Nechci učitelům přikazovat, že musejí přijít v květnu učit, říká ředitel vesnické základky. Podmínka být s dětmi až do odpoledne je na hraně zákoníku práce

Školy se začínají připravovat na znovuotevření prvního stupně. Asi třetina z nich uvádí, že bude mít problémy, především s nedostatkem pedagogů. „Vypadá to, že by jich do školy nastoupilo méně, než bychom potřebovali, ať už z důvodu věku, zdravotního stavu nebo proto, že sdílejí domácnost s někým starším či ohroženým,“ říká ředitel vesnické základky v Chrašticích u Příbrami. „Já bych na sebe nerad bral odpovědnost, že budu komukoliv přikazovat, aby v této situaci nastoupil do školy.“ Jak to vidíte se znovuotevřením škol? Děti by

Myslím si, že je třeba být za každé situace pozitivní, a rozhodně se teď nenudím, říká ředitelka školy v Nepálu. Zavřené

Diptee Acharya založila před deseti lety v nepálském Káthmándú „jinou“ školu. Sanskriti International School překračuje schémata tradičního vzdělávání a je lecčím podobná inovativním školám v Česku i jinde ve světě. Zážitkové učení, rozvoj vnitřní motivace žáků, jejich aktivní zapojení… Vzdělávání pro 21.století, jak říká ředitelka. “Můžeme inspirovat změnu státních škol a pomáhat jim, vláda by se na nás neměla dívat jako na konkurenci,” myslí si. A teď prožívá přechod na distanční výuku.  Do jakých škol jste chodila jako dítě vy?

Ze školy se stane spíš hlídací centrum, říká ředitel ze Svitav. Jeden člověk nemůže být s dětmi celý den, sestavíme týmy

Koncem května by se čeští prvostupňoví žáci měli vrátit do lavic. Někteří ředitelé už nakoupili roušky a štíty pro učitele, jiní jsou plni pochybností a zatím vyčkávají. „Paradoxně tahle kompromisní varianta, kdy do školy mají jít jen prvostupňoví a ještě dobrovolně, je nejhorší. Ze školy se tak stane především hlídací centrum,“ říká ředitel základní školy ve Svitavách Jiří Sehnal.  Evropské země postupně začínají vracet žáky do škol. Začalo s tím Dánsko, v pondělí 27. dubna se do lavic vrátili i norští prvostupňoví

Paříž ztichla. Děti jsou doma, kosmetické firmy vyrábějí dezinfekci, píše česká maminka z Francie

Eliška Maben žije s rodinou v centru Paříže. Pracuje v modelingové agentuře a obě děti navštěvují základní školu. Vzhledem k momentální situaci jsou ale už několik týdnů doma. „Pouštíme je jen do vnitrobloku a nenecháme je, aby si hrály s dětmi sousedů. Bohužel, nedá se nic dělat.“ Paříž touto dobou bývá plná turistů, u nás v centru se leckdy nedá projít po chodníku. To se ale v posledních týdnech změnilo. Turisté tu nejsou prakticky žádní a ani místní teď příliš nechodí ven. Ze začátku opatření proti

Co dobrého přinesla doba koronavirová? Na tohle přišly čtyři venkovské rodiny ze severní Moravy

Lenka, Michaela, Anežka a Hana žijí ve třech severomoravských obcích blízko sebe. Vidí něco dobrého v tom, jak jsou nucené žít teď, v období sociálního distancování? A vůbec, jak se jim daří? Rodiny sice nebyly vybrány podle žádného klíče, ale znají se, takže určitě neodrážejí celou realitu těch končin ani celé republiky. Ale tyto příběhy z Janovic, Dobré a Palkovic znějí pozitivně. “Díky velké zahradě je naše společné bytí v izolaci vlastně moc fajn,” říká Lenka. V Janovicích v okrese

České děti se ještě učí doma, zato ty dánské jsou zpět ve školách. Jaká opatření v zemi zavedli?

Otevřít, či neotevřít? Vlády mnoha evropských i světových států si lámou hlavu, kdy je ta nejvhodnější chvíle na to, aby se do lavic vrátily děti. Zatímco například Švédsko školy vůbec nezavřelo, v sousedním Dánsku byly zavřené měsíc. Do jedné z místních škol se vydal reportér deníku New York Times Patrick Kingsley. Znovuotevření škol se chystá i u nás. Zvládneme zavést stejná opatření jako Dánové?  Shluku nízkých cihlových budov na kraji odlehlého městečka Logumkloster v jižním Dánsku by si náhodný kolemjdoucí asi ani

Kroužky v době koronavirové. Nevyhovuje vám online verze a chcete peníze zpět? Za jakých podmínek je to možné

Máte zaplaceno školkovné, kroužek na celé pololetí nebo letní tábor, ale kvůli karanténě žádná z těchto služeb nefunguje? Někdo vrací celé kurzovné a jiný naopak ani korunu. Naše spolupracovnice Bára Procházková našla právní rady, které mohou být rodičům v této situaci oporou. Maminka sedmiměsíční holčičky Michaela z Prahy zaplatila 2600 korun za pololetní hudební hrátky. Kurz znala, protože do něj chodila před tím starší dcera, tak se na písničky a rytmus velmi těšila. I druhé dcerce se zpívánky ve skupině

Puberťáci v karanténě: frustrace, výkyvy nálad… Pomoci může mobil i vařečka do ruky

Pařby do rána, chození za školu, testování hranic, odpoutávání od rodičů. V „normálním světě“ mají puberťáci z hlediska vývojové psychologie jasný úkol: přejít bolestnou proměnou z dítěte v mladého dospělého. Většinou potřebují dostatek jídla, odpočinku, porozumění a spoustu svobody a času s kamarády. Jak tedy dospívající zvládají život v karanténě? „Matyáš a Ester jsou puberťáci jaksepatří – rostou snad o deset centimetrů ročně, jsou vznětliví, mají hodně silné názory a nejradši jsou, když se jim moc nepleteme do života,“ popisuje Jitka z Prahy svoje patnáctiletá dvojčata.

Myšlenky učitele matematiky: Ve třídě mám koumáky i sběratele. Jak děti motivovat, aby se nebály přemýšlet, v této i jiné době?

Tomáš Chrobák, učitel matematiky Hejného metodou a vítěz minulého ročníku učitelské ceny Global Teacher Prize (který letos postoupil do finále světového klání) se v tomto třídílném seriálu zamýšlí nad tím, jaké má ve třídě děti. A nad tím, jak je vést, aby se z nich stali koumáci a ne sběratelé. Jaká otázka vás dokáže ve výuce nejvíc rozpálit? U mě to je: “A bude to na známky?” Každý z nás učitelů už tuhle větu slyšel. Míváme na to několik více