Je tu období dramatické pro tisíce českých dětí i rodičů – střední školy včetně víceletých gymnázií začaly zveřejňovat výsledky přijímacích zkoušek. Již tradičně se v tomto čase vzedmou diskuse o podobě přijímacích testů. Co vlastně zjišťují, a dostanou se skrze ně na maturitní obory ti správní? „Jednotné přijímací zkoušky unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, přitom cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“ řekl k tomu v diskusi odborníků Jaroslav Jirásko z Asociace ředitelů základních škol.
Na čtyřleté obory se psaly testy v pátek 12. a v pondělí 15. dubna, zájemce o víceletá gymnázia čekal den D následující úterý nebo středu. Každý uchazeč si mohl podat dvě přihlášky. Už třetím rokem musel každý zájemce o maturitní studium projít jednotným přijímacím testem z českého jazyka a matematiky. Dřív mohli žáci získat bonusové body za aktivity nad rámec běžných školních povinností, jako je účast na soutěžích, projektech, zájmová činnost a podobně. Nyní už to na většině škol není možné.
Vraťme rozhodování školám
„Systém přijímaček říká, že nejlepší uchazeč o obor zedník je ten, co má samé jedničky. To přece není pravda,“ říká k tomu Robert Gamba, předseda Výboru pro vzdělávání a zaměstnanost Libereckého kraje. Jak připomněl na druhém březnovém Kulatém stole organizovaném Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a EDUin, systém podle něj existuje z dob, kdy bylo potřeba „odředit“ 20 procent maturantů. „Zbytek postavili k soustruhu na střední odborné škole a po ní odvedli do fabriky a postavili ke stroji. Systém zůstal stejný, ale doba je úplně jiná.“
Proč se od všech u přijímaček očekávají stejné znalosti, když se hlásí na rozdílné obory, nechápe ani Viktor Schilke z České středoškolské unie. „Proč mám já, který studuji Pedagogické lyceum a vybral jsem si ho mimo jiné proto, že na něm dominují jiné předměty než matematika, skládat stejné přijímačky jako někdo, kdo jde na průmyslovku?“ Stejný názor má i ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. „Jednotné přijímací zkoušky jsou rychlý a pro školy pohodlný nástroj, který ale absolventy škol unifikuje do šedivého stádečka. Cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit.“
„Proč mám já, který studuji Pedagogické lyceum a vybral jsem si ho mimo jiné proto, že na něm dominují jiné předměty než matematika, skládat stejné přijímačky jako někdo, kdo jde na průmyslovku?“
Podle vysokoškolského pedagoga Petera Chvojky by se rozhodování mělo vrátit jednotlivým školám. „Máme na zahradě víno a jedno je zralé na začátku září, druhé v polovině listopadu. Tak to mají i děti. Vyhazujeme z kola ven děti, které nejsou zralé v ten správný moment.“ Pro každou zkoušku by navíc stanovil aspoň 5 pokusů, aby nebyly znevýhodněny děti, kterým v dosažení dobrých výsledků brání nervozita.
Učitelé nemají povinnost dotlačit dítě na střední školu
Odborníci kritizují často také fakt, že jednotné přijímací zkoušky ovlivňují obsah toho, co se ve školách učí. Na mnoha základních školách berou jako samozřejmost, že v posledním ročníku končí kreativní práce a pouze se opakuje k přijímačkám nebo se dokonce dokola zkoušejí vzorové testy. „Mnoha učitelům to vadí, ale dělají to s odůvodněním, že rodiče to tak chtějí. V cílech vzdělávání uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) ale není napsáno, že základní škola má připravovat na přijímačky na střední, takže by se na to mohli klidně vykašlat,“ doporučuje Jaroslav Jirásko.
Rozhovor s ředitelem pražského gymnázia s rekordním počtem uchazečů čtěte ZDE
Podle něj je testování tou nejméně efektivní vzdělávací strategií. „Existují průzkumy, že do 2 měsíců si z toho žáci pamatují 5 procent,“ uvádí a dodává, že by stačilo, kdyby se školy držely RVP. „Kdyby byla výuka provázanější, v blocích, a u žáků byly rozvíjeny především kompetence, byla by to ta nejlepší podpora nejen do života, ale i na střední školu.“ Obsah přijímacích zkoušek se nelíbí ani Peteru Chvojkovi. „Zažívám přípravu na přijímací zkoušky s druhým svým potomkem, tentokrát na víceleté gymnázium. A často při tom kroutím hlavou. Nezná jediný řecký mýtus, ale musí vědět, že univerzita v Brně se jmenuje Masarykova. K čemu to je 9letému dítěti?“
Rozhoduje sociální status rodiny
Častou výtkou je také to, že standardizované přijímací zkoušky zvyšují sociální rozdíly mezi dětmi. „Já mám vystudovanou češtinu, žena matiku, bez toho bychom byli úplně vyřízení, respektive naše děti u přijímacích zkoušek,“ uvádí Peter Chvojka.
Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové systémem úplně propadávají děti, které by na střední školu měly, ale jejich rodiče jim nemohou zaplatit drahé přípravné kurzy. „Mnoho takových kluků jsem ve třídě měla, když jsem učila na učňáku. Na gympl by měli, ale rodina je v tom nepodpořila, protože třeba byla ráda, že už se o ně nemusí starat, že stačí, když jim dá každý měsíc dvanáct stovek na internát. Tím, že takovým dětem nedáme v patnácti šanci, si vyrábíme další generaci frustrovaných lidí.“
Systém jednotných přijímaček navíc znevýhodňuje děti, kterým jde něco jiného než český jazyk a matematika. „Mezi spolužáky svých dětí vidím děti, které jen odškrtávají čtyřky a čekají, až školní docházka skončí. Když někdo v boxu nemůže, může to vzdát. Oni nemůžou, mají daných 9 kol. Je přece strašné dostat každý týden zprávu: zase jsem nejblbější,“ říká Peter Chvojka. Řešením by podle něj bylo, kdyby manuální práce tvořila aspoň třetinu školní práce, aby měly děti vůbec šanci zjistit, že jim to jde, a aby se nemusely stydět, když si manuální obor vyberou pro svou další dráhu.
Kolik to stojí
Ministr Marcel Chládek, který jednotné přijímací zkoušky zavedl, odhadl náklady na 7 milionů ročně v pilotním a 10 milionů ročně v běžném režimu.
Skutečné náklady za přijímací zkoušky v roce 2017 dosáhly téměř 18 milionů.
Dalším faulem je podle něj to, že současné přijímací zkoušky na střední školu rozhodují už rovnou o tom, kdo se dostane na vysokou školu. „Přednáším na Jihočeské univerzitě a pro nás jsou u přijímaček zajímaví často právě ti, kteří začínali někde na učňáku. Byl bych pro to, aby na vysokou školu mohl jít ten, kdo udělá přijímací zkoušky, bez ohledu na to, jestli má maturitu.“
Robert Gamba považuje za správné, že jedno selhání u přijímacích zkoušek neznamená konec všech nadějí. Tedy zatím. „Za nebezpečné považuju stanovit, kdo na střední školu může a kdo ne. To je příliš tvrdé a příliš definitivní,“ řekl s odkazem na takzvané cut-off skóre neboli nepodkročitelnou hranici pro vstup na střední školu, o jehož zavedení se diskutuje. Ten, kdo skončí pod ní, se na střední školu nedostane, i kdyby pro něj škola měla místo.
Jak tedy jinak?
Jak to všechno tedy řešit lépe? Podle Jaroslava Jiráska by pomohlo, kdyby bylo přijímací řízení dlouhodobější, variabilnější, širší. „Nedělat z dětí odborníky na češtinu, ale reflektovat celkový záběr základní školy.“ Podle Roberta Gamby by se především neměly děti „třídit“ všeobecně, ale s ohledem na to, co se na té které škole děje. „Do firmy si ředitel taky nevybere ty nejlepší bez ohledu na to, co potřebuje. Tedy ideálně: přijímací zkoušky rozvolnit a umožnit školám, aby si vybraly.“
Upozorňuje ale na to, že právo výběru by měly mít i neelitní školy. „A měly by mít sílu někomu říct: místo sice máme, ale nehodíš se sem. Protože třeba neumíš pracovat rukama, tak co bys tady dělal. Jinak se plodí ti nešťastní.“
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Podle mého jednotné přijímací zkoušky moc smysl nemají.A podle článku se mi zdá, že si to myslí i mnohem vzdělanější lidé, než jsem já Máme přece docela různé typy středních škol,tak proč by proboha měly děti dělat všude stejné přijímací zkoušky.To opravdu muselo dát hodně přemýšlení, vymyslet takovou hloupost.
Kdyby zdejší pseudonovinářky daly ve svých článcích prostor i těm odborníkům, kteří mají nějaké racionální argumenty PRO jednotné přijímačky, možná byste v tom neviděla až takovou hloupost, byť byste třeba i nadále zastávala svůj současný názor. Jenže vyváženého zpravodajství se na tomto webu nedočkáme.
Jednotné přijímací zkoušky smysl mají, jak nepodkročitelné minimum pro přijetí na střední školu. Kdo je neudělá na určitý počet bodů, neměl by být na střední školu přijat, protože tam nemá co dělat. Pak se zde čtyři i více let poflakuje, daňoví poplatníci to platí, a maturitu stejně neudělá. K tomu si pak ještě může škola podle svého zaměření přidat další zkoušku, třeba zručnosti. Když nebudou jednotné přijímací zkoušky, opět pokvete protekce, na některé střední školy se dostane každý, kdo si dá přihlášku. To se rovnou nemusí dělat přijímací zkoušky žádné, protože potom to bude ještě mnohem nespravedlivější, než je to nyní, při jednotných přijímacích zkouškách.
Ano, souhlasím. Plno těch žáků pak neudělá maturitu, ale ne protože je těžká, ale protože na to zkrátka nemají.
Dcera udělala přijímačky na víceleté gymnázium lépe než děti, které byly přijaty. Bohužel měla tu smůlu, že v 6. třídě měla díky šikaně špatné vysvědčení a při zhodnocení se k vysvědčení přihlíželo, takže je vlastně dvakrát v háji . Tak na co potom jednotné zkoušky jsou???
Karlo, to by ale byla v háji ať už jsou přijímačky jednotné, nebo si je dělá každá škola sama (o tom je hlavně tato diskuze).
Komunisté zavedli v roce 1948 tzv. jednotnou školu, resp. jednotnou školní vzdělávací soustavu. Mělo to svoje dobré důvody, zejména dvoukolejnost tehdejší (prvorepublikové) vzdělávací soustavy. Je to podrobně popsáno v literatuře. Komunisté byli pochopitelně po r. 1989 za toto opatření kritizování. Ale jednotné přijímací zkoušky na střední školy tenkrát nezavedli ani oni. Podobně nezavedli státní maturity ani Cermat. To jsou všechno produkty Režimu pravdy, lásky, lži a nenávisti, chcete-li havlismu (kapitalismus to není), chcete-li „liberální demokracie“ po r. 1989.
A co bylo za komunistů za maturity, když ne státní a jednotné? Kde jste vzal, že komunisté neměli státní maturity? Cucáte si věci z prstu, jak se vám hodí?
Jednotná maturita je jediná smysluplná maturita, pokud má maturita něco znamenat.
Jednotné přijímačky je asi nesmysl.
Brát lidi na vyskou školu i bez maturity – jak je zmíněno v článku – je rovněž nesmysl. Pokud chce Jihočeská univerzita brát lidi z učňáku, tak k tomu zrovna univerzity a vysoké školství neslouží. I když je pravda, že pokud úroveň vysokých škol poletí dolů tak střemhlav jako poslední roky, tak za chvíli budou muset vysoké školy začít akceptovat, že studenti neumí psát a podepisují se třemi křížky.
Vystudoval jsem dvě vysoké školy. Jednu před 20 lety a jednu jsem zakončil letos. Dnešní vysoké školy jsou tak jednoduché, že se dá klidně studovat několik vš najednou – nároky jsou neuvěřitelně nízké.
Běžně se mi také stávalo dnes, že několik profesorů mělo katastrofální znalosti v oboru, který vyučovali. Poměrně mnoho lidí mělo vyšší znalosti než lektoři na vysoké škole. Zvláště smutné je, že nás učili dva lidi s doktorátem z matematiky, ale já s kolegou studentem jsme je museli upozorňovat na elementární chyby při přednáškách.
Dnešní vysoké školy mají velice nekvalitní lektory a učitele. Univerzity jsou zaměřené na gramofanii lektorů (co nejvíce odborných prací), znalosti v oboru či schopnosti lektorů učit jsou pak velice žalostné. Zatím to drží pár starých bardů, ale to nebude věčně.
Zkrátka, vysoké školy podle amerického vzoru jdou čím dál více do zadele. Za chvíli budou nastupovat do vysokých škol i chovanci mentálně retardovaných ústavů.
K těm maturitám za předchozího režimu (a vlastně i dnes). Maturity jsou vždycky státní, protože (zjednodušeně) je na maturitním vysvědčení napsáno Česká republika.
Něco jiného je slovo jednotné – před rokem 1989 byly jednotné přijímačky – příklady a úlohy hlásil rozhlas. Maturity byly písemné (témata hlásil rozhlas někdy po roce 1985 si je tvořila škola sama) a ústní – ty si dělala každá škola sama (dnes je to profilová část). Takže i za předchozího režimu se experimentovalo a někdy po roce 1985 si témata písemek určovala škola sama a nemusela obsahovat „ideologická“ výročí.
No, tak to je, s prominutím, výkřik…
Asi dvě věci, s nimiž bych se v článku ztotožnil, jsou: vrátit sestavování přijímacího řízení a závěrečných zkoušek do rukou školy. Pokud jsou kantoři kompetentní k tomu, aby studenty vzdělávali, tak jsou stejným způsobem kompetentní k tomu, aby ověřovali jejich znalosti. Dále – a ono to s tím prvním bodem patrně dosti souvisí – by vypadly z testů otázky typu MU v Brně (čímž nemám na v žádném případě mysli degradaci a jakékoliv osočení této instituce; proč je třeba v té souvislosti panem Chvojkou zmiňované devítileté děcko, je mi ovšem záhadou – už se připravuje k přijímacímu řízení na osmileté gymnázium?). Ale to je tak asi vše.
Zajímal by mě zcela konkrétní způsob realizace představy pěti pokusů pro, jak se v článku píše, každou zkoušku, velmi rád si to přečtu, stejně jako konkrétní představy pojmů „dlouhodobější, variabilnější, širší“.
Pana Chládka rozebírat nehodlám, můj názor na jeho působení na postu ministra školství je velmi negativní.
Kantoři nemají povinnost připravovat žáky k přijímacímu řízení na střední školy, protože to není v RVP a z toho důvodu se na to mohou vykašlat… mno, zvláštní pohled na věc… já tedy (ad absurdum) nemám v zaměstnání povinnost pracovat, protože to nemám výslovně uvedeno ve smlouvě, natož abych pracoval, jak nejlépe dovedu? To je vynikající argument 🙂
Kompetentce, kompetence, kompetence…. a je to stále dokola. Schopný kantor nepotřebuje pojmy jako kompetence, průřezová témata a další jim podobné nesmysly, protože na této bázi funguje „intuitivně“. Zbytek kantorů k tomu patrně potřebuje existenci jakýchsi tabulek…
Pomalu mě začíná zvedat ze židle neustálé braní si do úst faktu, že někteří rodiče jsou schopni a ochotni (to bych obzvláště podtrhl) dovysvětlit svým dětem učivo základní školy. Pokuste se mi někdo vysvětlit, prosím, pomalu a polopaticky, jak je možné, že někdo, kdo prošel základní školu a získal u nás tak běžnou záležitost, jakou je maturitní zkouška, není schopen (do)vysvětlit dítěti učivo základní školy natolik, aby na základní škole (téměř) nepropadalo. Beru v potaz, že se něco zapomene, ale dospělý by snad mohl fungovat alepoň na takové úrovni, že si nad to sedne a připomene si to…
Napadá mě k poslední otázce příklad – lyžujete? A jak to je s vaším potomkem, předal jste mu všechno a lyžuje lépe? Nebo hraje fotbal? Nebo bruslí…hm?
Ale měl bych ještě jednu poznámku a z mého pohledu docela zásadní – zaměňujete znalosti za dovednosti. A jestli to není nechtěná záměna, pak asi opravdu nemůžete nahlédnout, proč je důležité kompetence pojmenovat. Příklad s pracujícím zaměstnancem je z mého pohledu dost mimo. Zaměstnanec má smlouvu, kterou musí plnit. (Žák vlastně ne.) Jestli ji zaměstnavatel napsal špatně nebo vůbec, pak se nemůže divit, když zaměstnanec nefunguje, jak čekal…a nebyl by rozhodně první, kdo skončil u soudu…
Neměl jsem na mysli žáka, ale kantora – ten pochopitelně pracovní smluvu má. Já si nemohu dovolit nepracovat s maximálním nasazením – a kantor rovněž. Tvrzení, že se na něco může kantor „vykašlat“, je značně diskutabilní.
Obávám se, že ohledně potomka Vám nemohu dát relevantní odpověď; kterou poslední otázku máte na mysli?
Tak pokud by všichni učitelé pracovali s maximálním nasazením, tak by to asi se školstvím nebylo tak špatné…
Paní Simono, reagujete, obávám se, na nesprávnou část, ale den letí a mně ubývá sil k dalšímu vysvětlování… hezký den 🙂
Píšete, že si nemůžete dovolit nepracovat s maximálním nasazením a kantor taktéž. Vás neznám a netuším, co je Vaší pracovní náplní, ale u toho kantora o tom docela silně pochybuju. Existují školy, ze kterých chodí děti na SOU nebo odborné SŠ a na gymnázium jich jde naprosté minimum. A tím nemyslím školy ve vyloučených lokalitách. Jak je možné, že z některých škol jdou na maturitní obor všechny děti a z některých škol ne? Výuka se na jednotlivých školách značně liší. Jsou vyhlášené školy, kde věřím, že kantoři pracují s maximálním nasazením a ještě mají i vlohy učit. Toto však není pravidlem. A na jednu vyhlášenou školu připadne deset těch, které se namjí čím chlubit.
Moji reakci, paní Simono, vyvolalo prohlášení, cituji: „V cílech vzdělávání uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) ale není napsáno, že základní škola má připravovat na přijímačky na střední, takže by se na to mohli klidně vykašlat,“ doporučuje Jaroslav Jirásko.“
Takže pokud se někde najdou kantoři, kteří doposud pracovali s maximálním nasazením (a věřím, že se jich najde dost), chápu to tak, že jim je doporučeno se na to vykašlat.
Pokud je podle Vás stav 1:10, ve prospěch, jak píšete, škol, které se nemají čím chlubit, nebavíme se o problémech ve školství, ale o tom, že školství je totálně paralyzováno. S tímto ovšem nesouhlasím.
S panem Chojkou mám také problém souhlasit – devítileté dítě je v této souvislosti prostě argumentační faul…a v obecnější rovině mi přijde, že se tím víceletým gymplem v tomto článku pletou hrušky s jablky…
No jestliže jsou děti pana Chvojky na tom tak, že by už na základní škole byly úplně vyřízené z matiky a češtiny, kdyby neměly v těchto předmětech vystudované rodiče, tak je mi jich opravdu líto, ale řekl bych, že běžná populace na tom tak bídně není. Možná bych si dovolil tvrdit, že ani děti pana Chvojky na tom tak bídně nejsou a že pan Chvojka jenom účelově přehání. Rozhodně si ale myslím, že drtivá většina žáků by se zvládla na přijímačky naučit i bez přípravných kurzů. Brání jim v tom jenom jedna jediná takřka nepřekonatelná překážka – museli by v dnešní době laciných a rychlých požitků sami sednout k učebnici a neodlézt od ní, dokud se něco nenaučí.
Problém je trochu v tom, že každá škola má své plány, třeba na 6-iletá gymnázia byla v testu trojčlenka, ale dcera ji ve škole začala brát až nyní, tedy po přijímačkách. Vzhledem k tomu, že nejsem matematikou nepolíbená, radši jsem ji to naučila a dobře jsem udělala, jak se ukázalo. Ale stejný problém může nastat i u 9. tříd, kdy někde učivo již probrané mají a někde si jej nechávají na konec školního roku. Tudíž špatně jsou už RVP a ŠVP, myslím si, že jednotné osnovy měly něco do sebe.
„Mnoha učitelům to vadí, ale dělají to s odůvodněním, že rodiče to tak chtějí. V cílech vzdělávání uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) ale není napsáno, že základní škola má připravovat na přijímačky na střední, takže by se na to mohli klidně vykašlat,“ doporučuje Jaroslav Jirásko.“
Citováno z https://www.eduzin.cz/prijimaci-zkousky/unifikuji-absolventy-skol-do-sediveho-stadecka-deformuji-vyuku-odbornici-na-vzdelavani-o-jednotnych-prijimacich-zkouskach/
Z nějakého důvodu mi připadá, že ta fotografie těch třech pánů, sedících kolem toho vachrlatého štokrlátka, docela přesně odpovídá argumentům, které tito pánové používají:
1)
„Jednotné přijímací zkoušky unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, přitom cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“
Přijímací zkoušky, ať už jednotné nebo ne, mají úplně jiný cíl, než základní vzdělání. Že tedy mají i jiný výstup, je jen logické. A především – stěžovat si, že přijímačky unifikují do šedivého stádečka, je jako stěžovat si, že na JAMU se nedostane dobrý malíř.
2)
„Systém přijímaček říká, že nejlepší uchazeč o obor zedník je ten, co má samé jedničky. To přece není pravda,“
Ano, to jistě není pravda. Takové tvrzení může přijít jen od někoho, kdo účelově nebo z neznalosti dává známkám jiný význam, než jaký mají. Nevyjadřuji se k tomu, zda jde o dobrou praxi, ale o známky jako takové tu nikdy nešlo.
3)
„Máme na zahradě víno a jedno je zralé na začátku září, druhé v polovině listopadu. Tak to mají i děti. Vyhazujeme z kola ven děti, které nejsou zralé v ten správný moment.“
Je pěkné číst článek, ve kterém je velkými písmeny vytýkáno, že přijímačky stály více, než bylo plánováno, a zároveň se v něm navrhuje pět pokusů na přijímačky. Práci těchto pánů bych bral všema deseti. Vymýšlet pseudořešení a nestarat se o to, kde se na to vezmou prachy.
Celý ten článek jen ukazuje, kolik lidí se dnes může v tomto „dotačním sektoru“ napakovat na vymýšlení „řešení“, aniž by se někdo staral, jestli jsou jejich výstupy aspoň trochu reálné, natož třeba i životaschopné.
Ještě se může ZŠ končit celostátními závěrečnými zkouškami, které budou sloužit jako podklad k přijetí na jednotlivé typy škol. První kolo bude na konci osmé třídy a reparáty v devítce. 🙂
Už vidím ty davy, organizované panem Chvojkou, kterak cinkají klíčema v ulicích Prahy za to, že protestovali už proti středoškolským maturitám a jako odpověď jim bylo přidání této záklaďácké „maturity“. 😀
K tomu se přidá pan Jirásko a další „odborníci na rozvracení systému“ a společně zorganizují konferenci tak velkou a významnou, že se budou muset posadit za rozvrzaný kulatý stoleček v rohu něčeho, co vypadá jako kombinace jídelny a training roomu v mcdonaldu. 😀
Ale Václave, nenechte prchkost cloumat Vaším majestátem. Pan Jirásko nic nerozvrací, naopak se snaží ,v rámci své profese ,aby naše základní školství fungovalo co nejlépe. Co jste pro naše školství udělal dobrého Vy, to nevím
Leo, tento příspěvek měl být spíše k pousmátí, nebyl míněn vážně. Rád bych u tohoto příspěvku v této rovině i zůstal.
Já nejsem považován za odborníka, ani se o to nesnažím, takže nemusím obhajovat, co jsem udělal dobrého. Pozice pana Jiráska a pana Chvojky je v tomto směru odlišná. O tom, že by zrovna tito pánové skutečně dělali to nejlepší, co ze své profese pro školství mohou udělat, opravdu silně pochybuji, ale nechci se hádat – jak jsem řekl, tento příspěvek měl být jen na odlehčení.
Ale jo, směle do toho 😉
Smělá hypotéza, paní Kateřino, ale hlavně opatrně, neboť v ČR existuje nezanedbatelné riziko toho, že by mohla oficiálně vejít v platnost :-))
Ha, že bych byla vizionář? 😉
Vizionář nebo vizionářka…. já jsem tak verbálně nejistý v této požehnaně rozmanité termínovo – genderové době, paní Kateřino :-)))
Už mě také napadlo, že bych se mohl pro jistotu podepisovat jako Pavla, ale zase trnu hrůzou z toho, že bych mohl být považován za provinivšího se z hlediska trestního zákoníku 😀
Máme úplně stejné myšlenky 🙂 taky jsem přemýšlela zda použít vizionář nebo vizionářka. A tak jsem použila tento (pro mě) gendrově nezabarvený termín. Už mi není pomoci 😀 Vy máte ještě šanci jako „Pája“. A když budete střídat mužský/ženský rod, každý bude vědět víte co . Navíc budete naprosto korektní a nestranný, nebo nestranná :)) No a pak mají vznikat veliké myšlenky, když člověk přemýšlí nad takovou blbinou 😀 😀 Nicméně jako správného vizionáře mě nic nezastaví a už jsem to rozvedla ještě dál.. děti si na ZŠ budou vybírat, zda chtějí dělat těžší nebo lehčí variantu ZZ. A součástí té náročnější varianty ZZ může být i argumentační esej, proč jsou zrovna ony vhodné pro ten daný tip studia. Já jim dám, stresovat se u přijímaček, závěrečky na ně (myslím rodiče). 🙂 Pointa je, že KAŽDÉ dítě složí ZZ. Budou odstupňované podle získaných bodů a obtížnosti A1(2)-D1(2). Takže když se na školu bude hlásit dítko, které má ze ZŠ ZZ D1, bude každému jasné, o co jde 😉
Paní Kateřino, obávám se, že při střídání oslovení v mužském a ženském rodu bych za nějaký čas skončil s rozbitým obličejem, a to nikoliv kvůli jakési nenávisti, ale kvůli docela obyčejné srážce se soklem oddělujícím pánské a dámské WC, jsa neschopen se rychle rozhodnout, kde bych měl provést defekaci :-))
Prokristapána (nechci se tím dotknout jiných náboženství ani ateistů, ani nemíním násilně propagovat křesťanství) – ty ZZ ano, ano, ano (tím nemám na mysli páně Babišovu politickou stranu ani její propagaci, ale nadšený souhlas) ale to hodnocení… to hodnocení… už za nás coby hobitů ta písmena byla zkratkou… A = anděl, B = bl… oligofren, C nemohu uvést, byl by to rasismus, D = (foneticky) Američan Bill získavší ve Francii přídomek „de“, takže D1…. mno, bylo by to komplikované… :-))
Já bych se přiklonil k Harrymu Potterovi (přirozeně po udělení souhlasu autorky, aby se naše školství nedostalo do konfliktu s autorskými právy) k používání stupnice Bradavické – V (výborný), N (nad očekávání), P (průměrný), M (mizerný), H (hrozný), T (troll)… to by snad mohlo projít, a ještě bychom konečně byli světoví… 🙂
Pájo (doufám, že se Vás nedotkne toto žoviálnější oslovení, vždyť jsme skoro kolegyně!), u Vašeho největšího dilematu navrhuji vždy volit dámy – to si prostě sednete a uvidíte :)) OK, uznávám, že značení ZZ je ještě k diskuzi.. chtěla jsem „světově“ použít běžná značení a nedošlo mi naše omezení. Omlouvám se za toto nedopatření. Nemám problém přejít na pohádkovou klasifikaci, však je to pro děti 🙂 Úplně mě dostala představa, jak jde žák na gymnázium a prokáže se ZZ T1, kdo by odolal 😀
Kdepak, nedotkne 🙂 Jsem adaptabilní jedinec, celkem pragmaticky uvažující, takže hlavní je bezhlavě pohlavně nepanikařit – musím nejdříve dojít na nákupy za účelem upgrade svého šatníku :-))
Ano, pro děti cokoliv – já bych osobně neodolal… jen bych decentně dodal, že v rámci literatury bude třeba popíchnout autory fantasy žánru, aby „Té jedničky“ nenápadně zabudovali i do svých děl 😀
Já jsem to věděla, děkuji 😉 Upgrade šatníku si určitě užijete!! 🙂
Nevím, do jaké míry se jedná o fantasy, ale jestli Vám zůstal skryt snímek „Trollové“, vřele doporučuji. Autoři museli mít velmi kvalitní matroš, který hýřil všemi barvami duhy 😀 Otázkou zůstává, zda by toto dílo mělo být odrazovým můstkem a nebo metou, které chceme dosáhnout. Pozor spoiler: Té jedničky jsou tam totiž docela žádoucí zboží :))
Děkuji za doporučení a popídím se po něm :-))
Já jsem viděl film „Absurdistán“, to je rovněž celkem výživné – zejména ten začátek… to není meta, ale realita 🙂
Vy jste se do toho s Kateřinou tedy opřeli,ale já jsem pro.To hodnocení je tak názorné,že by se dalo snadno použít i jinde,např. pro přehledné hodnocení politiků,protože tomu by rozuměl každý,třeba i mezinárodně.Proč troškařit.nápady se cení.
„Jednotná přijímací zkouška je pouze jedna z částí přijímacího řízení. Při rozhodování o přijetí uchazeče ke studiu zohledňují školy i další kritéria, např. výsledky předchozího vzdělávání, umístění na různých soutěžích a olympiádách, výsledky školních přijímacích zkoušek či pohovorů atp. Kritéria pro přijetí si každá škola stanovuje individuálně. Zákon pouze stanovuje, že výsledek JPZ se na celkovém hodnocení uchazečů podílí min. 60 % (u oborů Gymnázium se sportovní přípravou min. 40 %).“
Naprosto s Vámi souhlasím. Tento fakt je v rámci „honu proti JPZ“ opomíjen.
Článek je bohužel plný zavádějících a účelově překroucených informací (např. 9tileté děti žádné jednotné přijímačky nedělají, protože zpravidla chodí teprve do 3. třídy). Autoři se bohužel s podobou testů, které kritizují, ani rámcově neseznámili.
1. Proč PŘIJÍMAČKY?
Cílem není uchazeče okalibrovat, ale seřadit. Na velkou část škol přijmou pro malý zájem uchazeče bez ohledu na výsledek, aby naplnili stav
(zedník bez samých jedniček může být tedy bez obav, že…)
Naopak školy s převisem mají právo vybrat si ty nejlepší.
2. Proč JEDNOTNÉ?
Je to spravedlivé a objektivní. VŠICHNI uchazeči mají ZDARMA k dispozici katalogy požadavků a sady cvičných testů z minulých let.
Zadání nemohou „uniknout“ předem, nikdo nemůže být zvýhodněn tím, že má na škole kamaráda.
Testy se píší pod číslem, opravují se mimo školu. Případná manipulace s výsledky je tedy takřka nemožná.
3. Proč zrovna Z ČEŠTINY A MATIKY pro všechny?
Testy CERMAT jsou koncipovány poměrně zdařile (doporučuji seznámit se s nimi – především těm, kteří se k nim chtějí veřejně vyjadřovat!).
Čeština je z velké části testem čtenářské gramotnosti, porozumění textu apod.
Matematika je zase hodně zaměřena na logické myšlení a aplikaci.
Uchazeč u nich musí MYSLET, nestačí jen mechanicky použít navrčený postup
(narozdíl od většiny běžných školních testů, kde bývá myšlení a logika často spíše překážkou).
Pokud tedy mají testy „deformovat výuku“ tímto směrem, jen to jen a jen dobře!!!
Škola má navíc možnost přidat 40% hodnocení za svůj profilový (oborový) test a tím zohlednit zaměření.
Děkuji, že je zde někdo, kdo se přijímaček zastal. Ve všech bodech s vámi souhlasím. Ještě bych přidala nesouhlas s pěti pokusy. Autor článku si nedovede představit, jaký organizační chaos by na středních školách nastal. Už teď je potřeba na ty dva dny vyklidit školu, protože prostě nelze zajistit výuku a přijímačky najednou. A pět dní? Navíc si myslím, že devatak už by mohl a měl být poměrně odolný vůči stresu. A pokud je nervozni, na to má přece tu druhou šanci….
Deváťák by měl být odolný vůči stresu – ano, to by asi měl, paní Lenko. Kantor by tedy měl být jako dospělý a vysokoškolsky vzdělaný člověk odolný stresu úměrně více – pokuste se mi vysvětlit chování kantorů, s prominutím, doslova podělaných z každé hospitace a návštěvy ČŠI… podělaných ntolik, že i samotní žáci vnímají, že se kantor nejen jinak chová, ale i zcela změní průběh hodiny na naprosto nestandardní… děkuji mnohokráte za případné vysvětlení 🙂
Pane Pavle, jmenovče, já si v tomto případě dovolím zopakovat svou teorii-pedagogické školy studují lidé , kteří jsou v určitém směru velice podobně povahově nastavení, a ta, s prominutím, podělanost, je jim vlastní. Čestným vyjímkám se omlouvám, ale v tomto vám dávám zcela za pravdu.
Kjjj
Jako učitelka na střední škole musím říct, že je naopak potřeba jasně dát najevo, že některé děti na studium na střední škole prostě nemají, v dnešní době je takových na SŠ tak jedna třetina. Šance každému snižují kvalitu výuky a škodí těm, kteří na SŠ skutečně patří. Jako rodič skutečně očekávám od školy, že moje děti kvalitně připraví k přijímacím zkouškám. Řeči o kompetencích a přípravě do života jsou v téhle podobě školství jenom fráze. Můžou se učit v blocích a bůhví co ještě, ale bez postupu na kvalitní školu si zavírají dveře ke vzdělání. Mimochodem, dnešní podoba výuky na 2.stupni se mi zdá otřesná, nicméně článek je utopie.
Já bych jednotnost zachovala s tím, že by se měly moudré hlavy dohodnout, co že je vlastně základní vzdělání a základní vědomosti. Mělo by existovat více předmětů a každá škola by si vybrala, které třeba dva by chtěla ověřit u přihlášených žáků. Pak by třeba průmyslovka zkoumala matiku, fyziku a jazykový gympl češtinu a cizí jazyk. Určitě by se našlo něco i pro učební obory. Hlavně by zadání mělo být přizpůsobeno úrovni základní školy a ne si hrát se slovíčky a kostrbatinami, které nahrávají různým placeným institucím. To je hyenismus páchaných na dětech. Hnus!
Mimochodem zrovna dnes, paní Lenko, doučuji středoškolskou chemii a řeknu Vám, že tak otřesný přístup kantora ze střední školy se hned tak nevidí, a to včetně velmi hrubých odborných chyb. A ubezpečuji Vás, že se mi to rozhodně nezdá.
Samozřejemě „…přijímací zkoušky rozvolnit a umožnit školám, aby si vybraly.“ Např. zdravotní škola poskytuje značně odlišný obor vzdělání a dovedností než technické průmyslové školy. Plánování a určování z centra připomíná časy minulé, bere školám ak. svobodu a zavání centrálním politickým zadáním. Škola by měla mít logicky právo si vybrat na základě vlastních spec. požadavků, a pokud studenty vyučuje, měla by mít právo je taky sama na konci ohodnotit a tím získat i zpětnou vazbu svojí práce a snahy.
Přikláním se k vašim názorům. Taky jsem zažila na střední škole matematiku, ale byla to škola zaměřená na výchovu nejmenších dětí. Tudíš bylo nutné znát co nejvíce z oblasti, pedagogiky., psychologie, vývojové psychologie. Práce s oblasti matematiky se pohybovala v základní rovině. Kdyby byla matematika daná jako maturitní předmět, asi by mi unikla spousta důležitých informací z oblasti pedagogiky a ostatních věd důležitých pro mně a pro děti.
Naprosto souhlasím. Ale stejně se s formou JPZ nic neudělá, od začátku zavedení se o její úrovni neustále diskutuje a nikdo nic nezmění , proto je diskuze zbytečná!
Tak článek a tato diskuze se o přijímačkách na SŠ…tedy o dětech, opouštějících ZŠ – a ty mají, pokud vím, všechny jednotnou náplň, nikdo tedy žádnou specializaci ještě nemá.
Je to už dost dávno, doba byla taková, písemky ze dvou jazyků a talentové zkoušky jsem dělala z tělocviku. A můžu říct, že tato škola mi do života a mé profese hodně moc. Ve třídě nás bylo čtyřicet.
Problém nejsou vlastní přijímačky, ale žalostný stav školství. Kdyby vzdělání na druhém stuoni základních škol bylo pořádné, nemusely stovky dětí odcházet na víceletá gymnázia. A když už tedy nelze zlepšit školství, měla by být rozšířena kapacita gymnázií a škol, o které je zájem. Protože přijímací řízení není o znalostech, ale způsobu jak vytřídit ze 450 zájemců těch 60, které můžeme vzít. Takže kdyby kapacita byla dostačující, je možné, aby škola vzala každého a to, jestli na to má schopnostmi se vytřídí během školy.
Mě to prostě nedá a musím opět přidat příspěvek. Prostě proto, že mi připadá, že se zde jen tlumočí aktuální politika a zavírají se oči před skutečností. Má babička a matka jsou učitelky. Současný stav školství je pro ně katastrofální. Proč? Ne z hlediska peněz, nebo jiných materiálních věcí. Důvodem je kvalita výuky a vyžadovaná úroveň znalostí žáků. Proč všude panuje názor, že se brání vstupu žáků na maturitní obory či školy? Právě proto, je pak tlak na nejednotná pravidla, dle kterých jsou prověřování studenti. Co je špatného, že ne všichni žáci u zkoušky uspějí? Vždyť je to vstupní test toho co umí. Cožpak v naší společnosti jsou najednou všichni schopni skládat třeba maturitu? Přece určitě ne, tak půjdou na obor bez maturity. Nebo chcete stav, že i když na to přesto nemají, tak pomůže škola např. prostě nebude zkouška z matiky nebo něco jiného. Co pak bude dál? Škola má přece žáky něco naučit. Když na to žáci nestačí, musí ze školy odejít. I když to není úplně předmětem článku, jednotná by měla být právě i maturita. Tedy povinné předměty. Maturita nemá být dárek za odsezené roky ve škole pro každého. Má to být znalostní stupeň, který je objektivní a něco víceméně garantuje. Co bude garantovat maturita, kterou si škola přizpůsobí svým potřebám. Stejně jako vlastní přijímačky. Neustále čtu o soukromých nebo alternativních školách, jak mají obrovskou kvalitu. Zkušenost je ale taková, že více soukromých škol je spíš symbolem snížených nároků a „jistoty“ dokončení studia. Mnoho kapacit také horuje pro povinnou maturitní matematiku. Odborníky ale děsí procento neúspěšných a tak místo hledání proč žáci neumí, se hledá cesta jak snížit obtížnost.
Za sebe. Udělejme z žáků šedé stádečko při přijímačkách. Nechme je prověřit obecné znalosti, jako předpoklad pro další studium. Jedničkáři se určitě nebudou hromadně hlásit na obor s maturitou, ti míří jinam. A dle mého, určitý stupeň znalosti obecných vědomostí z matematiky a českého jazyka, by měl mít každý kdo chce mít maturitu. Nebo bude jinak náročná maturita pro gymnázia, jiná náročnost pro učební obory a opět jiná pro další střední školy? Jak se v tom bude orientovat budoucí zaměstnavatel apod.
Ano přesně tak a divím se, že Vaše babička a maminka to přiznají, většinou učitelé tvrdí pravý opak a jsou tak hrozně unavení…
Ano. Taky mám dojem, že kvalita výuky se dostala trochu někam jinam a převládá více kvantita, než kvalita. Nabízí se ale myšlenka, co se žákem, který je talentovaný v oborech umění a na matematiku jaksi ty vlohy nejsou. Jak se k onomu vzdělání dostane, když se bude všude vyžadovat matematika, tak tito umělci, vzhledem ke svým zájmům a schopnostem, patřičného vzdělání kvůli matematice nedosáhnou a můžou dělat umění jen bez vzdělání, jen tak. Napište prosím svůj názor. Ze slevováním požadavků na vzdělání, taky nesouhlasím. pokud chce člověk dělat nějakou práci, měl by k ní mít co nejlepší vzdělání. Po lékařích se taky nevyžaduje, aby hráli v symfonickém orchestru, po popelářích taky nikdo nevyžaduje, aby zvládly povolání akademického malíře. myslím, že každý člověk se narodil s určitými dispozicemi, svůj mateřský jazyk, by měl zvládnou každý. matematika je věda. Před každým kdo se v tomto oboru dostane na místo profesionála, smekám. Ale proto, že jsme se narodili každý pro něco jiného, není možné zaškatulkovat všechny v rámci jednoho předmětu. Na to by odborné školy měly sloužit, aby se každý v tom svém oboru mohl najít. Probíhá inkluze v ZŠ, jak chcete dosáhnout toho, že každý bude tu matematiku umět. Nějaká měřítka pro nástup na střední školy, by měla být dána a především by měla fungovat spolupráce učitelů s rodiči, tak aby rodiče dokázali pochopit, že jejich dítě má své schopnosti a má je směrovat k cíli, tak aby se v životě uplatnil. Myslím si, že laťka postavená v současné době, že každý, pomalu každý, musí mít maturitu, je dost demotivující pro ty, kteří na tuto laťku nedosáhnou. Nebo možná dosáhnou, ale díky tomu, že byly menší počty žáků a škola chtěla kapacitu naplnit, aby byly finance.
Přidávám tedy odpověď. Je samozřejmé, že v oboru umění asi matematika nebude hrát prim. Tam jsou ale také talentové zkoušky. Můj příspěvek byl primárně věnován nejvíce rozšířeným oborům. Nicméně obhajuji názor, že matematika by měla být jedním ze základních pilířů znalostí školáka na základním stupni. A proto nevidím problém, že je prověřována při dalším postupu vzděláním. Matematika obsahuje logiku, která je pro všeobecné vzdělání velmi důležitá a to pro všechny obory. Sama jsem absolventkou VŠE a podstatou odlišné Filosofické fakulty UK. Znalost matematiky však byla pro mě vždy výhodou. Příspěvek jsem ale nechtěla zaměřit na matematiku ale na problematiku dnešní úrovně vzdělání. Proč snižovat nároky na studium a degradovat tím třeba zkoušku z dospělosti? Proč neustále ustupovat studentům, asi i rodičům, když prioritou by mělo být zachování úrovně vzdělání. Nebo snad žijeme v době, kdy je nutné sebevědomí jedince neustále zvyšovat různými tituly bez skutečné podstaty.
Kam až to vede si dovolím ukázat na své zkušenosti z doučování. Např. Jak může existovat jistá škola regionálních studií, které pro státní zkoušku k určitému ekonomickému tématu vyžaduje zobecnění na stranu a půl textu, když na VŠE je nutné na tu samou zkoušku nastudovat stovky stran učiva. Vysvětlení, že škola je zaměřena na doplnění vzdělání pro státní zaměstnance nemůže přeci uspět, když titul vydává stejný. A tudíž by měly být i podobné znalosti. Ale to jsem uvedla jen pro ilustraci, každý zná jistě příkladů dost a dost. Dnes je pro školy to nejdůležitější mít naplněné stavy. Je-li to nutné i za cenu nižších nároků na výuku.
S tímto názorem souhlasím,každý obor má svá specifika a na ty by se mělo školství zaměřit.
Tady ale přece nejde o to, že ne každý uspěje. Jde především o neúspěch těch „geniálních“. To, že obyčejný žák zvládne JPZ nebo maturitu bez drilu a doučování je divný, protože ti talentovaní a chytří musí poctivě dřít a několik let se připravovat, aby pak tu neskutečně těžkou zkoušku složili. Jakože nezvládnout po čtyřech letech maturitu ani na čtyřku? To už musí být opravdu výkvět talentu a nadání.
Že se na základce podporuje kreativita? Leda ve snu.
Pro odlehčení diskuse vám nabídnu moji zkušenost. V deváté třídě jsme psali písemku. Tak nějak se mi spustila rýma a já neměla kapesník, papírové tehdy nebyly. Dovolila jsem se jít na záchod, ani tam nebyl alespoň toaletní papír. takže pro mně problém. Ta písemka pak dopadla za tři. A hned se mi objevila v žákovské poznámka pro rodiče. Tak si nepředstavuji práci budoucí studentky. Byla to sprcha. ale k něčemu užitečná. Na střední se mi ty vědomosti dost hodily. A k té kreativitě tenkrát, kantoři o nás jaksi víc věděli a pomáhali hledat cestu, kam můžeme zamířit. Z mého ročníku nás bylo víc, co se dostali až na vysokou. Já jsem neměla laťku tak vysoko, ale střední jsem zvládla, jak mám napsáno velmi dobře. Vzpomínám na kantory, kteří byli poctivě spravedliví a nikomu nic nedali zadarmo, ale uměli také podržet, když bylo třeba. Byli to kantoři s velkým ,,K“.
Ivana tam asi nic nemá,jinak by nemohla psát tak hloupě, přesně takový lidi, jako vy škatulku jí 100%dobrý a zbytek zahodit a ani nepoznáte kdo skutečně v reálném životě uspěje,je vidět že tady se nemá cenu s vámi bavit o to že všichni mají stejné možnosti 😝😝😝😝 větší blbost jsem neslyšel 🤨