Na tuhle otázku odpovídá většina ředitelek a ředitelů škol s rozpaky. Jistě, rodiče mohou přijít, když se předem ohlásí a raději jen v dny, kdy jsme na to připraveni a organizujeme takzvané Dny otevřených dveří. Ale do Základní školy Na Beránku v Praze 12 může rodič přijít opravdu kdykoli a třeba absolvovat se svým dítětem kus práce v hodině. Jak to dělají? Prostě s nimi předem počítají, protože v pedagogice Montessori, podle níž tu v některých třídách vyučují, je rodič běžnou součástí života školy.
Rodiče do Montessori sekce ZŠ Na Beránku, která vznikla z jejich iniciativy v roce 2005, vodí děti hezky po ránu, jako všude jinde. Ale tady je zvykem, že mají možnost prohodit pár slov s paní učitelkou. Pak je ranní kruh a po něm začíná vyučování. V Montessori škole ale není dopoledne rozdělené na obvyklé hodiny, ale každé dítě alespoň po část dne plní nějaký vlastní úkol. Pokud rodič chce, může pracovat s ním, nebo sledovat, jak se mu jeho úkol daří. A protože jsou tu rodiče běžnou součástí školního života, nikdo se jejich přítomnosti nediví a žádné podstatné problémy z toho nevznikají.
Montessori i na druhém stupni
Montessori třídy dříve fungovaly jen od první do páté. Škola má nyní dva ročníky absolventů prvního stupně. Ti pak odcházeli buď do běžné 6. třídy na druhém stupni téže školy, kde se ale učilo běžným způsobem, nebo odešli na víceletá gymnázia. Protože však rodiče měli zájem, aby jejich děti mohly pokračovat v Montessori programu a v České republice momentálně není státní Montessori škola, která by nabízela oba stupně základní školy, rozhodlo se vedení školy po několika letech sondování tuto novinku zavést. Přihlásilo se dvacet čtyři dětí.
V čem je Montessori program jiný? Při pohledu zvenčí v mnohém. Jinak jsou organizované hodiny, v lavicích se sedí spíš výjimečně, hodně se dbá na schopnost žáka pracovat a chovat se podle domluvených pravidel, naučit se co největší samostatnosti, pracovat se svojí chybou, plánovat si práci a vycházet s ostatními.
Třídu na druhém stupni vede takzvaný kmenový učitel, který je téměř trvale přítomný ve třídě. Stává se tak prostředníkem mezi dítětem, učiteli – specialisty na jednotlivé předměty, školou a rodiči. Jeho úlohou je koordinovat projektové vyučování a individuální práci dětí a vede také konzultace s dítětem a rodiči.
Škola, kde se neznámkuje
Kmenový učitel se spolu s kolegou – učitelem specialistou podílí i na výstupním hodnocení. Toto hodnocení je pouze slovní, známky tu nepoužívají. Vysvětlení (stejně jako další informace o metodě Montessori i škole) najdete na adrese https://www.zsmontessori.net/. Citujeme: „Známkováním bereme učení jeho vlastní smysl, kterým je z vnitřní potřeby motivované osvojování informací a dovedností. Učení se tak degraduje na prostředek ke sběru dobrých známek či vyhnutí se známkám špatným.“
Důležité je také to, že každý žák je hodnocen individuálně a jeho výsledek není porovnáván s ostatními. Tím chtějí učitelé dovést děti k tomu, aby na spolužáky a učitele nahlížely jako na spolupracovníky, nikoli jako na nadřízené nebo potenciální soupeře.
Rodiče za školními dveřmi
Účast rodičů je tu opravdu nadprůměrná. Nejen že byli iniciátory vzniku Montessori tříd a účastnili se prosazení programu i na druhém stupni školy, ale založili i vlastní sdružení Montessori Modřany, které kromě jiného školu podporuje finančně. Oproti jiným rodičovským sdružením je tu jeden podstatný rozdíl. Jeho členy jsou i děti – žáci a kromě rodičů a dalších příznivců a spolupracovníků také pedagogové. Sdružení pořádá například i mimořádné akce – například noční návštěvy hvězdárny, víkendové pobyty, jejichž organizování se účastní i děti. Z toho je snad jasné, že hranice mezi učiteli a školou je tu velmi prostupná a samotný fakt, že rodič se přijde podívat do hodiny a na něčem se svým dítětem spolupracuje, je vlastně drobnost, která nestojí skoro za pozornost.
Takže jednoduchá rada – otevřete dveře rodičům, udělejte z nich spolupracovníky školy a pak už vás ani nenapadne řešit jako problém, když se některý z nich bude chtít podívat, jak vypadá vyučování.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Zdravím,
nejprve oprava několika nepřesností v tomto článku.
Webová adresa školy je http://www.zsmontessori.net.
Členem občanského sdružení Montessori Modřany byli pouze děti a někteří učitelé. Ne rodiče a příznivci školy.
Až od roku 2013, kdy bylo založeno nové sdružení Montessori Cesta jsou členové rodiče, příznivci, učitelé. A děti již ne.
Článek vyznívá velmi pozitivně. Ale je to jinak. Článek je založen asi na sebechvále nějakého učitele. Ale zeptejte se někoho, kdo odtamtud odešel.
Od rodičů se očekává platba do sdružení. Očekává se zapojování do všeho možného. Mohou sice chodit do třídy, ale očekává se pouze souhlas se vším. Jakmile rodič zjistí, že není něco v pořádku, nemá dovolání. Ředitel neřeší stížnosti rodičů, jsou mu jedno. Problémy spíše zakrývá.
Školní vzdělávací plán není na školních stránkách k dispozici.
Konkrétní dotazy jsou zodpovídány s nepříjemnostmi a s doplňující otázkou na co to potřebujete? Proč se na to ptáte? Rodič velmi brzo pochopí, že se příště ptát nemá.
Ředitel se o část Montessori nezajímá, nechodí na hospitace, žáci jej ve třídě neviděli.
Část Montessori ve skutečnosti řídí učitelka, která nemá dostatečné vzdělání.
Je velkou škodou, že tak dobrý výukový program kazí lidé, kteří školu vedou.
Že není něco ve škole v pořádku dokládá fakt, že v roce 2013 odešla ze školy asi pětina dětí. Nejvíce v páté třídě. Tedy v době, kdy rodiče začali pozorovat, že s výukou není něco v pořádku a měli tam děti od první třídy.
V pololetí roku 2014 odešlo znovu více jak 10 dětí. Většina po velkých neshodách se svými učiteli. Někteří ze šesté třídy, takže z minulé páté třídy tam již nezbyl nikdo.
Druhý stupeň vznikl chaoticky, nepřipraven. Není připraven ani nyní. Prý je šestá třída je opakovací.
Na stránkách školy je šestá třída evidována jako samostatná. Není to pravda, šestá třída je součástí druhého trojročí a děti se tam nic podstatného neučí, jen pracují s ostatními čtvrťáky a páťáky.
Dobrý den,
dovolila bych si nesouhlasit s komentářem pana „Opravy“ 🙂 (škoda že se nepodepsal, možná by to leccos vysvětlilo).
Každoroční převis poptávky při zápisu do první třídy rozhodně nesvědčí o špatné pověsti školy. Mluvím z vlastní zkušenosti protože jsem se pokoušela dítě do montessori programu dostat a podařilo se to až přestupem ve třetí třídě. Zájem je obrovský a kapacita přes veškerou snahu učitelů prostě nemůže stačit. Patřím k těm aktivnějším rodičům, kteří stáli u zrodu nového občanského sdružení, podporujícího školu, proto se myslím mohu zodpovědně vyjádřit i ke kritizovaným platbám. Sdružení se všemi silami snaží získávat vlastní prostředky, jimiž by mohlo podpořit vysoce nadstandardní aktivity, které pro naše děti pedagogický sbor připravuje. Bohužel, ačkoli máme mnoho drobných sponzorů a získáváme pravidelně granty na konkrétní větší projekty, takto získaná částka nestačí pokrýt veškeré tyto nadstandardní aktivity. Členské příspěvky tedy beze zbytku využíváme na podporu všech aktivit, které by byly pro děti v běžné státní škole nedostupné. Každý, kdo navštíví stránky https://www.zsmontessori.net se rychle přesvědčí, že jich je opravdu hodně. Všichni rodiče, kteří své děti do programu hlásí, jsou předem seznámeni s tím, jak škola a sdružení funguje, že se od nich čeká vyšší míra spolupráce se školou, než je běžné, ale že na oplátku se jim dostane řádově vyšší kvality.
Zároveň se musím zastat vedení naší školy, které spravedlivě podporuje oba své programy – Začít spolu i Montessori. Pan ředitel Cícha vychází všem našim „nápadům“ vstříc jak nejvíc může, o výuce je informován a i na fotografiích z různých akcí montessori ho lze zahlédnout (např. návštěva pana Kaula).
O dostupnosti vzdělávacího programu se opět může přesvědčit každý návštěvník školních webových stránek.
Přestože Montessori program si zakládá na tom, že žáky mezi sebou neporovnává, neboť každý je neopakovatelná individualita a je třeba u každého rozvíjet jeho schopnosti trochu jiným způsobem, žáci montessori programu se účastní celostátních srovnávacích testů stejně, jako všichni ostatní. Panem „Opravou“ kritizovaná nekvalitní výuka mi trochu nejde dohromady s tím, že se v různých „klokanech“ a olympiádách umisťují žáci z Montessori vždy na předních místech. To mohou bohužel posoudit jen rodiče dětí, kteří dokáží v seznamech na stránkách školy identifikovat žáky montessori.
Deklarovaný „nepřipravený druhý stupeň“ chválili opakovaně jak hostující psycholožka, tak zástupci zřizovatele při návštěvách našich akcí, tak i hospitace z Německa, kde se učitelé pro druhý stupeň částečně na vlastní náklady a částečně s podporou školy a sdružení školili.
K odchodu některých dětí opravdu došlo. Jen pár poznámek pro upřesnění: Hromadný sice zní velkolepě a počet končících dětí také, ovšem vezmeme-li v úvahu, že ve většině případů se jednalo o páťáky, tj. děti nastupující na osmiletá gymnázia, už je situace méně dramatická 🙂 – to že skutečně odešli také znamená, že se tam dostali a tudíž asi nebyli ve škole vedeni až tak špatně. Že nezůstali na druhý stupeň nelze nikomu vyčítat, jednak mnozí rodiče mají pocit, že gymnázium dá dětem lepší šance do budoucna a jednak druhý stupeň montessori ještě nebyl prověřen – přeci jen začínáme, takže zůstali asi jen ti odvážnější. Další „hromadný“ odchod v roce 2014 byl vyprovokován jedním z rodičů a dodnes nikdo asi nepochopil, co vedlo dříve nesmírně nadšeného a aktivního tatínka k takovému obratu. Nicméně jsme lidé, názory měníme a každý má právo na ten svůj. Nicméně ani tentokrát to není takové drama, jak bylo prezentováno. Většinou se totiž jednalo o více sourozenců, takže z čísla 10 žáků nám nakonec vypadne jen 5 nespokojených rodičů, kteří se nechali ke škodě svých dětí zmanipulovat.
Na závěr si dovolím tvrdit, že z mé zkušenosti jsou rodiče ve škole vítání kdykoliv, učitelé s nimi v případě zájmu komunikují velice ochotně i mimo školu a vysoce nad rámec svých povinností – e-mailem i telefonicky a prakticky kdykoliv! A POZOR učitelé mají všechny naše děti opravdu rádi a opravdu rádi učí! Přijďte se podívat a uvidíte sami – a nikdo vás nebude odhánět.