Pětiletý s inteligencí jedenáctiletého. Někdy to bylo o nervy, péče o nadané dítě není jednoduchá. Ale neměnili bychom

Jaké to je, být rodičem nadaného, přemýšlivého dítěte? „Podle přední americké psycholožky Lety Stetter Hollingworthové, která se takovými dětmi zabývá, je v podstatě potřeba ‚mít neomezené finanční konto, neomezenou trpělivost, encyklopedické znalosti a někoho, kdo by za vás spal‘. Je to samozřejmě nadsázka, ale někdy bych se pod to podepsala,“ říká Jana Fejtková, máma nadaného Jirky. Tady je její příběh.

Náš Jiřík byl odmalička velmi zvídavý a neposedný, a jak se naučil mluvit, byl taky pěkně upovídaný. Od 10 měsíců, kdy začal chodit, nechtěl kočárek ani vidět, všude běhal po svých. Velmi rychle se naučil taky počítat – ještě než začal chodit do školky, znal všechna čísla, a jeho nejoblíbenější zábavou byly značky u aut a popisná čísla domů. Ve školce luštil sudoku, psal tiskacím písmem a předčítal dětem pohádky.

Před nástupem do školy jsme jako rodiče navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu, jelikož jsme měli strach, že se tam bude nudit, začne vyrušovat další děti a paní učitelku, a tudíž nezapadne do nové sociální skupiny. Dostali jsme posudek, že Jiřík je intelektově nadprůměrný – v šesti letech byl v analyticko-syntetickém myšlení na úrovni jedenáctiletého dítěte. Avšak na druhou stranu trpěl i poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Ve škole dostal individuální vzdělávací plán, který však kladl větší nároky na učitelku.

Přirozené důsledky, jasná pravidla, a hlavně: neustále zaměstnávat hlavu
Asi každý si umí představit, jak výbušný koktejl to je. Naštěstí paní učitelka se k výzvě jménem Jiřík postavila čelem. Přizpůsobovala mu výuku tak, aby to náš hyperaktivní a nesoustředěný syn zvládal: častější střídání činností, jasná strukturace vyučování, jasné definování pravidel, nácvik návyků potřebných v hodinách (jednotná příprava pomůcek, zápis domácích úkolů atd.)… Tolerovala mu mizernou úpravu sešitů a dávala přednost ústnímu zkoušení před písemkami. V některých předmětech, například v matematice, mu rozšiřovala úkoly o dobrovolnou složitější část. Dokázala si z něj udělat spojence a občas jeho schopností využívala k tomu, aby pomáhal dalším dětem. Když byl hotov, bylo třeba ho zaměstnat dál, a tak si třeba mohl luštit svoje milované sudoku.

I doma jsme museli hodně přemýšlet, jak na něj. Tresty a vyhrožování nezabíraly, Jirka hned vycítil, když se ho někdo snažil ovládat, a okamžitě se „stavěl na zadní“. Zjistili jsme, že na něj nejlíp zabírá, když ho konfrontujeme s přirozenými důsledky jeho chování. Motivovat se pak nechá spíš chválou a pozorností. Je pro něj velmi důležité, aby měl jasný srozumitelný řád, jednotná pravidla a „pevné“ vedení. To vše s velkou dávkou trpělivosti, laskavého přijímajícího přístupu a hlavně lásky. Domluvit se na jednotném postupu jsme museli i s babičkami a dědečky.

Z Jiříčka je už Jirka, je mu patnáct let a svůj zájem zaměřuje na objevování vesmíru – spoustu věcí o černých dírách, kvarcích, planetách, kometách, zakřivení času a prostoru jsem se sama dozvěděla až od něj. Plánuje se stát astrofyzikem a my věříme, že když bude jen trochu chtít, určitě to dokáže. Poslední dobou se ponořil do vymýšlení a programování počítačových her. Hyperaktivitu krotí sportem, hraje stolní tenis a florbal.

Jirka také prošel svým „vztekacím obdobím“, jako mají všechny děti kolem třetího roku života. Jen u něj mám občas pocit, jako by toto období nikdy neskončilo. Tedy pokud něco není podle něj, začne se vztekat – a to i dnes. Dřív dokázal křičet a plakat, že nám praskaly ušní bubínky. Dnes už samozřejmě neječí a neválí se po zemi, i když vybuchnout umí pořád. Zároveň však na svět pohlíží čistě logicky a je schopen člověka udolat řadou na sebe navazujících otázek. Chvilku neposedí, je neustále v pohybu, a když už sedí, tak zas nezavře pusu.

Péče o nadané dítě není jednoduchá, ale my bychom neměnili
Ano, péče o takové dítě je velmi náročná. Tyto děti potřebují méně spánku, neustále pokládají spoustu otázek, které s ohledem na čas i znalosti a zkušenosti kolikrát nejste schopni odpovědět. Je dobré přiznat, že jste jen člověk a nemusíte vědět všechno. Zatahují celou rodinu i své kamarády do svých zájmů, které ostatní ale vůbec nemusí zajímat, což je pro ně zraňující a matoucí. Byt přemění v chemickou laboratoř, velmi intenzivně reagují na všechno a někdy i na všechny kolem sebe.

Přesto péče o takové dítě rodiče i celou rodinu neskutečně obohacuje a mít možnost pozorovat jeho jedinečný vývoj je něco úžasného. Dětství našich dětí utíká neskutečně rychle. Musím říct, že Jirka se nám všem stal svým způsobem učitelem, a my mu za to jsme vděční.

Jana Fejtková vystudovala ekonomii na ZČU a doplnila si pedagogické minimum na UJEP v Ústí nad Labem, pracuje v administrativě. Má dva syny ve věku 8 a 15 let. Jejich výchova ji přivedla k zájmu o nadané děti. Vedla volnočasový kroužek, kde s nimi prováděla fyzikální a chemické pokusy.

50

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
9 Comment threads
41 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
22 Comment authors
VáclavAjkaKateřinaelBBarcsJolča Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Dája
Host
Dája

Chápu a soucítím. U nás v trojnásobném vydání, naštěstí bez hyperaktivity, to bych asi nedala,klobouk dolů. Věk našich je 23,18 a 5..

Jana
Host
Jana

A čím jsou vaši géniové pro společnost užiteční?

Bee
Host
Bee

A čím je užitečná tahle otázka?

Jak se prosím pěkně měří ten lidský užitek? Nemůžu si pomoct, připadá mi, že tahle otázka má jediný účel, a to rýpat. Možná je lepší, když se nechci na něco obohacujícího zeptat, ani se podělit o svou zkušenost, neříkat nic. Pak třeba můžete místo psaní na internet dělat něco pro společnost užitečného… :-)

Nikola
Host
Nikola

A čím jsou pro společnost užiteční lidi s arogantními dotazy, Jano?

umfa
Host
umfa

Proč pro společnost? Sami pro sebe, to snad stačí :-)

Zuzana
Host
Zuzana

a čím jste společnosti užitečná vy?

Jana
Host
Jana

Nejstarší syn měl taky zrychlený intelektový vývoj, tak bych to nazvala. Protože to bylo moje první dítě, nepřišlo mi to zvláštní, ostatní tři děti jsou normální. Taky se naučil sám číst, psát, počítat atd. v předškolním věku, projevoval zájem o nejrůznější obory, neustále četl encklopedie, mezitím v jednom kuse mluvil, kladl otázky, poučoval. :-) Když náhodou zmlkl, věděla jsem, že je asi nemocný. Na základce si paní učitelka poradila, řekla sice, že by patřil minimálně o tři třídy výš, ale sociálně by to nezvládal. On stejně do školy chodil málo, pořád stonal. Na osmileté gymnázium byl přijat jako první, když… Číst vice »

Bee
Host
Bee

Já sama jsem to měla hodně podobně. Bohužel se k tomu ale škola nepostavila tak, jako v případě Vašeho syna. Že by se mnou někdo pracoval, se říct nedá. Stejně tak vlažně se „řešila“ i šikana, se kterou mi nikdo nepomohl a zbavilo mě jí až úplné opuštění dotyčného kolektivu. Situace v rodině mi pak bohužel nedovolila více se posouvat, tak to doháním teprve dnes. I to se dá zvládnout, když se chce. :-)

Jana
Host
Jana

Jo a ještě bych doporučila rodičům těchto dětí program Talnet pro talentované děti. Výborné, hlavně pro druhý stupeň, podle našich zkušeností. :-) Pro středoškoláky, pokud jste z JM, program kraje pro podporu nadaných dětí, možná to mají i jiné kraje, týká se to středoškoláků i studentů bakalářského studia, pokud studují v našem kraji.

umfa
Host
umfa

„Lid“ zpravidla nesnáší ty kteří vynikají. Aspoň u nás…

Ajka
Host
Ajka

Naprosto chápu, protože my jsme tu sociální izolaci i šikanu taky zažili… nejhorší je, že s tím člověk nic nenadělá a navíc se to většinou dozví až poslední, protože dítě to neřekne…

Pavel
Host
Pavel

Ono jde taky o to, že výuka je přizpůsobena „většině“. Člověk nemusí být ani tak geniální, stačí když vystupuje inteligenčně z řady a je aktivní. Vždyť si vezměte, jak jsme my v první třídě počítali maximálně do 10. Když jsem potom do pracovního sešitu napsal učitelce místo toho čísla od 1 do až 20 dostal jsem pětku :D. A to bylo prosím v šesti letech.

umfa
Host
umfa

Tak to je učitelka na zabití :-) Nebo aspoň na změnu školy.

Káča
Host
Káča

V první třídě se počítá a vždy počítalo do dvaceti.

umfa
Host
umfa

Ono je to vždycky poněkud trapné pro obě strany vysvětlovat pointu příběhu… Ale pro Vás to udělám. Nejdřív se počítá do deseti, až potom do dvaceti :-) A když měly děti počítat do deseti, jedno chtělo ukázat, že umí víc, a dostalo za to kartáč, že nesplnilo zadání, místo aby dostalo pochvalu, že umí víc než se zatím učili. A vysvětluji to místo autora příspěvku nikoliv proto, že bych mu viděl do hlavy, ale proto, že jsme podobně tupou učitelku měli v první třídě také :-)

Pavel
Host
Pavel

Především Vás jako jmenovce zdravím, pane Pavle :-) To máte podobné jako s vyjmenovanými slovy. Dítě píše s dojemnou pravidelností diktáty zaměřené na i / y bez chyby, protože má prostě načteno; vyjmenovaná slova jsou mu „šumafuk“, nepotřebuje je, k čemu také, že… Ve třídě se jsou spolužáci, kteří používají nejrůznější styly, jak se je naučit (ano, dokonce mají i jakousi melodii, na kterou je zpívají – nevím, přijde mi to až směšné, nicméně dejme tomu), ale výsledky diktátů jsou tragické (a to i v případech, kdy se jedná o pouhé doplňování i / y do předtištěných textů). Dochází tak… Číst vice »

umfa
Host
umfa

To mi připomíná moje školní léta a hodiny češtiny. Hodně jsem četl, dnes by to asi bylo pojmenováno jako úchylka „hyperlexie“, a v i/y jsem v důsledku toho neudělal nikdy chybu. Přesto učitelka vyžadovala, abych uměl vyjmenovaná slova nazpaměť, za což jsem pravidelně dostával pětky :-) Odbyl jsem to tehdy tím, že je blbá – a stále ještě si myslím, že asi trochu blbá byla :-)

Pavel
Host
Pavel

Mám velmi podobný pocit :-)

elBBarcs
Host
elBBarcs

Taky jsem ve škole trpěl. Z vyjmenovaných slov za pět, protože jsem to pokládal za debilní učit se slova v přesném pořadí nazpaměť, když pokaždé vím, kde se píše i a kde y. Z diktátů taky za pět, i když jsem je měl bez chyby. Proč? No protože jsem dle paní učitelky musel dozajista opisovat – jak jinak pak vysvětlit, že jsem měl diktáty bez chyby, když neumím odmentorovat zpaměti vyjmenovaná slova, že?

Jolča
Host
Jolča

Tak tak, ve škole je všechny srovnají do latě. Kdo se zdá v 6-ti letech geniální, v 15 odchází s průměrným, možná trochu lepším prospěchem

Káča
Host
Káča

To je vtip? Chlapec je génius? Není spíš asperg v kombinaci s autismem? Matka to popisuje jako úžasný život s geniem, pani učitelka, široká rodina i přátele se prizpūsobily? To vše kvůli nevychovanému spratkovy, který získal pocit, že je jedinečný? Že musí být po jeho? Co ostatní dětí ve třídě? Ty to také pochopily? Také se prizpūsobily? Nevidím jediný důvod, proč bych akceptovala, že nějaké užasnė dítě pomáhá pani ucitelce s ostatními dětmi, jak se asi ostatni děti cítí? Tak náš syn byl nadprůměrnė inteligentní, ale naprosto přesně věděl jak se má chovat. Dostal praci navic. Redakce i matka promine,… Číst vice »

umfa
Host
umfa

To je dost jedno, jak se cítí ostatní děti. Měli bychom podporovat nadprůměrné a geniální lidi, i s jejich vrtochy. Už protože, že lidstvo zatím vždy posunuli dopředu jen geniální a vynikající jednotlivci, ti ostatní, průměrní nebo i jen běžně nadprůměrní vždycky jen sekundovali.

Káča
Host
Káča

Také názor. Jak můžete vědět, že ti negéniové nebudou pro společnost mnohem prospėšnější než ten génius? Nemusím být génius, pokud budu cílevědomý mohu dosáhnout kvalitního vzdělání a prospěšnosti pro všechny.

umfa
Host
umfa

Jednoduše, stačí, když se podívám do historie. Když se jako nadprůměrně chytrý člověk dobře učíte a plníte všechno co máte, může z Vás být třeba ministr … a za pár let po Vás neštěkne pes, protože jste defacto pouze plnila úkoly, i když dobře a prospěšně. Když jste geniální, vymyslíte Pythagorovu větu, lokomotivu, obecnou teorii relativity nebo tranzistor a ještě po staletích si budou pamatovat Vaše jméno a vrtět hlavou, jak na to proboha ten člověk vůbec mohl přijít.

Pavel
Host
Pavel

Vidíte – podle Vaší teorie by třeba Heyrovský musel být oligofrenní jedinec, protože ve srovnání s Hitlerem či Stalinem po něm opravdu ani ten příslovečný pes neštěkne :-))

Co myslíte, byla kupříkladu slečna Elisabeth Holmes se svým převratným Theranosem, geniální? :-)

Rád bych dodal, že moje poznámka se nese v duchu hyperboly a v žádném případě není jejím účelem dehonestace kohokoliv z přítomných diskutujících.

umfa
Host
umfa

Inu, i genialita občas ujede kam nemá :-) Na druhou stranu průměrnost neujede nikdy :-) Čímž bychom asi měli vyřízen rozdíl mezi podmínkou nutnou a postačující.

Co se týká pana Heyrovského, tady jsem se asi dopustil drobné nadsázky. On skutečně posunul schopnosti lidstva dopředu, byť byl jeho vynález časem překonán. Ale to už tak bývá. Na druhou stranu je asi spravedlivé říct, že kdybych začal rovnou od konkrétních jmen, asi málokdo by bez wikipedie věděl, co udělal třeba výše nejmenovaný J. Bardeen :-)

Pavel
Host
Pavel

Přiměl jste mé k zamyšlení větou, že průměrnost neujede nikdy :-) Zajímavé, velmi zajímavé… já se domnívám, že průměrnost by měla ujíždět mnohem častěji, už jen z důvodu vyššího výskytu :-)

umfa
Host
umfa

Přísně vzato průměrnost ujíždí taky, ale ne tak, aby dělala geniální věci. I kdybyste ustavil Úřad pro osvětlování s tisícovkou zaměstnanců, tak žárovku nevynaleznou…

Pavel
Host
Pavel

Já Vám nevím. Průměrnost podle mého mínění vyniká v tom, jak výdobytky vzešlé z geniálních hlav co nejefektivněji zneužít; na druhou stranu průměrnost skýtá i pozitivní potenciál, třeba v oblasti každodenního života – nevím momentálně, jak bych to přesně vyjádřil, abychom se zbytečně nepochopili a někdo sem nezačal zavlékat politiku či něco v tom duchu. Souhlasím s Vámi ohledně Vašeho příkladu se žárovkou; na druhou stranu nemohu popřít, že řada objevů byla učiněna díky náhodě, nikoliv díky vyslovené genialitě – kupříkladu objev fosforu alchymistou Brandem byl v podstatě náhodný a Boyle, respektive Lavoisier už vycházeli z v podstatě objeveného (čímž… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Jasně, to chápu. Já tím pořád sleduju myšlenku, že si máme vážit jedinců, kteří mají potenciál něco významného udělat pro lidstvo a všemožně je podporovat. Že jsou někdy trochu divní, jako zmíněný Perelman nebo kontroverzní až na půdu jako třeba Musk, je věc, kterou často platí za své schopnosti a měli bychom je aspoň částečně tolerovat :-)

Pavel
Host
Pavel

S tím nemám problém :-)

Lída
Host
Lída

No, paní Káča nejspíš génius nebude – soudím dle projevu.

Lenka
Host
Lenka

To na tomto webu mezi diskutujícími nikdo.

Julia
Host
Julia

I kdyby měl chlapec Aspergerův syndrom, neznamená to, že nemůže být geniální, viz. Einstein, Beethoven nebo Newton :). Je očividné, že chlapec je nadprůměrně inteligentní a není to vůbec k pláči 😉.

Káča
Host
Káča

Vůbec nemám problém s aspergem ve třídě ovšem zde to bylo podáno tak, že se zjevnė nezvladatelnému dítěti se podřizuje vše. Aby se náhodou nevztekal. Pokud tak chce činit rodič , je to v pořádku, ale proč by tak mělo činit okolí. Chápu, že názor proti inkluzi je v dnešní době hoden trestu doživotí, ale kolik z diskutujících je na straně té většiny, která by měla mlčet, resp. musí mlčet . Zkuste se zeptat učitelky (o samotě ) jaká je to paráda mít ve třídě ADHD a další diagnózy , že to rozhodí celou třídu. I přesto respektuji právo každého… Číst vice »

Markéta M.
Host
Markéta M.

Souhlasím s Vámi, Kateřino. Hyperaktivita s poruchou pozornosti, kluk neumí zřejmě zpracovávat emoce, pokud něco není podle něj začne se vztekat a jako motivace funguje pozornost a pochvala. Nerozumí tomu, že ostatní nebaví a nezajímají ty stejné věci jako jeho.
Jsem velmi ráda, že naše děti můžu i sprdnout, vynadat jim, zlobit se na ně. Ona je je jim pochvala potom ještě víc motivační.

Bee
Host
Bee

Doporučuji nastudovat, co jsou poruchy autistického spektra – asperger je poddruh autismu, přesněji lehčí forma, čili kombinace těchto dvou poruch je, lidově řečeno, pěkná blbina. :-) Přizpůsobení výuky dětem s poruchou pozornosti je dneska na většině škol samozřejmost a dělá se, ať je žák nadaný, nebo ne. Spousta takových žáků má dokonce vlastního asistenta. A že rodina musela svoje výchovné metody a postupy upravit na míru konkrétního dítěte? To je snad normální, neexistují na světě dva stejní lidé, kterým by prospíval stejný přístup. Kluk má dobré známky, dobrovolně se učí i ve volném čase, má stejně zvídavé kamarády, sportuje a… Číst vice »

Josef
Host
Josef

Všichni rodiče si myslí, že zrovna to jejich dítě je výjimečné :) a že zrovna oni zplodili tu jedinečnou sněhovou vločky. Úsměvně lidské

Bee
Host
Bee

Tak zrovna tohle je docela snadno měřitelné, když prvňák po nástupu do školy zvládá třeba matiku z páté třídy, tak to asi jen o pocitu rodičů nebude. Jsou na to metody, jak se dá prověřit, zda je žák skutečně nadprůměrný, nebo je to jenom zbožné přání rodiny. Jsou už učitelé, kteří se na to přímo specializují.

umfa
Host
umfa

Co jsem kdy viděl kolem sebe, tak víc škody nadělalo, když rodiče nerozpoznali nebo bagatelizovali vlohy svého dítěte, než naopak :-)

Káča
Host
Káča

Byla by jste velice překvapená, ale kolegyně má dítě v kombinaci asperg a autista. Nic zvláštního. Má svého asistenta. Ano, výuka se mu přizpůsobuje. Jen ta kolegyně (je to babička) přizná, že jí občas napadne (protože má jen trochu záchvat vzteku), občas rozmlátí dveře atd. Jinak je geniální, umí jako autorky syn všechny značky aut zpaměti včetně typů a to již od tří let a podobné věci zpaměti. Jen ta babička to nepovažuje za přednost a v tom je právě ten rozdíl. Budete překvapená, mám zkoušku s psychologie na vysoké škole, ale to bylo ještě v době, kdy se mluvila… Číst vice »

Markéta M.
Host
Markéta M.

Bee, tady jde o to, že se kluk i v 15letech vzteká, když něco není podle něj. Myslíte, že je možné aby se vztekal jen doma a ve škole ne? Myslíte, že takovéto dítě není a nebylo možné i trestat(ne fyzicky), aby si uvědomilo, že svět není jen o jeho potřebách? Tuhle mi kolegyně říkala, jak jejich syn ve třech letech roztrhl síťku na okně a vylezl ven, když ho hlídala babička. Byl večer, šel spát a nejednou byl na dvoře. Potrestat prý ho nemělo smysl, prý by nerozuměl tomu proč, když má to ADHD. Jirka je geniální, ale na… Číst vice »

Zuzana
Host
Zuzana

K pláči je leda vaše reakce. Nevíte o nadaných nic (nejspíš proto, že kolem vás nikdo takový široko daleko není) a už dáváte kartáč “spratkovi”. Spratkové jsou úplně jiná sorta, neřkuli živočišný druh. Tak neodsuzujte někoho o kom víte leda kuliš :)

Pavel
Host
Pavel

Jak se to vezme, paní Zuzano. Existuje jisté množství „matek lvic bojovnic“ dítě nekriticky hájících a intelekt plus chování svého potomka do výšin vynášejících. Posléze se potom někdo jiný (nejspíše, co se intelektu týče, o poznání přízemnější) musí zabývat tím, že ono dokonalé dítě ztlouklo vlastní matku, protože se rozhodla mu v jakési záležitosti nevyhovět. A totéž platí i pro ulici – pokud mě někdo napadne, protože má z jakéhosi důvodu záchvat vzteku, jeho intelekt je opravdu jedna z posledních věcí, které mě budou zajímat, a srovnám jej bez jakýchkoliv diskusí takříkajíc „secundum artem“ – zlobte se na mě, jak… Číst vice »

Katlej
Host
Katlej

Zdravím, výbušností a aktivitou je to jako kdybyste popisovala mého 4 letého syna. Uvidíme, co nás čeká a Vám držím palce:-)

Lenka
Host
Lenka

Tam spíš bude problém do budoucna, jak ho snesou na dalších stupních škol a poté, zda si dokáže najít partnera, který s ním vydrží.

Anna
Host
Anna

Jen malé zamyšlení. Ze své učitelské praxe vím, že spoustě dětí dělá problém tzv. tranzitní čas, přechod od jedné činnosti k druhé. Ve svých třídách o 12-15 dětech jsem jich vždy cca 3 nebo 4 měla. Nejsou to děti hloupé, nesamostatné ani pomalé, jen se do něčeho hodně ponoří a neumí se tak svižně vynořit a zase ponořit do něčeho jiného. Pracují důkladně, vnímají detaily a komplexní problematiku, neuvěřitelně dokážou nacházet souvislosti. Vlastně jsem si jich ve třídách všimla proto, že jsem se v nich našla – přechod mezi činnostmi mi dělá problém dodnes, i když si to jako dospělý… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

tleskám Vám a víc učitelů jako jste vy!

Ajka
Host
Ajka

Rozhodla jsem se taky podělit s naší zkušeností, jak hrozně těžké je mít doma jedno takové dítě, natož dvě a každé jiné. Starší syn se narodil s postižením, o kterém nám do 9 let tvrdili, že je DMO, ale nikdo nechápal neuvěřitelnou inteligenci dítěte, které samo od sebe četlo pár dní po 4. narozeninách, mělo fotografickou paměť a v 1. třídě kromě psaní nechápalo, proč tam chodí…četba encyklopedií mu připadala užitečnější. V 9. letech zjistili, že žádná DMO, ale muskulární dystrofie a fyzicky tedy „lépe už nebude“. V 10. testován na výši IQ s tím, že testy měl hotové za… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Mám dotaz. V nadpisu se píše: „pětiletý s inteligencí jedenáctiletého“, ale v článku je uvedeno: „v šesti letech byl v analyticko-syntetickém myšlení na úrovni jedenáctiletého dítěte“. 1) Byl tedy Jiřík testován v pěti letech, nebo až v šesti? A nebo je to všechno úplně jinak, protože někdo potřeboval doslova za každou cenu dodat bulvární titulek? 2) Pětileté děti jsou testovány jinou sadou testů (věk 5-8), než jedenáctileté (věk 9-13). Každá sada testů má vlastní stupnici výsledků. To znamená, že hodnota IQ pětiletého a jedenáctiletého se zobrazuje na dvou různých stupnicích. Nelze tedy srovnávat inteligenci pětiletého podle škály pro jedenáctileté děti,… Číst vice »