Žáci si další školu vybírají odpovědně. Na rady dá 80 procent dětí

Budoucí život mají současní žáci i středoškoláci hlavně ve své režii. Třeba i při výběru střední školy, vysokoškolského oboru, nebo povolání. Rodiče jim nepřikazují vzdělávací směr. A přesto, nebo právě proto děti nejvíc dají na rodičovské rady. Vyplývá to z publikace Národního ústavu pro vzdělávání. Dotazníkového šetření se zúčastnilo přes 2500 žáků.

Eva studuje osmileté gymnázium. K maturitní zkoušce jí chybí ještě skoro dva celé roky. Přesto je jasné, že na vysokou školu půjde. „Protože nevím, co po osmiletém gymnáziu se v podstatě dá dělat jiného,“ krčí rameny studentka a připouští, že na její rozhodování mělo vliv i doporučení rodičů či vzor staršího sourozence.

Pro gymnázium se rozhodla vlastně skoro sama. Jiný scénář měl ve svém životě napsaný její spolužák. „Tehdy jsem ve svém věku ještě nevěděl prakticky, co je na gymnáziu, co mě čeká. Když mi jeden den máma oznámila, že druhý den jdu na přijímačky, tak jsem šel, že jo,“ popisuje Evin spolužák, jak se na gymnáziu ocitl. Zároveň dodává, že má v úmyslu se ve výběru vysoké školy více angažovat.

Z posledního průzkumu Národního ústavu vzdělávání vyplynulo, že devět z deseti dětí si školu vybírá samo. A protože jim nikdo nic nepřikazuje, 80 procent z nich dá na rodičovské rady.

„Kdyby se rozhodoval úplně sám, tak nedokáže uvážit všechny okolnosti – situace na trhu práce, co budu dělat potom, dostuduji to, mám na to, nemám na to. A tady je velký vliv té rodiny, která často žáka usměrňuje,“ potvrzuje Pavlína Šťastnová z NÚV.

Rodina dává žákovi zpětnou vazbu, žák vidí, že jeho rodiče mají nebo nemají uplatnění. Role rodičů však tak velká není. Když se žák obrací pro informace k nějaké instituci, tak nejčastěji ke konkrétnímu učiteli, buď třídnímu učiteli, nebo k učiteli, kterého osobně zná. „Když už dojde na to rozhodování, tak se žáci i rodiče mají tendenci obracet na někoho, koho znají,“ vysvětluje Pavlína Šťastnová.

Obor si děti vybírají podle svého zájmu. Ti starší se pak dívají i na poptávku, na trhu práce. „Určitě to hraje roli. Myslím, že je dobré dělat to, co nás baví, ale je samozřejmě také důležité se zamyslet nad tím, jestli to má pro nás nějakou budoucnost,“ souhlasí Eva.

Skoro 60 procent středoškoláků chce jít na jakoukoliv další školu, aby ještě nemuseli nastoupit do práce.

Podle čeho se středoškoláci rozhodují při výběru svého dalšího povolání, zjišťovala redaktorka Českého rozhlasu Klára Bílá – audio si můžete stáhnout zde.

Článek byl převzat a uveřejněn se souhlasem Českého rozhlasu

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

 

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..