Otázkou smyslu školy a role učitele ve vzdělávání se zabývám již dlouhodobě. Jednoho dne mne oslovila soukromá škola, která má přímo v názvu – Smysluplná škola pro všechny s tím, že by potřebovala pár dobrých učitelů v kvalitě, které se říká I.jakost. To byla výzva pro mne, matku 3 dětí se zkušenostmi s lovením mozků v těch nejvyšších kruzích. Váhala jsem asi 5 minut.

Neměla jsem žádnou předchozí zkušenost s výběrem učitelů. Proto jsem začala úplně klasicky – analýzou pozice. Definováním kompetencí a předpokladů, které by daný učitel „par excellence“ měl splňovat. Neboli, jaké vzdělání a kvality budu vlastně hledat. Z analýzy mi vzešly tři oblasti, na které jsem se zaměřila:

• Zákonná kvalifikace
• Osobnostní předpoklady
• Souznění s vizí školy

Zákonná kvalifikace:

V současné době již není možné, aby učil ne-pedagog. Zákonem stanovená podmínka vyžaduje, aby učitel na prvním stupni měl vysokoškolské vzdělání – učitelství pro I.stupeň. Vzdělání musí být dokončené nebo alespoň probíhat. Dají se dělat i různá kouzla s učiteli, kteří mají kvalifikaci na II.stupeň, ale chtějí učit na tom I., a to tak, že učí pidi úvazek na II.stupni, ale ten větší úvazek spadá do I.stupně. Pro účely kontroly ze strany školní inspekce prý prochází bez větších komplikací.

Další školení, v této škole to byla například metoda výuky matematiky podle prof. Hejného nebo Comenia Script, byla nemalou výhodou.

Osobnostní předpoklady:

Ani tady jsem nepředpokládala žádný zádrhel. Vlastně šlo jen o to uvědomit si, jaké role učitel v soukromé škole musí zastávat a co k těm rolím potřebuje umět, aby je přesvědčivě zvládal.

Začala jsem tím, že jsem si představila učitele, jak ve škole vlastně funguje. Co vlastně celý den dělá? Jaké činnosti, s kým mluví, kdo je na něm závislý a na kom je závislý on?

Nejvíc jsem si ale vylámala zuby na jednoduché otázce, kterou vždy začínám každý výběr: „Co je produktem – učitele? Za co je to vlastně placen?“

Jak byste odpověděli Vy? Pokud budete mít čas a chuť se tím zabývat, budu ráda, když mi napíšete komentář.

Já jsem zvažovala třeba toto:

• předaná znalost
• spokojený žák
• spokojený rodič
• udržování dobré pověsti školy

Posléze jsem si uvědomila, že výše zmíněné skutečnosti jsou jen přidanou hodnotou k samotnému produktu, který učitel musí produkovat. Že je to moc kapitalistické? Jasně, že jo, pohybujeme se v soukromé škole, státní sektor jsme nechali daleko za horizontem. A pak jsem zvolala své heuréka – učitel sám je tím produktem! Vysvětlím…

Škola je školou právě proto, že má učitele a žáky. Rodiče se rozhodují jakému učiteli své dítě svěří. To rozhodnutí je závislé na mnoha faktorech, zejména však na těch úplně primitivních – dítě dám tam, kam spádově patříme. Kdo chce jít o něco dál, zajímá se o konkrétní jméno učitele a shání na něj reference, kde se dá. Soukromá škola je něco jiného. Tam se jaksi automaticky předpokládá, že rodiče si platí za lepší kvalitu. Čeho? No, učitele přece. Nebo, že by platili za svoji spokojenost? Za lepší studijní výsledky svých dětí? Za vyšší spokojenost svých ratolestí? Za udržování dobré pověsti školy, kterou rodiče svým školným podporují? Nikdo z nás přeci nechce patřit k těm horším…

Byly to přesně výše uvedené otázky, které mne dovedly k mé objevné myšlence. Učitel musí hlavně produkovat dobrého učitele! Víme přeci, že děti se učí hlavně nápodobou – tedy my dospělí jsme ten vzor, který kopírují. A jednou z dalších osob, která je v jejich studijních letech tak blízko, a to proklatě často a na významnou část dne je právě učitel. Také z něho si naše děti berou vzor do dalšího života.

Světlo světa spatřila svatá trojice klíčových kompetencí osobnostních předpokladů:

• Role učitele
• Role člena týmu
• Osobnost schopná sebereflexe
• Role učitele

Učitel potřebuje neustále komunikovat. Se žáky, s rodiči, s kolegy. Učitel komunikuje na nejrůznějších úrovních, s různými typy lidí, musí být asertivní, protože není možné, aby někoho svým jednáním urazil nebo aby se nechal od jiných shazovat, všichni ti, se kterými přichází ve škole do styku, mu musí důvěřovat a jeho vystupování musí být sebevědomé, aby si uchoval svou integritu a přirozenou autoritu. Ruku na srdce – komu z nás se to daří?

Role člena týmu

Spolu s jeho rolí učitele by měl zvládat i roli člena týmu. Není možné, aby si učitel v soukromé škole myslel, že škola pojede sama od sebe. Soukromá škola je hlavně firma. Vstoupila na volný trh, kde je mraky příležitostí, ale také hrozeb. Takže jako člen týmu musí zvládat ještě další úkoly, které povedou k prosperitě školy. Učitel musí cítit odpovědnost za úspěch školy, kdo by ho potom platil, když by jeho škola nebyla úspěšná?

Má zájem pracovat na dobrém jménu školy (mimo jiné i podmínka stanovená zákoníkem práce), aktivně hledá cesty, které povedou ke zlepšení spolupráce s kolegy, aktivně se zajímá o nové trendy a sdílí své znalosti a zkušenosti s dalšími členy týmu, protože ví, že jenom tím, že všichni členové týmu porostou může růst i škola – firma. Je to o komunikaci a přístupu.

Osobnost schopná sebereflexe

Učitel v moderní škole by nikdy neměl přijít do fáze, ve které bude mít pocit, že má hotovo. Že už na sobě nemusí pracovat, že je už dost dobrý učitel a není potřeba nic zlepšovat. Naopak, změna je růst a změna je jediná jistota, kterou si ověřujeme, že ještě žijeme.

Zároveň se nesmí bát říct svůj názor, bere si zpětnou vazbu, ale ne osobně, má na srdci rozvoj školy jako organizace, která ho živí a která je závislá na jeho dobrém výkonu.

Tím se celá záležitost začala pěkně komplikovat a bylo více než jasné, že najít člověka se vzděláním učitele a kompetencí hodnou vrcholového manažera nebude vůbec snadné. Nicméně to pravé peklo nastalo ve chvíli, kdy na scénu přišel požadavek na soulad s vizí školy.

Souznění s vizí

Kdyby vize byla jen další fráze se zanedbatelným poločasem rozpadu, těžko by dnes úspěšné firmy investovali tolik energie do jejich definování. Z vize vychází strategie celé firmy a ze strategie zase operativa. Neměl by to být jen soubor ladně zkonstruovaných vět, které se hlavně dobře vyjímají na webových stránkách. Vize určuje to, kam budou naše každodenní činnosti nasměrovány. Soulad s vizí považuji za jednu z hlavních podmínek výběru.

A to zejména v takové oblasti jako je soukromé školství. Existuje bezpočet různých směrů a filozofií a definovat, kam škola patří, pomůže nezabývat se tím, co není naše. Jasně vymezí naše další kroky.

Jenže ne každý bude ochotný s námi jít stejnou cestou. A proto, když najdeme ty, kteří už jsou na cestě a vezmeme je na naši loď, mužeme počítat s tím, že budou déle přemýšlet než skočí přes palubu. Jejich vnitřní motivace bude darem, který je potřeba hýčkat a podporovat. Stejně tak, jako každého skvělého učitele.

Domácí úkol: Rozhlédněte se kolem sebe – po své rodině, kamarádech a známých, po komunitě, ve které žijete nebo třeba v politice, kreativitě se meze nekladou. V této množině najděte alespoň 3 lidi s výše zmíněnými kvalitami. Pak škrtněte ty, kteří nejsou učitelé. Kolik učitelů Vám zbyde?

Text v nezkrácené podobě najdete ZDE.