Na inkluzi nenadávám a snažím se budovat dobrou školu pro každého, říká ředitelka z Děčína

Kancelář Aleny Tomáškové zdobí fotky jejích dětí a vnoučat společně s panoramatickými fotografiemi Himálají. Sportovně vyhlížející usměvavá paní ředitelka ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně u stejného stolu úřaduje už osmnáct let. Pod jejím vedením se z „Máchovky“ stala vyhlášená škola, kam se jezdí inspirovat učitelé nejen z Ústeckého kraje. Příští rok uvolní své místo nástupci. „Těším se, že zůstanu ve škole jako učitelka výchovy ke zdraví. A taky budu víc cestovat,“ říká. Jak byste představila vaši školu? Jsme vlastně úplně klasická škola s mateřskou

Češka o Walesu: Ani známky, ani testy, domácích úkolů jak šafránu. Vše podstatné se děti musí naučit ve škole

Baranovi žijí v jižním Walesu, sedmiletá Alexandra chodí na první a třináctiletý Jaroslav na druhý stupeň základní školy. Dětem se ve škole líbí a spokojení jsou i rodiče. „Jediná věc, co mi opravdu vadí, je to, že se ani malé děti ve školách nepřezouvají. Oproti všemu ostatnímu, co funguje skvěle, je to ale samozřejmě nepodstatný detail,“ říká Šárka. První část vyprávění o školách ve Walesu čtěte ZDE Ve školách se vůbec neznámkuje. V pololetí a na konci roku děti dostanou psanou

Pozor, ve škole se vyskytla pomalu se pohybující osoba aneb Jak se učitelé z jedné pozoruhodné školy uvolnili v předvánočním shonu

Doba adventu není vždy dobou klidu a rozjímání, někteří z nás se jím probojovávají spíš s jazykem na vestě. Třeba učitelé. V základní škole v Trmicích si ulevili zajímavým způsobem. Provedli seriózní vědecký srovnávací výzkum pomalosti dvou kolegů. Zapojili i žáky. „Než abychom vrčeli, bavili jsme se tímhle. Královsky jsme se bavili,“ říká třídní učitelka 7.A Jindřiška Waňková. To máte vánoční koncert v kostele, vánoční koncert na schodech školy, den otevřených dveří, vystoupení učitelského sboru, vánoční posezení s kolegy, vánoční posezení s bývalými kolegy…

Rodina v síti: Grafy, výzkumy, ankety. Přinášejí zajímavé údaje, ale pozor, ať neskočíte na špek

Statistika nuda je, má však cenné údaje, zpívá se ve známé písničce z televizní pohádky. A opravdu – různé průzkumy veřejného mínění a odkazy na statistiky jsou v médiích velmi oblíbenými podklady pro tvorbu článků a reportáží. Jenže stejně jako v pohádkách se i v médiích dá s čísly různě kouzlit. Jak se v tom vyznat a nenechat se obalamutit?  Už jste někdy četli článek založený na výzkumu veřejného mínění – třeba o tom, jakému procentu dětí chutná ve školních jídelnách, nebo kolik mužů někdy

Jak zvládnout dětské fobie a strachy? Neustupujte jim, tím všechno jen zhoršíte

Injekce, psi, hmyz, tma, bubáci, voda. Děti mívají nejrůznější, pro okolí naprosto nepochopitelné fobie. Někdy to rychle přejde a můžeme se jim zasmát, jindy se můžeme se strachem trápit déle. Melinda Wenner Moyer, novinářka z deníku New York Times a matka dvou dětí, oslovila dětské psychology s otázkou: Jak můžeme dětem pomoci zvládnout fobie? Letos v létě byla moje pětiletá dcera poprvé na příměstském táboře, vzpomíná novinářka Melinda Wenner Moyer. Šla s partou dětí na výlet, a v jeden moment některé z dětí zakoplo o vosí

Sedmdesát tisíc malých Čechů letos soutěžilo v logické olympiádě. Takto se vyhledávají nadané děti

Doplň obrázek nebo číselnou řadu, vyřeš slovní úlohu, nakresli jedním tahem, vymysli cestu, doplň tabulku. Už dvanáctým rokem se děti z celé ČR mohou utkat v řešení logických úloh různé obtížnosti, které vyvrcholí celorepublikovým finále v Praze. Cílem Logické olympiády je objevit skryté talenty a vytáhnout je na světlo. V průběhu všech ročníků se zapojilo už půl milionu dětí. 25. listopadu se v Míčovně Pražského hradu sešlo 200 dětí od třeťáků po maturanty, aby změřily síly v Logické olympiádě. Soutěž

Studenti čtou stále méně, včetně těch, kteří studují literaturu. Místo toho se jim započítává i zhlédnutí filmu, říká vysokoškolský učitel

„Mou jedinou skutečnou ctižádostí bylo a je naučit studenty číst, pokud to ještě sami neumí,“ říká známý romanista, vysokoškolský pedagog, literární historik a překladatel Jiří Pelán. Ale četba je podle něj obecně na ústupu, a týká se to i studentů literárních oborů. Kromě slabých míst dnešní vzdělanosti si ale všímá i prudkých zlepšení. „Svobodnější duch zavanul všude, co si budeme povídat,“ dodává a chválí školku svého vnuka. Dá se nějak rámcově popsat, jací jsou vaši dnešní studenti ve srovnání s minulými

Jak to chodí ve Walesu očima české maminky: Do školy už ve čtyřech letech, družina neexistuje, zato se ve škole společně snídá

Rodina Baranových žije už třináct let v jižním Walesu. Šárka pracuje jako asistentka učitele pro děti se speciálními potřebami, Jaroslav je obráběčem kovů. Sedmiletá Alexandra a třináctiletý Jaroslav navštěvují místní školy. „První stupeň je dost jiný než v Česku – děti se učí hrou anebo hodně prakticky, vše je mnohem víc propojené. Když se probírá kniha Karlík a továrna na čokoládu, děti zkouší i malovat čokoládou nebo testují, jak rychle se který druh rozpustí.“ Do Walesu jsme se přistěhovali, když byly synovi

Když „bílá“ rodina adoptuje Romčata… „Asi jsme dost neobvyklý úkaz, lidi u nich hádají hispánský původ,“ říká maminka

Manželé Jana Bartošová a Jan Dolínek postupně adoptovali tři děti. Nejstarší Daneček je „bílý“, Martin a Andulka jsou snědí. „Původně jsme o Romčatech neuvažovali, ale od druhého dítěte jsme si řekli, že se tomu vlastně nebráníme,“ říká Jana Bartošová. Pokračování rozhovoru o tom, jak se žije rodině, kde se dětem říká nikoli „když ses narodil“, ale „když jsme si tě přivezli“. První díl rozhovoru si můžete přečíst ZDE. Zažily vaše dvě romské děti ústrky nebo nějaké posměšky, protože jsou Romové?