Jak si se situací kolem koronaviru poradily školky? Některé mlčí, jiné jsou s dětmi v kontaktu

Zatímco základní školy zavřely své brány nařízením vlády 11.3., u mateřských je situace složitější. Některé byly v provozu ještě několik týdnů poté, co už starší děti byly povinně doma, jiné nezavřely vůbec. Stejně různorodě s náhlou situací také naložily. Zatímco některé školky usnuly jako zámek Šípkové Růženky, v dalších jsou učitelky od počátku aktivní. Marušce z Prahy bude za pár týdnů šest let, v září nastupuje do školy. Už od března je doma společně se svou starší sestrou. Ačkoliv si většinu dne hrají, Marušce se

Jak mluvit s dětmi o klimatické změně? Řekněte jim pravdu, ale drastické detaily vynechte, radí psycholog

Oči médií i veřejnosti jsou momentálně z velké části obrácené ke koronavirové krizi. Jak ale varují vědci i zemědělci, neustále se zhoršuje i krize klimatická. Letošní zima byla teplá, nebyl sníh a už v dubnu krajinu znovu sevřelo mocné sucho. Možná i vaše děti to vnímají a mají obavy z toho, jak bude jednou vypadat svět, v němž budou žít. Jak s dětmi mluvit o klimatické změně, abychom byli pravdiví a přitom je netraumatizovali, poradí sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl.  K jednomu

Sociálně slabší děti přišly o školní obědy zdarma, rodiny bojují o přežití. Kolikrát jím jenom rohlíky a dětem vařím čočku nebo brambory, stěžuje si samoživitelka

„Já mám hlad! Kdy bude svačina? A co bude k obědu?“ Asi každý rodič, který je s dětmi už více než dva měsíce doma, potvrdí, že teď tráví u plotny mnohem víc času než dřív. Zároveň se s tím ale zvýšily výdaje rodin na potraviny. Obzvlášť to pociťují sociálně slabší rodiny, které s uzavřením škol přišly o obědy zdarma. „Dcera je v první třídě a díky OSPOD a charitě měla ve škole obědy zdarma. Zvykla si, že má pravidelně snídani, oběd, večeři a mezitím dvě

V Bulharsku se učí na dálku všichni stejně, říká česká maminka z pobřeží Černého moře. Stát koupil a zavedl všem školám stejné programy

Češka Veronika žije se svým bulharským manželem a třemi dcerami (10, 9 a 5 let) už čtvrtým rokem na bulharském pobřeží Černého moře. Za běžných podmínek tedy navštěvují místní státní školu a jednou ročně skládají zkoušky na kmenové škole v ČR. V tuto chvíli se ale dvě starší dcery tak jako většina dětí v Evropě učí online. „Online výuka v celém Bulharsku běží podle stejného modelu, ministerstvo zaplatilo všem školám stejný program. Holky mají prostor ještě na to, co zajímá je – mají

Nechci učitelům přikazovat, že musejí přijít v květnu učit, říká ředitel vesnické základky. Podmínka být s dětmi až do odpoledne je na hraně zákoníku práce

Školy se začínají připravovat na znovuotevření prvního stupně. Asi třetina z nich uvádí, že bude mít problémy, především s nedostatkem pedagogů. „Vypadá to, že by jich do školy nastoupilo méně, než bychom potřebovali, ať už z důvodu věku, zdravotního stavu nebo proto, že sdílejí domácnost s někým starším či ohroženým,“ říká ředitel vesnické základky v Chrašticích u Příbrami. „Já bych na sebe nerad bral odpovědnost, že budu komukoliv přikazovat, aby v této situaci nastoupil do školy.“ Jak to vidíte se znovuotevřením škol? Děti by

Myslím si, že je třeba být za každé situace pozitivní, a rozhodně se teď nenudím, říká ředitelka školy v Nepálu. Zavřené

Diptee Acharya založila před deseti lety v nepálském Káthmándú „jinou“ školu. Sanskriti International School překračuje schémata tradičního vzdělávání a je lecčím podobná inovativním školám v Česku i jinde ve světě. Zážitkové učení, rozvoj vnitřní motivace žáků, jejich aktivní zapojení… Vzdělávání pro 21.století, jak říká ředitelka. “Můžeme inspirovat změnu státních škol a pomáhat jim, vláda by se na nás neměla dívat jako na konkurenci,” myslí si. A teď prožívá přechod na distanční výuku.  Do jakých škol jste chodila jako dítě vy?

Ze školy se stane spíš hlídací centrum, říká ředitel ze Svitav. Jeden člověk nemůže být s dětmi celý den, sestavíme týmy

Koncem května by se čeští prvostupňoví žáci měli vrátit do lavic. Někteří ředitelé už nakoupili roušky a štíty pro učitele, jiní jsou plni pochybností a zatím vyčkávají. „Paradoxně tahle kompromisní varianta, kdy do školy mají jít jen prvostupňoví a ještě dobrovolně, je nejhorší. Ze školy se tak stane především hlídací centrum,“ říká ředitel základní školy ve Svitavách Jiří Sehnal.  Evropské země postupně začínají vracet žáky do škol. Začalo s tím Dánsko, v pondělí 27. dubna se do lavic vrátili i norští prvostupňoví

Paříž ztichla. Děti jsou doma, kosmetické firmy vyrábějí dezinfekci, píše česká maminka z Francie

Eliška Maben žije s rodinou v centru Paříže. Pracuje v modelingové agentuře a obě děti navštěvují základní školu. Vzhledem k momentální situaci jsou ale už několik týdnů doma. „Pouštíme je jen do vnitrobloku a nenecháme je, aby si hrály s dětmi sousedů. Bohužel, nedá se nic dělat.“ Paříž touto dobou bývá plná turistů, u nás v centru se leckdy nedá projít po chodníku. To se ale v posledních týdnech změnilo. Turisté tu nejsou prakticky žádní a ani místní teď příliš nechodí ven. Ze začátku opatření proti

Co dobrého přinesla doba koronavirová? Na tohle přišly čtyři venkovské rodiny ze severní Moravy

Lenka, Michaela, Anežka a Hana žijí ve třech severomoravských obcích blízko sebe. Vidí něco dobrého v tom, jak jsou nucené žít teď, v období sociálního distancování? A vůbec, jak se jim daří? Rodiny sice nebyly vybrány podle žádného klíče, ale znají se, takže určitě neodrážejí celou realitu těch končin ani celé republiky. Ale tyto příběhy z Janovic, Dobré a Palkovic znějí pozitivně. “Díky velké zahradě je naše společné bytí v izolaci vlastně moc fajn,” říká Lenka. V Janovicích v okrese