Nešvary školních jídelen jsou každému dobře známé, univerzální hnědá omáčka několikrát za měsíc, nedostatečně rozmíchaný sníh z bílků ve sraženém šodó. Mnoho školních jídelen se ale snaží o změnu, připravují ryby, cizrnu, nebo zeleninové polévky, přesto se jim často netknuté talíře s jídlem vracejí zpátky.

Některé ze škol, které mají značku Rodiče vítáni, uvádějí, že rodiče v nich mají možnost ovlivňovat způsob stravování svých dětí (skladbu jídelníčku v jídelně, sortimentu ve školním bufetu, mohou také spolurozhodovat, zda bude ve škole přítomen automat na sladkosti apod.). Jak této možnosti rodiče využívají? Zkušenosti jsou různé.

Vy jste nečetli školní řád? Tam to přece máte!
 „Rodiče této možnosti využívají spíš jen nárazově, ale například loni vedla iniciativa více rodičů k zavedení tzv. odlehčené stravy nabízené jako jídlo č. 2,“ popisuje Libuše Přikrylová, ředitelka ZŠ Ostrava – Hrabůvka, jak u nich ve školní jídelně naslouchají přání rodičů. Ne všude jsou ale rodiče takto iniciativní. „Naše zkušenost je neutrální, neboť většina rodičů o podobnou iniciativu neprojevuje zájem. Ani skupina, která původně oslovila některé členy školské rady, nemá již velký zájem,“ popisuje pasivitu rodičů ředitel MŠ a ZŠ Chvalkovice Petr Hlava.

Jaké mají ale rodiče reálné možnosti stravování ve škole ovlivnit? Nejčastěji se podle našeho miniprůzkumu rodiče o této možnosti dozvídají formou letáčku, který dostanou v lepším případě na třídní schůzce, v tom horším jsou letáky položeny někde na stolku u vchodu do školy. Některé školy tuto možnost komunikují s rodiči prostřednictvím informace na webových stránkách, jiné jednou ročně nechají rodiče vyplnit dotazník, jehož součástí jsou i otázky na spokojenost se školní jídelnou. Někde se pouze spolehnou na to, že se rodiče na základě doporučení sami seznámí se školním řádem, kde je tato informace obsažena. Vznést připomínky mohou obvykle během třídních schůzek. V zásadě se pak musí spolehnout na aktivitu samotných učitelů, kteří budou jejich požadavky řešit s řediteli a vedoucími školních jídelen.

Jako efektivnější se jeví snaha zprostředkovat rodičům komunikaci přímo s jídelnou, buď prostřednictvím zástupců rodičů, kteří se angažují ve Spolku, či Radě rodičů, nebo třeba tím, že se mohou vyjádřit anonymně do instalované schránky. V Základní škole Brno, Pavlovská 16 můžou tak rodiče své připomínky ke stravování, k jídelním lístkům, či organizaci školní jídelny prodiskutovat přímo s vedoucí školní jídelny telefonicky, nebo na domluvené osobní schůzce. Své náměty také mohou vhazovat do označené schránky. Vedoucí jídelny pak v jídelně a na jídelních lístcích (ty jsou vyvěšeny před budovou školy i na webu školy) zveřejní svou reakci. Tato transparentní byť nepřímá komunikace podněcuje rodiče k aktivnímu zájmu, neboť dostávají zpětnou vazbu.

Samozřejmě to pro ředitele znamená další administrativní zátěž, zvlášť pokud se vedoucí jídelny změnám brání, jak přiznává i Eva Orlovská, zástupkyně ředitele ze ZŠ Brno, Pavlovská 16. Na druhou stranu to podle jejích slov vede k podporování zdravějšího stravování.

Zdravá strava dětem nechutná
Mohlo by se zdát, že rada pro školy i rodiče je jednoduchá. Buďte iniciativnější a vzájemně vstřícnější. V praxi se ale ukazuje, že zdravější jídlo dětem často nechutná. Většina ze 46 oslovených škol na otázku: „S jakými problémy v oblasti stravování dětí se ve škole nejčastěji setkáváte?“ odpovídá, že děti vynechávají polévky, vyhýbají se rybám, luštěninám a nejméně pětina z nich odmítá jíst maso. „Děti by nejraději měly hamburgery, smažený sýr, hranolky a tatarku. Nejsou zvyklé jíst polévku, tu mnohé z nich odmítají. Nemají rády ryby, přestože se snažíme jim předkládat lososa upraveného velmi chutně pokaždé jinak, mnozí rybu odmítají,“ popisuje situaci běžnou ve školních jídelnách Ilona Garguláková, ředitelka ZŠ Komenského I. ve Zlíně.

Učitelé také často poukazují na to, že si děti nejen vybírají jídlo v jídelně, ale nosí si i zdravému životnímu stylu příliš nepřející svačiny. Podle slov Edity Poláčkové, ředitelky ZŠ T. G. M. v Hrádku nad Nisou, řada dětí ráno nesnídá a k svačině si pak přinese brambůrky, křupky, slaninové rohlíky, které zapíjejí coca colou a jinými přeslazenými sycenými nápoji.

V tomto směru se pak učitelé setkávají s ambivalentními postoji rodičů. Zatímco v ZŠ Boleratice s nimi uzavřeli dohodu, že se děti jídlo, které neznají, budou snažit vždy ochutnat a nebudou ho hned vracet, pokud k němu nemají vyslovený odpor (o tom rodiče školu informují). Setkávají se podle slov Aleny Soukalové ze ZŠ Vír v údolí Svratky s tím, že si rodiče nepřejí, aby jejich děti do jídla jakkoli pobízeli či jim nutili ochutnávku od všeho, co je na talíři.

Otázky do diskuse: A co vaše děti, také odmítají jídlo ve školní jídelně? Jak to s nimi řešíte? Dáváte jim peníze, aby si koupily něco samy? Diskutovat můžete ve fóru.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let