Chceme školu, kterou mají děti rády, ale nechceme ji sami vytvářet

Velká část české veřejnosti vnímá školu jako instituci, na jejíž podobu nemá žádný vliv. Na druhou stranu ale nemá velký zájem aktivně se do jejího chodu zapojovat. Můžeme se ptát, proč tomu tak je, nejprve ale několik statistik, které nám přiblíží, po jaké škole vlastně toužíme.

Ideální škola z pohledu rodičů
Podle autorů publikace Školství – věc (ne)veřejná? Názory veřejnosti na školu a vzdělávání by škola v dětech měla hlavně vzbudit zájem učit se (63 % respondentů), děti by se do ní měly těšit (57 %) a měly by si z ní odnést co nejvíce poznatků (53 %). Autoři zde mimo jiné také tvrdí, že od „dobré školy“ prakticky není vyžadována spolupráce s rodiči či snad dokonce s širší veřejností. Aby škola vyhledávala spolupráci s rodiči, si totiž přálo pouze 10 % dotázaných.

O ideální škole uvažujeme obvykle v době, kdy přemýšlíme, kam zapíšeme své děti. Chceme, aby děti nebyly ze školy stresované, našly si tam nové kamarády, aktivně se zapojovaly do výuky a dobrovolně se učily i mimo školní budovy.

Necelá polovina dotázaných podle autorů připouští, že ji zajímá kvalifikace a další vzdělávání pedagogických pracovníků, třetina chce, aby škola děti dobře připravila na přijímací zkoušky na střední školu a nabídla program mimoškolních aktivit. Koncept otevřené, či dokonce komunitní školy je ale mezi rodiči i veřejností na okraji zájmu.

Podobně hovoří i výsledky dalšího průzkumu, který v roce 2009 provedla agentura STEM/MARK pro MŠMT. Škola by podle rodičů v ideálním případě měla mít dobře odborně připravené pedagogy (95 %), kteří mají k žákům spravedlivý přístup (92%). Měli by být lidsky kvalitní, skutečné osobnosti (91%). Dále rodičům záleží na moderním vybavení školy (90 %), přátelské atmosféře (87%), kde ale vládne kázeň (83%). Partnerský přístup pracovníků školy k žákům a rodičům je podle této zprávy důležitý asi pro tři čtvrtiny dotázaných (76%).

Poslední z výzkumů, který bychom zde rádi zmínili, provedla firma Perfect Crowd pro společnost EDUin v dubnu 2011 a týkal se vztahu rodičů a školy. Ve výsledcích se ukazuje, že se většina rodičů zajímá o to, jaký má jejich dítě ve škole prospěch (81%) a jak se v ní chová (80%). Více než tři čtvrtiny rodičů chtějí znát nedostatky svých dětí (77%), ale jen menšina se zajímá o vzdělávací filosofii školy (36%).

Výzkum se mimo jiné zaměřil na preference v neformálních způsobech komunikace mezi školou a rodiči. Většina z nich by dala přednost komunikaci emailem (28%), neformální setkání v podobě soukromé návštěvy by přivítalo 23% rodičů. Poměrně velká část rodičů by měla zájem navštívit vyučování (40%), třetina z dotázaných by se chtěla neformálně setkávat s rodiči a učiteli (31%) a besedovat o obsahu a metodách vzdělávání (28%). Že jim škola naslouchá a realizuje jejich náměty si myslí 17% dotázaných. Z tohoto průzkumu dále vyplývá, že existuje poměrně velká poptávka po spolupráci se školou ze strany rodičů. Na otázku, zda by škola měla dělat více pro spolupráci, odpovědělo 55% rodičů spíše ano a 17% rozhodně ano. O tom, zda hrají rodiče spíše aktivní roli je ale přesvědčeno pouze 7 % dotázaných.

Po jaké škole touží děti?
Agentura STEM/MARK se ve výše zmíněném výzkumu nedotazovala pouze na názory rodičů. Přináší i výsledky šetření, jehož hlavní otázkou bylo „Jak by měla vypadat škola, do které bys rád chodil (ráda chodila)?“ Odpovídali na ní žáci ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií.

Nejdůležitější je pro ně spravedlivý přístup učitelů k žákům (95%). Většina z nich by si přála, aby ve škole byla přátelská atmosféra a vlídné prostředí (93%) a aby je učili odborně dobře připravení učitelé (92%). I pro děti je důležité moderní vybavení školy (91%), dále kladou důraz na příjemné, hezké prostředí (90%) a přitažlivý a zajímavý způsob výuky (90%). Partnerský přístup ředitele a učitelů k žákům a rodičům by uvítalo 80% dětí. Naopak na chvostu požadovaných vlastností školy se ocitly vysoké nároky na žáky (37%).

Na podobné téma realizovala v letech 1992 a 2002 a 2012 anketu mezi čtenáři několika periodik společnost Kalibro a z odpovědí, které do redakcí přišly si lze udělat plastičtější obrázek o představách ideální školy.

Přečtěte si názory některých dětí:

Lída, 13 let: „Já chápu, že o hodině musí být klid, ale nemůžeme sedět jako přibitý, jsme přeci děti a ani dospělí nemůžou nikdy vydržet celé dopoledne sedět ani se nehnout.“

Vlasta, 13 let:
„Učitelky by se nad nás neměly povyšovat a přehlížet nás, neměly by si myslet, že jen ony musejí mít vždy pravdu.“

Zita, 14 let: „Také dějepis by se mohl vyučovat trochu jinak. Ne jenom přečíst určitou kapitolu, vypsat z toho hlavní body a do další hodiny našprtat, ale také zhlédnout nějaký zajímavý, poučný historický film, ze kterého bychom pochopili, jak to asi dříve vypadalo.“

Lucie, 17 let: „Úplně ze všeho nejvíc v našem školství postrádám toleranci a pravdu. Neumíte si představit lži některých profesorů. Nepřipouští žádnou formu diskuse, vlastního názoru a pohledu na svět. A to v době, kdy už máme svobodu! Rádi také studenty ponižují a považují se za něco nadřazeného.“

Tonda a Honza, 13 let: „Všude se chlubíme, že se u nás narodil a žil učitel národů J. A. Komenský, a přitom se podle něho učí všude jinde jen ne u nás.“

Nejdůležitější je, aby děti do školy chodily rády
Většina škol dnes stále funguje jako relativně uzavřené instituce, které nekomunikují s okolním světem, a tomu to, podle uvedených výzkumů, tolik nevadí. Na druhou stranu toužíme, aby škola nabízela přátelské prostředí a vytvořila u dětí pozitivní vztah k učení. Pokud se rodiče z osmdesáti procent domnívají, že nemají možnost ovlivňovat podobu školy a její život, je na škole, aby se jim sama pokusila vyjít vstříc. V dnešní situaci se musíme spolehnout na osvícené ředitele a učitele, kteří budou sami aktivně vytvářet podmínky pro to, aby rodiče se školou spolupracovali. Jenom tak se ve škole může atmosféra změnit a děti do ní pak budou rády chodit.

 

Zdroje:

1) Eliška Walterová, Karel Černý, David Greger, Martin Chvál: Školství – věc (ne)veřejná? Názory veřejnosti na školu a vzdělávání. Praha: Karolinum, 2010. Str. 83–86. ISBN 978-80-246-1882-1.

2) Výzkumu STEM/MARK pro MŠMT (duben 2009) najdete ZDE.

3) Průzkum společnosti Perfect Crowd o vztahu rodičů a školy najdete ZDE.

4) Výsledky projektu společnosti Kalibro najdete ZDE.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x