Raketa na vodní pohon, domeček pro panenky z listu papíru nebo foťák z plechovky od piva. Festival Maker Faire nabízí nejrůznější kutění – letos online a zdarma

Znáte to rčení, že Češi mají zlaté ručičky? Zálibu v různém kutění a „bastlení“ máme nejspíš v krvi, což dokazují nejen naše chaty a chalupy, ale mimo jiné i festival Maker Faire. Jeho třetí ročník se letos kvůli koronaviru přesunul z pražského Výstaviště do online prostoru. Díky tomu si teď může zakutit každý, kdykoliv se mu to hodí, vysvětluje ředitel festivalu Jan Kužník. Proč se vlastně festival jmenuje Maker Faire, a kdo to jsou ti „makeři“? Makeři jsou lidé z celého světa, kteří rádi

Děti si ani nevšimnou, že je zkouším, říká paní učitelka, která nemá ráda známky. Vídali jsme se denně online, informací pro napsání vysvědčení jsem měla dost

Druhá várka vysvědčení byla včera rozdána, učitelé si léčí namožené ruce. Napsat dvacet až třicet vysvědčení není jen tak. A co teprve, když místo známek píší slovní hodnocení, což se letos přihodilo o trochu většímu množství pedagogů než obvykle. Přinášíme proto starší, ale aktualizovaný rozhovor s paní učitelkou, která psala „osobní dopisy“ místo známek už před tím, než to kvůli distanční výuce doporučilo ministerstvo školství. „Potřebuju o tom hodně přemýšlet, takže s psaním musím začít aspoň měsíc před vysvědčením. Napíšu

Děti učíme tím, jací jsme. Úlohou pedagoga je hledat na nich to dobré a každému dopřát, aby zažil úspěch, říká dlouholetý šéf brněnských „Lužánek“

Když těsně po revoluci v roce 1989 nastoupil Milan Appel do Centra volného času v Lužánkách, všech svých 29 zaměstnanců osobně znal. Postupně z jednoho domu v brněnském parku vyrostlo největší zařízení svého druhu v republice, kterým týdně projde přes deset tisíc dětí a dospělých. Stovky členů se vystřídaly také v jeho oddíle Vlčat, který vedl 38 let. Za dlouhodobý přínos vzdělávání byl letos uveden do Auly slávy v rámci ceny EDUína udělované ze pedagogické inovace. Když si řeknete: třicet let

Rodiče i politici se začali zajímat o školy, říká Češka, která pracuje v Itálii jako učitelka. Je to jedna z mála dobrých věcí, které přinesl koronavirus

Češka Pavlína Checcacci učí osmým rokem v toskánském Arezzu angličtinu. Měla tedy možnost zblízka pozorovat, jak se v zemi po 5. březnu, kdy se jako blesk z čistého nebe zavřely školy, proměňovalo vzdělávání. “Zpočátku to byl chaos a doteď zůstává spousta otazníků. Co je ale určitě pozitivní, je to, že se o školství začala vést veřejná debata. Po téměř třech měsících bez možnosti poslat své děti do školy většina lidí pochopila, jak důležitou funkci má a jak moc záleží také

Taky zrovna luštíte slovní hodnocení? Je náročnější ho přečíst i napsat, ale na rozdíl od známek nabízí cestu ke zlepšení, říká učitelka

Většina školáků dnes dostala závěrečné vysvědčení. Letos kvůli koronaviru a distanční výuce asi mírně přibude těch, kteří si domů ponesou osobní dopis od učitele neboli slovní hodnocení. Rodiče, uvyklé známkám, tak dnes možná čeká hloubavý večer strávený čtením mezi řádky. Rozhodli jsme se proto aktualizovat starší článek, který by měl s tím, jak porozumět slovnímu hodnocení, pomoci. „Po každém vysvědčení za mnou přijde někdo z rodičů s tím, že si není jist, jak na tom jejich dítě je,“ říká učitelka Daniela Šejnohová.  

Pandemie upozornila na velké rozdíly mezi školami, říká sociolog Daniel Prokop. Překvapivé je, že rodiče teď hodnotí učitele pozitivněji než dřív

Koronavirová krize ukázala, že mezi českými školami jsou obrovské rozdíly, úroveň výuky se lišila jako den a noc. Zároveň se prokázalo, že nutnost používat digitální technologie zvětšuje už tak obrovský vzdělávací handicap dětí z chudších rodin. Český vzdělávací systém navíc nechává velkou roli rodině, a tím zvýhodňuje ty děti, které mají rodiče schopné jim pomoci, říká sociolog Daniel Prokop. Co nám koronavirus ukázal o našem vzdělávacím systému? Spíš bych řekl, že odhalil věci, které jsme věděli, ale teď je na

O médiích se české děti učí, ale nenaučí. Jak na to, aby mediální výchova ve školách měla smysl?

Od postů na sociálních sítích přes reklamu až po zpravodajství na internetu, mediální obsah konzumujeme denně hodiny a hodiny. Většinu času si nejspíš ani neuvědomujeme, jak moc média ovlivňují naše názory a pohledy na svět. Stejně jsou na tom i naše děti. Umějí je české školy v mediálním světě zorientovat? A je to vůbec jejich úkolem? Mediální odborníci a zástupci školství diskutovali na dalším kulatém stole SKAV a EDUin. Víte, kdo jsou to „screenageři“? Možná máte jednoho nebo dva doma. Jsou

Ideální maturitní zkouška? Taková, která ukáže, co ve vás skutečně je. A můžete si odnést důkaz

Současná podoba zejména státní maturity irituje učitele, maturanty i mnohé vzdělávací odborníky. Ale na maturitní zkoušce se dá najít i leccos dobrého, zejména v té části, kterou si určují samotné školy. Například závěrečná maturitní práce. Podle některých by této zatím poněkud zasuté formě prověřování zralosti středoškoláků slušelo, kdyby se z Popelky stala královnou, středobodem maturitního vesmíru. “Máte pravdu, že ve své práci jsem zmiňoval hlavně negativa asanace, ale ta měla samozřejmě i své pozitivní stránky, jako třeba lepší ochranu proti

Občas mi říkají „časem na to přijdeš, jaké ty děti doopravdy jsou“, říká vítěz letošního ročníku učitelského ocenění

Václav Fiala je učitel druhého stupně Základní školy Brigádníků v Praze a čerstvý vítěz letošního ročníku českého kola prestižního učitelského ocenění Global Teacher Prize. Ve svých předmětech, chemii a biologii, učí děti objevovat, ale také číst a psát. Láme si hlavu nad spravedlivým hodnocením a již se mu stalo, že musel žáky učit, jak správně zavírat dveře. Co ho dokáže vytočit? „Věčná otázka ´k čemu mi to bude?´“  Podporujete u dětí rozvoj čtenářských schopností ve svých předmětech. Říká se tomu