Dotaz: Dobrý den. Potřebovala bych poradit: dnes se mi ozvala základní škola od dcery, že jí navrhují dvojku z chování, z důvodu neomluvených hodin. Já jsem jí sice hodiny ve škole omluvila z důvodu nemoci, ale dceru viděla ředitelka školy venku, jak prý kouřila, přestože nebyla ve škole (já jsem bohužel v té době byla v zaměstnání). ZŠ mi sdělila, že neomluvené hodiny dcery nahlásí na sociálce a prý mě nemine zaplacení pokuty za to, že dcera bude mít neomluvené hodiny. Jedná se mi také o to, jak vysoká může být pokuta? Dcera studuje poslední ročník základní školy. Škola doposud se mnou nijak neřešila dcery absenci, a to, že jí viděli venku a najednou pár dnů před ukončením ZŠ mi bylo tohle sděleno. Předem děkuji za odpověď.

 Odpověď: Zdroje: zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění

• zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní-ochraně dětí, v platném znění
• zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění
• Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, Čj.: 10 194/2002-14, ze dne 11. března 2002
• Katzová, P. Komentář k § 50 školského zákona. ASPI [databáze]. Verze 13+. Wolters Kluwer ČR, © 2012 [cit. 21. 5. 2013].

 Odpověď se postupně věnuje

a)    možnosti a důvodnosti vyhodnotit nepřítomnost žáka ve škole jako neomluvenou nepřítomnost, i když zákonný zástupce v dobré víře omluvil nepřítomnost žáka,

b)   hlášení neomluvené absence žáka na OSPOD,

c)    možnosti uložit zákonnému zástupci žáka pokutu.

 a)        Neomluvená nepřítomnost žáka, i když zákonný zástupce v dobré víře omluvil nepřítomnost žáka

 Současné znění školského zákona odráží skutečnost, že omlouvání nepřítomnosti žáka ve vyučování nelze vždy ponechat pouze ve výlučné kompetenci zákonného zástupce žáka, neboť v takovém případě by škola mohla přijít o jeden z velmi důležitých podnětů, který může pomoci odhalit, že ve výchově a rodinném zázemí žáka není vše v pořádku (viz Katzová, P. Komentář k § 50 školského zákona).

 Konkrétně se jedná o § 50 odst. 1 školského zákona, který uvádí, že zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podle tohoto ustanovení tedy nestačí ve lhůtě 3 kalendářních dnů pouze sdělit, proč je žák ve vyučování nepřítomen, ale zároveň je nezbytné tyto důvody doložit, a to způsobem stanoveným ve školním řádu školy. V praxi to znamená, že škola je oprávněna v důvodných případech vyžadovat jako součást omluvenky doklad potvrzující důvody uváděné zákonným zástupcem žáka (nejčastěji potvrzení o návštěvě lékaře, potvrzení o konání pohřbu atd.).

 Další podmínky pro omlouvání nepřítomnosti žáka ve vyučování stanoví školní řád dané konkrétní školy. Školní řády např. stanoví pravidlo, podle kterého je nutné nepřítomnost žáka omluvit do určitého počtu dnů od skončení nepřítomnosti žáka a v opačném případě je opožděně omluvená nepřítomnost žáka vyhodnocena jako neomluvená. Školní řády by také měly obsahovat případné důsledky spojené s neomluvenou nepřítomností žáka ve vyučování ve formě výchovných opatření či hodnocení chování, a to v případě, že skutečnost, že se jedná o neomluvenou nepřítomnost žáka ve vyučování, zavinil žák (nikoliv jeho zákonný zástupce) (viz Katzová, P. Komentář k § 50 školského zákona).

 Z kontextu dotazu lze dovodit, že žákyně nebyla přítomna ve vyučování z důvodu nemoci. Matka žákyně zřejmě v souladu se školním řádem oznámila a omluvila ve škole dceřinu nepřítomnost. Z dotazu není zřejmé, zda součástí omluvenky bylo potvrzení o návštěvě lékaře. V této fázi vztahu nezletilý žák/jeho zákonný zástupce – škola zřejmě bylo vše v pořádku.

 Konflikt nastal ve chvíli, kdy ředitelka školy zjistila, že se žákyně v době nemoci doma neléčí (venku kouří). Z pohledu školy se jedná o situaci, při které je nepřítomnost žáka omluvena, ale chování žáka neodpovídá obsahu omluvenky nebo sdělenému důvodu nepřítomnosti žáka. Škola nemůže posuzovat zdravotní stav žáka, současně nemůže vyloučit záškoláctví. Jestliže má škola výše uvedenou situaci věrohodně potvrzenu a jestliže zákonný zástupce o chování žáka nevěděl, rozpor obsahu omluvenky a chování žáka byl zaviněn žákem.

 Jak již bylo řečeno, školní řád by měl obsahovat pravidlo definující důsledky spojené s neomluvenou nepřítomností žáka ve vyučování ve formě výchovných opatření či hodnocení chování, a to v případě, že skutečnost, že se jedná o neomluvenou nepřítomnost žáka ve vyučování, zavinil žák (nikoliv jeho zákonný zástupce). Z dotazu nevyplývá, zda školní řád dané konkrétní školy toto pravidlo obsahuje.

 Pokud školní řád toto pravidlo neobsahuje, je vhodné, aby škola postupovala podle Metodického pokynu k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví: v případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka se může ředitel školy v dané věci obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán (OSPOD, tzv. sociálku).

 Podle Metodického pokynu je vhodným řešením jednotný postup zákonného zástupce nezletilého žáka a školy. Škola by se měla obrátit na zákonného zástupce žáka, sdělit mu všechny informace o žákovi a důvody, které školu vedou k tomu, aby byl určitý počet hodin vyhodnocen jako neomluvená nepřítomnost. Jestliže se žákyně v době nemoci skutečně neléčila a zákonný zástupce nebude podporovat záškoláctví, škola a zákonný zástupce se dohodnou na tom, že určitý počet hodin bude vyhodnocen jako hodiny neomluvené.

 b) Hlášení neomluvené absence na OSPOD

 Základní škola je podle § 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí povinna oznámit OSPOD skutečnosti které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví.

 V § 6 písm. c) zákona sociálně-právní ochraně dětí jsou mimo jiné uvedeny i děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití, pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

 Jestliže škola vyhodnotila výše uvedenou situaci tak, že spadá pod § 6 písm. c) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, má povinnost ji na OSPOD nahlásit (škola zřejmě bude hlásit, že dítě zanedbává školní docházku, požívá návykové látky).

 c) Možnost uložit zákonnému zástupci žáka pokutu

Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích se přestupku na úseku školství a výchovy mládeže dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka.

 Za toto jednání lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let