Šikana už nezačíná podraženou nohou na hřišti. Ubližuje se s mobilem v ruce, zažije to téměř každé druhé české dítě

Když se řekne šikana, vystrašený rodič si obvykle představí školní aktovku v kaluži, svačinu v odpadkovém koši, roztrhnutou bundu nebo modřinu pod okem. Jenže podle českých výzkumníků i učitelů už často šikana nezačíná podraženou nohou na hřišti nebo posmíváním v holčičí šatně. Současné děti vyrůstají s mobilem v ruce a stejně, jako si na něm umějí vyhledávat Přemyslovce nebo videa světových parkuristů, umějí si s ním navzájem ublížit. Příběh č. 1 – zamilovaná Johanka Sedmačka Johanka se zamilovala do osmáka

Okna, nebo jablka? Na operačním systému záleží. Jestli vám ten váš ale vyhovuje, neměňte ho

Vánoce na krku, v televizi i na internetu se točí reklamy na elektroniku, a děti prosí: kupte mi nový mobil, případně notebook! Když se rodič zeptá jaký, dítě bude mít nejspíš jasno. Mobil nebo počítač jsou nejlepší s nakousnutým jablíčkem! Nebo ne? A jaký je v tom rozdíl? Android, iOS, Windows, Linux, Chrome OS. Znáte? Jsou to operační systémy – platformy, na kterých „běhá“ váš mobil nebo počítač. Od spuštění do vypnutí přístroje se stará o to, abyste mohli pracovat v různých aplikacích,

Jako problémové dítě s ADHD jsem byl postrachem doma i ve škole, říká lektor a terapeut Julius Bittmann

„Po čtvrt hodině, co jsem byl ve škole, už byl první konflikt,“ říká Julius Bittmann. V tomto rozhovoru se rozpomíná, jaké to bylo být problémovým dítětem. Dětem, jako byl on sám, teď pomáhá: „Je to těžké pro ně i pro okolí. My tomu říkáme cesta kříže. Nechci, aby to vyznělo jen tak, že jsou to pouze chudáčci, oběti učitelů a systému. Mohou být nesnesitelní, ale jak jsem řekl, nejsou zlí. A velmi trpí tím, že si rychle zničí vztahy a

Školy jsou prodchnuty strachem a nedůvěrou, říká vítěz učitelské soutěže. V takovém prostředí se nerozvíjí žáci ani učitelé

V letošním ročníku soutěže Global Teacher Prize bodovali severomoravští učitelé. Vítěz Tomáš Chrobák a stříbrná Monika Olšáková učí na školách vzdálených jen pět kilometrů od sebe. Jaké fígly by poradili svým méně zkušeným kolegům a co by změnili v českých školách? „Všem by se dýchalo lépe, kdyby se povedlo vymýtit z lavic, sboroven či ředitelen strach. V takovém prostředí se nedá svobodně tvořit,“ říká učitel matematiky Tomáš Chrobák. Kdo vás nominoval do Global Teacher Prize? Tomáš Chrobák (TCh), učitel matematiky

Není nám jedno, co se kolem děje. Skupina pražských gymnazistů vysvětluje, co je vede k účasti na veřejném dění

Společně vymýšlejí, jak veřejnost informovat a nadchnout pro téma klimatické změny a jejich negativní dopady. Od začátku školního roku už mají za sebou klimatický piknik na sousedské akci Zažít město jinak, pravidelně chodí na páteční stávky Fridays for Future a připravují se na Sametové posvícení, satirický průvod masek, který u příležitosti výročí Sametové revoluce 17. listopadu projde již poněkolikáté Prahou. Proč to dělají a jaké mají další plány?  Když před dvěma lety začínala studentská skupina Active Citizens fungovat, na její

Listopad 1989 jako únikovka. Jak školy oslaví třicáté výročí sametové revoluce a proč vládne rozpačitost při výuce moderních dějin?

Kdy se současnost mění v historii a jak o těch nedávných dějinách učit? Takovou otázku si možná klade řada učitelů dějepisu na základních i středních školách. Jak jinak vysvětlit zjištění České školní inspekce z roku 2016, že přibližně třetina pedagogů končí s výukou moderních dějin v 90. letech minulého století, a část z nich dokonce nepřekročí ve výkladu léta sedmdesátá. Letošní, třicáté výročí sametové revoluce ale řada z nich neopomíjí – společně s dětmi chystají tematické školní projekty, umělecká pásma,

Není to jen o knížkách, lidé dnes čtou méně, říká ředitelka knihovny v České Třebové. Tak co jim kromě čtení nabízí?

K čemu jsou v dnešním světě vůbec dobré knihovny? „Pro lidi, kteří nečtou, je těžko pochopitelné, proč potřebujeme mít otevřeno šest dnů v týdnu, proč nestačí třeba tři,“ říká Gabriela Boháčková, ředitelka knihovny v České Třebové. „Jsme ale v podstatě jediný veřejný prostor, kam může kdokoliv přijít, strávit tu čas, něco se dozvědět, a nemusí za to přitom v podstatě nic platit.“ Českotřebovská knihovna se orientuje zejména na práci s dětmi a mládeží. Právě u nich je potřeba začít, tvrdí Boháčková. Kolik k vám teď chodí dětí? Nemůžeme

„Jak bylo dnes ve škole?“ – „Dobrýýý“. Jak dostat z dítěte víc než jedno slovo? Pár tipů pro živější komunikaci

Přijdete domů a chcete zapříst s potomkem hovor. Jenže na otázku „Jak bylo ve škole?“ přijde jen zabručení „Dobrý“ a z milého dítěte již vidíte jen zátylek. Co s tím? Jak učinit komunikaci živou a obohacující pro obě strany? Nabízíme pár tipů, které se mohou v podobných situacích hodit.  Pravidlo číslo jedna: Postupujte empaticky a opatrně. Hranice mezi příliš vtíravými otázkami se snahou kontrolovat a těmi, které mají moc rozproudit blízkou a vřelou komunikaci, bývá někdy velmi tenká. Pravidlo číslo

V britských školách se klade velký důraz na vztahy, říká česká maminka z Cambridge. Zato hudebku ani výtvarku nemají

Markéta Green žije s manželem a dvěma dcerami ve Velké Británii. Děvčatům je 8 a 10 let. Markéta v Česku vystudovala pedagogiku, v Británii je zaměstnaná na proslulé Cambridgeské univerzitě jako asistentka v administrativě. Kromě toho také rozjíždí v překrásném univerzitním městě pobočku České školy. Manžel pracuje ve finančním sektoru, dcery navštěvují základní školu. Dětem se snažím udržovat češtinu od malička, snazší to bylo před nástupem do školy, kdy jsme na sebe měly více času a kdy byly méně ovlivněné