusejí učit skoro nic. Matematika na střední škole: trojúhelník a velikosti jeho úhlů, které činí dohromady součet 180 stupňů.

Sam
Sam
25. 3. 2019 18:41

Přijímačky na střední jsem dělal v roce 1969. Nikdo o nich tehdy nediskutoval a nikdo se nad nimi nepozastavoval, stejně jako později nad maturitními písemkami . Bohužel od té doby a zejména po „revoluci“ šla dolů jak úroveň škol, tak úroveň učitelů, tak i úroveň výchovy a dohledu rodičů. Bez dohledu rodičů to totiž na základní škole nejde. Dnešní rodiče – oběť porevolučního školství i tzv. moderních názorů na výchovu – už ale nejsou schopni – tento dohled vykonávat, učitelé nepožívají vážnosti , ani ohodnocení a „demokraticky“ o tom diskutuje, každý tak jako o fotbale v hospodě. Nakonec stačí si přečíst články mnoha redaktorů – mileniánů na internetu. Prostě nová doba chtěla mít středoškoláky.
Škoda, že jsem tak starý – líbil by se mně učební obor Řezník s maturitou nebo dokonce
být Řezník s titulem Mg …….. PhD.

Ludmila
Ludmila
25. 3. 2019 19:45

Vážení přátelé, celá tahle zběsile diskutovaná problematika je velmi jednoduchá. Rozumím-li česky, není možné, abych nerozuměl čtenému textu a jeho obsahu. Pokud je však tomu tak, jediné možné příčiny jsou v nedostatečné slovní zásobě, v podprůměrné inteligenci, případně v neschopnosti se koncentrovat, protože právě poslouchám ze sluchátek nějakej bigbít. Nic jiného v tom není. Bohužel. A svádět tuto neschopnost na školu je opravdu velmi nefér. Několikrát jsem na zš i sš vyzkoušela tento kratičký a velmi jednoduchý test: napsala jsem na tabuli 5!!!! podstatných jmen a chtěla po žácích, aby mi sdělili, co znamenají: jiřička, hranostaj, jezevec, lelkování, vidle. Výsledkem bylo následující: žádný žák neznal všechna slova, vyjma jednoho nevěděl nikdo, co je jiřička, kromě 2 žáků nevěděl nikdo, co je lelkování. Hranostaje a jezevce znala zhruba polovina třídy, vidle neznali 4 žáci. Takže mi chcete říci, že povinností školy je naučit děti celou českou slovní zásobu namísto gramatiky??? A to už vůbec nekalkuluji s tím, že díky tomu, že rodiče s dětmi spolu doma nehovoří, nijak není rozvíjena jejich představivost a o čtení ani nemluvím. A z vlastní zkušenosti za 35 let ve školství vím, že s inteligencí ( vrozenou) to jde s čím dál mladšími dětmi více z kopce. Takže opravdu si myslíte, že za blbost vašich dětí může škola???

Ludmila
Ludmila
25. 3. 2019 19:57
Reply to  Ludmila

Jo a na to hlavní jsem zapomněla. Koho z vás by bavilo neustále většímu počtů 18 letých treťáků na SŠ vysvětlovat při probírání Karla Čapka a jeho díla, co je to mlok???

Johana
Johana
25. 3. 2019 20:34
Reply to  Ludmila

Přece to, že rozumím česky a mám slovní zásobu ještě nevylučuje, že nedokážu vyhodnotit jestli je či není informace pravdivá. Vy nějak vycházíte z toho, že vše co přečtu je fakt a když to přečtu, tak tomu rozumím…..Tak to ale v dnešní přeinformované době přece není. Musíme děti naučit odlišit co je sice psáno, ale není to pravda, kdo to psal a proč ….Který zdroj je pravdivý a který být nemusí, jak se se zdroji pracuje, kritický přístup k textu! Když asi budu číst Babičku, tak jí budu asi rozumět, ačkoliv u té zrovna nechápu, proč byla a snad je povinnou četbou pro děti, ty jí nemůžou rozumět. A tady jsme u toho….děti přečtou knihu a je to pro ně příběh, ale proč byla napsaná v jaké době, jaký byl její přesah…..nechcete mi snad tvrdit, že tomu rozumí a docení to. Jen to odpapouškují….pokud se neudělá hlubší rozbor knihy. Zrovna tuto knihu mohou plně docenit až dospělí.
Nikdo netvrdí, že gramatika se má vynechávat. Jen se z ní nesmí dělat zlaté tele! Všichni se snad shodneme, že chceme aby ji děti uměly aktivně používat a ne jen teoreticky biflovat poučky, jako se tomu často děje!
Škola nemůže za blbost dětí, ale nesmí je od vědění odrazovat.
Pokud se paní učitelka už v první třídě zaškatulkuje děti, tak ty „slabší“ už nemají chuť něco měnit, protože jsou přece blbí….. Proč učitelé ve slovní úloze z matematiky sníží druháčkovi známku za gramatické chyby. Čím chce takový učitel dítě motivovat.
A taky všechny děti nemají stejné zázemí. Pozoruju to dnes a denně. Ovšem není správné, že je dnes takové kvantum úkolů a škola přesouvá spoustu věcí na domácí přípravu. Pokud se dítěti nikdo nevěnuje tak má smůlu, i kdyby bylo chytré.
Abychom si rozuměli, nestěžuji si za své děti. Myslím, že jim poskytujeme široké zázemí a kupříkladu syn (12 let) by svými znalostmi dějin 20. stol. naší země apod. strčil do kapsy ne jen řadu studentů, ale i dospělých…… O své děti se nebojím, ale co ty, jejichž rodiče se jim nemůžou nebo nechtějí věnovat? Co s nimi? Současný systém školství je odepisuje hodně rychle……
Kvalita výuky např. za 1. republiky byla na takové úrovni, že i dítě, které bylo z neintelektuálních poměrů, ale bylo bystré mělo šanci uspět. Nikdo jim neřekl: „Stranu x až y si dočtěte s rodiči doma.“ Připadá Vám to v pořádku? Mně ne!!!!
Připadá Vám v pořádku, že přestože je zde veleslavný RVP, tak se klidně stane, že některé školy, nebo třídy „nestihnou“ probrat všechno? A pak se děti musejí připravovat na přijímačky se speciálních kurzech? Co je to za zhůvěřilost? Výborně se učící absolvent ZŠ by přece neměl mít problém s přijímačkami a neměl by se jich obávat, natož, aby se připravoval jak složit přijímačky, protože otázky jsou nesmyslně kladené……… Souhlasím s článkem nehoře, který neříká nic o tom, že se děti nemají učit, ale že by se mělo více bazírovat na aktivním využití českého jazyka a nikoliv suchém bazírování na lingvistických detailech. Kdo si to z nich bude ještě za měsíc pamatovat? Jo budou se to muset nabiflovat před maturitou, a když budou psát esej, nebo dopis, tak to bude na úrovni pologramotů, protože pro samé teoretizování nezbyte čas na užití řeči…..

Pavel
Pavel
25. 3. 2019 20:36
Reply to  Ludmila

Poněkud paušalizujete, paní Ludmilo. Hovoříte nikoliv o rodičích obecně, ale o jisté části rodičů, to je rozdíl.

Předpokládám, že jedné paní zástupkyni, kterou jsem měl tu čest poznat, a která první místo žákyně devátého ročníku v okresním kole chemické olympiády komentovala v její přítomnosti slovy, že cílem základní školy není vychovávat špičkové chemiky, byste nejspíše nevystavila příslovečný metál – podle mého názoru šlo o silně demotivující prohlášení.

Možná lépe ohodnotíte, že vysokoškolsky vzdělaná angličtinářka má problémy s trojčlenkou… případně, že vyučující prvního stupně, suplující matematiku na stupni druhém, opravuje žákyni připravující se k přijímacímu řízení na gymnázium počítáním úloh z Bělouna, že špatně drží propisku, protože není schopna kontrolovat její výpočty 🙂

Nebo snad, že při zápisu do první třídy vyžadovala paní učitelka od budoucího prvňáčka odpověď, že želva patří mezi plazy, ačkoliv sama neváhala tvrdit, že v době ledové, když ta teplota klesla na minus 300°C… rozumíme si, ne?

Eventuálně Vám mohu posloužit omluvenkou psanou jednou paní učitelkou, že se její potomek nezúčastní vyučování, jelikož má „vyrózu“ 🙂

Chcete – li, mohu pokračovat… Z tohoto pohledu by se totiž mohlo zdát, že za to, co jste zmínila ve Vašem příspěvku, škola opravdu tak trochu může 🙂

Markéta M.
Markéta M.
25. 3. 2019 20:56
Reply to  Ludmila

Paní Ludmilo, naše 13letá dcera je nadšená čtenářka. Přečetla už kde co. Miluje horory, mystiku. Ovšem čte i klasiku jako je Válka světů od Wellse nebo Válku s mnohozvířetem od Párala(doma máme i Zemi žen, kteru se také chystá přečíst)
Je naprosto jasné, že je to tím, že čtu já, máme doma knihy a nebojím se dát jí do ruky „knihu pro dospělé“.
Dcera je bokem kolektivu, je za divnou. Ve třídě čte prakticky jako jediná.
Máte pravdu, že podstata vychází od rodičů.
Syn je víc po manželovi, do knížek se mu zatím moc nechce, ovšem knih od Eduarda Štorcha přečetl 5, tak to s ním není tak špatné.:)
Válku s mloky doma nemáme, tu si musíme půjčit. 🙂

Johana
Johana
25. 3. 2019 20:59
Reply to  Ludmila

Máte pravdu, že inteligence se „dědí“, ale očekávala bych nějaký zákon zachování energie……Inteligence jde z kopce? To se někam ztrácí? Není to spíš tak, že není správně rozvíjena? Myslím, že „blbců“ je v populaci pořád plus mínus stejně, ale dnes mají spoustu podnětů….televize, internet apod., které dřív neměli, a vzhledem k množství jednoduchých podnětů méně dětem čtou apod. Proto ale jejich děti přece neodepíšeme. Díváte se na s opovržením……jaké pak asi budou podávat výsledky. Laskavý učitel dokáže zázraky…..zkuste si proklepnout slovo laskavost až budete procházet neznámá podstatná jména

Václav
Václav
25. 3. 2019 22:12
Reply to  Johana

Malá technická poznámka – inteligence se nedědí. Inteligence je výsledek střetu genetických dispozic (neboli potenciálu růstu inteligence, který dědičný je) a podnětů prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. A i ty genetické dispozice se dají mezigeneračně výrazně ovlivnit – bohužel ale ne u televize. Proto je v populaci tolik „blbců“. 😉

lea
lea
26. 3. 2019 12:18
Reply to  Ludmila

Vy mě děsíte Johano,tak hrozné to snad být nemůže.Můj desetiletý vnuk to věděl,šla jsem to zkusit.

Johana
Johana
26. 3. 2019 14:41
Reply to  lea

leo :o))))) zkoušela jste laskavost? To byla poznámka pro paní Ludmilu. Doufám, že Váš vnuk nemá s tímto slovem problém.

lea
lea
26. 3. 2019 17:17
Reply to  Johana

Máte pravdu, reagovala jsem na Ludmilu.omlouvám se .

lea
lea
26. 3. 2019 18:14
Reply to  lea

P.S.Asi se Vám zdá moje poznámka málo laskavá.Nechápu proč.Jen mě to opravdu trochu vyděsilo,proto jsem to šla zkusit.Ale přesto paní Ludmile věřím,slovní zásoba dnešních dětí je opravdu alarmující.

Johana
Johana
26. 3. 2019 19:16
Reply to  lea

Ne, v pohodě. Je moc fajn, že Váš vnuk ví co to je. Myslím, že laskavost ve společnosti mizí a je taky ohroženým druhem…..
Nezpochybňuju, že slovní zásoba se ztenčuje, ale učitel nemůže být arogantní. Vždyť ta paní tady píše, že za blbost dětí diskutujících nemůže škola…….lidé co tady diskutují jsou asi ti co se zajímají a starají o své děti a paní Ludmila si napíše, že jejich děti jsou blbé…..nemá pochybnosti o ničem, aniž by je znala. Mám děs z takových „učitelů“…….
Paní neuvedla na jaké škole to zkoušela, v jaké lokalitě, v jakém ročníku……Nezlobte se, malé děti by měly problémy třeba s hranostajem……a kdo z dospělých si ho přesně vybaví? A kdo si přesně vybaví lelka……jiřičku ve městě neuvidíte, ale vidle a jezevec? Učebnice pro 3. ročník ZŠ! Leda by to paní učitelka přeskočila, protože nestíhá.

Pavel
Pavel
27. 3. 2019 07:08
Reply to  Johana

Kdyby paní Ludmile děti odpověděly, že slovo vidle je (kromě onoho známého pracovního nástroje) slangové označení pro Windows, asi by se dost divila 🙂

Johana
Johana
27. 3. 2019 11:33
Reply to  Pavel

:o))))))) To jsem netušila…… pořád se člověk něco nového dozví….

Kateřina *
Kateřina *
27. 3. 2019 11:09
Reply to  Johana

Berete to zbytečně moc osobně. Trochu se uvolněte a představte si, že stejně, jako nejmenovala nikoho konkrétního, tak ani nikoho konkrétního nemyslela a rozhodně ne Vaše děti. Ve finále i kdyby, je to pouze její názor, je to opravdu tak důležité? Např. já si hranostaje představila díky jednomu momentu z Víly Zvonilky a jiřičku si pamatuji ještě z dětství, jak jsme doma s mamkou řešili jiřička x vlaštovka 🙂 Starší neměl problém určit a zařadit všechna slova. Mladší má trošku trable se slovní zásobou všeobecně, tam to bylo horší, ale s tím se musí počítat. Rozhodně to neznamená, že je hloupý, ale také si na sebe nevztahuji „nařčení“, že chyba je na naší straně a dětem se nevěnujeme. Odsuzovat mě mohou za péči a starost mé vlastní děti, ostatní mohou mít názor, ale to je tak všechno. Svědomí mám čisté. Včera jsme mj. řešili slova jako metabolismus, biotop, stabilní, predátor, endotermie atp. aby bylo čtenému textu rozuměno (syn se sám rozhodl, že ho tento článek zajímá a musí nám ho přečíst, protože určitě bude zajímat i nás). Není to o tom, že bychom hranostaje nebo jiřičku upozadili, ale děti by měly být schopné vnímat a rozumět textu, který je obklopuje a zajímá dnes. Kdo ví, možná i mnozí dospělí by měli problém některá mnou uvedená slova vysvětlit, ale věřím, že 99 % určitě ví všechna slova, která uvedla paní Ludmila. Svět se mění a stejně tak se mění i slovní zásoba, je to přirozený vývoj.

J.bartek
J.bartek
25. 3. 2019 22:53

Tak si to ujasněme. Nikde není řečeno, že každý musí mít střední školu. Pokud chce mít střední školu, ať se učí na základní škole to, co je v RVP. Testy z něj vycházejí. Pokud potřebuje speciální přípravu placenou, je někde chyba. Ovšem mnoho rodičů, potažmo i jejich dětí se domnívá, že co je zadarmo, nestojí za nic (tedy výuka na ZŠ, cvičení z matematiky, z českého jazyka). Studium každého studenta střední školy stojí cca 100 000 Kč na jeden rok. Opravdu potřebujeme studenty, co putují ze školy na školu a ještě ve 20 letech zahajují na nějaké škole studium v 1. ročníku. Kdo opravdu, ale opravdu chce studovat, způsob si najde. Kdo očekává, že nastoupí na střední školu s rukama v kapsách, zažije 4 roky zábavných vyučovacích hodin (analytická geometrie, chemie, ekonomika a účetnictví, aplikovaná psychologie…jen tak namátkou vybírám), pak s rukama v kapsách odmaturuje, aniž by hnul prstem, a firmy se o něj budou prát, tak to si musí číst jiné pohádky. Jsem z generace, která to prý měla snazší – byli jsme motivováni. Naši 15 – 19letí to mají těžké, nejsou motivování. Abych nezapomněl, nejprve jsem se vyučil, až pak střední škola, potom vysoká. Kromě výuky ve škole jsem dělal 15 roků práci, na kterou nikde žádné školy nejsou – jakpak nám to šlo? Prostě jsme se chtěli – a to je pořád dokola. Ale už jsem objevil na facebooku zprávu, jak si jedna školní psycholožka vyzkoušela 5 hodin výuky na I. st. ZŠ a pravila – klobouk dolů, to není jen tak. Taky klobou dolů, že to přiznala. Hm.

Johana
Johana
26. 3. 2019 08:51
Reply to  J.bartek

Vtip právě spočívá v tom, že školy mají rozdílnou kvalitu. Když zrovna bydlíte v blbé lokalitě, protože na lepší nemáte, dostane se vašemu dítěti horší kvalita….učí se méně, vynechávají apod. ale dítko máte třeba chytré, tak musíte doplatit doučování, aby se doučilo co ve škole neprobrali, pokud mu to nejste s časových nebo jiných důvodů schopen vysvětlit sám. RVP je rámcový vzdělávací program….jízdní řád MŠ pro jednotlivé třídy, ze kterého vycházejí přijímačky. Ovšem řada škol jej není schopna naplnit a proto mají děti mezery před přijímačkami. Neznamená to často, že jsou hloupé, nebo se neumí učit. Prostě něco neprobrali a pokud to jako rodič v blbé škole nehlídáte, má vaše dítko smůlu, že….pokud tedy třeba MÁ předpoklady studovat, jen mu chybí určité pemzum vědomostí, které MĚLO ve škole obdržet.
Podle průzkumů je kvalita 2. stupně velmi kolísavá a výstupy škol nelze srovnávat a rok od roku se to zhoršuje. To je problém!!!!!
Nerovnost přístupu ke kvalitnímu základnímu vzdělání je u nás na úrovni Bulharska mimochodem, všechny okolní země jsou na tom líp, o Skandinávii nemluvě, že….

Pořád tady všichni pletou jablka s hruškama. Děcka co na to kašlou a jejich rodiče taky, by asi snad neměli studovat, ne? 20 let se tady maturita rozdávala jak na běžícím páse každému kdo šel kolem učňáku a někteří si pak udělali i Bc. No, že se nemůžou uplatnit, nebo jsou v práci pohroma je snad jasné. Je to nefér ke všem, kdo studovali opravdu s předpoklady. Tomu chce teď asi MŠ zamezit. Ale zase přešlo de extrému. Kvalita ZŠ strašně klesla, proto rodiče studijních dětí podléhají hysterii a příprava na osmileté gymnázia je fakt psycho!!! My jsme se třeba rozhodli nejít na osmiletý gympl, ale až na čtyřletý, aby měly děti ještě dětství..
Ovšem, přestože nebydlíme ve „špatné“ lokalitě, kvalita výuky není dobrá….Co tedy musíme s manželem dělat? DOPROBÍRAT LÁTKU z ČJ a M, kterou paní učitelky nestihnou probrat…..!!!!!!! Naše děti nemají problém s učením a jsou tahouny třídy, ale nám je to dost k ničemu, když odpoledne usedáme k učebnicím, protože jinde jsou dál a dostat se do skluzu by se mohlo krutě nevyplatit v přijímaček, že?

lea
lea
26. 3. 2019 12:51
Reply to  Johana

Jestliže k tomu,aby dítě zvládlo přijímačky na střední,nebo gymnásium potřebuje přípravku,atd,něco je špatně.Buď přijímačky jako takové neodpovídají realitě zš,rodiče jsou zbytečně hysteričtí(podlehli reklamě přípravek),úroveň hlavně druhého stupně zš je tristní.Sama se přikláním k té třetí možnosti,ale ani předchozí dvě není dobře podceňovat

Kateřina Hilbertová
Kateřina Hilbertová
26. 3. 2019 08:19

Díky. Právě touhle frustrací žijeme. Je možné se nějak zapojit a hromadně proti drilování a testování pro život neužitečných kravin bojovat? Víte kde, jak?

Pavel
Pavel
26. 3. 2019 09:50

Vážený Tomáši . Ještě jednou děkuji za Váš pěkný a pravdivý článek . Jak diskuze ukazuje, názory jsou velmi rozdílné. Postřehl jsem také nabídku k výuce. Bylo by jistě výborné zorganizovat pár přednášek na fakultě pro budoucí , ale i stávající pedagogy. Myslím , že by to byl opravdu velký počinek hlavně pro naše děti . Děkuji Vám a prosím pište a diskutujte dál. Držím palce , Pavel

Hanka
Hanka
26. 3. 2019 11:24
Reply to  Pavel

Vážený Tomáši, a když jsme u přednášek, seminářů nebo workshopů, má EDUin nebo Vy nějaký ucelený systém názorů a pojetí, jakými konkrétními způsoby se má současná ZŠ změnit? Je toto KNOW HOW veřejně přístupné nebo dostupné, aby bylo možno se k němu přidat nebo vůči němu vymezit? Pokud ano, děkuji, že nám to zde sdělíte. Pokud ne, tak diskuze je to zajímavá, rozmanitá, tříbíme si názory a poznáváme různé lidi, ale českému školství a vzdělání našich dětí to moc nepomůže. A těm dětem, jejichž rodiče nemají zájem nebo možnost svým dětem pomáhat už vůbec ne. Děkuji za odpověď.

Tomáš Feřtek
Tomáš Feřtek
26. 3. 2019 18:50
Reply to  Hanka

Dobrý den,

ten text je o nepovedených přijímacích testech, přesněji o nepovedených testech přípravek. Proto tu není nic o tom, jak se dá proměnit základní škola.
Ale pokud už bychom se rozhodli napravovat celé školství, tak popis a podklady, jak taková změna může vypadat, jsou dostupné leckde. Mohu doporučit stránky projektu Učitel naživo nebo Pomáháme školám k úspěchu, respektive H-mat, kritickemysleni.cz, stránky konference Úspěch pro každého žáka. Tam všude najdete relevantní podklady.
Ale nic z toho není konzerva, kterou lze otevřít v ředitelně a spáchat tím celoškolní dobro. Nicméně veřejných škol, které takovou změnu dělají léta a velmi úspěšně, takových jsou desítky. Rádi dáme tip.
Případně pište raději na tomas.fertek@eduin.cz, tahle diskuse je obsáhlá, takže do ní nahlížím spíš náhodně.

Hanka
Hanka
15. 4. 2019 14:42

Děkuji moc, ozvu se. Odmlčela jsem se kvůli návalu pracovních a jiných povinností. Těším se, nashledanou.

Zdeněk
Zdeněk
26. 3. 2019 10:10

Podle mne je tento názor naprosto zcestný.Chci li znát dobře jazyk,musím znát i jeho
zákonitost.V době,kdy já studoval se nikdo na nic neptal a naučit jsme se museli vše.
Školství u nás doslova degradovalo díky takovýmto inovátorům.A je to také vidět.
Do škol jsou přijímáni hlupáci,kteří by dříve měli problém i udělat výuční obor
a ze škol vychází v naprosté většině nic neznající nepoužitelní tupci.Pokud je někdo
zaměstná,tak je nejprve musí všemu učit,než je může pustit k samostatné práci.
Je to jen o tom,že dnešní mladí jsou líní se něčemu naučit a nedej bože,když k tomu
musí používat mozek a rozum.To je pro ně nepřekonatelná bariera protože
musí pracovat.A tak se všichni tito inovátoři snaží protlačit co nejméně náročný
způsob a objem učiva.A názor,že všechno najdou na internetu je hodný doslova debila.
Co by asi tihle,,študovaní“ dělali v okamžiku,kdy by měli něco udělat a nešla by elektřina,
nebo internet?To by seděli s rukama v klíně a chtěli být placeni za nicnedělání?
Stejné je to i v té zavrhované matematice.Kdo se nenaučí postupy výpočtů,pravidla pro jejich akceptování,nikdy by neměl projít jakoukoli školou.Co by všichni dělali,kdyby
jednoho dne postihla zemi třeba katastrofa ve formě,že by přestaly fungovat energetické
zdroje?Díky takovým ,,vědcům“ by snad zaniknul život,nebo by se lidé museli vrátit
do jeskyní,protože bez internetu by nikdo nic už neuměl.V tomto bodu plně souhlasím
s výroky V.K. jr,že naše školství se musí nutně vrátit na úroveň roku cca 1990,jinak
v naší zemi bude jen hromada otitulovaných,nic neznajících hlupáků.

Tomáš B
Tomáš B
26. 3. 2019 14:05
Reply to  Zdeněk

Názor je názor a jestli je zcestný ví jen ten, kdo zná cestu (tedy možná bůh):-). Co znamená -“ chci li znát dobře jazyk“. Pominuli to „chci“(spousta nechce), ptám se „co je to dobře“? Na úrovni jazykovědce, pedagoga, politika, právníka, běžného zaměstnance, výtvarníka, dělníka ve šroubárně atd. existuje spousta úrovní toho, co znamená dobře. Já to chápu tak, že autor si myslí, že čas věnovaný větnému nebo slovnímu nebo jakémukoliv rozboru se dá využít pro skutečné pochopení jazyka lépe (například četbou…). Spousta sečtělých lidí nemá sebemenší ponětí o větných a slovních členech a druzích a vyjadřují se při tom mnohem lépe, než leckterý paidagogos (nic proti nim:-)).
Je ovšem otázkou, zda ušetřený čas by mladí věnovali četbě nebo radši zvýšení času stráveného brouzdáním po sociálních sítích z 5 na 6 a více hodin denně…..
Ještě nikoho nenapadlo zapojit do přípravy na přijímačky sociální sítě a You tubery? Mohlo by to znamenat tzv. spojení příjemného s užitečným, což jak nám bůh ukázal v případu sexu a plození dětí je to jediné co funguje spolehlivě.
Tento svůj názor předkládám s vědomím, že s názory je to jako s dechem. Nikdo neví, jak ten jeho smrdí.

lea
lea
26. 3. 2019 17:54
Reply to  Tomáš B

Váš příspěvěk je radost číst, neživíte se psaním? Jestli ne, je to škoda.I ten Váš nápad je roztomilý.Ale pokud se jedná o přijímačky na střední školu,nejspíš budu do posledního dechu hájit názor že příjemné s užitečným by mělo být spojeno v zš a mělo by to stačit.

lea
lea
26. 3. 2019 17:40
Reply to  Zdeněk

Kdyby zemi opravdu postihla katastrofa ,o které mluvíte(a ono to zas tak nemožné není),tak se asi,podle délky trvání té katastrofy,budeme do těch jeskyň a podobných prostor muset vrátit. Zato ve školství bych se raději nikam nevracela. Změnu opravdu potřebujeme,zaspali jsme dobu,ale žádným vracením to nezachráníme.

Johana
Johana
27. 3. 2019 13:45
Reply to  lea

Kdyby Zemi postihl jen black out trvající několik dní či týdnů, tak Vás ubezpečuju, že bychom všichni z tzv. civilizovaného světa měli jiné starosti a umřeli bychom hodně rychle hladem a žízní……protože bez elektřiny nefunguje nic…..z evolučního hlediska by Vám nepomohlo ani mít vlastní studnu, leda by o ní nikdo nevěděl, protože vlastníci studny by byli ubiti první….. V takové chvíli se lidé řídí pudy a rozum jde úplně stranou……:o))
Tohle bych třeba ráda někdy viděla probírat v hodinách biologie atd. aby si všichni uvědomili, jak málo stačí, aby celý náš civilizovaný svět zanikl během krátké chvíle…
Z jaké dálky vozíme potraviny, jak plundrujeme zdroje…..jsme nejhloupější stvoření, které se Bohu, planetě, enegrii….ať si každý doplní podle svých preferencí, podařilo stvořit…..

Anna
Anna
26. 3. 2019 16:36

Děti nejsou samostatné a vytrvalé. Nejsou zvyklé na zátěž, chtějí se jen bavit atd. Štvou mne názory, že gramatika je zbytečná, že znalost větné stavby je k ničemu. To je lež, neboť děti se tak učí nejen podstatě vyjadřování, ale i logice. Nechápu, proč ZŠ a SŠ neopráší dřívější osnovy, které stačí aktualizovat, aby z Karla, který jel na pionýrský tábor, byl Karel, co jel na letní tábor. Vždyť tak výrazně odlišná úroveň výsledků ZŠ i SŠ děti znevýhodňuje už při startu na vyšším stupni, takže se tam rychleji propadnou pod hladinu. Ztrácí se vzdělání, lidi se motají životem od obchoďáku k obchoďáku. Nevychovávají se děti. Z dětí se vychovává stádo tupých submisivních otroků – naprosto bez jakýchkoli ideálů, které z člověka teprve činí vyvinutou a kultivovanou bytost. Výsledkem je postupná ztráta rozumu i citu, úpadek sociální kvality a národního vědomí.

Lucka
Lucka
26. 3. 2019 16:37

Nezbývá mi než reagovat na Váš článek, protože to, co zde píšete, mi mluví z duše..Mám syna v osmé třídě a navíc ve školství poslední 4 roky pracuji, tak vím, o čem mluvím..Proč proboha na druhém stupni neustále drtíme rozbory a hlouposti použitelné většinou jen na přijímačky, když pak není prostor na procvičování základní gramatiky, vyjadřování…..Podle toho vypadá bohužel i pravopisná úroveň některých článků na internetu i v novinách…Proč už někdo nepozmění osnovy češtiny tak, aby se učily věci skutečně potřebné?…Proč se můj syn učí to, co já před 30 lety, a připadá mi že toho „balastu“ je teď snad ještě víc???

tatom
tatom
26. 3. 2019 16:45

Výborně!Generujte řady pologramotů s maturitou, to nám pomůže.

Zita
Zita
28. 3. 2019 10:43

Komenský kdysi řekl: „Není moudrý ten, kdo ví hodně věcí, ale ten, kdo ví hodně užitečných věcí“ a domnívám se, že toto chtěl naznačit i autor článku. Někam se nám, bohužel, ta moudrá myšlenka ze školství vytrácí….



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.