Vzdělávací centrum Tereza, myslím, že začínalo něco jako hnutí Tereza. Možná, že bych z těch let našla ještě brožuru s návody co mohou a jak se mají děti v přírodě chovat. Dělají kus dobré práce. je potřeba vracet dětem přírodu a přírodě zase děti. Kdo bude hrát v lese šiškovou bitvu, čistit studánky a pramínky, lehat si do hebkého mechu, objevovat vůni jehličí a zvlášť po dešti. Koukat se do korun stromů až se vám z toho začne točit hlava, pozorovat veverku, která umí skákat jako akrobat. Pozorovat hemžení mravenců na mraveništi. Sbírat sladké plody přírody. Komu se podařilo téměř zabloudit v krásném křišťálovém lese v zimě. Kdo z vás pozoruje když se ukazují první sněženky, jak vykukují jejich první květy. Nebo si je raději kupujete na tržišti za třicet korun kytičku? Dokážete stát bez hnutí za oknem v zimě a pozorovat boj sýkorek a vrabců o to komu se podaří být první v nasypaném krmítku. Pozorovat mraky jak plují po obloze a umí zázračně tvořit tvary ve kterých si můžete ledacos představit. Musím už skončit, začínám moc vzpomínat ale jsem strašně přírodě vděčná za to, že jsem to všechno poznala a že ji budu v rámci svých možností mít možnost pozorovat užívat si jí ještě dál. Stojí to za to.