Dotaz: Dobrý den, můj syn navštěvuje školu, ve které byla dříve jedna třída jazyková a druhá ne, dělaly se sem zkoušky, což už neplatí a třídy se nerozdělují, ale paní ředitelka testuje děti ve druhé třídě písemně a ústně s tím, že si je podle obrazu svého rozdělí na jazykově nadané a nenadané. Pokud má dítě například trému, prostě nemá šanci projít, což se stalo i mému synovi, nyní je v páté třídě má samé jedničky, angličtina mu nedělá žádný problém, ale podle školy nadaný není. Což by mi ani tak nevadilo, ale co mi vadí, je ten fakt, že nyní máme na škole amerického učitele a jelikož syn není v nadané skupině, paní ředitelka rozhodla, že hodiny s ním mít tyto děti nebudou. Dotázala jsem se a bylo mi řečeno, že tak rozhodla a učitel nemá takový úvazek, aby to zvládl. Chápu, ale když jsem se zajímala, proč se nemohou skupiny střídat, opět jsem byla na stejné odpovědi – nadané děti.  Upozorňuji, že v té nadané skupině mají děti kolikrát mnohem horší výsledky než v nenadané. Poraďte mi prosím co s tím, nemají mít všechny děti stejný nárok na stejně dobré vzdělání? A mohu jako rodič odmítnout testování mého mladšího syna, když s tímto rozdělením na jakoby nadané a nenadané nesouhlasím. Moc děkuji za odpověď.

Vzhledem k povaze dotazu jsme požádali o odpověď z pohledu odborníka na legislativu i psychologa. (pozn. redakce)

Odpověď – PhDr. Bc. Monika Puškinová, Ph.D.: 

(odpovědi na dotazy jsou zajišťovány ve spolupráci s redakcí časopisu Řízení školy)

Právní předpis

–          zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění

Vzdělávání v základní škole se uskutečňuje podle školního vzdělávacího programu vypracovaného v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (§ 3 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění).

Odpověď na dotaz je závislá na tom, jaký školní vzdělávací program je ve škole vypracován.

1)      V základní škole je vypracován ŠVP, ve kterém není upraveno vzdělávání jazykově nadaných žáků.

V tomto případě dělení žáků a obsahově odlišné vzdělávání žáků jazykově nadaných nemá žádnou oporu v pedagogické dokumentaci školy a nemělo by probíhat.

 2)      V základní škole je vypracován ŠVP, ve kterém je odlišně upraveno vzdělávání jazykově nadaných žáků (např. v rámci vzdělávání žáků mimořádně nadaných).

V tomto případě má být v ŠVP popsáno:

–          na základě jakých objektivních kritérií jsou jazykově nadaní žáci určováni,

–          kdy k určení jazykového nadání dochází (při zápisu, v některém z ročníků základní školy atd.),

–          jaká je „prostupnost“ skupin žáků jazykově nadaných a jazykově nenadaných (kdy dochází k posouzení výsledků žáků a „přeřazení“ dítěte ze skupiny nadaných žáků do skupiny žáků nenadaných, nebo naopak).

Jestliže je v základní škole zpracováno v rámci ŠVP vzdělávání jazykově nadaných dětí, měla by škola o této možnosti rodiče žáků informovat při zápisu k povinné školní docházce. Škola by měla žáky testovat (a následně vzdělávat ve speciální skupině a podle upraveného ŠVP) tehdy, když s tím rodiče žáka souhlasí. I tento postup by měl být uveden v ŠVP

Odpověď – PhDr. Václav Mertin:

Je nepochybné, že všechny děti ve státním základním školství mají právo na stejně kvalitní vzdělání. Zejména ve vzdělávacích oblastech, které jsou ostře sledované rodičovskou veřejností a současně jsou pokládány za důležité, jsou jakékoli nedostatky vnímány citlivěji.  Fakt, že jedna třída má na výuku cizího jazyka rodilého mluvčího, představuje zejména v oblasti praktických řečových dovedností výrazné zvýšení kvality oproti druhé třídě, a tudíž způsobuje nerovnost mezi žáky.

Stejně kvalitní však rozhodně neznamená úplně stejné. To by totiž pro většinu žáků znamenalo komplikace a také by vedlo k porušení školského zákona, který ukládá učitelům přistupovat k žákům s ohledem na jejich jedinečnost.

Připouštím, že se v řadě ohledů nelze bránit rozdělení dětí podle dosažené výukové úrovně ani různým způsobům jejich výuky. I z psychologického hlediska by bylo nevhodné, kdyby do jedné skupiny chodili pokročilí a úplní začátečníci. Když jsou totiž vzdělávací rozdíly mezi stejně starými žáky příliš velké, ani jednu extrémní skupinu tento fakt příliš nemotivuje ke zlepšování.

Jestliže škola dostatečně dopředu prohlásila, že jedna třída bude jazyková, popsala podmínky, za kterých bude dítě zařazeno do jazykové třídy, uvedla postup, kterým dojde k rozdělení žáků, pak neumím namítat proti následným odlišným podmínkám (např. v jazykové třídě rychlejší tempo, větší nároky…)

Velkou námitku mám proti uvedenému způsobu výběru žáků do tříd. Nadání je kategorie nesmírně složitá a současně velmi obtížně uchopitelná. Pokud o něm mluvíme v běžné konverzaci, není problém. Pokud však paní ředitelka označila některé dítě za nenadané, jde o jednoznaně profesní nedostatečnost. Nebyla k tomu profesně oprávněná ani nemá příslušné odborné kompetence.  Škola se primárně nezabývá nadáním, ale aktuální výkonností žáků. Kdyby tedy paní ředitelka řekla, že prvním dvacetipěti žákům s nejlepšími vzdělávacími výsledky (a uvedla, jaké budou oním kritériem) bude nabídnuta jazyková třída, jednalo by se o korektní postup. Je sice pravda, že ani v tomto ohledu není vše zcela jednoduché, nicméně je v kompetenci školy vyjádřit dosaženou úroveň vzdělání.

Tréma se jednoznačně týká jednorázové zkoušky nebo nějaké specifické situace (dítě se může mimořádně bát paní ředitelky). V takovém případě skutečně může dojít k tomu, že některé děti selžou přes jinak dobré výsledky. Jestliže chceme zjistit jazykové dovednosti, měli bychom vytvořit takové podmínky, aby tréma nehrála roli. Pokud však paní ředitelka při rozhodování vzala v potaz i dlouhodobé výsledky, nelze namítat.

Velmi důležitá je propustnost systému. Jestliže se ukázalo, že váš syn dosahuje výborné výsledky, mělo mu být bezodkladně poskytnuto odpovídající vzdělání. Jenže český systém počítá spíše se stabilitou třídních kolektivů, takže vřazení je, až na výjimky, na více let. Tím větší pak je odpovědnost těch, kteří provádějí výběr.

Pokud vím, můžete odmítnout testování, které nesouvisí se vzděláváním vašeho syna a neposkytuje učiteli či vám informace o jeho výsledcích ani podklady pro další výuku. Jde např. o různé výzkumy, plošná testování, ale v tomto případě, podle mého soudu, odmítnout nešlo.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let