Přinášíme rozhovor s předsedkyní Českého statistického úřadu (ČSÚ) Evou Ritschelovou. ČSÚ je jednou z organizací oceněných v rámci soutěže Eduína 2015. Soutěž se snaží upozorňovat na projekty a počiny, které významným způsobem obohacují vzdělávání. O ceně EDUína za inovace ve vzdělávání se více dozvíte ZDE.
„Na začátku svého funkčního období v ČSÚ jsem si mimo jiné předsevzala, že se zasadím o zvýšení statistické gramotnosti. Minisčítání do těchto záměrů jasně zapadá,“ říká v rozhovoru o projektu Minisčítání předsedkyně ČSÚ Eva Ritschelová. Projekt Minisčítání podporuje rozvoj statistické gramotnosti a je určen pro žáky 5. – 9. tříd ZŠ. Prošlo jím už více než 75 tisíc žáků.
Projekt Minisčítání, který realizuje ve spolupráci se školami Český statistický úřad, získal jedno z ocenění Eduína 2015. Porota zjevně usoudila, že tento projekt vyplňuje nějaké hluché místo ve vzdělávací mozaice. Jaké místo vyplňuje, co je jeho smyslem a cílem?
Prostřednictvím Minisčítání chceme dětem ukázat, že statistika není nuda. Tak se dá náš cíl zjednodušeně vysvětlit. Vloni se nám už potřetí podařilo představit žákům 5. až 9. tříd základních škol a adekvátně i nižšímu stupni víceletých gymnázií statistické informace zábavnou formou. Děti díky hravé práci s čísly zjišťují, že statistika poskytuje nejen zajímavé, ale i důležité výsledky. Že se díky nim mohou srovnávat s jinými třídami, školami, okresy, kraji či s celorepublikovým průměrem. Zkrátka jde o nenásilnou formu statistické edukace, která baví nejen školáky, ale i nás, organizátory z ČSÚ.
Školy jsou v posledních letech stále více nuceny k tomu, aby do vzdělávání zahrnuly více a více znalostí, dovedností, kompetencí. Řekněte, proč by tam měla být zastoupena statistika?
Důvodů je mnoho. Ale jeden z nich je podle mého názoru klíčový. Kdo se statistickými výstupy umí zacházet, tomu poskytují významnou oporu při každodenním rozhodování. Pokud chce obec postavit školku, učiní tak na základě demografických dat o počtu narozených dětí. Správnému rozhodování na základě faktů by se děti měly učit odmala. A Minisčítání je jedním z možných nástrojů. Děti se mohly porovnávat s různými průměry. Když zjistily, že jiné školy či regiony jsou na tom lépe, mohly se k tomu adekvátně postavit, ať již ony samy, či vedení školy. Třeba v Královéhradeckém kraji ovládá základy anglického jazyka 84 % dětí. V Karlovarském kraji ale už jen 77,6 %. Toto zjištění samozřejmě může motivovat tyto žáky k tomu, aby se ve své angličtině zdokonalili.
Přiznám se, že jsem příjemně překvapen. Není příliš často k vidění, aby se státní instituce takhle angažovala ve vzdělávání, tedy pokud to není v její přímé kompetenci či gesci. Kápněte božskou, kdo vás k tomu donutil!?!
Víte, jsem bývalou univerzitní rektorkou a také členkou Stálé pracovní skupiny Akreditační komise ČR v oblasti Ekonomie. Ke vzdělávání mám stále velmi blízko. Na začátku svého funkčního období v ČSÚ jsem si mimo jiné předsevzala, že se zasadím o zvýšení statistické gramotnosti. Minisčítání do těchto záměrů jasně zapadá.
Projekt je založen na spolupráci se školami. Je o něj zájem? A nebo naopak, zvládáte uspokojit poptávku?
Překvapilo nás, jak velký je o tento projekt zájem. Do loňského ročníku se zapojil rekordní počet škol – 614. Představovalo to 29 628 dětí z 1 783 tříd. Nejvíce žáků se zapojilo v Pardubickém a Středočeském kraji. Dosavadní účast je tedy hojná. Velmi si toho vážíme. Zatím jsme nemuseli odmítnout žádnou třídu, která by se chtěla zúčastnit. Projekt probíhá elektronicky, a je tedy dimenzován i na vyšší počty.
Jak je to se samotnými školami? Dokázala byste prosím říct, jaké jsou jejich postoje „před“ a „po“ projektu? Existuje nějaký viditelný rozdíl?
Setkáváme se s tím, že do Minisčítání se školy leckdy zapojují na základě přání samotných dětí, které o projektu slyšely v rozhlase nebo o něm někde četly. Z následných ohlasů ovšem víme, že projekt neoslovuje jen děti, ale i pedagogy. Školy hodnotí své zkušenosti s Minisčítáním pozitivně. Dokazuje to i fakt, že se do něj zapojují opakovaně. Např. Jana Volfová, učitelka 8. A z hradecké Základní školy Jiráskovo náměstí, uvedla, že Minisčítání bylo pro ni a její třídu jednoznačně přínosem. Díky zajímavým výsledkům a následnému porovnání se například dozvěděla, že na oblíbenost předmětů má podle jejích žáků až 63% vliv učitel. To je ve srovnání s celorepublikovými výsledky o 22 % více. I pro učitele je to tedy cenná zpětná vazba.
Pokud se škola do projektu zapojí, co se od ní očekává? A s jakou podporou naopak může počítat?
Není to nic náročného, naopak. Stačí se bezplatně zaregistrovat na webových stránkách ČSÚ a pak s dětmi anonymně vyplnit jednoduchý dotazník. Loni čítal 19 otázek. Hned po vyplnění se data automaticky zpracovala a zobrazila jako průběžné výsledky. Po ukončení fáze vyplňování on-line dotazníků byly zpracovány konečné výsledky, které umožnily porovnání ve větších územních detailech, ale i v kombinacích jednotlivých kritérií. Bylo tedy možné např. filtrovat odpovědi podle věku respondentů. Vedle toho spočívala podpora poskytovaná pedagogům v možnosti exportovat tabulky s výsledky ve formátu xls a grafy v několika obrazových formátech. Učitelé je pak mohli využít pro účely další práce se získanými daty například v hodinách matematiky. Nově byly u některých otázek připraveny i kartogramy.
Možná některé školy nevědí, kam vlastně projekt Minisčítání v rámci školních vzdělávacích programů zařadit. Asi už na to máte připravenou radu…
Možností je víc. V rámci školního vzdělávacího programu lze projekt vnímat jako jednu z cest, jak pedagogové mohou učit kreativně. Pomáhají tím nejen profilovat svou školu a utvářet přesnější představu o možných způsobech vzdělávání, ale získávají i na oblibě u žáků. K vyplňování dotazníku je potřeba počítač, takže většina tříd spojila účast v Minisčítání s hodinou informatiky. Výsledné přehledy s procentními podíly a grafy jsou zase ideální materiál pro hodiny matematiky. Stejně tak učitelé některých škol využili výsledky při občanské výchově.
Jak to vlastně probíhá? Škola se přihlásí, zvolí si téma, nebo si nějaké vybere? Jak probíhá spolupráce s ČSÚ?
Po registraci na našich webových stránkách získá škola heslo, pod nímž se žáci přihlásí do aplikace a mohou vyplňovat on-line dotazníky. Dotazník v jednotlivých ročnících Minisčítání obměňujeme. Otázky reflektují široké spektrum témat, jež děti zajímají. Pedagogům pak ulehčujeme práci v tom, že jim výsledky připravíme v přehledném rozhraní, včetně srozumitelných a jednoduchých grafů. Žákům tak mohou snáze demonstrovat, jaké uplatnění jejich data mají. Žáci se zkrátka naučí, že hledaný údaj vyžaduje správné zadání kritérií. Hovoříme zde nejen o statistické gramotnosti, ale i počítačových dovednostech a schopnosti efektivně vyhledávat informace.
Co samotní žáci? Baví je to? Nacházejí v práci na projektu smysl?
Minisčítání je hra. Podle toho se snažíme sestavovat on-line dotazník. Naposledy jsme se ptali např. na oblíbený předmět, zájmové kroužky či hudební nástroj. Originálními odpověďmi nás děti překvapily i u dotazu na jejich budoucí povolání. Nejčastěji chtějí být veterináři, učiteli, kuchaři či policisty. Zajímavé také bylo, že 97 dětí vidí svou budoucí kariéru v youtuberství. Jiní žáci si naopak kladou mnohem větší cíle. 71 se jich plánuje stát miliardářem či milionářem a 17 prezidentem.
Už potřetí se nám vlastně potvrdilo, že Minisčítání žáky baví. Celkem se jich všech ročníků projektu zapojilo už 75 358. Lákají je i odměny. Kromě výletu do libereckého science centra iQlandia mohou vylosované třídy absolvovat např. exkurzi v Rádiu Junior nebo vyhrát plyšového Ušouna.
Plánujete v projektu pokračovat? Případně ho nějak dále rozvíjet?
Ano, naše práce v této oblasti rozhodně neskončila. Až budeme plánovat nový ročník, opět bychom jej chtěli posunout dál, tak aby oslovil ještě širší publikum a aby další děti našly ke statistice cestu. Mimochodem, v loňském ročníku žádné z dětí neuvedlo, že by se jednou chtělo stát statistikem. Třeba na tom příští Minisčítání něco změní a vzbudí zájem o tuto krásnou a zajímavou vědu, která není jen výsadou expertů a analytiků, ale je běžnou součástí našeho každodenního rozhodování.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
