Foto Lucie Kocurová, EDUin

Jak si se situací kolem koronaviru poradily školky? Některé mlčí, jiné jsou s dětmi v kontaktu

Zatímco základní školy zavřely své brány nařízením vlády 11.3., u mateřských je situace složitější. Některé byly v provozu ještě několik týdnů poté, co už starší děti byly povinně doma, jiné nezavřely vůbec. Stejně různorodě s náhlou situací také naložily. Zatímco některé školky usnuly jako zámek Šípkové Růženky, v dalších jsou učitelky od počátku aktivní.

Marušce z Prahy bude za pár týdnů šest let, v září nastupuje do školy. Už od března je doma společně se svou starší sestrou. Ačkoliv si většinu dne hrají, Marušce se po školce stýská. „Někdy si třeba přes den sednu a představuju si, co bychom zrovna dělali ve školce. Jestli bychom třeba nešli na svačinu, nebo ven, nebo si hrát, a to by bylo úplně nejlepší,“ říká. Od začátku karanténních opatření se snaží zůstat v kontaktu s kamarádkami, posílají si přes mobily rodičů emotikony a kratičké zprávy: „Jaksemáš Ani. Stíská semi,“ psala minulý týden spolužačce.

Některé školky se s dětmi snaží zůstat v kontaktu…

Maruška má ale štěstí: její učitelky se rozhodly, že dětem uzavření školky zpříjemní. Nejenže na web umístily spoustu zdrojů, odkud mohou rodiče čerpat inspiraci, ale také už od Velikonoc každý týden 45 minut vysílají pro své malé žáky přes platformu Zoom. A tak Maruška ví, komu ze třídy vypadl zub, nebo kdo si venku rozbil koleno, mohla kamarádům ukázat svoje obrázky a výtvory, nebo si společně zazpívat písničky za doprovodu kytary. Na vysílání ze školky se Maruška každý týden těší a už od rána odpočítává hodiny, kdy konečně začne.

Stejně tak je nadšená Dita z Prahy 11: „Komunikují s námi krásně přes Facebook. Nahrávají divadlo, písničky, cvičení a nabízejí básničky, tipy k tvoření apod. Za mě už chybí jen kontakt s učitelkami a ostatními dětmi naživo přes některou z aplikací, tím už by paní učitelky dosáhly úplné dokonalosti.“

… jinde usnuly a spí

Takové štěstí jako Maruška nebo synové Dity nemá ale mnoho předškoláků. V situaci uzavření mateřinek se ukazuje ještě víc než kdy jindy, že „všechno je o lidech“. Mnoho rodičů se tak blíží spíš zkušenosti, kterou lakonicky shrnuje Darina z Prahy, jejíž syn se po prázdninách také chystá do školy: „O tom, že se školka druhý den zavře, jsem se dozvěděla z papíru u vchodu. Od té doby nic, žádná snaha. Chtěla jsem kontakt na některé rodiče, aby se děti mohly spojit aspoň po telefonu, ale bohužel kvůli GDPR to nešlo. Požádala jsem i o tipy, co se synem procvičovat před nástupem do školy. Ředitelka mě odkázala na web MŠMT a jeho shrnutí, co má umět předškolák.“

Podobně situaci popisuje i Valerie ze středních Čech: „Naše státní školka je zavřená už od půlky března, na webu se za celou dobu objevilo jen to, že ohledně otevření se čeká na povely ministerstva. Nedávno navíc ještě přibylo oznámení, že v srpnu se školka jako obvykle opět uzavře.“

Ministerstvo školkám žádné návody neposkytlo

Zatímco pro ZŠ a SŠ vydalo MŠMT metodiky, jak mají v době distančního vzdělávání postupovat, mateřinky jako by zůstaly ve vzduchoprázdnu. „Při plošném zavírání škol byly mateřinky vyjmuty a bylo řečeno, ať o režimu fungování nebo nefungování rozhodne zřizovatel, tedy obec nebo městská část, případně u těch soukromých jejich majitelé. A když se řešilo, jak budou školy své žáky vzdělávat, zase jsme nedostali žádné pokyny, ačkoliv pětileté děti už mají poslední předškolní rok povinný,“ říká vedoucí mateřinky při ZŠ Perunova v Praze Kateřina Jelínková. „Mám štěstí, že jsme přidružení k základní škole, takže jsem viděla, jak fungují tamní učitelky. Začaly jsme tedy s našimi učitelkami vytvářet pracovní listy, pohádky, různé náměty na tvoření; vkládáme všechno na web a budeme v tom pokračovat, dokud se s dětmi zase neuvidíme.“

Záleží tedy čistě na aktivitě každé učitelky nebo ředitele, jak se k situaci postaví. A tak zatímco někde školka mlčí úplně, jinde dávají nápady na tvoření na web a v některých školkách a třídách popustili pedagogové uzdu své kreativitě.

Ne všichni rodiče o aktivity stojí

„První týdny jsme chodily do školky uklízet, dělaly jsme pořádek ve výkresech, zvelebovaly zahradu a chystaly pomůcky. Pak už se mi ale po dětech začalo opravdu stýskat, tak jsem ředitelce navrhla, že založím uzavřenou skupinu na Facebooku a kdo bude chtít, tak se přidá,“ popisuje Eliška, učitelka z mateřské školy na Liberecku. Ve skupině jsou alba podle tříd, kam každá učitelka přidává nápady na tvoření, videa s písničkami a podobně a rodiče zase na oplátku posílají fotky, jak s dětmi pracují. „Docela mě to chytlo, už jsem pro děti natočila i video. Pozitivní zpětnou vazbu mám i od kolegyň. Máme pocit, že zase víc žijeme spolu jako školka,“ dodává učitelka Eliška.

Martina, která učí děti ve věku 3-5 let v mateřince na okraji Prahy, používá aplikaci Lyfle a rodičům se snaží posílat náměty na tvoření aspoň jednou do týdne. Z vlastní iniciativy nabídla i Google Classroom, kam ukládá dětem různé pracovní listy. „Z dvaceti sedmi rodin dětí od nás ze třídy se ale přihlásilo jen osm,“ krčí rameny Martina. „Chápu, že třeba pracují nebo jsou zaneprázdnění učením svých školáků, takže na školku a úkoly už jim nezbývá čas ani energie, ale možná jsem čekala trochu větší odezvu.“

Soukromé školky se víc snaží ulevit rodičům

Až na výjimky se víc „snaží“ soukromé školky. Některé dokonce nezavřely vůbec, jiné pouze na tři týdny až měsíc. Podstatným důvodem je pochopitelně to, že zde rodiče mnohdy platí školné i více než deset tisíc korun měsíčně. Školky si nemohou dovolit výpadek příjmu, a zároveň vědí, že rodičům musejí za jejich peníze poskytnout službu. Svoji montessori školku v Praze zavřela jen na dva týdny Petra Šlencová Bílská. Po otevření školku navštěvovalo jen pár dětí, postupně ale přibývají, jak opadá strach rodičů z nákazy (a stoupá potřeba pracovat v klidu, bez rušivých elementů).

„Po týdnu vyhlášených opatření jsme zavedli on-line vysílání dvakrát denně pro dvě skupiny, kdy si s dětmi učitelky povídají a tvoří. Na web přidáváme pozdravy s tématy jako předtočená videa a materiály k vytištění. Předškolákům navíc učitelky zadávají další tipy na činnosti, aby to nemuseli vymýšlet rodiče. V batolecí třídě nahráváme čtení knih s ukazováním v knize a aktivity na stříhání či lepení dle montessori principů, jak jsou děti zvyklé,“ vysvětluje Petra Šlencová Bílská. „Cítíme, že je naší povinností rodičům maximálně ulevit a dětem zase dopřát pocit, že jsme na ně nezapomněli.“

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x