Jste to, co píšete na internetu. Dodržujte netiketu, naučte ji své děti a jděte jim příkladem

Tak jako se všichni shodneme na tom, že by se neměly odhazovat odpadky na ulici nebo ničit v parku lavičky, má podobná nepsaná pravidla i internet. Říká se tomu netiketa a při pročítání internetových diskusí se mnohdy nelze ubránit pocitu, že by měla patřit mezi povinné vzdělání. Jelikož to tak zatím není, učte ji své děti a hlavně – buďte pro ně vzorem. Slovo netiketa je složeno ze dvou slov: net (síť) a etiketa (pravidla chování) a znamená tedy pravidla

V arabských zemích je kastování běžný jev, je nutné vést děti k respektu, říká Češka, která učí v Dubaji morální výchovu

Blanka Solařová-Calibaba vystudovala v Česku žurnalistiku a mediální studia. Život ji ale zavál různě po světě. Poslední roky žije s rodinou v Dubaji, mezitím si ještě udělala v Kanadě bakaláře z pedagogiky. V Dubaji je tímto považována za rodilého mluvčího angličtiny a snadno našla práci v soukromé škole. Učí tamní děti morální výchovu neboli základy etiky a vypráví, jak přesně to vypadá… Arabské země mají úplně jinou představu o výchově dětí, kultuře a náboženství. Zvláště v zemích Perského zálivu je mix

S těžko vzdělavatelnými dětmi nikdo nepracoval, jak by měl, jinak by neselhávaly, říká zastánkyně svobody v učení

„Stát nemá mít monopol na vzdělávání,“ říká Michaela Řeřichová, která se angažuje v hnutí Svoboda učení. „Svobodné školy jako jsou třeba Sudbury školy jsou pro mě nádherným modelem funkční organizace společnosti. Je to samosprávná komunita na principech přímé demokracie. Skupina lidí vykonává správu nad společným majetkem, definují si pravidla, spolupracují s jinými komunitami…“ říká dále. Toto je pokračování rozhovoru, jehož první díl najdete zde.  Jak jste se dostala ke Svobodě učení? Jak jsem už říkala, začala jsem se v té

Přezouvejte se, prosím! Česko je od 40. let „bačkorovou velmocí“ – ale časy se mění. A jak to mají jinde ve světě?

Všichni rodiče školou či školkou povinných dětí to jistě znají: každý rok v srpnu je třeba podniknout dvě nákupní výpravy – jednu do papírnictví pro obaly, kružítko, pravítko a gumu, a další do obuvi pro slušné boty na ven, tenisky na tělocvik a přezuvky do školy. Každodenní přezouvání tvoří neodmyslitelnou část vzpomínek na školu, alespoň u starší a střední generace. Pamatujeme doby centrálně plánovaného hospodářství, kdy měla polovina třídy bačkůrky stejného designu, protože jiné prostě nebyly k dostání. Pamatujeme na

Nadané děti potřebují výchovu stejně jako ostatní a není to s nimi někdy jednoduché, říká americký neuropsycholog

„V USA máme tendenci hned předepisovat medikamenty. Setkal jsem se s dětmi na prvním stupni, které užívaly třeba čtyři psychiatrické léky. To je šílené. Mnohé podivnosti v chování nadaných dětí jsou přitom způsobeny jen nerovnoměrným vývojem a do budoucna se dá očekávat, že se zmírní nebo zmizí,“ říká Paul Beljan, americký neuropsycholog žijící v Arizoně. Zabývá se diagnostikou sociálních a emocionálních problémů dětí i dospělých. Má vlastní terapeutickou praxi a nabízí terapii ADHD a poruch učení bez použití léků. Věnuje se také práci

Nová doba: Učitelé „paří“ s žáky Minecraft. Dá se v něm učit matematika, ale i biologie nebo jazyky

Minecraft, absolutní hit mezi počítačovými hrami. Věděli jste, že je to i skvělý vzdělávací nástroj? A zdaleka ne jen při výuce informatiky. Učitelé jej využívají také při biologii, chemii, dokáže zpestřit matematiku, ale pomůže i s jazyky nebo dyslektikům se čtením. Říjnové páteční odpoledne, městská knihovna v centru Prahy: šestice učitelů sedí v místnosti plné počítačů, na jejich obrazovkách svítí typické kostičkované prostředí Minecraftu. Do Prahy se ve svém volnu sjeli z různých míst, aby se naučili, jak oblíbenou hru svých žáků využít ve

V norských školkách se chodí ven bez ohledu na počasí, ani teplé obědy tu nemáme, říká česká maminka

Marcela Kvello žije s rodinou ve středním Norsku, ve městě Levanger, asi 70 km na sever od Trondheimu. Její manžel se jmenuje Espen, společně vychovávají šestiletého Adama a čtyřletou Ellis. Marcela na místní střední škole učí angličtinu a němčinu, syn chodí do první třídy, dcera je ještě ve školce. O svém životě v Norsku píše na facebookovém profilu Sob na smetaně. Do Norska jsem se před více než 10 lety přestěhovala z čisté lásky. Ne k zemi, ale k Norovi. A když jsem

Svoboda a nejistota spolu souvisejí, říká propagátorka absolutní svobody ve vzdělávání, která je proti povinné školní docházce

 „Potlačování nelibých pocitů, vytěsňování strachu z nejistoty – toho se dopouštíme často. Pro mě je to i určitý barometr: když stavím své jednání a myšlení na strachu nebo na pokusech ho utišit, tak to většinou stojí za prd. Takže pro mě je i učení a vzdělávání primárně o tom, jak se konstruktivně vyrovnat s nejistotou. Svoboda a nejistota spolu souvisejí,“ říká Michaela Řeřichová, která je aktivní členkou Svobody učení. Propaguje svobodu, dobrovolnost a takzvané sebeřízení ve vzdělávání a je proti povinné

Ke startu, pozor, teď, cíl je Tokio! Školáci a jejich rodiny zdolávají kilometry. Virtuálně, a přitom po vlastních

Jak dostat děti ven, i když právě není hezky? Jak v pohybu spojit celé rodiny, naučit se něco o zeměpisu, a navíc přispět na dobrou věc? V ZŠ Na rovině v České Třebové se rozhodli, že v letošním pohybovém projektu propojí všechny tyto aspekty. Potřeba je jen chytrý telefon a chuť se trochu hýbat. „Tak pojďme, ať zase uděláme pro školu pár kilometrů,“ pobízí každý víkend (a někdy i ve všední den) svoje tři děti Kateřina Fišarová Stránská z Ústí nad Orlicí. Vyrážejí do místní