Přijímačky se blíží, v médiích se objevují seznamy škol, o které bude boj. Pokud se ale vaše dítě na vysněný gympl nedostane, nezoufejte. Podle letošního šetření České školní inspekce celá třetina studentů víceletých gymnázií dosahuje horších výsledků než třetina nejlepších děti ze základních škol (kterých je ale mnohem, mnohem více).
Řekněme si to upřímně. Excelentnost žáků u nás do velké míry závisí na rodinném zázemí. Intelektuální nebo ambiciózní střední třída si pohlídá, aby se jejich dítě dostalo na dobrou školu, zaplatí mu doučování, nadriluje ho na testy. Těch třicet procent slabších dětí na gymnáziích ukazuje na tuhle realitu. Dostali je tam ambiciózní rodiče, kteří stojí o to, aby potomek měl dobré vzdělání podle jejich představ. Ale jejich studijní předpoklady nemusí být o nic větší, ba jsou někdy i menší, než u dětí jiných, které zůstaly na základkách. Je to o tom, že na víceletých gymnáziích jsou děti právníků nebo lékařů, ne o tom, že jsou to obecně ty nejtalentovanější děti.
Ve třídách základních škol se vyplatí mít všechny pohromadě. Tam se rodí vzájemná synergie, která se bude společnosti do budoucna velmi hodit.
Což vlastně nemusí být špatná zpráva pro ty, kdo si myslí, že vyvádět talentované žáky ze základních škol na víceletá gymnázia není dobré, neboť to narušuje společenskou soudržnost. Což si já třeba myslím. Ale víceletá gymnázia neplní ani účel, pro který byla do systému zavedena. Nejsou to vzdělávací instituce pro ultraelitu, pro ty nejnadanější žáky. Gymnázia pohltila 10-12 % dětí v regionech a přes 20 % v hlavním městě. Pětina dětí v Praze jde na víceleté gymply. To jistě neznamená, že v Praze žije tolik supernadaných dětí. Navíc, jak už bylo řečeno, třetina z nich má slabší výsledky než děti, které zůstaly na základní škole.
Víceletá gymnázia tedy nepřinesla to, co se od nich čekalo, a ještě napáchala škodu. Jsou jedním ze spolupachatelů špatného stavu, v němž se nyní nachází druhý stupeň ZŠ. Vysávají totiž ze tříd jedničkáře, tedy třídní tahouny. Když někdo druhého v týmu táhne, rodí se u něj pocit odpovědnosti, a ten se bude později u vedoucích pracovníků v pracovním uplatnění hodit. Ten samý člověk může v prostředí víceletého gymnázia zaměřeného na tradiční pojetí vzdělání a na výkon plout v průměru nebo dokonce na rozdíl od dosavadní základní školy najednou bojovat se školním neúspěchem, když se v nové třídě octne na chvostu.
Ve třídách základních škol se vyplatí mít všechny pohromadě. Tam se rodí vzájemná synergie, která se bude společnosti do budoucna velmi hodit.
Miroslav Hřebecký absolvoval Pedagogickou fakultu UK Praha a Centrum školského managementu tamtéž. 18 let strávil ve školství v první linii, jako učitel chemie a občanské výchovy a jako ředitel veřejné základní školy i soukromého gymnázia. Je programovým ředitelem informačního centra o vzdělávání EDUin.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
„Ale víceletá gymnázia neplní ani účel, pro který byly do systému zavedeny.“ Hezky česky píše pan excelentní pedagog, ach jo.
Pardon, opravila jsem. tohle jsou chyby editorské a někdy se vloudí. díky za upozornění. Jitka Polanská
Stane se☺, tak ještě prosím příležitostně opravte Dostali je tam ambiciózní rodiče, kteří stojí o to, aby potomek měl dobré vzdělání polde (podle)…
hotovo, děkuju!
ano, ach jo, ta gymnázia…. Vždyť on je chemikář… a k tomu občanka….
No a? Je to jeho specializace. Jinak ostatní předměty mají ped. fakulty stejné (pedagogika, psychologie ap.)
Tak nevím, jak je to jinde, ale u nás se na víceleté gymnázium nedostane každý a například naše dítě samo na tuto školu chtělo jít. Je pravdou, že je třeba dítě připravit, jelikož každá základní škola má jiný styl výuky a někde proberou učivo rychleji a jinde naopak pomaleji, což potom dětem chybí u přijimaček. Dnes studuje bez problémů. Čili nelze to brát paušálně. Prostě je to taky hodně o pedagogech, jak jsou na děti náročné.
Pedagogech? To myslíte vážně. Možná by Vám poradilo Vaše dítko, když tak bezproblémově studuje.
Člověk se může splést a neomylný fakt nejsem….
Jen pro doplnění:
Množné číslo
Pád Slovo
1 pedagogy
2 pedagogů
3 pedagogům
4 pedagogy
5 pedagogy
6 pedagogech
7 pedagogy
Odkud máte tvar množného čísla 6.pádu – o pedagogech? Nějaký novotvar? Slovník to jistí, podívejte se.
Ano, je to tak. Gymnázium v mém městě má kapacitu otevřít 2 ročníky pro 8-leté vzdělávání, ale KÚ tuto kapacitu nepovolil, přestože momentálně na 8-letá gymnázia nastupují silné ročníky. Jinde je situace mnohem lepší a na gymnázia se tak dostane větší procento zájemců. Nemáme zde ani výběrové školy s jazykovými nebo matematickými třídami, pouze sportovní třídu. Běžné základní školy nemají kapacitu na to, aby se věnovali nadprůměrným a talentovaným dětem, i když to v ŠVP mají.
Naopak, ne víceletá gymnázia, ale právě tito přechytřelí lidé, jako autor článku, jsou spoluzodpovědní za to, že je české školství totálně v prde..i.
Bingo!!! Jablka s hruškama, jak píšu výše. Obvykle se diskuzí nezúčasatňuji, tohle mě ale zvedlo ze židle.
Kdyby nebyly základky samá inkluze, rodiče by děti na víceletá gymnázia tolik neposílali. Co je špatného na tom, když chtějí, aby jejich děti opravdu získali znalosti a byly v prostředí, kde vládne pořádek a slušné chování?
Ale ano, na rodině záleží. Když se rodiče dětem věnují, dbají na jejich rozvoj a výchovu, to opravdu mají potomci větší šanci se dostat na gymnázium.
Tak ja jsem treba na ZS patrila mezi ty jednickare, kteri by podle clanku meli byt temi tahouny tymu a budovat si pocit odpovednosti…Ale odpovednosti za co? Za vysledky ostatnich spoluzaku??? Nebo vylepsovat prumer tridy v nejake tabulce?? Takovy pocit jsem, nastesti, nikdy nemela. Stejne tak jsem se necitila jako tahoun, protoze tempo vyuky se neprizpusobovalo jednickarum, a myslim, ze ani dnes to tak neni, spise naopak.
A proto jsem odesla na vicelete gymnazium, kde bylo prostredi motivujici a musela jsem se opravdu snazi, abych si dobre vysledky udrzela.. Takze u me vicelete gymnazium ucel rozhodne splnilo
Vážený pane Miroslave Hřebecký, absolvente Pedagogické fakulty UK Praha a Centra školského managementu tamtéž, který jste 18 let strávil ve školství v první linii, jako učitel chemie a občanské výchovy a jako ředitel veřejné základní školy i soukromého gymnázia a nyní programový řediteli informačního centra o vzdělávání EDUin, kdo současnou problematiku vzdělávání neřeší a Váše názory ohledně školství jsou první, které kdy zaregistroval, tak Vám snad uvěří. Když to řeknu velice kulantně, tak s Vašimi názory by se dalo polemizovat.
Fascinuje mě, když pedagog – profesionál kritizuje skutečnost, že jsou mezi námi rodiny, které se svým dětem stran jejich vzdělání věnují. Jsou to podle něj špatné a odsouzeníhodné rodiny, protože nám narušují synergii. Nebývalé. Až po nás budou ve škole chtít, abychom s dětmi doma udělali to či ono (procvičili, zopakovali, připravili), dám paní učitelce tento článek přečíst. Či jinak: fascinuje mě, když pedagog – profesionál s odzbrojující bezostyšností říká rodičům chytrých dětí: jste sice bezcharakterní ambiciozní ničemové, ale koukejte mi své děti navalit, žádá si jich synergie a to je takový morální imperativ, že většího nad něj není.
O tempora, o mores…
V mnohem se da s panem ucitelem polemizovat, ale rekla bych, ze jeho vyhrady se netykaji ani tak rodicu chytrych deti, pro ktere je vicelete gymnazium urceno, ale vzdelanych rodicu, kteri se snazi dostat sve ditko na toto gymnazium za kazdou cenu, i kdyz jeho schopnosti tomu neodpovidaji. Na jedne strane tam pak jsou deti prirozene inteligentni, ctizadostive a zvidave, pro ktere je obycejna zakladka spis peklo. A na druhe strane deti, ktere dosahuji relativne dobrych vysledku jen tvrdym drilem a doucovanim, pro ty je peklem spis gymnazium.
Zcela na rovinu…….úspěšnější v životě jsou dříči bez talentu, než talenti s lenivými geny, to je známá věc.
Hřebecký Vy jste typický pajdácký osel………….jinak to opravdu nazvat nelze.
„Víceletá gymnázia tedy nepřinesla to, co se od nich čekalo, a ještě napáchala škodu. Jsou jedním ze spolupachatelů špatného stavu, v němž se nyní nachází druhý stupeň ZŠ. Vysávají totiž ze tříd jedničkáře, tedy třídní tahouny. Když někdo druhého v týmu táhne, rodí se u něj pocit odpovědnosti, a ten se bude později u vedoucích pracovníků v pracovním uplatnění hodit. Ten samý člověk může v prostředí víceletého gymnázia zaměřeného na tradiční pojetí vzdělání a na výkon plout v průměru nebo dokonce na rozdíl od dosavadní základní školy najednou bojovat se školním neúspěchem, když se v nové třídě octne na chvostu.“
Holt se na místo „třídního tahouna“ posune někdo další….., a ten jedničkář na gymplu má kolem sebe naopak větší konkurenci a inspiraci, aby se rozvíjel, protože na 2.stupni mu bohatě stačí průměrnost, nároky jsou malé a tempo se přizpůsobuje nejslabším, jeho talent tak zabijete raz dva, bude se nudit a padat do průměrnosti..
Krásně je to vidět ve chvíli, kdy se na víceletých gymnáziích setkávají studenti víceletých a čtyřletých programů, ten rozdíl je až děsivý…….
Ale tenhle článek není ani tak o jedničkářích, ti samozřejmě na víceletém gymnáziu mají lepší šanci se postupně připravit na studium na vysoké škole, jako spíš o dětech, které zrovna jedničkáři na základce nejsou, ale rodiče je na víceletý gympl prostě dotlačí. A když neuspějí u přijímaček, dostanou se tam na odvolání, protože i víceletá gymnázia potřebují ‚naplnit stav‘. Pak je už jedno, jestli takové dítě prolézá s odřenýma ušima, hlavně, že je na výběrové škole, přece… Chybou není poslat nadané dítě na víceleté gymnázium, chyba je v principu financování škol podle počtu žáků. Proto některá víceletá gymnázia neplní funkci, kvůli které byla původně do systému škol zavedena.
Ano, mám dojem, že spousta lidí v doskuzi článek vůbec nepochopila, možná se jen podívali na titulek :-). Ale i tak se dá se spoustou názorů polemizovat. A mimochodem – gmnyázia nepotřebují „naplnit stav“. Stále je až dvojnásobný převis poptávky po nabídce. Rozhodně není pravda, že by se tam dostal každý na odvolání
Tak 1) už jsem uvedl výše, důležitější než nadání je píle – platí obecně všude a úspěšnější jsou ti jež mají 80% vydřeno a 20% talentu než ti ,co mají z 80% talent a 20% snahy…….
2) krásně se to projeví při přechodech na VŠ, kde talentovaní, kteří se nesnažili na gymplu, protože jim to šlo samo pohoří a dříči to prostě zlomí (neplatí samozřejmě pro tu velmi malou skupinku extrémně nadaných).
2) Nevím jak kde, ale když se můj syn hlásil na víceleté gymnázium (na které mimochodem sám chtěl), škola přijímala cca 60 dětí, on byl 21. a hlásilo se jich přes 120, tedy 100% převis.
Pokud máte takovouto zkušenost, že poptávka převyšuje nabídku, pak je to jen dobře, protože právě to je smyslem víceletých gymnázií – nevzít kdekoho. Já vím, že se na víceleté gymnázium dostal i žáček (právě ctižádostivých rodičů), u kterého -i/-y nebo s/z byly sázkou do loterie a slovní úloha typu „Kolik jablek si může koupit Bětuška za 20,- Kč, když jedno jablko stojí 2,- Kč“ u něj vzbuzovaly záchvaty pláče. Na gymnázium se dostal na odvolání (dětí se hlásilo málo), setrval se čtyřkami, ale stálo ho to spoustu času, dřiny a nekonečných hodin strávených s učebnicemi. Tohle přece není smyslem výběrových škol, kterými by víceletá gymnázia měla být? Tento příklad je extrém, ale žáčků, kteří nebyli zrovna studijními typy, se na gymnázia dostalo více. K čemu pak jsou hromady „studovaných lidí“ (protože gymnázium má primárně připravovat žáky na studium na vysoké škole), když je málo těch, kteří by uměli upéct rohlíky, ušít košili, vyrobit stolek a další důležité věci? Studovat je pohodlnější a když to systém umožní… Jistěže ten, kdo má méně talentu a pracuje na sobě, dosahuje časem větších úspěchů, než talenovaný jedinec s lenivou povahou, to máte plnou pravdu, ale dřít od rána do večera jen proto, že rodičům třeba nebyla základka dost dobrá nebo nechtěli, aby se jejich Martínek živil řemeslem, je…přinejmenším zvláštní.
Tak to jsou právě ty výjimky, které pak vzbuzují emoce a snahy o zbytečné změny viz článek. U každých přijímaček si ředitel nechává několik míst pod čarou úspěšnosti právě na odvolání, sem tam někdo přijímačky udělá ale nenastoupí … a tady je prostor pro kámoše a úplatečky. Ale tak malý, že to snad ani nestojí za řeč.
Ano, tak to bylo vždy , je a bude….
Na KAŽDÉ škole je špatně, pokud není převis poptávky a je úplně jedno, o jakou jde.
Na našem Gymplu se jich také i po tom výběru u přijímaček dostalo v synově třídě k maturitě tuším 19 (z 30-ti). Tahle škola kašle na to, co je trend, chce produkovat kvalitní studenty a mít prestiž – je státní, na menším městě a skutečně má několik velmi elitních absoloventů, dali jsme ho tam právě proto….., pokud by ji nezvládl, neměla by vysoká smysl.
Problém, který popisujete se týká převážně soukromých gymnázií mimo Prahu – tam jde často skutečně o dotace na hlavu, což je ovšem problém celého školství – náš ředitel si to u zřizovatele obhájí, u soukromníka jde o peníze pochopitelně až v 1.řadě….ale celé to není ovíceletých gymnáziích ,jako o systému financování školství.
Dobrý den, názor je to hezký, ale trošku mimo realitu. Mám 2 děti, které jsou šikovné, ale ve škole ztrácí jakoukoli motivaci. Ve třídě nemají konkurenci, takže se přestávají snažit využít svůj potenciál. Šanci vidím ve víceletém gymnáziu, snad nám pomůže. Je pravda, paní učitelka bude muset zapojit do vysvětlování látky pomalejším dětem, které se neučí ani slovíčka, někoho jiného a ne mnou dceru.
Nejsem si jista, zda rodiče, kteří si tolik slibují od přesunu svého dítěte na víceleté gymnázium, nebudou ve výsledku jeho úrovní zklamáni. Je možné, že už jsou pryč ty doby, kdy byl gympl zárukou nejlepšího vzdělání a exkluzivních spolužáků.
Není gympl, jako gympl, to je jasné………..
Není základka jako základka, to je jasné též. …
Asi by stálo za to doplnit, že i mezi těmi gymnázii jsou rozdíly. Jsou opravdu elitní gymnázia (většinou státní), která splňují svůj původní účel . A pak je tu druhá skupina, kam chodí méně talentované děti ambiciozních rodičů. Tato gymnázia jsou často soukromá a platí se tam školné, protože tito ambiciozní rodiče rádi pustí chlup.
Vážený pane. Najděte si prosím například výsledky státních maturit. V žebříčku prvních škol rozhodně nenaleznete jen školy státní. Rozdělujme školy na kvalitní a nekvalitní a ne na státní a automaticky dobré a soukromé a tudíž pro hloupé děti. V obou skupinách jsou prostě školy vynikající, průměrné a špatné.
Použil jsem příslovce většinou a často, čímž jsem chtěl naznačit, že to tak není stoprocentně.
Žebříčky státních maturit sice nastudované nemám, ale mám osobní zkušenost, jak náročné je dostat se na soukromé gymnázium a jak na státní.
Nicmé se ani shodneme, že v článku chybí zmínka o tom, že problém jsou právě ta špatná víceletá gymnázia pro rádoby elitní studenty.
ach jo… tak tedy prosím o radu… nejsme ani lékaři, ani právníci, jsme „obyčejní“ lidé, kteří mají doma nadaného syna, který se od 1.třídy ve škole nudí…
to je škoda. obecně za nás magazín Rodiče vítáni chci říct, že nekrititujeme rozhodnutí jednotlivých rodičů, víme, že životní situace každé rodiny je jiná a zobecnění nebere ohled na všechny. ale dopřáváme si luxus poukazovat na to, co se děje ve vzdělávání s ohledem na celek a hlavně s přáním, aby bylo všem – dětem i učitelům – ve škole dobře. tedy i vašemu synovi. Zdravím srdečně
A co má tedy tazatelka dělat?
V obecné rovině bych řekla, že má dělat to nejlepší pro své dítě se zohledněním faktu, že nežije a nebude žít ve světě lidí stejných jako ono. To znamená že bych preferovala školu, která je nevýběrová, pokud ještě splňuje kritéria slušné školy a pokud tam mému dítěti někdo vyloženě neubližuje. Jak si tady jedna maminka stěžuje, že jejich dcera musela pomáhat slabším a to ji brzdilo, tak z toho já bych učinila předmět hrdosti, jakože to je velmi důležitá věc pro život, která se nikdy neztratí, pomáhat druhému, je to moc pěkné a moc důležité, kromě toho to rozvíjí důležité kompetence. Nebrala bych to jako ztracený čas. Pokud ale rodič usoudí, že spádová škola je natolik strašná, že dítěti ubližuje, nijak se nedivím, že ho dá jinam. Mým přáním a záměrem v našem magazínu je inspirovat rodiče, aby inspirovali školy, a inspirovat i učitele, navzájem se inspirovat, aby běžné základní školy byly dobré a plnily svou funkci, sociální i vzdělávací, aby do nich děti chodily rády, a abychom všichni rádi žili spolu, a ne v oddělených enklávách. Jak se v komentářích ukazuje, někteří rodiče zažili v dětství šikanu od „slabších“ žáků, a proto neslyší na to, že bychom měli slabším pomáhat – často se totiž v určitých situacích mohou jevit jako ti silnější nebo mít převahu. A chápu to. Opět, přeju si, aby ve škole vládly dobré vztahy. Vím, že to je možné. Záleží na mnoha faktorech, na řediteli, na učitelích, na rodičích. Na politice.
Vstoupit do diskuze To je sice pěkně napsáno, ale stejně jsem ráda, že před lety syn absolvoval víceleté gymnázium. Na základní škole se hodně nudil ( a to ještě nebyla v kursu inkluze, teď to asi musí být mnohem horší) . Pomáhat slabším se dá i jiným způsobem, než na úkor svého vlastního vzdělání. I když to teď není moderní říkat, každý národ by měl podporovat nadané jedince, jedině Ti potáhnou společnost dopředu.
Nevím, kde jste přišla na to, že žáci víceletých gymnázií jsou nějakou elitní skupinou. Možná na několika opravdu snobských pražských školách, kde uchazeče filtrují i školným. Ale na běžném víceletém gymnáziu jsou děti všech vrstev. Od těch, co zůstali na ZŠ se liší jen tím, že jim prostě učení jde lépe. Takže vaši obavu, aby náhodou nezůstali odtržení od reality života nesdílím.
A nemám pocit, že by si tu někdo stěžoval, že jeho děti museli na ZŠ pomáhat slabším. Jen konstatovali, že slabší žáci jejich dítko brzdí, protože se jim musí přizpůsobit tempo výuky. Mimochodem „pomáhat“ slabším je trochu bezobsažné klišé, dost dobře si to ani nedovedu v klasické škole při běžné výuce představit.
Syn nemá problém pomáhat slabším spolužákům, dokonce jeden z nich je jeho veliký kamarád. Jako problém vidím fakt, že díky inkluzi se zapomíná na děti nadané, proto odcházejí jinam. není to jen můj názor, ale i názor některých pedagogů. Syn měl štěstí i smůlu zároveň – štěstí na první paní učitelku (1. a 2.třída), která ho zaměstnala natolik, že na nudu či zlobení neměl čas. Pomáhal ostatním, byl jí k ruce, přinesla mu mapu světa a zadávala úkoly. V další paní učitelce přišla osoba, která se celé dva roky těšila do důchodu, ve kterém už být měla a do nějž nakonec nenastoupila a „obšťastňuje“ žáky další dva roky, neboť doma by se dle svých slov nudila… Syn se začal nudit a začal zlobit… Krom toho začal mít i zdravotní potíže… Nejsem maminka jedináčka, mám čtyři syny, proto můžu srovnávat. Na gymnáziu nikdo ze starších synů nebyl, mají technická vzdělání, a všichni se nyní těšíme, až tam nastoupí. Ještě v 1. a 2.třídě jsem nechtěla o gymplu slyšet, nechtěla jsem syna vymezovat, ani jsem nechtěla, aby přestoupil do vyššího ročníku… Oba rodiče gymnázium máme, víme, že to není lehká škola. Chtěla jsem, aby syn prožil klidné dětství mezi svými vrstevníky – nadanými více či méně.. Nyní už se ale nemůžu dočkat… Marie Misařová
Děkuji za hezký příspěvek. Naprosto Vám rozumím. Když je situace na základce špatná, je volba gymnázia logická a vůbec se ji nedivím. Každý rodič by tak rozhodl. Na učitelích a řediteli strašně moc závisí. Výhledově i na rodičích, zda jim záleží na tom, aby se to změnilo. I to, že děti dají jinam, je nějaký postoj, hodnocení-vizitka. Chuť rodičů dávat dětí na víceletá gymnázia samozřejmě do velké míry souvisí s tím, jaká je základní škola. Některé školy už s tím ale umí docela hezky pracovat a dětem je v nich dobře, nabídka vzdělávání je bohatá a panují v nich dobré vztahy. Rodiče mají daleko méně důvodů upínat se na VG. Která navíc, jak ukázal čerstvý průzkum, nemají ve třídach odpovídajících 2.stupni větší vzdělávací přidanou hodnotu. Přidaná hodnota souvisí s typem žáků. Je v nich prostě více dětí z „lepších“ rodin, lepších socioekonomicky a kulturně. Brzy otiskneme zajímavý rozhovor na toto téma.
Dobrý den,
nezlobte se na mě, ale tím, že autor bude překrucovat realitu nikoho inspirovat nemůžete. Dopřání si luxusu na něco poukazovat, by mělo obsahovat objektivní fakta, nikoliv smyšlenky, že gymnázia neplní svou funkci.
Pokud takové věci publikujete, měly by být nějak doloženy. V opačném případě se jedná pouze o názor jednotlivce.
A ještě jedna věc….spočítejte si kladné a negativní reakce v této diskuzi a musí Vám být víc než jasné, že jste prostě šlápla vedle.
Dobrý den, podle počtu negativních reakcí se nedá usuzovat na to, jestli je to, co říkáme, mylné. Dlouho trvalo, než někdo přišel s tím, že Země je kulatá, a většina to nechtěla slyšet. Podstata sloupku, ke které se tu ovšem nikdo moc nevyjadřuje, vychází ze zjištění ČŠI, že třetina žáků na víceletých gymnáziích má slabší výsledky než třetina žáků základek, kterých je ale tak desetkrát víc.
Druhá věc, i vysoké počty žáků na víceletých gymnáziích jasně ukazují na to, že nejde o velmi výběrové školy pro supernadané, jak bylo původním záměrem.
Odčerpáním velké části schopných dětí ze základek se snižuje úroveň třídy.
Nedělá to dobře škole, ani společnosti.
V konkrétních případech to možná nějaké rodině pomůže, pokud je základní škola špatná, realizovat svůj sen.
O tom žádná. Společensky to nevýhodné je, o tom jsou průzkumy a země s nejlepšími vzdělávacími výsledky od selekce v deseti letech upustily, nebo by ji ani nepřipustily.
Nebudu říkat věci, které někteří rodiče chtějí slyšet, abych dostávala nějaké body či palce nahoru.
Chápu jejich starost o budoucnost dítěte, ale vidím v jejich pohledu i limity, a to jsem se snažila vysvětlit.
Hezký večer
Již delší dobu sleduji, že rodiče volící pro děti gymnaziální vzdělávání, nebo kteří jen chtějí vyzkoušet, jestli jejich dítě u přijímacích zkoušek uspěje, jsou napadáni jako příliš ambiciózní, děti honící po vzdělávacích kurzech a pod. Úroveň vzdělávání je na základních školách různá, rodiče, děti i učitelé také, tak proč rodičům a dětem nedat svobodu, aby se rozhodli a zkusili přijímačky a přípravné kurzy k ním bez zbytečné kritiky. Titulky článků opakovaně a každoročně brojí proti přecházení dětí na gymnázia, ačkoli mnoho základních škol (jistě ne všechny, ale ta naše ano) pro nadprůměrné děti mnoho nedělají nebo vůbec nic.
Záleží na tom, jakou pověst má druhý stupeň školy, na kterou Váš syn chodí – jsou i základny s velmi dobrými výsledky, učitelé tam mají prostor diferencovat výuku podle schopností žáků a není nutně pravidlem, že se celá výuka přizpůsobuje těm nejslabším žákům. Pokud máte na Vaší základce kvalitní druhý stupeň, klidně nechejte chlapce v prostředí, na které je zvyklý a domluvte si třeba individuální vzdělávací plán pro nadané děti. Pokud je pravdou spíše ta druhá varianta a druhý stupeň pokulhává ve vzdělávání svých žáků, pošlete syna na víceleté gymnázium, určitě to pro něj bude přínosnější. Ale tohle můžete posoudit jen vy sami.
Děkuji za odpověď, není tedy primárně určena mně, ptala jsem se za paní nahoře – bohužel se nepodepsala – které sice autorka článku odpověděla, ale tak trochu mimochodně. Proto jsem otázku zopakovala – je to přece otázka naprosto zásadní a přímou odpověď si zaslouží. Váš postup je samozřejmě logický a srozumitelný a obecně správný, ale to jen do té doby, než se nějakým aktivistům podaří víceletá gymnázia sprovodit se světa. A co pak? Paní Polanská by měla mít svou verzi, ve které víceleté gymnázium nefiguruje, a mě její verze zajímá.
Odpověděla jsem výše, paní Nováková. Jen na okraj – nejsem autorka článku, ale redaktorka a editorka magazínu, ve kterým tento sloupek vyšel. Napsal ho kolega Hřebecký.
Máte pravdu, autorem článku je pan Hřebecký, v tom jsem byla nepřesná, na otázku oné paní jste ale původně reagovala Vy, nikoli on, takže jsem se obrátila rovněž na Vás. Má to, koneckonců, svoji logiku právě v tom, že jste redaktorkou a editorkou magazínu, který dlouhodobě proti víceletým gymnáziím brojí a obecně vzato velice silně se v otázce vzdělávacího systému, jeho filosofie a institucionalizace angažuje. Porovnáte-li časový sled příspěvků, uvidíte, že můj komentář pod panem Staníkem o půl hodiny předcházel Vaši dlouhou odpověď na opakovanou otázku „Co má dělat rodič chytrého dítěte?“, takže jsem tuto odpověď neignorovala, ona tam prostě ještě nebyla.
Stran Vašeho přístupu – je právě Váš a máte na něj plné právo. Vnímám, že pro Vás je škola především sociálním, nikoli vzdělávacím prostorem, ba dokonce že tyto dvě její role (protože ona nesporně obě tyto role má) podle Vás nemají být ani v rovnováze, a to výrazně ve prospěch role sociální. Budiž, jistě s Vámi mnozí souhlasí – a mnozí ne, a nečiní je to ani lepšími, ani horšími. Vždy znovu se ale vrátíme ke kruciální otázce, nakolik je legitimní demontovat a přebudovávat celý školní systém podle představ jedné skupiny lidí bez ohledu na to, co od něj čekají jiní, resp. zda je legitimní činit to právě tak, jak to dělá Vaše zájmové sdružení a jeho názoroví blíženci.
Já vím, že jste se ptala před tím, než jsem odpověděla, a že jste mě neignorovala. Díky za tohle Vaše vyjádření a jen chci říct, že nic nedemontujeme, ostatně je to vidět na tom, kolik víceletých gymnázií funguje. Proti víceletým gymnáziím jsme toho ještě moc nenapsali, ale určitě máte pravdu, že si o nich nejen kolega Hřebecký, ale i já myslím, že celkově neprospívají. Neberu rodičům, kteří jsou s nimi spokojeni, a jejich dětem, které jsou spokojené, že to tak vidí. Prostě to vidím jinak a školy na mnoha místech této planety došly k tomu, že děti se mají vzdělávat co nejdéle spolu, že to je nejlepší. Samozřejmě v dobrých, a ne špatných školách. Škola má jistě i vzdělávat, nejen působit jako sociální prostor. Jsem ráda, že nás čtete. Brzy budu psát článek o této zajímavé vzdělávací metodě, dnes jsem mluvila s panem ředitelem, který ji ve své škole zavedl. https://www.atc-feuerstein.cz/rubrika/30-o-metode/index.htm
Normální základka v malém městě mimo Prahu, kam bych chtěla chodit, kdybych byla ve věku školou povinném. Ale i z této školy odcházejí děti na víceletá gymnázia, třeba i deset ze třídy, někdy se stane. Hezký večer přeju
Jsem Marie Misařová
Dobrý den, jsme také obyčejní lidé a mám nadané 2 syny.Jeden r 1991 a když se hlásil v Brně na státní víceleté Gymnázium, brali 60 studentu(syn 16ty) a hlásilo se jich 120. Druhy syn r nad 1995 brali 90 studentů (syn 26ty) hlásilo se 80. Jsou to slabé ročníky a pak měl ve třídě i trojbarevná ze základny. Úroveň toho staršího byla na škole úplně jiná. Byli to opravdu nadané děti a navzájem se hecovali. U toho mladšího šla úroveň úplně dolu a i syn se ve škole nemusel vůbec snažit a učitele nechávali, co tam mají za nestudijni děti .
To samé se opakovalo i při prijmačkách na VŠ!!!
Silné ročníky 1991 na práva potřebovali percentil 95 a málo kdo se dostal.
Slabé ročníky 1995 a 1996 už na práva stačilo jen 84. Dnes jsou už tak slabé ročníky na 1998 ze jim na práva stačí percentil 80. Je to spravedlivé .. Starší syn se na práva nedostal, mladší ano!!! Starší na gymnáziu s jedničkaři dřel , mladší mezi trojkaři měl gymnázium jako pohádku růžovým sadem…..
Dcera odešla na víceleté gym. jen proto, že už nebyla schopná vydržet ve třídě, kde se neustále učitelé zabývali a zdržovali žáky, kteří byli zralí na zvláštní školu (která bohužel dnes neexistuje). Rozhodla se sama a zažila neskutečnou úlevu. Pro mě jako matku je určitě příjemnější, když mi teď nosí domů horší známky a je s tím sama srozuměná a v pohodě, než když na ZŠ nosila sice samé jedničky, ale byla den co den zdeptaná ze stylu výuky přizpůsobované těm „co se nechají tahat“.
Nemyslím, že děti by měly prodělávat na základce výcvik na to, že budou někoho v budoucnu „tahat“. Ať si každý jde svým tempem, ale rozhodně né na úkor druhých!
Problém nevidím v obnově víceletých gymnázií, ale ve zrušení ZVLÁŠTNÍCH ŠKOL!
Pane Hřebecký. Já jsem nesmírně vděčná za víceletá gymnázia. Jedině tak má normální dítě šanci uniknout z inkluzní třídy a nemusí dělat tahouna dětem, které by dříve v té třídě nebyly, jelikož by byly ve speciální nebo vyrovnávací. Víceleté gymnázium je dnes jediná spravedlnost ve školství. A zatím si stojím a Vy si můžete říkat co chcete, já s Vámi nesouhlasím.
Děkuji Bohu a všem, co mají mozek, za víceletá gymnázia. Zbavují „šprty“ šikany hokejistů a roztleskávaček. Po třiceti letech jsem se dozvěděla, jak mě tehdejší komunistický ředitel přesadil, jakožto premiantku z katolické rodiny, do nejhorší třídy na škole, abych si také zhoršila prospěch a nedostala se na vysokou. Nepovedlo se. Ale vzájemné synergie jsem si opravdu užila dost. Ve sportovních třídách hledejte protekční dítka z prachatých rodin, ne na víceletých gymnáziích. Můj syn má konečně skvělou partu a poprvé v životě slyším, jak vyrušuje a žvaní při hodině. není to úžasné??? Liz
Trošku jste mě pobavila… Syn je na víceletém gymnáziu s nejvyšším převisem poptávky na Moravě, patří k premiantům a je tam velmi spokojen. Ale musím podotknout, že více než polovina jejich třídy jsou aktivní sportovci na vysoké úrovni , on je fotbalista ( ti jsou ve třídě 2, jinak opravdu různé sporty). Tolik k šikaně ze strany hokejistů a roztleskávaček. Prosím, nepoužívejte tato klišé, dostáváte se pak na úroveň těch, kteří také jen na základě předsudků shazují víceletá gymnázia… jejichž existenci podporuji maximálně. Jen bych asi po důkladné kontrole ze strany ČSI nechala zrušit ta, kde je převis nabídky nad poptávkou, podle toho jejich úroveň vypadá..
A nevyřešila by celý tento problém prostě větší individualizace v přístupu k žákům? Tzn. děti se vzdělávají společně v jedné škole, ale je přihlíženo k jejich individuálním schopnostem. Kdo má např. lepší matematické schopnosti, jde si udělat matematiku vyšší úrovně, kdo chce jazyk vyšší úrovně, přestoupí k rychlejší skupince atakpodobně. Aplikovatelné od druhého stupně…
Moc by se mi to líbilo, ale v zahraničí, kde se k dětem přistupuje individuálně, je cca 10 -15 dětí na pedagoga, ne 30. Také by jednotlivé děti musely mít různě individuálně nastavené výsledky vzdělávání. A také by musela společnost víc vzdělání oceňovat, dnes mi děti v pubertě často řeknou, že to není k ničemu.
no autor jako obvykle mimo místo asi adaptovanej prahák pokud vím tak se dělají zkoušky pod číslem a vím že hodně papalášskejch dětí se tam nedostalo a s tím že vysávaj ty lepší ano to je pravda ale jak se má nadané dítě fungovat mezi těma co jsou opravdu hodně opožděné – výuka jede podle nich a dnešní inkluze to akorát dorazila a ten kdo na něco má prchá ze základky jak se dá ani já jsem nechtěl děti dát na víceleté ale dnes jsem rád že tam byli takže autor je slušně opravdu mimo mísu pokud chce zlepšit výuku musí dát šanci těm nejlepším a né je nutit aby pochodovali podle těch nejhorších a měl by bojovat za tvrdé zkoušky na střední i vysoké školy o maturitách ani nemluvě a o kontrolách kvality škol hlavně těch pokrokových by se dalo mluvit hodně dlouho ano tím chci říci že naše školství jde do prr…le většina dnešních maturantů by měla problémy vyučit se na prodavačku nebo truhláře za komančů jak jsou nedostudovaní a koukám i autor který má tak osvědčené a pokrokové názory je produkt těchto odborných škol
No nevim. P.učitel předhazuje nějaká tvrzení, která opírá o bůhvíjáké zdroje, já mám na věc jiný názor. Že je rozdíl mezi kvalitou a intenzitou výuky na gymnáziu a základce je prostě fakt, který nepopře ani pár výjimek. Můžu sám porovnat na mých dvou synech.
Pokud je dobře, že na základce jedna skupina „táhne“ jinou, proč je špatně, že na gymplu je to stejné, jenom ti, kdo by na ZŠ ostatní táhli, jsou teď sami tažení? Mimochodem o „táhnutí“ si myslím svoje. Ve skutečnosti je to naopak. Slabší táhnou dolů ty lepší. A ta jeho „synergie“ funguje snad i teď. Sám přece říká, že i na gymplu jsou žáci slabší a lepší. Na základce to samé.
Krátce: nevrtejte do systému, který se podle mě naopak osvědčil, nechte rodiče a děti vybrat si takovou školu, na jakou se cítí s vědomím, že pro svoji budoucnost dělají to nejlepší. A zaměřte se raději na zvýšení kvality výuky a učitelů zejména na těch základních školách.
Jednoznačně jsem ráda za víceletá gymnázia. Zvláště pro kluky je to jedinečná šance, jak se dostat z přefeminizovaného prostředí základních škol (a z vlivu vystresovaných, deprivovaných či rezignovaných pedagožek) do důstojného, podnětného a mužskými pedagogy oplývajícího prostředí. Oba synové šli na víceleté gymnázium. Základní škola, především její druhý stupeň, je v úpadku, vynervované učitelky neumí děti zaujmout, neví si s puberťáky rady a denně je ponižují. Přesto, že je dnes tito žáci často svými vědomostmi a inteligencí převyšují. A pro nadané děti není smyslem základního ani středoškolského vzdělání někoho táhnout, či přijímat zodpovědnost za méně nadané, ale dostat se na kýženou vysokou školu a být schopen ji vystudovat bez větších potíží. Tím naplní svůj potenciál. A cesta k tomu vede přes víceleté gymnázium. Kde, mimo jiné, oba mí synové, měli dobrý, podporující kolektiv a první zkušenost, že i pedagogové mohou s dětmi jednat důstojně, s respektem, bez ponižování.
Milí přátelé, všem argumentům PRO víceletá gymnázia, nebo spíš pro možnosti, které nabízejí vašim dětem, rozumím. Rozumím i tomu, proč to téma vzbuzuje tolik emocí.
Jsem ráda, že jste se s námi podělili osobně, že jste tomu věnovali čas.
Nepodceňuju význam vzdělání a rozvoje potenciálu. Téma je složité, kdybych z něj měla ale vybrat jeden tón, jeden akcent, který vnímám, řekla bych ještě toto: když se děti nenaučí už ve škole, a čím dřív, tím lépe, že pomáhat ve svém bezprostředním okolí je přirozené a důležité, že to je právě jedna z hlavních součástí lidského potenciálu, který má být naplněn – podělit se o to, co umím, nezištně – pak už se to v dospělosti nebo i v dospívání učí velmi těžko. Ve společnosti pak jede každý sám na sebe, chybí cit pro týmovou práci. Projevuje se to všude možně, třeba i na schůzi družstva nebo společenství vlastníků. A vedlejším účinkem je, že se díváme s podezřením na lidi, kteří pro druhé něco dělají. Nenaučili jsme se to srdcem, když jsme byli děti. Školy nových směrů mají spolupráci a pomoc přímo vestavěnou do vzdělávání – děti si mezi sebou pomáhají, a tím se zároveň učí. Přeju všem hezký den a čtěte nás dál, těší nás to.
To, co ve svém příspěvku, paní Polanská akcentujete, s tím naprosto souhlasím. Ale nemyslím si, že zrušení víceletých gymnázií to vyřeší, nebo k tomu jakkoliv přispěje. Iniciativa bude vždycky na straně učitele. Jaké vytvoří prostředí, jak bude s dětmi pracovat a samozřejmě, co mu osnovy dovolí. A pokud se cítíte, můžete v tom začít něco dělat už teď, bez ohledu na to, jestli to bude třída na ZŠ bez premiantů nebo s nimi, anebo víceletý gympl, na který se díváte s despektem.
Budu se opakovat: v každé třídě, sebelepší, sebehorší jsou žáci relativně dobří a relativně horší. Ducha soudržnosti a ochoty pomoci můžete pěstovat v jakémkoliv kolektivu. Odchody premiantů na gympl tomu nebrání.
Dobrou třídu a školu dělají dobří učitelé. Na to se zaměřte. Ne na rušení víceletých gymnázií. Přeji úspěchy při prosazování metod, které pomůžou jak učtelům tak dětem.
díky! já nic NERUŠÍM :-). Potřebujeme dobré učitele a dobré podmínky pro ně. V tom se shodneme. Hezký den
Nerozumím tomu, proč proti sobě stavíte přechod dětí na gymnázia a ochotu pomáhat ve svém okolí a podělit se o své znalosti. Právě na gymnáziu mí synové zažili velice soudržný a podporující kolektiv dětí, ochotných si pomáhat, bez šikany a povyšování. A sami samozřejmě také pomáhali a trufám si říct, že byli se svým okolím daleko více ztotožněni, než kdyby zůstali na základce. Proč tedy měli zůstat na základce? Mezi dětmi podobně nadanými, a/nebo ctižádostivými a pracovitými se cítili daleko lépe a jako kolektiv byli daleko soudržnější. Vzájemně se podporovali a inspirovali. Jak už jsem napsala, prostředí druhého stupně základní školy je pro děti utrpení a dvojnásob to platí pro děti chytré, samostatné a sebevědomé. Nemají šanci se rozvíjet, zažít satisfakci z úspěchu , protože vše se přizpůsobuje těm nejslabším, a navíc se s nimi jedná nedůstojně.
O pomáhání jsem se zmínila, protože si tu jedna maminka stěžovala, že její dcera musela pomáhat učitelce se slabšími žáky místo aby se rozvíjela, že jí to brzdilo. Jinak myslím, že vše už bylo více méně řečeno.
V tom případě je to nefér argumentace, školit tady přispěvatele o podpoře, pomoci atd., jen proto, že jedna maminka uvedla pro ilustraci, že její dcera pomáhala učitelce s výukou slabších. Uvedla to jako dokreslení, jak je pro chytré děti situace na základce tristní. A jako její maminka má samozřejmě především zájem na tom, aby se dcera ve škole učila nové věci, vzdělávala se. Ne, aby nahrazovala práci pedagogických asistentů či koho. To není problém bezohlednosti. Gymnázia prostě dávají dětem šanci ke vzdělání, které odpovídá jejich schopnostem. A je jen sprvávně, že tu možnost mají. Nechodí do školy páchat dobro. K empatii, pomoci, spolupráci, porozumění, je vede výchova, rodina. Když se dnes tolik mluví o podpoře slabších, znevýhodněných a handicapovaných, nevím, proč to má být na úkor nadaných dětí. I ony potřebují podporu, i ony naším vzdělávacím systémem trpí, dokonce si myslím, že jsou jeho hlavní obětí. A čím jsou nadanější, tím horší je jejich situace na základce, a díky inkluzi se ještě zhorší. A vaše představa, že se situace na základkách vlivem rodičů změní, není reálná. Mně prošly základkou 3 děti, vím, o čem píšu. Ten systém je špatný a v 21.století zastaralý a nefunkční, ale nadšenci to nemají šanci změnit. Snad jen zakládáním soukromých škol s vlastními pravidly a vlastním systémem výuky. Ale cesta k tomu určitě není hanět to málo, co opravdu funguje, a to jsou právě víceletá gymnázia.
1/ Fér to je, protože na mou reakci se pak ozvali další rodiče a pomoc slabším a pocit zodpovědnosti dost odmítali. Moje odpověď byla taky motivovaná přímou otázkou paní Novákové na mě, jak věci vidím a jak bych je řešila.
2/ Ano, díky rodičům se situace na školách mění, ne že ne. Jsou vlivná skupina. Jde o to, jestli chtějí vyřešit jen svou situaci, nebo kvalitu škol. Mnoho rodičů nemá tuhle aspiraci, ani občanský rozměr, záleží jim jen na jejich rodině.
3/ Inkluze, která vám a dalším přispěvatelům vadí, z velké míry umožnila chodit do spádových škol dětem inteligentním a často i superinteligentním. Přečtěte si náš článek o asistentech pedagoga.
Obecně jsem za vaše komentáře ráda, vypovídají o Vaší konkrétní zkušenosti, ale není mi moc sympatické, když ze svých dojmů hned děláte teorii a tváříte se, jako že vše víte, přitom jediné, co Vás k reakci vede, jsou emoce, naštvání na někoho, kdo si dovolil říct něco kritického na účet VG.
Zdravím
Paní Polanská, mylně mi přisuzujete takové emoce. To, co mě vede k reakci, je podivení nad tím, že někdo chce prosadit něco, dle něj dobrého a prospěšného tím, že bude hanět to, co evidentně funguje a mnoho lidí to jako dobré a pozitivní vnímá. Čili deklaruje pozitivní cíle a přitom jedná negativně, nekonstruktivně. Obecně je mi celkem jedno, co považujete za sympatické, či nikoli, protože smyslem mých komentářů není vzbudit vaše sympatie, či jiné emoce, ale pdpořit vlastní zkušeností témeř jednotně znějící zde názor, že za a) gymnázia jsou vhodným prostředím pro rozvoj nadaných dětí a za b) vaše představa o ochotě pomáhat slabším se u vás kdovíproč vylučuje s možností dětí, přejít ze základky na gymnázium. Rodiče zde pouze deklarovali, že posílají děti do školy kvůli studiu, nikdo z nich, včetně mě, zde nepopírá obecně platné postoje o tom, že máme vést děti k ochotě pomoci a ke zodpovědnosti. Proč si myslíte, že tyto chvályhodné vlastnosti se u nich budou rozvíjet pouze na základní škole, kdežto gymnázium z nich udělá bezohledné sobce, je pro mne záhadou, a asi i nadále zůstane. Skutečně bych se ráda dozvěděla, čímtento svůj názor podkládáte, ale bohužel jsem se dočkala jen osobně laděného podrážděného poučování. Co se týká vašeho magazínu, víte, že zde máte zajímav článek o situaci nadaných dětí a o tom, jak trpí v frustracemi a depresí, jak málo se s jejich „handicapem“ pracuje. Nejde tedy jen o mé dojmy. Ostatně, z pročítání vašich stránek jsem zjistila, že zastávat postoje inkluze a základních škol máte asi takzvaně „v popisu práce“, což mi ozřejmilo ty neopodstatněné a neférové útoky proti víceletým gymnáziím. Přesto se jich budu a musím zastávat. Nakonec chci říci, že nic z toho nepíšu ve vzteku a už vůbec ne s jakýmkoliv negativnm postojem k vám osobně, protože o vás, nebo o mě tady přece vůbec nejde.
Ne, nemyslím si, že se u nich chvályhodné vlastnosti budou rozvíjet pouze na základní škole a že z nich gymnázium udělá bezohledné sobce. Toto jsem nikdy a nikde neřekla, a proto to ani pro Vás nemusí zůstávat záhadné. Jinak už jsem vše, co jsem mohla, vysvětlila v těch jiných koementářích, takže se nebudu opakovat.
Souhlasím, výchova k pomoci slabšímu se u meho syna zvrhla v alibismus ve stylu: na úkor sebe pomahej a když pak sám kvuli tomu nestíhal,tak naopak bez pardonu postih. V překladu vykonaval za učitelku jeji praci a když potreboval sam podporu,nedostal ji. Hodnotim to jen jako zneužiti s schovavani za dobre skutky a blaho. A nejsme vyjimka. Čirý alibismus.
Dobrý den,
obávám se, že pan učitel srovnává jablka s hruškama. Porovnávat výsledky na gymnáziu s výsledky ZŠ v době, kdy nejsou jednotné osnovy je mimo mísu.
Zmínka o motivaci, jedničkářů vůči ostatním na ZŠ snad na gymnáziu neplatí? Pokud se premiant na ZŠ dostane na průměr, nebo chvost na gymnáziu, neplní snad úlohu jedničkáři vůči němu stejnou?
Zásadně s názorem uvedeným ve článku nesouhlasím. Jsem matka dvou dětí ze střední, nikoliv elitní třídy a obě děti mám na víceletém gymnáziu. Ne protože bych si honila triko, ale protože nenechám dítě ve třídě, kde je z 30ti dětí 11 tzv. dys…dysgrafiků, dyslektiků atd.
Chtěla bych vidět Vás jak byste vysvětlovali 11ti leté dceři otázky tipu…“mami a proč oni počítají ne 4 příklady na písemce a já 20?“
Ale vrátím se k tématu, pokud se ukáže, že jedničky na ZŠ neodpovídají jedničkám na gymnáziu, neznamená to, že dítě na gymnázium nemá, ale třeba např. to, že ZŠ hodnotí pokřiveně. Toho jsem se při přechodu své dcery docela bála, naštěstí prospěch zůstal až na výjimky nezměněn.
S pozdravem
Iva
Víceletá gymnázia nepáchají škodu na dětech ani na společnosti, ani tzv. ambiciózní rodiče nejsou vždy tak ambiciózní, jak se může zdát. Jsem matkou čtyř synů s různými charaktery a různým nadáním, všichni navštěvovali tzv. moderní školu, kde jsou uplatňovány různé moderní trendy, z nichž některé po osobní zkušenosti považuji za skvělé, jiné za devastující. Co ale stále postrádám, je individuální přístup k dětem, obzvláště těm, které mají intelektové nadání. Základní školy se aktivně snaží věnovat dětem podprůměrným či s různými problémy, ale nemají čas na děti, které problémy nemají. Pokud je dítě podprůměrné, tak je třeba se mu věnovat a dostat ho na průměr, pokud je nadprůměrné, tak se na průměr dostane samo, protože učitel při 30 dětech ve třídě nemá čas na to, aby se věnoval dětem, které to z jeho pohledu nepotřebují. Proto prosím za nás rodiče nadprůměrně intelektově nadaných dětí, nekritizujte nás za to, že se snažíme umístit své děti na gymnázia. Kdyby dostali na základní škole adekvátní péči, určitě bychom to nedělali. To by ale ve třídách musel klesnout počet dětí alespoň na polovinu, aby byl čas zabývat se všemi dětmi stejně, nejen těmi problémovými.