Jonáš s počítací pomůckou.

Třeťák, který počítá jako páťák. Jak integrovat děti, které jsou napřed? Tady pomáhá věkově smíšená třída

Často se mluví o tom, jak si ve škole poradit s dětmi, kterým se nedaří, jsou pozadu. Ve škole to ale mohou mít složité i děti, které jsou napřed. Děti s mimořádným nadáním, velmi přemýšlivé děti. Seznamte se s třeťákem Jonášem z České Třebové a jeho školní „kariérou“.

Na ranní elipse se v učebně základní školy Na rovině v České Třebové schází devatenáct dětí věkově od první do páté třídy. Dělí se na poloviny – jedna se bude od rána věnovat matematice, druhá češtině. Mezi dětmi, které si vybírají počítání, je i třeťák Jonáš. Jestli má Jonáš opravdu ve škole něco rád, tak je to matematika.

Děti si berou do rukou své individuální plány a domlouvají se s paní učitelkou Pavlínou, čemu se v nadcházejících devadesáti minutách budou věnovat. Někdo má v plánu zaokrouhlování, další chce stavět geometrická tělesa. „Já bych chtěl dělat velké dělení,“ oznamuje Jonáš. „Dobře, a chceš si sám vymyslet příklad, nebo ti mám nějaký dát já?“ ptá se paní učitelka Pavlína. Jonáš chvíli přemýšlí a pak si na papír zapisuje cifry. Zkouší dělit trojciferné číslo dvojciferným.

Rodiče museli s Jonášem do poradny
Po druhém roce ho začaly zajímat písmena a číslice. Na tříleté prohlídce říkal paní doktorce barvy v angličtině. Ve čtyřech četl a začal projevovat zájem o matematiku. Stále se na něco ptal,” vzpomíná Jonášova matka Marta. “Ve třech letech začal chodit na angličtinu a brzy předbíhal i o dva roky starší děti.”

„Jonáš k nám přišel jako předškolák. Psychicky už školku těžko nesl. Nepotřeboval si hrát, nebavila ho společnost stejně starých nebo mladších dětí. U nás měl speciální program, většinu dopoledne absolvoval běžně s prvňáky a druháky, ale když měl potřebu se třeba proběhnout, proskočit, tak mohl,“ vzpomíná na Jonášovy začátky ve škole Na rovině učitelka Bára Jasanská. „Když šel formálně k zápisu do první třídy, už uměl plynule číst, bezpečně sčítal a odčítal do stovky, možná i přes. Vznikla tu tedy otázka, co s ním, jak ho rozvíjet dál.“

Rodiče se tehdy s Jonášem objednali do pedagogicko-psychologické poradny. Tam ho odborníci „proklepli“ ze všech stran. Zjistili, že má vysokou inteligenci, kreativní myšlení, velkou slovní zásobu a značné nadání na matematiku, ale na druhou stranu pokulhává v motorice, grafomotorice a řešení sociálních situací. Ve skupině dětí si těžko dokázal poradit s řešením problémů, obtížně navazoval přátelské vztahy, špatně snášel konflikty.

Z poradny si do školy přinesl „papíry“ na rozšíření učebního plánu v matematice. Psycholog potvrdil, že může jít dopředu až o dva ročníky. „Nám přijde, že je napřed ve všem, ale je dobře, že alespoň na matematiku to máme černé na bílém, třeba kvůli školní inspekci. Mohli jsme tak pro něj vypracovat speciální rozšířený plán učiva,“ říká Bára Jasanská.

Škola nepodporuje srovnávání mezi dětmi
Ve třídě, kde se teď děti věnují počítání, sedí Jonáš beze slova už dvacet minut nad svým papírem. Jak to jde?“ přisedá si k němu učitelka. „No, děleno je vlastně násobení naopak. Tak jsem si tady zkoušel dělit pod sebou, jako se násobí pod sebou, ale to nedává smysl. Tak teď dělím a počítám s desetinnými čísly,“ ukazuje Jonáš, na čem pracoval. Naschvál si vybírá příklady, které nevycházejí na celá čísla. Během pár chvil si s Pavlínou vyjasňují rozdíl mezi dělením se zbytkem a děleném na desetinná čísla. „Chceš na kontroly kalkulačku?“ ptá se Pavlína a Jonáš ji vytahuje z police, kde je žákům volně k dispozici.

S paní učitelkou Pavlínou.

ZŠ Na rovině je soukromá alternativní škola, která si některé prvky vybírá z Montessori pedagogiky. Děti se učí ve věkově smíšených skupinách a velký důraz je kladen na to, aby každé dítě došlo tam, kam momentálně může. Učitelky pro děti v matematice a češtině sestavují individuální plány, které zohledňují úroveň každého žáka. Získané dovednosti mají v plánu podobu elips a děti si je samy vybarvují podle toho, co už se naučily. Pokud zvládnou víc, než měly naplánováno, mají prostor si plán rozšířit o učivo vyšších ročníků.

„Jonáš má možnost ve třetí třídě pracovat na matematice pro čtvrtou a pátou třídu. Pokud to zvládne, můžeme mu přidat ještě víc. V klasické základní škole to mají učitelé těžší. Výhodou je u nás právě ta věková smíšenost a to, že individuální plán učiva má každý žák,“ zamýšlí se Bára Jasanská.

A jak to má Jonáš se vztahy? „Díky tomu, že každé dítě má svůj individuální plán, do jisté míry se eliminuje takové to porovnávání se mezi sebou,“ říká Bára Jasanská. „To, že je Jonáš chytrý kluk, se tady ale samozřejmě všeobecně ví. Děti to berou tak, že je to pro ně výhoda. Chodí s ním konzultovat, nechávají si od něj leccos vysvětlit, a když se dělá skupinová nebo párová práce, je o něj velký zájem,“ směje se učitelka. Zdá se tedy, že Jonáš je oproti době, kdy vznikl posudek z poradny, zdatnější i v sociálních dovednostech.

Nepřijít o chuť k experimentům, a přitom pracovat na přesnosti
Po další půlhodině počítání vyhodnocuje Jonáš, co se mu povedlo, a kde měl naopak chyby. Zdá se, že se stále na některých operacích zasekává, a navíc mu občas někde „ulétne“ číslo. S povděkem přijímá nabídku učitelky Pavlíny, aby si vzal na koberec Montessori pomůcku na takzvané velké dělení. Umisťuje barevné kuličky do řad. Tisíce, stovky, desítky, jednotky. Díky této pomůcce si může procvičovat i jemnou motoriku, která mu trochu dělá potíže.

„Jonáš patří mezi děti, které si vybírají těžší, nevyšlapané cesty. Rád objevuje nové způsoby, jak se dostat k výsledku. Na druhou stranu pak ale občas dělá chyby v rutinních operacích. Snažíme se tedy pracovat na zbrklosti, aniž bychom ho připravili o odvahu a chuť k experimentům s čísly,“ vysvětluje Bára.

Jonáš je teď ve třetí třídě. Za dva roky, pokud se škole nepodaří rozšířit akreditaci i o druhý stupeň, bude muset ZŠ Na rovině opustit. Co dál? “ Možná půjde někam na gymnázium v okolí… Ještě uvidíme. Momentálně je spokojený, chodí rád do školy, dělá jiu-jitsu, hraje na klávesy. Na podzim se účastnil speciálního kurzu sociálních dovedností na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, který byl určen pro nadané děti,” uzavírá Jonášova matka Marta.

Jonášův plán.

4

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
2 Comment threads
2 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
3 Comment authors
ZdenaEvalea Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
lea
Host
lea

Jsem ráda,když si tady mohu přečíst článek o tom,jak to lze dělat lépe,i když se jedná o školu soukromou.Je dobře,když vzniká dost alternativ,ze kterých si mohou rodiče vybrat,nebo alespoň usilovat o zlepšení na svých školách.Co mě mrzí je jiná věc. Není to dlouho ,co zde byl článek o státní škole v Praze(myslím,že šlo o Prahu11),kde se taky snaží o podporu nadaných žáků.Ale místní zastupitelé jim nařídili nepřijímat žáky z jiných částí města,i když byl zájem a myslím i kapacita.Je to škoda.Tahle péče o nadané děti opravdu není na našich přetížených základkách běžná. Takže často brání různým formám alternativ nejen ministerstvo,ale… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Je dobře, že někdo také připomene, že jsou i děti, které mají nárok na speciální péči z jiné strany bohatého spektra různě se vzdělávajících , různě se chovajících, různých zájmů a dovedností. je nesnadné dát všechny tyto vlastnosti dohromady. jednoho by učitel měl docílit, vzbudit zájem ve všech a rozpoznat, které dítě tu péči potřebuje víc, které méně a zajímat se o to co se jim daří a z toho vycházet. Už i učitelky v mateřských školách sledují zájmy dětí, ptají se co je zaujalo nejvíc, co by chtěly dělat z z dané nabídky činností, aby došly k novým poznatkům.… Číst vice »

Zdena
Host
Zdena

Integrace a inkluze jsou naprosto úžasné věci ! Což takhle integrovat gymnázium s učilištěm ( nejlépe zvláštním dvouletým ) ? Nebo integrovat už v porodnici nedonošené děti v inkubátorech s těmi zdravými ? Integrovat se přece musí !

Eva
Host
Eva

Paní Zdeno, cítím ve vašich slovech nádech ironie. Mám dost výhrad co se týče inkluze, ale za to že nebyla připravená a pustila se do škol jako lavina, za to nemohou děti. taky jsem se mnohokrát držela za hlavu, co s tím udělám, protože se mi to zdálo jako jeden zlý sen, nadávala jsem na ředitelku na ty co si nezkusili tuhle práci dělat a nás učitele do ní nutí. Věřte mi, měla jsem třídu zpěváků a k tomu učitelku hudby, která mi v práci s dětmi hodně dala. Spolupráce byla vynikající. nejvíc mně štvalo, když jsme si s kolegyní… Číst vice »