Občas mi říkají „časem na to přijdeš, jaké ty děti doopravdy jsou“, říká vítěz letošního ročníku učitelského ocenění

Václav Fiala je učitel druhého stupně Základní školy Brigádníků v Praze a čerstvý vítěz letošního ročníku českého kola prestižního učitelského ocenění Global Teacher Prize. Ve svých předmětech, chemii a biologii, učí děti objevovat, ale také číst a psát. Láme si hlavu nad spravedlivým hodnocením a již se mu stalo, že musel žáky učit, jak správně zavírat dveře. Co ho dokáže vytočit? „Věčná otázka ´k čemu mi to bude?´“  Podporujete u dětí rozvoj čtenářských schopností ve svých předmětech. Říká se tomu

Můj recept? Mám rád děti a nebojím se sám být dítětem, říká letošní vítěz učitelské ceny Global Teacher Prize

Finalisté letošního ročníku Global Teacher Prize (GTP) jsou všichni mimořádně kvalitní učitelé, přesto je Václav Fiala podle členů poroty jednoznačným vítězem. Mladý, skromně působící druhostupňový učitel chemie a biologie z běžné spádové školy na Praze 10 byl oceněn (nejen) za badatelské pojetí výuky. Podle svých slov za to, že si nepotřebuje ve třídě budovat postavení a jeho hodiny probíhají v uvolněné atmosféře. Přesto se mu výuka nerozpadá. Jak to dělá? Mluvíme spolu čerstvě po vyhlášení výsledků. O vítězství jste se

Jak je to se zveřejňováním fotografií dětí? Jasno v tom často nemají školy ani rodiče

Už dva roky téměř na každém kroku vyplňujeme formuláře GDPR. Otázka, zda rodič souhlasí se zveřejněním fotografie dítěte například na školním webu, je na nich obvykle hned nahoře. Většinu rodičů to netrápí, škole nebo organizátorovi letního tábora svolení rádi dají. Ti, kteří zveřejňování fotografií svých dětí nepřejí, se však mohou setkat s nepochopením. Na co mají právo a co po škole naopak chtít nemohou? Pro Rodiče vítáni napsala Bára Procházková. „Zaškrtla jsem, že nesouhlasím se zveřejňováním fotografií svých dětí a

Učitel, který předsedá maturitním komisím: Většinou nezasahuju, ale někdy mi to prostě nedá a zeptám se

V posledních pěti letech předsedal učitel zeměpisu a tělocviku Jan Bukovský maturitním komisím ve čtyřech různých školách a letos bude u zkoušky dospělosti na svém domovském gymnáziu jako třídní učitel. Jak vypadá ústní maturita a maturanti jeho očima? Jak jste se stal předsedou maturitní komise, jaký je mechanismus výběru? Komisi vždy předsedá někdo z jiné školy. Na mě to připadlo asi hlavně proto, že jako tělocvikář ve škole tolik nechybím (směje se), tak mě paní ředitelka vyslala. Každá škola musí někoho uvolnit

Školní rok páťáka Kryštofa v Berlíně: napřed uvítací třída, pak papírové úkoly v časech koronaviru

Přestěhovat se s dětmi do Berlína? Česká novinářka a moderátorka Veronika Jonášová to udělala už podruhé. Svými články o životě v německé metropoli přispívá do českých časopisů a vydala o něm i dvě knihy – Příběh Berlín a Berlíňanka. Její muž Martin pracuje jako stálý zpravodaj České televize, mladší dcera chodí do školky a syn Kryštof do páté třídy základní školy. Jak si tu zvykal a jak se v Německu starají o děti, které při nástupu do školy neumějí jazyk? A

Jak bude vypadat letošní vysvědčení aneb je ještě něco lepšího než známky? Odborníci i ministerstvo si myslí, že ano

Schválně, pamatujete si ještě, s jakým rozechvěním jste během školní docházky vstupovali do měsíce června? Zuřivě jste počítali aritmetické průměry, propadali optimismu, pokud byl průměr 2.45, a zoufali si, když byl 2.55. Letos by ale mělo být hodně věcí jinak. Děti jsou ve většině případů od března doma, zkoušení ani přepadové písemky už nějakou dobu nehrozí. Na druhou stranu se na sociálních sítích množí nářky rodičů, kteří si stěžují, že někteří učitelé zadávali dětem v karanténě ke zpracování spousty referátů

Počítání slabik v maturitním testu studenty lásce k poezii nenaučí, říká odbornice na literaturu

Před týdnem psali maturanti didaktický test z českého jazyka. Tak jako každý rok to spustilo diskuse o tom, jestli ověřil to, co chceme, aby každý maturant uměl. „Bylo by krásné, kdyby každý maturant uměl rozlišit mezi Sofoklem a Homérem, ale obávám se, že pozitivní vztah k umění aktuální podoba didaktického testu spíš ohrožuje. Namísto toho, aby se ve školách četlo, psalo a diskutovalo, se daleko častěji drtí nazpaměť seznamy jmen a obsahy děl. Třeba právě proto, že se na ně ptá maturitní test,“

V učivu je příliš balastu a dětem dáváme málo samostatnosti a individuální pozornosti. Co zjistili dobří učitelé v době pandemie a jak s tím naloží dál?

Příliš balastu v učebních plánech, víc důrazu na individuální přístup ke každému žákovi, větší autonomie dětem v tom, kdy se co učí. Taková jsou zjištění některých ředitelů a učitelů, která přinesl koronavirus. A jak to využít dál? Byla – a je – to zvláštní doba. Školy byly ze dne na den postaveny před otázku, jak učit, když děti musí zůstat doma. V obrovské výhodě byli ti, kdo si už dřív uvědomili důležitost digitálních technologií, ale ani to nebylo samospásné. Chtělo to otevřenost, kreativitu

Zvažovala jsem, že budu dceru učit doma, ale koronavirové časy ukázaly, že v něčem je škola nezastupitelná, říká česká maminka z Austrálie

Zuzana Tascas žije s rodinou už čtvrtým rokem v Austrálii. Manžel je Australan, dcery se narodily ještě v České republice, ale starší z nich už je dnes žačkou přípravného ročníku školy ve státě Viktoria. I tam se děti kvůli pandemii koronaviru vzdělávaly šest týdnů doma. „Jelikož jsem učitelka, na domácí vzdělávání své dcery jsem se těšila,“ říká Zuzana Tascas. „A ačkoli jsem dřív uvažovala, že bych dceru učila dlouhodobě sama, teď jsem zjistila, že v některých věcech je škola nezastupitelná.“ Výhoda u nás ve státě