Neodhánějte děti od internetu. Spíš jim ukažte, co na něm lze dělat smysluplného. A jděte příkladem

„Mazej od toho počítače,“ hartusí často rodiče v obavách ze závislosti dítěte a v hrůze z času, který u obrazovek a displejů tráví. Na počítači, přesněji na internetu, lze ale dělat i mnoho užitečného. Třeba se učit… Jen se to musíme naučit. Všichni. Kyberprostor neboli internetové prostředí je místo, kde najdeme odpověď na každou otázku. Je to nekonečná knihovna, globální škola i nový veřejný prostor. Ještě nikdy nebylo tak snadné naučit se cizí jazyk, ale i vystudovat prestižní univerzitu na

Jak zjistit, co žák opravdu umí? Portfolio! Alternativa k testování, která skoro nemá chybu

Známkování má své mouchy, to už vědí skoro všichni. Dokonalé není ani slovní hodnocení, vždy může narazit na limity subjektivního pohledu učitele. Ale existuje jeden způsob, jak prokazovat znalosti a dovednosti žáka, proti kterému se nedá nic moc namítnout. Portfolia. Měkký nástroj, kterým jde „natvrdo“ ukázat, co žák opravdu umí, aniž by si při tom musel lehat do Prokrustova lože testování. Ač portfolia prakticky nemají chybu, jsou stále ve školách okrajovou záležitostí. I to má své důvody. Pro dnešní dobu

Chceme, aby řemesla vzkvétala? Nenuťme je dětem ve čtrnácti letech

Zájem o učební obory se snižuje v Česku i v zahraničí. Britský pokus posílit počet učňů ale nevyšel, i když stál hodně peněz. Podle vzdělávacích expertů je hlavním problémem to, že děti ve čtrnácti letech nevědí, čím chtějí být, a jdou na řemeslo často pouze z nouze. Navíc nízká úroveň učňovského školství je činí neatraktivní a komplikuje dětem cestu k případnému dalšímu vzdělávání. Podle Národního ústavu pro vzdělávání je v ČR je zhruba 510 škol, které nabízejí vzdělávání zakončené učňovskou zkouškou. Loni na

Protivné otázky dětí jsou pro mě zajímavé. A zájem, to je láska, říká známý pedagog Pär Ahlbom

Švéd Pär Ahlbom věří na svobodu a intuici v pedagogice. „Když jsme v pořádku my, jsou v pořádku i děti,“ říká. Skutečné učení podle něj  nastává, když jsme v pohodě sami se sebou a nejsme vystrašení. To platí i pro dospělé, kteří jsou s dětmi v kontaktu a své vnitní stavy na ně přenášejí. Zakladatel takzvané intuitivní pedagogiky Ahlbom letos vedl v Česku seminář pro dospělé i děti a při té příležitosti jsme s ním udělali rozhovor. Založil jste školu Solvik, která je v pedagogice pojem.

Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je nemyslitelné, říká Češka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije v Moskvě už 8 let. Zavedla ji tam láska k hudbě a zpěvu. Během studií na Moskevské státní konzervatoři se seznámila se svým budoucím manželem Petrem. Dnes společně vychovávají sedmiletého syna Andreje. „Ruský školský systém od začátku do konce se od našeho liší náročností. Nároky na děti jsou mnohem vyšší než v českých školách,“ říká. „Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je pro ně nemyslitelné,“ dodává. Náš syn Andrej se narodil v Moskvě, je mu

Život plný zájmových kroužků aneb naše děti mají stejně nabité diáře jako my. Nezblázní se z toho?

Angličtina, zumba, keramika, skaut, dramaťák, plavání. Naše děti mají stejně nabitý diář jako my, a to už na prvním stupni základní školy. Jak přežít kroužky a nezbláznit se z toho? Za našich mladejch let, bejval svět jako květ… a také jsme mívali jako děti o mnoho volnější režim, než mají dnes naši potomci. Někteří z nás chodili do hudebky, další na sport, málokdo měl víc než dva kroužky týdně. V posledních letech se ale zdá, že výchova dětí jsou jakési dostihy a závody

Nejvíc mě mrzí, že nemůžu ohodnotit dobré učitele, říká ředitel. Šéfy škol pálí také inkluze a byrokracie

Přílišná byrokracie, nedostatek financí, nedobře ošetřená inkluze. To jsou tři největší problémy českých ředitelů škol, vyplynulo z dotazníkového šetření, kterého se v říjnu zúčastnil každý desátý ředitel české základní školy. Další problémy? Chybějící učitele a vzrůstající problémy s rodiči. „Výsledkem toho všeho je, že zájem o ředitelské povolání klesá, i když je to podle mě ta nejkrásnější práce,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel ZŠ K.V.Raise v Lázních Bělohrad Jiří Jirásko. Když měli ředitelé říct, jaká jedna věc nejvíce trápí jejich školu, nejčastěji se opakovaly tyto

Bezpečná škola? Rodiče kvitují kontroly příchozích, čipy a alarm, dítě prahne po jiném bezpečí

Když se řekne bezpečná škola, většině lidí se vybaví nějaké technické řešení: čipy, alarm, evakuační systém. Vpád útočníka nebo požár je přitom statisticky výjimečná událost, zato psychický pocit ohrožení mohou děti ve škole zažívat dnes a denně. Čím je způsobený, vysvětluje Jitka Hřebecká, ředitelka církevní školy Archa v Petroupimi u Benešova. Nepodceňuji riziko vniku nebezpečné osoby do školy, jen ho vnímám jako statisticky málo pravděpodobné. A hlavně – ráda bych něco napsala o jiném druhu nebezpečí, se kterým se dítě může

České děti mi po návratu hned připadaly hodnější, říká učitel, který působil na anglických školách

Srovnávat české a britské školy Alexis Katakalidis přímo nechce, každý systém má podle něj své výhody a slabiny. Ale v Anglii se mu líbila dynamika hodin, možnost konzultovat s kolegy a mít odborné vedení. Učil v různých typech škol, i problémové žáky. „Británie mě zocelila, když jsem pak šel učit do Čech, tak jsem měl pocit, že české děti jsou v podstatě andílci,“ usmívá se. Co vás do Británie zavedlo? Studoval jsem na pedagogické fakultě angličtinu a francouzštinu. Když jsem dodělal bakaláře,