Unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, deformují výuku. Odborníci na vzdělávání o jednotných přijímačkách

Je tu období dramatické pro tisíce českých dětí i rodičů – střední školy včetně víceletých gymnázií začaly zveřejňovat výsledky přijímacích zkoušek. Již tradičně se v tomto čase vzedmou diskuse o podobě přijímacích testů. Co vlastně zjišťují, a dostanou se skrze ně na maturitní obory ti správní? „Jednotné přijímací zkoušky unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, přitom cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“ řekl k tomu v diskusi odborníků Jaroslav Jirásko z Asociace ředitelů základních škol. 

Na čtyřleté obory se psaly testy v pátek 12. a v pondělí 15. dubna, zájemce o víceletá gymnázia čekal den D následující úterý nebo středu. Každý uchazeč si mohl podat dvě přihlášky. Už třetím rokem musel každý zájemce o maturitní studium projít jednotným přijímacím testem z českého jazyka a matematiky. Dřív mohli žáci získat bonusové body za aktivity nad rámec běžných školních povinností, jako je účast na soutěžích, projektech, zájmová činnost a podobně. Nyní už to na většině škol není možné.

Zleva: Předseda Výboru pro vzdělávání a zaměstnanost Libereckého kraje Robert Gamba, vysokoškolský pedagog Peter Chvojka a ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko během březnového kulatého stolu SKAV a EDUin s tématem přijímacích zkoušek.

Vraťme rozhodování školám
„Systém přijímaček říká, že nejlepší uchazeč o obor zedník je ten, co má samé jedničky. To přece není pravda,“ říká k tomu Robert Gamba, předseda Výboru pro vzdělávání a zaměstnanost Libereckého kraje. Jak připomněl na druhém březnovém Kulatém stole organizovaném Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a EDUin, systém podle něj existuje z dob, kdy bylo potřeba „odředit“ 20 procent maturantů. „Zbytek postavili k soustruhu na střední odborné škole a po ní odvedli do fabriky a postavili ke stroji. Systém zůstal stejný, ale doba je úplně jiná.“

Proč se od všech u přijímaček očekávají stejné znalosti, když se hlásí na rozdílné obory, nechápe ani Viktor Schilke z České středoškolské unie. „Proč mám já, který studuji Pedagogické lyceum a vybral jsem si ho mimo jiné proto, že na něm dominují jiné předměty než matematika, skládat stejné přijímačky jako někdo, kdo jde na průmyslovku?“ Stejný názor má i ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. „Jednotné přijímací zkoušky jsou rychlý a pro školy pohodlný nástroj, který ale absolventy škol unifikuje do šedivého stádečka. Cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit.“

„Proč mám já, který studuji Pedagogické lyceum a vybral jsem si ho mimo jiné proto, že na něm dominují jiné předměty než matematika, skládat stejné přijímačky jako někdo, kdo jde na průmyslovku?“

Podle vysokoškolského pedagoga Petera Chvojky by se rozhodování mělo vrátit jednotlivým školám. „Máme na zahradě víno a jedno je zralé na začátku září, druhé v polovině listopadu. Tak to mají i děti. Vyhazujeme z kola ven děti, které nejsou zralé v ten správný moment.“ Pro každou zkoušku by navíc stanovil aspoň 5 pokusů, aby nebyly znevýhodněny děti, kterým v dosažení dobrých výsledků brání nervozita.

Učitelé nemají povinnost dotlačit dítě na střední školu
Odborníci kritizují často také fakt, že jednotné přijímací zkoušky ovlivňují obsah toho, co se ve školách učí. Na mnoha základních školách berou jako samozřejmost, že v posledním ročníku končí kreativní práce a pouze se opakuje k přijímačkám nebo se dokonce dokola zkoušejí vzorové testy. „Mnoha učitelům to vadí, ale dělají to s odůvodněním, že rodiče to tak chtějí. V cílech vzdělávání uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) ale není napsáno, že základní škola má připravovat na přijímačky na střední, takže by se na to mohli klidně vykašlat,“ doporučuje Jaroslav Jirásko.

Rozhovor s ředitelem pražského gymnázia s rekordním počtem uchazečů čtěte ZDE

Podle něj je testování tou nejméně efektivní vzdělávací strategií. „Existují průzkumy, že do 2 měsíců si z toho žáci pamatují 5 procent,“ uvádí a dodává, že by stačilo, kdyby se školy držely RVP. „Kdyby byla výuka provázanější, v blocích, a u žáků byly rozvíjeny především kompetence, byla by to ta nejlepší podpora nejen do života, ale i na střední školu.“ Obsah přijímacích zkoušek se nelíbí ani Peteru Chvojkovi. „Zažívám přípravu na přijímací zkoušky s druhým svým potomkem, tentokrát na víceleté gymnázium. A často při tom kroutím hlavou. Nezná jediný řecký mýtus, ale musí vědět, že univerzita v Brně se jmenuje Masarykova. K čemu to je 9letému dítěti?“

Rozhoduje sociální status rodiny
Častou výtkou je také to, že standardizované přijímací zkoušky zvyšují sociální rozdíly mezi dětmi. „Já mám vystudovanou češtinu, žena matiku, bez toho bychom byli úplně vyřízení, respektive naše děti u přijímacích zkoušek,“ uvádí Peter Chvojka.

Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové systémem úplně propadávají děti, které by na střední školu měly, ale jejich rodiče jim nemohou zaplatit drahé přípravné kurzy. „Mnoho takových kluků jsem ve třídě měla, když jsem učila na učňáku. Na gympl by měli, ale rodina je v tom nepodpořila, protože třeba byla ráda, že už se o ně nemusí starat, že stačí, když jim dá každý měsíc dvanáct stovek na internát. Tím, že takovým dětem nedáme v patnácti šanci, si vyrábíme další generaci frustrovaných lidí.“

Systém jednotných přijímaček navíc znevýhodňuje děti, kterým jde něco jiného než český jazyk a matematika. „Mezi spolužáky svých dětí vidím děti, které jen odškrtávají čtyřky a čekají, až školní docházka skončí. Když někdo v boxu nemůže, může to vzdát. Oni nemůžou, mají daných 9 kol. Je přece strašné dostat každý týden zprávu: zase jsem nejblbější,“ říká Peter Chvojka. Řešením by podle něj bylo, kdyby manuální práce tvořila aspoň třetinu školní práce, aby měly děti vůbec šanci zjistit, že jim to jde, a aby se nemusely stydět, když si manuální obor vyberou pro svou další dráhu.

Kolik to stojí

Ministr Marcel Chládek, který jednotné přijímací zkoušky zavedl, odhadl náklady na 7 milionů ročně v pilotním a 10 milionů ročně v běžném režimu.

Skutečné náklady za přijímací zkoušky v roce 2017 dosáhly téměř 18 milionů.

Dalším faulem je podle něj to, že současné přijímací zkoušky na střední školu rozhodují už rovnou o tom, kdo se dostane na vysokou školu. „Přednáším na Jihočeské univerzitě a pro nás jsou u přijímaček zajímaví často právě ti, kteří začínali někde na učňáku. Byl bych pro to, aby na vysokou školu mohl jít ten, kdo udělá přijímací zkoušky, bez ohledu na to, jestli má maturitu.“

Robert Gamba považuje za správné, že jedno selhání u přijímacích zkoušek neznamená konec všech nadějí. Tedy zatím. „Za nebezpečné považuju stanovit, kdo na střední školu může a kdo ne. To je příliš tvrdé a příliš definitivní,“ řekl s odkazem na takzvané cut-off skóre neboli nepodkročitelnou hranici pro vstup na střední školu, o jehož zavedení se diskutuje. Ten, kdo skončí pod ní, se na střední školu nedostane, i kdyby pro něj škola měla místo.

Jak tedy jinak?
Jak to všechno tedy řešit lépe? Podle Jaroslava Jiráska by pomohlo, kdyby bylo přijímací řízení dlouhodobější, variabilnější, širší. „Nedělat z dětí odborníky na češtinu, ale reflektovat celkový záběr základní školy.“ Podle Roberta Gamby by se především neměly děti „třídit“ všeobecně, ale s ohledem na to, co se na té které škole děje. „Do firmy si ředitel taky nevybere ty nejlepší bez ohledu na to, co potřebuje. Tedy ideálně: přijímací zkoušky rozvolnit a umožnit školám, aby si vybraly.“

Upozorňuje ale na to, že právo výběru by měly mít i neelitní školy. „A měly by mít sílu někomu říct: místo sice máme, ale nehodíš se sem. Protože třeba neumíš pracovat rukama, tak co bys tady dělal. Jinak se plodí ti nešťastní.“

61

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
14 Comment threads
47 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
23 Comment authors
pavelHelenaKarlaJanaSoňa Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Lea
Host
Lea

Podle mého jednotné přijímací zkoušky moc smysl nemají.A podle článku se mi zdá, že si to myslí i mnohem vzdělanější lidé, než jsem já Máme přece docela různé typy středních škol,tak proč by proboha měly děti dělat všude stejné přijímací zkoušky.To opravdu muselo dát hodně přemýšlení, vymyslet takovou hloupost.

Václav
Host
Václav

Kdyby zdejší pseudonovinářky daly ve svých článcích prostor i těm odborníkům, kteří mají nějaké racionální argumenty PRO jednotné přijímačky, možná byste v tom neviděla až takovou hloupost, byť byste třeba i nadále zastávala svůj současný názor. Jenže vyváženého zpravodajství se na tomto webu nedočkáme.

staro
Host
staro

Jednotné přijímací zkoušky smysl mají, jak nepodkročitelné minimum pro přijetí na střední školu. Kdo je neudělá na určitý počet bodů, neměl by být na střední školu přijat, protože tam nemá co dělat. Pak se zde čtyři i více let poflakuje, daňoví poplatníci to platí, a maturitu stejně neudělá. K tomu si pak ještě může škola podle svého zaměření přidat další zkoušku, třeba zručnosti. Když nebudou jednotné přijímací zkoušky, opět pokvete protekce, na některé střední školy se dostane každý, kdo si dá přihlášku. To se rovnou nemusí dělat přijímací zkoušky žádné, protože potom to bude ještě mnohem nespravedlivější, než je to… Číst vice »

Soňa
Host
Soňa

Ano, souhlasím. Plno těch žáků pak neudělá maturitu, ale ne protože je těžká, ale protože na to zkrátka nemají.

Karla
Host
Karla

Dcera udělala přijímačky na víceleté gymnázium lépe než děti, které byly přijaty. Bohužel měla tu smůlu, že v 6. třídě měla díky šikaně špatné vysvědčení a při zhodnocení se k vysvědčení přihlíželo, takže je vlastně dvakrát v háji . Tak na co potom jednotné zkoušky jsou???

Ivana
Host
Ivana

Karlo, to by ale byla v háji ať už jsou přijímačky jednotné, nebo si je dělá každá škola sama (o tom je hlavně tato diskuze).

Vladimír Kocour
Host
Vladimír Kocour

Komunisté zavedli v roce 1948 tzv. jednotnou školu, resp. jednotnou školní vzdělávací soustavu. Mělo to svoje dobré důvody, zejména dvoukolejnost tehdejší (prvorepublikové) vzdělávací soustavy. Je to podrobně popsáno v literatuře. Komunisté byli pochopitelně po r. 1989 za toto opatření kritizování. Ale jednotné přijímací zkoušky na střední školy tenkrát nezavedli ani oni. Podobně nezavedli státní maturity ani Cermat. To jsou všechno produkty Režimu pravdy, lásky, lži a nenávisti, chcete-li havlismu (kapitalismus to není), chcete-li „liberální demokracie“ po r. 1989.

Aleš Blamák
Host
Aleš Blamák

A co bylo za komunistů za maturity, když ne státní a jednotné? Kde jste vzal, že komunisté neměli státní maturity? Cucáte si věci z prstu, jak se vám hodí? Jednotná maturita je jediná smysluplná maturita, pokud má maturita něco znamenat. Jednotné přijímačky je asi nesmysl. Brát lidi na vyskou školu i bez maturity – jak je zmíněno v článku – je rovněž nesmysl. Pokud chce Jihočeská univerzita brát lidi z učňáku, tak k tomu zrovna univerzity a vysoké školství neslouží. I když je pravda, že pokud úroveň vysokých škol poletí dolů tak střemhlav jako poslední roky, tak za chvíli budou… Číst vice »

Julius
Host
Julius

K těm maturitám za předchozího režimu (a vlastně i dnes). Maturity jsou vždycky státní, protože (zjednodušeně) je na maturitním vysvědčení napsáno Česká republika.
Něco jiného je slovo jednotné – před rokem 1989 byly jednotné přijímačky – příklady a úlohy hlásil rozhlas. Maturity byly písemné (témata hlásil rozhlas někdy po roce 1985 si je tvořila škola sama) a ústní – ty si dělala každá škola sama (dnes je to profilová část). Takže i za předchozího režimu se experimentovalo a někdy po roce 1985 si témata písemek určovala škola sama a nemusela obsahovat „ideologická“ výročí.

Pavel
Host
Pavel

No, tak to je, s prominutím, výkřik… Asi dvě věci, s nimiž bych se v článku ztotožnil, jsou: vrátit sestavování přijímacího řízení a závěrečných zkoušek do rukou školy. Pokud jsou kantoři kompetentní k tomu, aby studenty vzdělávali, tak jsou stejným způsobem kompetentní k tomu, aby ověřovali jejich znalosti. Dále – a ono to s tím prvním bodem patrně dosti souvisí – by vypadly z testů otázky typu MU v Brně (čímž nemám na v žádném případě mysli degradaci a jakékoliv osočení této instituce; proč je třeba v té souvislosti panem Chvojkou zmiňované devítileté děcko, je mi ovšem záhadou – už… Číst vice »

Lukáš
Host
Lukáš

Napadá mě k poslední otázce příklad – lyžujete? A jak to je s vaším potomkem, předal jste mu všechno a lyžuje lépe? Nebo hraje fotbal? Nebo bruslí…hm? Ale měl bych ještě jednu poznámku a z mého pohledu docela zásadní – zaměňujete znalosti za dovednosti. A jestli to není nechtěná záměna, pak asi opravdu nemůžete nahlédnout, proč je důležité kompetence pojmenovat. Příklad s pracujícím zaměstnancem je z mého pohledu dost mimo. Zaměstnanec má smlouvu, kterou musí plnit. (Žák vlastně ne.) Jestli ji zaměstnavatel napsal špatně nebo vůbec, pak se nemůže divit, když zaměstnanec nefunguje, jak čekal…a nebyl by rozhodně první, kdo… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Neměl jsem na mysli žáka, ale kantora – ten pochopitelně pracovní smluvu má. Já si nemohu dovolit nepracovat s maximálním nasazením – a kantor rovněž. Tvrzení, že se na něco může kantor „vykašlat“, je značně diskutabilní.

Obávám se, že ohledně potomka Vám nemohu dát relevantní odpověď; kterou poslední otázku máte na mysli?

Simona
Host
Simona

Tak pokud by všichni učitelé pracovali s maximálním nasazením, tak by to asi se školstvím nebylo tak špatné…

Pavel
Host
Pavel

Paní Simono, reagujete, obávám se, na nesprávnou část, ale den letí a mně ubývá sil k dalšímu vysvětlování… hezký den :-)

Simona
Host
Simona

Píšete, že si nemůžete dovolit nepracovat s maximálním nasazením a kantor taktéž. Vás neznám a netuším, co je Vaší pracovní náplní, ale u toho kantora o tom docela silně pochybuju. Existují školy, ze kterých chodí děti na SOU nebo odborné SŠ a na gymnázium jich jde naprosté minimum. A tím nemyslím školy ve vyloučených lokalitách. Jak je možné, že z některých škol jdou na maturitní obor všechny děti a z některých škol ne? Výuka se na jednotlivých školách značně liší. Jsou vyhlášené školy, kde věřím, že kantoři pracují s maximálním nasazením a ještě mají i vlohy učit. Toto však není… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Moji reakci, paní Simono, vyvolalo prohlášení, cituji: „V cílech vzdělávání uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) ale není napsáno, že základní škola má připravovat na přijímačky na střední, takže by se na to mohli klidně vykašlat,“ doporučuje Jaroslav Jirásko.“ Takže pokud se někde najdou kantoři, kteří doposud pracovali s maximálním nasazením (a věřím, že se jich najde dost), chápu to tak, že jim je doporučeno se na to vykašlat. Pokud je podle Vás stav 1:10, ve prospěch, jak píšete, škol, které se nemají čím chlubit, nebavíme se o problémech ve školství, ale o tom, že školství je totálně paralyzováno. S… Číst vice »

Lukáš
Host
Lukáš

S panem Chojkou mám také problém souhlasit – devítileté dítě je v této souvislosti prostě argumentační faul…a v obecnější rovině mi přijde, že se tím víceletým gymplem v tomto článku pletou hrušky s jablky…

Václav
Host
Václav

No jestliže jsou děti pana Chvojky na tom tak, že by už na základní škole byly úplně vyřízené z matiky a češtiny, kdyby neměly v těchto předmětech vystudované rodiče, tak je mi jich opravdu líto, ale řekl bych, že běžná populace na tom tak bídně není. Možná bych si dovolil tvrdit, že ani děti pana Chvojky na tom tak bídně nejsou a že pan Chvojka jenom účelově přehání. Rozhodně si ale myslím, že drtivá většina žáků by se zvládla na přijímačky naučit i bez přípravných kurzů. Brání jim v tom jenom jedna jediná takřka nepřekonatelná překážka – museli by v… Číst vice »

Karla
Host
Karla

Problém je trochu v tom, že každá škola má své plány, třeba na 6-iletá gymnázia byla v testu trojčlenka, ale dcera ji ve škole začala brát až nyní, tedy po přijímačkách. Vzhledem k tomu, že nejsem matematikou nepolíbená, radši jsem ji to naučila a dobře jsem udělala, jak se ukázalo. Ale stejný problém může nastat i u 9. tříd, kdy někde učivo již probrané mají a někde si jej nechávají na konec školního roku. Tudíž špatně jsou už RVP a ŠVP, myslím si, že jednotné osnovy měly něco do sebe.

Pavel
Host
Pavel

„Mnoha učitelům to vadí, ale dělají to s odůvodněním, že rodiče to tak chtějí. V cílech vzdělávání uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP) ale není napsáno, že základní škola má připravovat na přijímačky na střední, takže by se na to mohli klidně vykašlat,“ doporučuje Jaroslav Jirásko.“

Citováno z https://www.rodicevitani.cz/prijimaci-zkousky/unifikuji-absolventy-skol-do-sediveho-stadecka-deformuji-vyuku-odbornici-na-vzdelavani-o-jednotnych-prijimacich-zkouskach/

Václav
Host
Václav

Z nějakého důvodu mi připadá, že ta fotografie těch třech pánů, sedících kolem toho vachrlatého štokrlátka, docela přesně odpovídá argumentům, které tito pánové používají: 1) „Jednotné přijímací zkoušky unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, přitom cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“ Přijímací zkoušky, ať už jednotné nebo ne, mají úplně jiný cíl, než základní vzdělání. Že tedy mají i jiný výstup, je jen logické. A především – stěžovat si, že přijímačky unifikují do šedivého stádečka, je jako stěžovat si, že na JAMU se nedostane dobrý malíř. 2) „Systém přijímaček říká, že nejlepší uchazeč o obor zedník je ten,… Číst vice »

Kateřina *
Host
Kateřina *

Ještě se může ZŠ končit celostátními závěrečnými zkouškami, které budou sloužit jako podklad k přijetí na jednotlivé typy škol. První kolo bude na konci osmé třídy a reparáty v devítce. :)

Václav
Host
Václav

Už vidím ty davy, organizované panem Chvojkou, kterak cinkají klíčema v ulicích Prahy za to, že protestovali už proti středoškolským maturitám a jako odpověď jim bylo přidání této záklaďácké „maturity“. :D

K tomu se přidá pan Jirásko a další „odborníci na rozvracení systému“ a společně zorganizují konferenci tak velkou a významnou, že se budou muset posadit za rozvrzaný kulatý stoleček v rohu něčeho, co vypadá jako kombinace jídelny a training roomu v mcdonaldu. :D

Lea
Host
Lea

Ale Václave, nenechte prchkost cloumat Vaším majestátem. Pan Jirásko nic nerozvrací, naopak se snaží ,v rámci své profese ,aby naše základní školství fungovalo co nejlépe. Co jste pro naše školství udělal dobrého Vy, to nevím

Václav
Host
Václav

Leo, tento příspěvek měl být spíše k pousmátí, nebyl míněn vážně. Rád bych u tohoto příspěvku v této rovině i zůstal.

Já nejsem považován za odborníka, ani se o to nesnažím, takže nemusím obhajovat, co jsem udělal dobrého. Pozice pana Jiráska a pana Chvojky je v tomto směru odlišná. O tom, že by zrovna tito pánové skutečně dělali to nejlepší, co ze své profese pro školství mohou udělat, opravdu silně pochybuji, ale nechci se hádat – jak jsem řekl, tento příspěvek měl být jen na odlehčení.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Ale jo, směle do toho ;)

Pavel
Host
Pavel

Smělá hypotéza, paní Kateřino, ale hlavně opatrně, neboť v ČR existuje nezanedbatelné riziko toho, že by mohla oficiálně vejít v platnost :-))

Kateřina *
Host
Kateřina *

Ha, že bych byla vizionář? ;)

Pavel
Host
Pavel

Vizionář nebo vizionářka…. já jsem tak verbálně nejistý v této požehnaně rozmanité termínovo – genderové době, paní Kateřino :-)))

Už mě také napadlo, že bych se mohl pro jistotu podepisovat jako Pavla, ale zase trnu hrůzou z toho, že bych mohl být považován za provinivšího se z hlediska trestního zákoníku :-D

Kateřina *
Host
Kateřina *

Máme úplně stejné myšlenky :) taky jsem přemýšlela zda použít vizionář nebo vizionářka. A tak jsem použila tento (pro mě) gendrově nezabarvený termín. Už mi není pomoci :D Vy máte ještě šanci jako „Pája“. A když budete střídat mužský/ženský rod, každý bude vědět víte co . Navíc budete naprosto korektní a nestranný, nebo nestranná :)) No a pak mají vznikat veliké myšlenky, když člověk přemýšlí nad takovou blbinou :D :D Nicméně jako správného vizionáře mě nic nezastaví a už jsem to rozvedla ještě dál.. děti si na ZŠ budou vybírat, zda chtějí dělat těžší nebo lehčí variantu ZZ. A součástí… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Paní Kateřino, obávám se, že při střídání oslovení v mužském a ženském rodu bych za nějaký čas skončil s rozbitým obličejem, a to nikoliv kvůli jakési nenávisti, ale kvůli docela obyčejné srážce se soklem oddělujícím pánské a dámské WC, jsa neschopen se rychle rozhodnout, kde bych měl provést defekaci :-)) Prokristapána (nechci se tím dotknout jiných náboženství ani ateistů, ani nemíním násilně propagovat křesťanství) – ty ZZ ano, ano, ano (tím nemám na mysli páně Babišovu politickou stranu ani její propagaci, ale nadšený souhlas) ale to hodnocení… to hodnocení… už za nás coby hobitů ta písmena byla zkratkou… A =… Číst vice »

Kateřina *
Host
Kateřina *

Pájo (doufám, že se Vás nedotkne toto žoviálnější oslovení, vždyť jsme skoro kolegyně!), u Vašeho největšího dilematu navrhuji vždy volit dámy – to si prostě sednete a uvidíte :)) OK, uznávám, že značení ZZ je ještě k diskuzi.. chtěla jsem „světově“ použít běžná značení a nedošlo mi naše omezení. Omlouvám se za toto nedopatření. Nemám problém přejít na pohádkovou klasifikaci, však je to pro děti :) Úplně mě dostala představa, jak jde žák na gymnázium a prokáže se ZZ T1, kdo by odolal :D

Pavel
Host
Pavel

Kdepak, nedotkne :-) Jsem adaptabilní jedinec, celkem pragmaticky uvažující, takže hlavní je bezhlavě pohlavně nepanikařit – musím nejdříve dojít na nákupy za účelem upgrade svého šatníku :-))

Ano, pro děti cokoliv – já bych osobně neodolal… jen bych decentně dodal, že v rámci literatury bude třeba popíchnout autory fantasy žánru, aby „Té jedničky“ nenápadně zabudovali i do svých děl :-D

Kateřina *
Host
Kateřina *

Já jsem to věděla, děkuji ;) Upgrade šatníku si určitě užijete!! :)

Nevím, do jaké míry se jedná o fantasy, ale jestli Vám zůstal skryt snímek „Trollové“, vřele doporučuji. Autoři museli mít velmi kvalitní matroš, který hýřil všemi barvami duhy :D Otázkou zůstává, zda by toto dílo mělo být odrazovým můstkem a nebo metou, které chceme dosáhnout. Pozor spoiler: Té jedničky jsou tam totiž docela žádoucí zboží :))

Pavel
Host
Pavel

Děkuji za doporučení a popídím se po něm :-))

Já jsem viděl film „Absurdistán“, to je rovněž celkem výživné – zejména ten začátek… to není meta, ale realita :-)

Lea
Host
Lea

Vy jste se do toho s Kateřinou tedy opřeli,ale já jsem pro.To hodnocení je tak názorné,že by se dalo snadno použít i jinde,např. pro přehledné hodnocení politiků,protože tomu by rozuměl každý,třeba i mezinárodně.Proč troškařit.nápady se cení.

Kateřina *
Host
Kateřina *

„Jednotná přijímací zkouška je pouze jedna z částí přijímacího řízení. Při rozhodování o přijetí uchazeče ke studiu zohledňují školy i další kritéria, např. výsledky předchozího vzdělávání, umístění na různých soutěžích a olympiádách, výsledky školních přijímacích zkoušek či pohovorů atp. Kritéria pro přijetí si každá škola stanovuje individuálně. Zákon pouze stanovuje, že výsledek JPZ se na celkovém hodnocení uchazečů podílí min. 60 % (u oborů Gymnázium se sportovní přípravou min. 40 %).“

Julius
Host
Julius

Naprosto s Vámi souhlasím. Tento fakt je v rámci „honu proti JPZ“ opomíjen.

Ivana
Host
Ivana

Článek je bohužel plný zavádějících a účelově překroucených informací (např. 9tileté děti žádné jednotné přijímačky nedělají, protože zpravidla chodí teprve do 3. třídy). Autoři se bohužel s podobou testů, které kritizují, ani rámcově neseznámili. 1. Proč PŘIJÍMAČKY? Cílem není uchazeče okalibrovat, ale seřadit. Na velkou část škol přijmou pro malý zájem uchazeče bez ohledu na výsledek, aby naplnili stav (zedník bez samých jedniček může být tedy bez obav, že…) Naopak školy s převisem mají právo vybrat si ty nejlepší. 2. Proč JEDNOTNÉ? Je to spravedlivé a objektivní. VŠICHNI uchazeči mají ZDARMA k dispozici katalogy požadavků a sady cvičných testů z… Číst vice »

Lenka
Host
Lenka

Děkuji, že je zde někdo, kdo se přijímaček zastal. Ve všech bodech s vámi souhlasím. Ještě bych přidala nesouhlas s pěti pokusy. Autor článku si nedovede představit, jaký organizační chaos by na středních školách nastal. Už teď je potřeba na ty dva dny vyklidit školu, protože prostě nelze zajistit výuku a přijímačky najednou. A pět dní? Navíc si myslím, že devatak už by mohl a měl být poměrně odolný vůči stresu. A pokud je nervozni, na to má přece tu druhou šanci….

Pavel
Host
Pavel

Deváťák by měl být odolný vůči stresu – ano, to by asi měl, paní Lenko. Kantor by tedy měl být jako dospělý a vysokoškolsky vzdělaný člověk odolný stresu úměrně více – pokuste se mi vysvětlit chování kantorů, s prominutím, doslova podělaných z každé hospitace a návštěvy ČŠI… podělaných ntolik, že i samotní žáci vnímají, že se kantor nejen jinak chová, ale i zcela změní průběh hodiny na naprosto nestandardní… děkuji mnohokráte za případné vysvětlení :-)

pavel
Host
pavel

Pane Pavle, jmenovče, já si v tomto případě dovolím zopakovat svou teorii-pedagogické školy studují lidé , kteří jsou v určitém směru velice podobně povahově nastavení, a ta, s prominutím, podělanost, je jim vlastní. Čestným vyjímkám se omlouvám, ale v tomto vám dávám zcela za pravdu.

Lenka
Host
Lenka

Kjjj

Lenka
Host
Lenka

Jako učitelka na střední škole musím říct, že je naopak potřeba jasně dát najevo, že některé děti na studium na střední škole prostě nemají, v dnešní době je takových na SŠ tak jedna třetina. Šance každému snižují kvalitu výuky a škodí těm, kteří na SŠ skutečně patří. Jako rodič skutečně očekávám od školy, že moje děti kvalitně připraví k přijímacím zkouškám. Řeči o kompetencích a přípravě do života jsou v téhle podobě školství jenom fráze. Můžou se učit v blocích a bůhví co ještě, ale bez postupu na kvalitní školu si zavírají dveře ke vzdělání. Mimochodem, dnešní podoba výuky na… Číst vice »

Kateřina Růnová
Host
Kateřina Růnová

Já bych jednotnost zachovala s tím, že by se měly moudré hlavy dohodnout, co že je vlastně základní vzdělání a základní vědomosti. Mělo by existovat více předmětů a každá škola by si vybrala, které třeba dva by chtěla ověřit u přihlášených žáků. Pak by třeba průmyslovka zkoumala matiku, fyziku a jazykový gympl češtinu a cizí jazyk. Určitě by se našlo něco i pro učební obory. Hlavně by zadání mělo být přizpůsobeno úrovni základní školy a ne si hrát se slovíčky a kostrbatinami, které nahrávají různým placeným institucím. To je hyenismus páchaných na dětech. Hnus!

Pavel
Host
Pavel

Mimochodem zrovna dnes, paní Lenko, doučuji středoškolskou chemii a řeknu Vám, že tak otřesný přístup kantora ze střední školy se hned tak nevidí, a to včetně velmi hrubých odborných chyb. A ubezpečuji Vás, že se mi to rozhodně nezdá.

Praha
Host
Praha

Samozřejemě „…přijímací zkoušky rozvolnit a umožnit školám, aby si vybraly.“ Např. zdravotní škola poskytuje značně odlišný obor vzdělání a dovedností než technické průmyslové školy. Plánování a určování z centra připomíná časy minulé, bere školám ak. svobodu a zavání centrálním politickým zadáním. Škola by měla mít logicky právo si vybrat na základě vlastních spec. požadavků, a pokud studenty vyučuje, měla by mít právo je taky sama na konci ohodnotit a tím získat i zpětnou vazbu svojí práce a snahy.

V.V.
Host
V.V.

Přikláním se k vašim názorům. Taky jsem zažila na střední škole matematiku, ale byla to škola zaměřená na výchovu nejmenších dětí. Tudíš bylo nutné znát co nejvíce z oblasti, pedagogiky., psychologie, vývojové psychologie. Práce s oblasti matematiky se pohybovala v základní rovině. Kdyby byla matematika daná jako maturitní předmět, asi by mi unikla spousta důležitých informací z oblasti pedagogiky a ostatních věd důležitých pro mně a pro děti.

Miloslava
Host
Miloslava

Naprosto souhlasím. Ale stejně se s formou JPZ nic neudělá, od začátku zavedení se o její úrovni neustále diskutuje a nikdo nic nezmění , proto je diskuze zbytečná!

Ivana
Host
Ivana

Tak článek a tato diskuze se o přijímačkách na SŠ…tedy o dětech, opouštějících ZŠ – a ty mají, pokud vím, všechny jednotnou náplň, nikdo tedy žádnou specializaci ještě nemá.

V.V.
Host
V.V.

Je to už dost dávno, doba byla taková, písemky ze dvou jazyků a talentové zkoušky jsem dělala z tělocviku. A můžu říct, že tato škola mi do života a mé profese hodně moc. Ve třídě nás bylo čtyřicet.

Jana
Host
Jana

Problém nejsou vlastní přijímačky, ale žalostný stav školství. Kdyby vzdělání na druhém stuoni základních škol bylo pořádné, nemusely stovky dětí odcházet na víceletá gymnázia. A když už tedy nelze zlepšit školství, měla by být rozšířena kapacita gymnázií a škol, o které je zájem. Protože přijímací řízení není o znalostech, ale způsobu jak vytřídit ze 450 zájemců těch 60, které můžeme vzít. Takže kdyby kapacita byla dostačující, je možné, aby škola vzala každého a to, jestli na to má schopnostmi se vytřídí během školy.

Dita
Host
Dita

Mě to prostě nedá a musím opět přidat příspěvek. Prostě proto, že mi připadá, že se zde jen tlumočí aktuální politika a zavírají se oči před skutečností. Má babička a matka jsou učitelky. Současný stav školství je pro ně katastrofální. Proč? Ne z hlediska peněz, nebo jiných materiálních věcí. Důvodem je kvalita výuky a vyžadovaná úroveň znalostí žáků. Proč všude panuje názor, že se brání vstupu žáků na maturitní obory či školy? Právě proto, je pak tlak na nejednotná pravidla, dle kterých jsou prověřování studenti. Co je špatného, že ne všichni žáci u zkoušky uspějí? Vždyť je to vstupní test… Číst vice »

Jana
Host
Jana

Ano přesně tak a divím se, že Vaše babička a maminka to přiznají, většinou učitelé tvrdí pravý opak a jsou tak hrozně unavení…

V.V.
Host
V.V.

Ano. Taky mám dojem, že kvalita výuky se dostala trochu někam jinam a převládá více kvantita, než kvalita. Nabízí se ale myšlenka, co se žákem, který je talentovaný v oborech umění a na matematiku jaksi ty vlohy nejsou. Jak se k onomu vzdělání dostane, když se bude všude vyžadovat matematika, tak tito umělci, vzhledem ke svým zájmům a schopnostem, patřičného vzdělání kvůli matematice nedosáhnou a můžou dělat umění jen bez vzdělání, jen tak. Napište prosím svůj názor. Ze slevováním požadavků na vzdělání, taky nesouhlasím. pokud chce člověk dělat nějakou práci, měl by k ní mít co nejlepší vzdělání. Po lékařích… Číst vice »

Dita
Host
Dita

Přidávám tedy odpověď. Je samozřejmé, že v oboru umění asi matematika nebude hrát prim. Tam jsou ale také talentové zkoušky. Můj příspěvek byl primárně věnován nejvíce rozšířeným oborům. Nicméně obhajuji názor, že matematika by měla být jedním ze základních pilířů znalostí školáka na základním stupni. A proto nevidím problém, že je prověřována při dalším postupu vzděláním. Matematika obsahuje logiku, která je pro všeobecné vzdělání velmi důležitá a to pro všechny obory. Sama jsem absolventkou VŠE a podstatou odlišné Filosofické fakulty UK. Znalost matematiky však byla pro mě vždy výhodou. Příspěvek jsem ale nechtěla zaměřit na matematiku ale na problematiku dnešní… Číst vice »

Helena
Host
Helena

S tímto názorem souhlasím,každý obor má svá specifika a na ty by se mělo školství zaměřit.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Tady ale přece nejde o to, že ne každý uspěje. Jde především o neúspěch těch „geniálních“. To, že obyčejný žák zvládne JPZ nebo maturitu bez drilu a doučování je divný, protože ti talentovaní a chytří musí poctivě dřít a několik let se připravovat, aby pak tu neskutečně těžkou zkoušku složili. Jakože nezvládnout po čtyřech letech maturitu ani na čtyřku? To už musí být opravdu výkvět talentu a nadání.

Soňa
Host
Soňa

Že se na základce podporuje kreativita? Leda ve snu.

V.V.
Host
V.V.

Pro odlehčení diskuse vám nabídnu moji zkušenost. V deváté třídě jsme psali písemku. Tak nějak se mi spustila rýma a já neměla kapesník, papírové tehdy nebyly. Dovolila jsem se jít na záchod, ani tam nebyl alespoň toaletní papír. takže pro mně problém. Ta písemka pak dopadla za tři. A hned se mi objevila v žákovské poznámka pro rodiče. Tak si nepředstavuji práci budoucí studentky. Byla to sprcha. ale k něčemu užitečná. Na střední se mi ty vědomosti dost hodily. A k té kreativitě tenkrát, kantoři o nás jaksi víc věděli a pomáhali hledat cestu, kam můžeme zamířit. Z mého ročníku… Číst vice »

Jana
Host
Jana

Ivana tam asi nic nemá,jinak by nemohla psát tak hloupě, přesně takový lidi, jako vy škatulku jí 100%dobrý a zbytek zahodit a ani nepoznáte kdo skutečně v reálném životě uspěje,je vidět že tady se nemá cenu s vámi bavit o to že všichni mají stejné možnosti 😝😝😝😝 větší blbost jsem neslyšel 🤨