Nebiflujeme příklady z tabule, děti musí matematicky přemýšlet, říká učitelka. Děti z její školy vyhrávají v Klokanovi

Klokan je matematická soutěž, které se už téměř pětadvacet let zúčastňují i čeští žáci. Ve škole, která se zapojí, píší testy celé třídy a s výsledky se pracuje spíš jako se statistickými daty. Jmenovitě se zveřejňují jen ti nejlepší. Hned několik jich má každý rok ZŠ Mohylová, malá sídlištní základka na kraji Prahy. „Loni se mezi nejlepšími řešiteli z celé republiky objevili tři naši žáci – dva páťáci a jedna třeťačka,“ říká učitelka Alena Nikrýnová.

Alena Nikrýnová ve své 1.A

Čím si vysvětlujete úspěchy svých dětí?
Tím, že v hodinách s dětmi dělám podobné úlohy jako jsou v Klokanovi. Klokan testuje především logické myšlení a my se logickým úlohám věnujeme.

Znamená to, že se dá logické myšlení natrénovat?
Do určité míry ano. Pomáhá asi i to, že děti znají podobné typy úloh, s jakými se tam potom setkají.

Klokan prý někdy odhalí talenty, které se ve škole neprojeví.
Asi se to v některých školách může stát. Spíše tam, kde se děti učí „klasicky“, frontálně nebo kde se zaměřují hlavně na sčítání, odečítání a další početní operace. Tím se nezjistí, jak děti přemýšlejí, a při Klokanovi se pak může odhalit nějaký talent, kterému vyhovují jiné úlohy. My se věnujeme logickým úlohám, děti musí přemýšlet a matematiku nějak po svém uchopovat, tak Klokan tolik nového neodhalí. To se mi spíš stane, že o některém dítěti vím, že je dobrý matematik, ale v Klokanovi dopadne trochu hůř, než bych čekala. To pak musím přemýšlet, čím to je. 

O odhalování talentů pomocí Matematického klokana jsme psali zde.

Takže jednotlivé testy prohlížíte a něco z nich usuzujete?
Ano, dívám se třeba, jaké typy úloh dětem jdou a jaké nejdou. A když mě u někoho překvapí výsledek – většinou spíš negativně – hledám důvody.

K čemu docházíte?
Jsou děti, které mají dobré logické myšlení, ale dělají chyby ve sčítání a odčítání. Šikovné děti jdou někdy různými myšlenkovými zkratkami a zatímco pomalejší dítě si to například nakreslí a pak to má dobře, tak těmhle dětem třeba něco unikne. Někomu zas brání v lepších výsledcích nervozita – měla jsem holčičku, která byla na matematiku hodně šikovná, ale příliš jí na tom záleželo, takže výborných výsledků v Klokanovi dosáhla až v páté třídě, až když získala nějakou jistotu. Celkově myslím, že se talent více projeví až ve vyšších ročnících prvního stupně, protože když mají rychle vyplňovat test, není to jen o matematickém nadání, ale i o úrovni čtení nebo o pozornosti.

Proč jste se vlastně rozhodli se Klokana každoročně účastnit?
Poprvé – to je asi deset let – to bylo vyloženě z testovacích důvodů. Tehdy jsem tady začínala dělat matematiku pana profesora Hejného a chtěli jsme si ověřit, jestli nebudou děti v něčem zaostávat. Měli jsme srovnání, protože tu tehdy ještě byla paralelní třída, která měla „normální“ matematiku. Nejen v Klokanovi, ale i v testech Kalibro nám vycházelo, že děti z „Hejného třídy“ byly lepší, ale samozřejmě to mohlo být složením třídy. Fakt ale je, že Hejného matematika učí děti myslet a řešit věci samy. Nepřijdou a neřeknou „to jsme ještě nebrali“, protože matematika není nic, co by si museli nalít do hlav, ale něco, co tam už mají a jen se to učí používat. U Klokana už jsme pak zůstali, protože se mi líbí úlohy, které obsahuje. Mají krátká zadání a jsou tam dobré nápady. Někdy dávám úlohy ze starších ročníků dětem i jen tak, během roku.

Co se vlastně děje po napsání testu?
Testy opravíme a body odešleme anonymně organizátorům. Mně potom přijde křivka průměrných výsledků z celé ČR a můžu se podívat, jak si naše děti stojí. Jen ti nejlepší jsou jmenovitě zmíněni ve sborníku. Mám upřímnou radost, když jsou mezi nimi i jména dětí z naší školy.

Alena Nikrýnová vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Pracovala jako vědecký pracovník, získala doktorát. Během mateřské dovolené vypomáhala v jedné základní škole a už u dětí zůstala. Doplnila si pedagogické vzdělání a momentálně učí na 1. stupni ZŠ Mohylová v Praze 13. Zaměřuje se na badatelské metody v prvouce a  Hejného matematiku.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

20

 
2 Počet vláken diskuze
18 Počet reakcí v diskuzi
1 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Václav
Václav

Zaujalo mě srovnání třídy paní Nikrýnové (říkejme jí třída „H“ podle Hejného matematiky) s třídou s klasickou matematikou (třída „K“). O třídě H víme, že pravidelně v průběhu roku počítají podobné úlohy, jako jsou ty z Klokana PLUS občas dostanou skutečné úlohy přímo ze starších ročníků. Zato o třídě K nevíme vůbec nic, krom toho, že v Klokanovi nedosahuje takových výsledků. Jsme tedy jako čtenáři ochuzeni o zcela podstatné informace. Například – pracuje se i ve třídě K s „klokanovskými“ úlohami běžně během roku? Protože jestli ne, pak je rozdíl těchto tříd v Klokanovi dán pouze rozdílem v úrovni přípravy… Číst vice »

Pavel M.
Pavel M.

V poslední době jsem byl svědkem několika pozoruhodných jevů: 1) kantor vyšle na soutěže (olympiády) pouze jedničkáře, protože se předpokládá, že tam předvedou zázraky. Může být – a také nemusí. Fakt, že je dítě výborné v určitém předmětu, ještě sám o sobě neznamená automaticky nadšení ze strany dítěte pro onen předmět na takové úrovni, aby se takového podniku zúčastnilo. Na druhou stranu se tak na olympiádu nemusí dostat dítě, které sice nemusí být klasifikováno výbornou, ale zájem o účast by mělo, 2) kantor rozdá zadání celé třídě a všichni se toho musí povinně zúčastnit, nejlépe pod hrozbou nějaké sankce (už… Číst vice »