Před patnácti lety nadané děti ve škole nikdo neřešil, vzpomíná učitelka. Ty přece pomoc nepotřebují, panovala představa

Jednou, někdy před patnácti lety, se v první třídě u paní učitelky Dagmar Marvanové objevily tři mimořádně šikovné děti. Všechny plynule četly a jí bylo jasné, že asi nevydrží jen tak sedět a koukat celé ty hodiny, kdy ona bude učit ostatní děti slabikovat. Takto nějak začala na základní škole v pražském Chodově péče o nadané děti. Poslechněte si příběh z doby, kdy se ještě neučila Hejného matematika a o nadaných dětech převládala ve společnosti představa, že ty přece žádnou pomoc nepotřebují. Paní

Vylézt na Mount Everest, to bych asi uměl, ale mě teď zajímají jiné výzvy, říká otec pěti dětí a průvodce po Sahaře

Martin Černohorský byl velmi úspěšným manažerem a posléze podnikatelem v onlajnu, jak říká, a kromě toho i zdatným triatlonistou. Když byly všechny výkonové mety zdolány, přišla krize, která vedla ke změně životního kurzu – místo ven dovnitř. Inspirován svou ženou, nyní se věnuje průvodcování zvláštního druhu: vodí výpravy na Saharu, a jde o sebepoznávací cesty. Má pět dětí ve dvou generacích, formálně nedosáhl víc než základního vzdělání a o vzdělání a výchově v dnešní době byla řeč i v tomto rozhovoru.

Každé druhé dítě má zkušenost s kyberšikanou. Rodiče si nepřipouští, že se jich to týká, říká ředitel školy, kde to změnili

Každý druhý žák v Ústeckém kraji zažil kybernetickou agresi. Vyplývá to z dat právě probíhajícího výzkumu Univerzity Palackého. Setkalo se s ní 47 procent dětí, což je o 6 % více, než je celorepublikový průměr. Na ústecké základní škole Mírová jsou si tohoto problému velmi dobře vědomi, a tak se zapojili do programu O2 Chytrá škola, který jim s ním má pomoci. Do budoucna by se dokonce mohli stát jakýmsi „hubem“ neboli poradní školou pro školy v okolí. Urážení a

Dobré, nebo špatné? Debata o domácích úkolech vře i v USA. Proti sobě stojí dva tábory

Ach, ty domácí úkoly. Jsou nutné, nebo zbytečné? Prospívají učení, nebo škodí? Debata nad domácí přípravou dětí zdaleka nehýbe rodičovskou veřejností jen v Česku. Dlouhodobý nejednoznačný vztah s úkoly mají i Spojené státy.  Některé zajímavé body diskuse shrnul článek The Cult of Homework v americkém časopise The Atlantic. Zhruba před sto lety se progresivní reformátoři odvolávali na to, že úkoly děti jen stresují a otupují, takže v některých státech byly na základních školách zakázány. Jenže pak přišla 50. léta 20. století a obavy, že

Učitel není nositelem pravdy, při matematice podle Hejného jsou aktivní hlavně děti. Reportáž z jedné hodiny

Jak probíhaly hodiny matematiky, když dnešní dospělí chodili na základní školu? Po krátkém opakování na úvod hodiny většinou učitel vyložil novou látku a pak se procvičovaly příklady. Hodiny, jaké zažívají dnešní děti, ale můžou vypadat úplně jinak – třeba jako u čtvrťáků na Základní škole Husova 170 v Jičíně. Je 8:55 a v ZŠ Husova 170 právě začíná druhá hodina. Do třídy 4.C vchází se zvoněním učitelka Kateřina Babíková. V plánu toho má dnes dost a pětačtyřicet minut vyčleněných na Hejného matematiku není

Digitální detox – to nejcennější, co můžete naučit své děti. Hned po tom, co to zvládnete sami

Kdysi dávno,  předávno – třeba před 15 lety – jsme četli e-maily jen na monitorech stolních počítačů. Jakmile jsme odešli od stolu, stali jsme se digitálně nedostupnými. V té době jsme snili o tom, jaké by to bylo, mít internet všude s sebou. Dnes tu možnost máme, ale zjišťujeme, že to má svá úskalí. Pokud to vám – nebo vašim dětem – přerůstá přes hlavu, prostě se vypněte. Kouzelné heslo zní: digitální detox. Ti, kdo už ho zkusili, si ho nemůžou vynachválit.

Nevyšlo to na střední školu? Nic není ztraceno – ještě je tu odvolání a další kola. Poradíme, jak na to

Střední školy včetně víceletých gymnázií zveřejnily výsledky přijímacích zkoušek, většina budoucích studentů už ví, jestli od září zasedne v lavicích školy, kterou si vysnili. Nevyšlo to? Variant, jak to řešit, je hned několik. Když se to vezme kolem a kolem, chléb se lámal už ve chvíli, kdy se podávaly přihlášky. Každý uchazeč se v prvním kole může přihlásit na dvě školy a rozhoduje dobře zvolená strategie, která obvykle vyrůstá ze soudnosti a střízlivého uvažování. Pokud nemáte doma zrovna génia, není rozumné podat

Chybí nám know how pro kolektivní rozhodování, žákovské parlamenty by to mohly spravit, říká lektorka

„Parlamenty učí děti demokracii, a to se v dnešní době dost hodí,“ říká Terezie Vávrová, která pracuje v Centru pro demokratické učení a věnuje se tam žákovským parlamentům. Mapuje je, síťuje a předává školám metodiku, jak takový parlament založit a udržet, aby skutečně žil. Žákovský parlament je něco zaměřeného na politiku, místo, kde se debatuje, jak by asociovalo slovo parlament? V anglojazyčných zemích se jim ve školách říká školní rada, school council, nikoli parlament. Žákovské rady jsou tam ve školách poměrně

Zvládám to sám, pěšky to dám. Jak děti v Klecanech z „mamataxi“ přesedlaly na chůzi

Podle průzkumu organizace Pražské matky se průměrně 4 z 10 dětí dopravuje do školy autem. Až 80 % českých dětí se denně aktivně nehýbe ani hodinu. 46 % rodičů, kteří vozí děti autem, to má do školy méně než kilometr. A dopravní situace před mnoha českými školami připomíná každé ráno bitevní pole: velká těžká auta, nervózní spěchající rodiče, a tím zmatkem se prodírají malé děti s taškami, které nejsou pořádně vidět. Jde to ale i jinak. Heda Hovorková, matka dvou