foto: ilustrační

Ze života samoživitelek: Jste na mateřské nebo těsně po ní a těžko hledáte práci? Asi za to může váš „závazek“

„Když jsem byla asi v polovině mateřské, to bylo Anežce kolem roku a půl, otec mého dítěte měl velmi těžké období a zůstali jsme bez jeho podpory,“ vzpomíná Jana Letenská na dobu před dvanácti lety. „I když mi na výživném nedlužil, případně ho pak zpětně doplatil, na pokrytí výdajů mi alimenty a rodičovský příspěvek nestačily. Musela jsem si hledat práci.“ Ukázalo se, že to nebyl jednoduchý úkol. V následujícím textu jsme zaznamenali, jak o tom Jana zpětně přemýšlí. 

Člověk, který sám pečuje o malé dítě a hledá práci, je dvojnásobně zranitelný. Kdo to nezažil, jen těžce se do toho vciťuje. Na mateřské i po ní neoplýváte vysokým sebevědomím, a i ten zbytek se rychle rozpouští, když vás párkrát za sebou vyřadí z výběrového řízení. Zato úzkost roste – a to vám pak na dalším pracovním pohovoru nepomůže.

Jakmile se zaměstnavatel dozví, že jste na mateřské nebo čerstvě po ní, je to pro něj signál „nebrat“. Jste pro něj někdo, na koho se nebude moc spolehnout, „občasný pracovník“, který mu bude často chybět. „A to chcete pracovat?“ byla běžná otázka. Nebo „A kdo vám bude hlídat?“. Po pár měsících marné snahy mi došlo, že dokud bude z mého CV jasné, že mám malé dítě, výsledek asi bude pořád stejný. Tak jsem jednoho krásného dne informaci o rodičovské ze životopisu vymazala, a stala se na papíře perspektivní pracovnicí bez závazků. To pomohlo. Když se pak šéf dozvěděl, že mám malou holčičku, zuřil, ale vyhodit mě nemohl. A já si tu lež nevyčítám.

Dnes mám větší sebedůvěru, zkušenosti, znám víc lidí, uměla bych si poradit jinak. Svému tehdejšímu rozpoložení se až trochu divím. Tenkrát mi skoro připadalo, že zaměstnavatel mi tím, že mě zaměstná, projevuje velkorysost. Přitom člověk přece musí dostat možnost se o sebe a své dítě postarat.

V čem se moje dnešní situace liší? Mám stejně talentu jako tehdy, rozdíl je jen v okolnostech, ale ty mají na rozvinutí schopností člověka zásadní podíl. Ale jsem to pořád já, ten samý člověk. Proto si dokážu představit, že to, co jsem zažila, se někomu jinému děje i teď. Žádné záchranné sítě pro matky, či otce, kteří zůstanou sami s malými dětmi, společnost mezitím nevybudovala…

Občas mi pomáhali přátelé a širší rodina, nebo jsem aspoň věděla, že u nich budu moci zaklepat, kdyby bylo úplně nejhůř. Když jsem byla v práci, Anežku hlídávala naše hodná paní sousedka. Nic jsem jí neplatila, i když taky žili z jednoho platu. Ale jsou lidé s malými dětmi, kterým nepomáhá nikdo. A není to jejich vina.

Myslím, že o rodiče s malými dětmi v péči bychom se jako společnost měli starat lépe. Dát lidem šanci pracovat je navíc pro stát levnější, než je nechat, aby se sunuli ke dnu, se všemi důsledky. To už někdo spočítal. Stejně tak existují studie, že se státu vyplatí poskytnout lidem levnější bydlení než dopustit, že nesnáze rozbijí rodinu nebo ji připraví o soběstačnost.

Se svým platem patnáct tisíc hrubého jsem si tehdy mohla dovolit pouze sdílené studentské bydlení. Jedině tam nájemné nepřevyšovalo polovinu mého platu. I jen garsonka na okraji Prahy se pod deset tisíc nepronajímá.

Pracovní trh pořád tak nějak nepočítá s tím, že lidé mají děti a potřebují se o ně starat. Můžete je mít na fotkách na pracovním stole, když už práci dostanete, ale pracovní úvazek se péči o dítě nijak nepřizpůsobí, je to spíš výjimka než pravidlo a týká se jen některých zaměstnání.

Částečný úvazek a sdílená pracovní místa jsou podle mne cesta, kudy se dá jít. Ovšem ne tak, že člověk dělá šest hodin denně, práce odvede jako za osm a má za to polovinu z platu, který se ani neblíží tomu průměrnému. Z toho pak samozřejmě vyjít nejde.

Existují prvotřídní ženy, co na mateřské napsaly knihu nebo rozjely podnikání a byznys s marmeládou jim krásně klape. Nebyl to můj případ a nevnímám to jako hanbu. Těžkosti, které jsem zažila, nejsou kdovíjak výjimečné.

Vždycky se najde někdo, kdo mi řekne, že se to dalo řešit jinak, že by udělal to a to. Možná ano, možná se jim to jen zdá, protože v té situaci nebyli. Každopádně: i kdybychom si mysleli, že si za ty starosti a probdělé noci člověk s malým dítětem může sám, měli bychom vědět, že stojí za to ho v tom nenechat.

Jana Letenská (jméno jsme změnili) žije s dcerou a manželem v Praze. Má střední pedagogickou školu a při zaměstnání si dodělává vysokoškolské vzdělání.

55

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
9 Comment threads
46 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
16 Comment authors
neřeknuSandraRSAndraBrandtnerováSama Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
umfa
Host
umfa

Tomu šéfovi se moc nedivím, že byl rozladěný. Zřejmě měl několik zájemců o práci a (dílem svou vlastní nepozorností) přijal toho, u kterého byla zvýšená pravděpodobnost, že zůstane doma „na paragraf“, že ani v případě nutnosti nevezme žádný přesčas a služební cesta už vůbec nehrozí. Mně se tohle sice ještě nestalo (čtu mezi řádky :-)), ale už párkrát se mi takhle „upíchla“ holčina která vzápětí odešla na mateřskou a to je úplně stejně otravné.

Pavel
Host
Pavel

Na jednu stranu máte pravdu :-)

Na druhou stranu, pokud by se chtěl onen šéf stoprocentně krýt, neměl zaměstnávat ženy vůbec – upřímně, někdy mám pocit, že ideální zaměstnanec je ten, kdo v životě nechytil ani rýmu, je mu čerstvě 19 let, má vystudované dvě nebo tři vysoké školy, ovládá tak pět jazyků nejméně na úrovni rodilého mluvčího a jeho všem třem dětem (aby ta demografická křivka nešla do háje, že) bylo minimálně 18 let. Takových lidí ale po světě moc neběhá, uznejte :-)

P.S.: Zapomněl jsem ještě zmínit, že takový zaměstnanec nikdy, nikde a nikomu nelže :-)

umfa
Host
umfa

Musí se pracovat s tím, že matka-samoživitelka s malými dětmi znamená záporný bod při hodnocení uchazečů o práci. Tak to je, ignorovat to může maximálně státní správa, kde se z efektivity práce zase tak moc nestřílí. Firmy neposkytují práci jako sociální službu, ale jako prostředek k dosažení nějakého svého cíle. A reálně je to tak, že i úspěšná firma se typicky pohybuje jen kousek nad hranicí rentability, takže prakticky vždycky je to rozhodování typu „buď budete mít problém vy nebo já“, win-win řešení tady za současného stavu pracovně právních úprav prostě není.

Pavel
Host
Pavel

Určitě to není kladný bod – na druhou stranu, v řadě firem mimo státní sektor je možné pracovat v módu „home office“, byť to platí jen o určitých činnostech. Možná by to chtělo hledat nějakou pozici na této bázi, ale „od stolu“ si nějak netroufám blíže spekulovat. Já na to třeba – čistě logicky (nikoliv diskriminačně) – nahlížím tak, že pokud zaměstnáte ženu v … jak to jen říci obecně, jistém věkovém rozmezí (dámy snad prominou), musíte minimálně předpokládat, že – třeba (abych se někoho nějak nedotkl) – to dítě výhledově chtít bude… nota bene, dnes může s dítětem zůstat… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Aby to nevypadalo, že nesouhlasím – jen doplňuju: Co se týká home office, je to věc pro zasloužilé, „zaběhnuté“ zaměstnance, kteří už nepotřebují být v trvalém kontaktu s ostatními. Osobně mě moc činností vhodných pro home office nenapadá a když, tak jen pro vysoce kvalifikované pozice (programátor, konstruktér) a rozhodně ne pro nováčka. Druhá věc je to, že než zaměstnanec začne doopravdy pracovat, tak uplyne pár týdnů, kdy se mu musí někdo věnovat a je placený vlastně za nic a ještě jsou náklady s jeho vzděláváním. Proto se zaměstnavatelé snaží identifikovat a vyloučit kandidáty, u kterých hrozí, že by třeba… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Ano, to je nepochybně praktické (ale, s prominutím, řekl bych až machiavellistické) hledisko… ne, že bych tvrdil, že nemáte pravdu :-) Na druhou stranu, pokud bych kupříkladu vycházel z toho, že žena či muž dostuduje (vysokou) školu a bude na ni (něj) nahlíženo jako na potenciálně firemně neperspektivní(ho), protože „je riziko“, že zůstane s dítětem doma a efektivita její (jeho) práce nebude stoprocentní, budou to, přísně vzato, promrhané prostředky za celé studium. Proč hovořím o tom kompromisu – u mě v zaměstnání také došlo k situaci, kdy jsem vedení společnosti požádal o vstřícný krok ohledně situace v rodině (dopravní nehoda)… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Ono je to co popisujete spíš normální přístup, když je zaměstnanec v pořádku a zaměstnavatel není magor, tak se to nakonec vždycky nějak vyřeší. Já mluvím hlavně o té nejistotě u nově přijatého zaměstnance – ta je nějaká už z principu a když se kombinuje s těmi „mínus body“ tak je to pro uchazeče opravdu špatné. A obávám se, že to není jednoduše řešitelné a navíc čím víc bude na úrovni zákonů přijato jednoduchých řešení, tím to bude horší…

Kateřina *
Host
Kateřina *

S dovolením vstoupím do Vaší diskuze :) Pamatuji si na pohovor, kde se mě budoucí potenciální zaměstnavatel ptal, zda vím o nějakých překážkách, které by mi bránily vykonávat mou práci. Hleděla jsem na něj jak puk, že si neuvědomuji, že by mi v tom mohlo něco bránit. Vzhledem k diskriminačním otázkám se nemohli zeptat na můj rodinný stav a zejména počet dětí přímo. Pak nějak oklikou nadnesli, co mi ihned nedošlo. Tak jsem je informovala, že ano, jsem matka, ano děti bývají nemocné, ale nevnímám to jako překážku v práci. Předpokládám, že mi zaměstnavatel poskytne takové podmínky, abych mu mohla… Číst vice »

umfa
Host
umfa

S dětmi obecně problém není, pokud vím, tak nakonec skoro všichni zaměstnanci nějaké mají a do práce přesto chodí :-) Problém je, když si zaměstnavatel myslí (ať už po právu nebo protože že je to omezený paranoidní zmetek), že s ním chce uchazeč nějak „vyběhnout“. Pak dochází (někdy) k situacím které popisujete – když se zaměstnanec nedovtípí, že by měl sám zaměstnavatele ujistit, že práci hledá proto, aby si vydělával prací a ne proto, aby měl základ pro výpočet dávek, tak může zaměstnavatel upadnout do pochyb se všemi důsledky…

Pavel
Host
Pavel

Máte pravdu; přiznám se zcela zbaběle – osobně jsem rád, že na mně není přijímání nových zaměstnanců a debatovat o tom od stolu je mnohem snazší… člověk leckdy nezná někoho, s kým je x let a potom by měl odhadnout někoho cizího během pár desítek minut…

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Podle mých zkušeností je home office nejčastěji umožněn a využíván pro některé dny v týdnu. A i v případě celé pracovní doby, to vidím jako velmi nevhodné řešení, pokud má dotyčná malé dítě. Protože to vyžaduje (za bdělého stavu :-) neustálou pozornost matky, která se mu přitom nemůže pořádně věnovat. Takže plácat dohromady třeba plný pracovní úvazek s péčí o malé dítě – docela psycho. A pak se v důsledku ani nemůžeme divit výskytu různých neuróz u dětí. Jak píšu o kus níž, mít dítě je životní volba určitých priorit, která by neměla být neuvážená.

Monika
Host
Monika

Porad si myslim, ze poridit si dite s nezodpovednym partnerem je problem jen a jen toho druheho partnera. Je jen mizive procento, kdy je zena k materstvi donucena, takze vzdy je to jeji volba. A ze chlap je bez prace? Jeho problem. Proc by jeho zavazky mela odnaset zena? Je pravda, ze spousta zamestnavatelu matky tesne po MD nechteji, kazdopadne ja osobne mam opacnou zkusenost. Do CV jsem tedy materskou nepsala, ale na pohovoru jsem rekla, ze mam postizenou dceru a i presto me vzali a uz v te firme jsem dva roky. V predchozi to bylo celkem 9 let… Číst vice »

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Článek ve mně vyvolal stejný dojem. Nejisté partnerství, nevyřešené bydlení, s prací – jak píše paní Monika, vztahy s rodinou taky nic moc. Do toho si pořídit dítě, možná protože ho prostě chci. Mateřství mě pak nenaplňuje, soudě podle slov „na mateřské i po ní neoplýváte vysokým sebevědomím“. Když jdu na základě vlastního rozhodnutí do nějakého rizika, musím nést i případné následky. Ne pak v případě neúspěchu zastávat přístup „ať se stará společnost“. Proto se domníván, že mateřství nebylo hlavním důvodem, proč byla paní potenciálně rizikovým pracovníkem. Taky předpokládám, že zkušený personalista v nějaké renomované společnosti by při pohovoru mezeru… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Máte pravdu, to malé sebevědomí tam muselo hrát velkou roli. Člověk si toho při pohovoru všimne a hned naskakují mínusové body, třeba i podvědomě…

Druhou pravdu máte s tím, že by podržení místa mělo být vyhrazené pro osvědčené zaměstnance, co mají aspoň těch pár let ve firmě. Ono by to v důsledku i budoucím matkám pomohlo – tedy ne těm, které práci považují za jakýsi sociální nárok, ale těm ostatním, že by z nich zaměstnavatelé nemuseli mít takové obavy.

Romana Lösterová
Host
Romana Lösterová

Dost podobně jsou na tom i lidé,kteří pečují o své blízké a nemají nárok na zdravotně handicapované brát příspěvek na péči,taky není snadné najít zaměstnání,kde se toto toleruje

Káča
Host
Káča

Všechno má dvě strany mince. Myslím, že je každý zodpovědný za svou situaci a neměl by očekávat, že jí někdo za něj bude řešit. To, že jsem samoživitelka opravdu není problém zaměstnavatele. Dovolím si pohled z druhé strany, tj. zaměstnavatele. Když naše zaměstnankyně oznámila těhotenství, dost mne zaskočila. Každopádně mi oznámila, že chce nadále zůstat v kontaktu s prací a bylo to tak. Je na ní po té dlouhé době, co u nás pracuje spolehnutí. Mzdu dostala plnou, ač samozřejmě plně nemohla pracovat, ale svou práci si udělala, někdy i večer. To neřeším. Každopádně jsem i jezdila s kočárkem, protože… Číst vice »

Kuba
Host
Kuba

Společnost nemá co poskytovat samoživitelkám záchranou síť. O to se má postarat rodina. Užší a širší. Není možné aby za nezodpovědnost některých platil daňový poplatník.

umfa
Host
umfa

Myslím, že tohle nemá uspokojivé řešení. Někomu by přeci jenom záchranná síť být poskytnuta měla, protože ne každý si za své problémy může a lidská společnost je už tak nastavená, že počítá s pomocí slabším. Ale znáte to, myslíte to dobře, ale dopadne to jako vždycky :-) Vymyslíte podporu pro případ nemoci, které má pomoct lidem kteří jsou těžce nemocní po mnoho měsíců nebo celý zbytek života, ale dopadne to tak, že lidé tu podporu neurvale vymáhají i když zůstanou den doma s bolením hlavy a peníze za první tři dny nemoci mají potenciál svrhnout vládu…

Pavel
Host
Pavel

Dovolil bych si nesouhlasit, pane Kubo, s tak všeobecným tvrzením. Rodina, kterou zmiňujete, by se obecně měla postarat o řadu věcí, a nefunguje to ani zdaleka tak, jak by mělo… v řadě případů a z různých příčin.

Nezodpovědnost při výběru partnera… nikomu z lidí do hlavy nevidíte, sám bych uvítal mít patent na neomylnost. Tady jde spíš o přístup dotyčné(ho) a její (jeho) vůli situaci aktivně řešit, nikoliv se nechat pasivně živit dávkami…

Michelle
Host
Michelle

Hm, a když těhotné ženě umře přítel/manžel (t.j. otec dítěte) a tudíž je taky samoživitelka, tak to je fakt nezodpovědnost vzít si ho, že? Dle komentáře předpokládám, že jste buď: 1. velice mladý a životem nepolíbený, 2. velice starý a životem unavený.

Káča
Host
Káča

Tak pokud byla zodpovedná a umřel ji manžel (předpokládám, že pracoval nikoli na černo ) vznikl ji nárok na vdovský a sirotčí důchod. Pak není opravdu co řešit. No a když nepotřebovala na lásku papír tak dítě má sirotčí důchod a ona nikoli. Pak to byla její nezodpovědnost a když mi někdo říká, že na lásku nepotřebuje papír tak se jen pousméji a raději to nekomentuji.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Káčo, široko daleko nenajdete zodpovědnějšího člověka, než jsem já. A přesto mě život tolikrát zaskočil svou neskutečnou fantazií. Důležité je umět se vypořádat s jednotlivými situacemi co nejlépe. Kdybych chtěla předejít všem katastrofám a omylům, tak skončím jako bezdětná stará panna a nebudu vycházet ven. Někdy je prostě zapotřebí riskovat a dobře tak. Ano, člověk může udělat chybu, ale třeba by byla větší, kdyby se jí nedopustil ;)

Káča
Host
Káča

Ano i mne život mnohokrát překvapil, někdy i nemile. Přece ale nebudu očekávat jen ústupky ze strany jiných (tady zamestnavatele). Za svůj život jsem zodpovědná jen já. Víte u většiny samoživitelek mám pocit, že jsou to siroty nejméně do pátého kolene.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Hodně lidí (nejen žen a nejen samoživitelek) má tendenci stavět se do pozice oběti, to je fakt. Od toho se pak odvíjí jejich očekávání, jak by je mělo okolí podporovat a chápat. Co se zaměstnávání matek samoživitelek týče, myslím, že než ústupky, by bylo vhodnější hledat schůdný kompromis pro všechny zúčastněné. Buď je to reálné a funguje to a nebo to prostě pracovní místo neumožňuje a pak je zcela zbytečné vést nějakou další diskuzi u pohovoru. Pokud se jdu někam ucházet o místo, mám přece nějakou představu o náročnosti, pracovní době a zodpovědnosti, kterou daná pozice vyžaduje. Jestli ne, tak… Číst vice »

Káča
Host
Káča

Napsala jste to přesně.

Alena
Host
Alena

Zrovna u nás probíhá výběrovka na pozici kolegyně, která odchází koncem roku do důchodu. Dost specifická náplň, kterou nikdo druhý z nás neovládá na 100% a tak potřebujeme najít někoho, kdo je ochoten se učit, kdo bude pracovat a ne jen chodit do práce. Hodně se nám přihlásily maminky na rodičovské nebo mateřské dovolené. Největší problém…začátek pracovní doby. Je mi to docela líto, ale pokud se ani nepodívá na naše webové stránky a nezjistí pracovní dobu, která je tam uvedená a pevně daná nemůže se pak divit. A to nebyla ani jedna samoživitelka, všechny vdané s partnery. Přes to problém.… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Někdy je to až smutné s jakými představami uchazeči přijdou :-) Když přijde slečna a rovnou řekne, že je těhotná, že čeká rizikové těhotenství, nikdy nepracovala a zaměstnání hledá jen proto, aby měla nemocenskou a mateřskou dovolenou :-) A teď co s tím. Na jednu stranu je mi ji líto, na druhou stranu kdybych ji ze soucitu vzal, tak to firmu přijde na 150,000 ani nemrknem :-) Při tom za ty peníze můžu mít dovolenou na Havaji. Nevím, kde lidi berou tu představu, že je firma může přijmout jakoby nic, že ji to nic nestojí a ještě za první měsíc… Číst vice »

Pavel
Host
Pavel

Zaměstnance nelze přijímat ze soucitu, ať už má jakékoliv základy, to by byl přirozeně nesmysl ze své podstaty – tohle si snad nemůže dovolit ani státní správa. A že kvalita uchazečů má klesající tendenci, pod to bych se klidně podepsal – ačkoliv o přijetí či nepřijetí naštěstí rozhoduji jen nepřímo, to jest po odborné stránce, občas tiše žasnu nad neskutečným sebevědomím… ale to už je zase jiná písnička.

Nemohu tady ale nezmínit, kolik žen zůstane v práci, byť jsou v jiném stavu a mohly by bez mrknutí oka zůstat doma s posvěcením od lékaře…

Kateřina *
Host
Kateřina *

Souhlasím s Vámi, ale zase z druhé strany.. Měli jsme školku, která leta letoucí fungovala od 6:15, ale třeba už od 6:05 byla přístupná.. takže rodič měl nějaký čas, aby dítě odvedl a hlavně předal učitelce v MŠ. Střih, nové vedení a školka až od 6:30.. otevírá se fyzicky až v 6:30 a dítě MUSÍ být předáno z ruky do ruky rodičem učitelce. V rodině jsou dva rodiče, ale když jeden začíná v 6:00 a druhý v 7:00 v jiném místě vzdáleném dalších 25 min jízdy autem, tak to trošku nevychází. Zejména v zimě, kdy jsou tam ještě jiné překážky.… Číst vice »

Káča
Host
Káča

Škoda, že jste se o otevírací dobu nezajímala u zřizovatele. Možná ani neví, že otevírací doba nevyhovuje Jen zřizovatel je zodpovědný za otevírací dobu, možná by Vaše výtky vyslyšel. Chce to jen zkusit

Kateřina *
Host
Kateřina *

Ale kdepak, bylo to tenkrát velké téma. Ono by to šlo, ale prostě systém a pracovní doba je ve školce za nového vedení to jediné na čem záleží, bohužel. Je to o lidech. Nejen, že později otevírali, ale i dříve zavírali. Do toho jsou zde fabriky, které mají půlhodinovou „netoleranci“, tzn. přijdete v 7:01 a počítá se Vám pracovní doba až od 7:30, skončíte v 15:29 a oficiálně máte konec v 15:00. Hodinka sem, hodinka tam, kolik to udělá za měsíc? Tohle jsou situace, které jednotlivec dokáže ovlivnit minimálně. Žádosti o výjimku v pracovní době jsou sice super věc, ale… Číst vice »

umfa
Host
umfa

Zlou krev na pracovištích? To by se u nás museli všichni pozabíjet, protože pomalu každý má pracovní dobu jinak, kvůli vožení dětí do školy, dojíždění apod. To si fakt nemůžete tu pracovní dobu třeba o čtvrt hodiny posunout, jestli je to z provozních důvodů proveditelné? Neuvažujete o nějakém jiném, přívětivějším zaměstnavateli? :-)

Kateřina *
Host
Kateřina *

Já mám toho nejpřívětivějšího zaměstnavatele pod sluncem :) a děti už naštěstí do školky nechodí, ale bylo to tenkrát náročné i s podporou zaměstnavatele. Ani mě nebylo příjemné neustále žádat o volno na besídky, třídní schůzky, ředitelská volna, atp. A nejlepší perlička byla: máme třídní schůzky (ve školce), účast žádoucí, děti s sebou neberte.. doba trvání neurčena. To bylo fakt vtipný. Zejména, když jsem byla sama doma, manžel služebně mimo, žádná pomoc z rodiny a doma děti ve věku do 4 let.. :)

umfa
Host
umfa

V tom případě jsem něco nepochopil. Jaký je tedy ten problém s úpravou pracovní doby?

Káča
Host
Káča

Je pravda, že v městech mimo Prahu a jinych velkych měst mají školky opravdu špatnou provozni dobu U nás od 6 do 16 hodin Je to sice deset hodin, ale když zapoctu pracovní dobu rodiče a nějakou dobu na dopravu tak to aby měl rodič vrtulník.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Nám se kolikrát stalo, že jsme pro děti nedojeli včas, z důvodu kalamity – polomy, náledí. a když se to šprajcne v místě, kde není ani signál, je o zábavu postaráno :) Proto zásadně jezdím vybavená jak na tůru do hor.. abych v případě potřeby mohla aspoň dojít na signál :D

Jana
Host
Jana

Pročetla jsem si článek a paní naprosto rozumím. Již několikrát jsem zažila, že někdo žádal o nějakou pozici aniž by měl potřebnou praxi nebo zkušenosti. Někdy ti lidé i přes to byli pak velmi na takové pozici úspěšní. Chápu zaměstnavatele, že má pocit oklamanosti, ale to má jistě i samoživitelka která chce v dnešní době pracovat a chce nebýt závislá jak na podpoře tak na blízkém okolí. Paní měla štěstí na sousedy což spousty žen v podobné situaci nemají. Přečetla jsem si i celou diskuzi a jsem hrozně zklamaná dalo by se říci, že téměř ze všech přispívajících. A přesně… Číst vice »

Halka Svobodová
Host
Halka Svobodová

Moc hezky napsané.Souhlasím s Vámi.Také jsem pročetla celou diskusi a přijde mi,že některé komentáře jsou zcela mimo.Sama jsem takovou situaci před cca 14 lety po mateřské zažila a nebylo to vůbec nic příjemného.A to tu nejde o nic jiného než,že pokud žena zůstane sama s dítětem nejen,že musí ale vlastně i chce jít pracovat.A paradoxně v takové ženě má zaměstnavatel daleko loajálnějšího zaměstnance než v někom bez závazků.Taková žena si totiž práce váží a dobře ví,že ji potřebuje a proto se snaží.A je vyloženě hloupé jí podkopávat nohy.Beru to jako diskriminaci.

umfa
Host
umfa

Může být loajální a nemusí. Na zaměstnavateli je, aby to poznal. No a protože i zaměstnavatelé jsou jen lidi, někdy to pozná špatně – buď ke škodě své, nebo ke škodě toho potenciálního zaměstnance. Navíc jak jsem psal výše, o tom člověku zpravidla ví jen to co je psáno v životopisu a co mu sám řekne. Občas si prý někdo uchazeče prolustruje na facebooku nebo na hodně placené pozice na něj najme detektiva, ale to už mi připadá trochu mimo rozsah :-)

umfa
Host
umfa

Ještě k té diskriminaci – můžete to tak samozřejmě brát, ale v okamžiku, kdy by zaměstnavatel „nediskriminoval“, tak se mu zvýší náklady na zaměstnance. No a teď co s tím :-) Jinak pokud vím, proti zaměstnávání žen nikdo nic nemá, to o čem mluvíme jsou speciální případy.

SAndra
Host
SAndra

Naprosto s vámi souhlasím. Matka samoživitelka je nejlepší a nejloajalnejsi zaměstnanec. Sama mám 2 děti, otec je nezvěstný (z jeho strany tedy žádné přispění ani zapojeni od narození mladšího dítěte). Jsem vysokoskolacka. Pracuji ráda a dětem chci zajistit hezky život. Na paragraf nechodím nikdy (finančně by nás to zasáhlo, hlídá sousedka nebo dostanu homeoffice). Je to vše o domluvě. Po RD jsem hledala novou práci a ani by mne nenapadlo si do CV psát, ze mám děti. Potenciální zaměstnavatel nemá na tyto informace právní nárok. Stejně jako na ty, zda jsem vdaná, jakým disponuji majetkem nebo jaké je mé politické/náboženské… Číst vice »

umfa
Host
umfa

A zaměstnavatel ten čas zase kupuje a zajímá ho kromě efektivity též dostupnost a spolehlivost :-) Nic více a nic méně. Vykašlete se na předsudky a bojujte za své firmy :-)

Markéta M.
Host
Markéta M.

„Můj osobní pohled na zaměstnavatele, kteří se tomu brání zaměstnat mámu od dětí ač nevědí v jaké situaci se nachází je, že vlastně se chovají podobně jako její tyranský partner současný nebo minulý. Upřímně zkušený zaměstnavatel přeci dokáže poznat jestli jej chce adept na volenou pozici jen využít.“ Zaměstnavatel není sociálka. Zaměstnavatel vidí uchazeče o místo poprvé v životě, do hlavy nikomu nevidí. Pokud zaměstnavatel ví, že potřebuje někoho skutečně časově flexibilního, tak samoživitelku s malým dítětem prostě nezaměstná. Já sama jsem po rodičovské konstatovala, že bych sama sebe nezaměstnala…..manžel byl přes týden daleko v práci, bez babiček a jiných… Číst vice »

SandraR
Host
SandraR

Paní Markéto,
nebere to prosím zle, ale vy jste nebyla v pozici samoživitelky, takže jste si mohla dovolit luxus říci, ze byste to nezvládla a být vy a děti zivena manželem. Kdyby jste byla na vše sama a musela byste, tak byste zvládla a zařídila vše a zaměstnavatel by ani nezjistil, ze máte děti. (Tak jako ten můj).

umfa
Host
umfa

Když to zaměstnavatele zajímá, tak to samozřejmě zjistí. A když nezjistí, tak to odhadne :-) Ovšem pravda je, že většinou je mu to dost jedno a nějakým zjišťováním se neobtěžuje.

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

„Upřímně zkušený zaměstnavatel přeci dokáže poznat jestli jej chce adept na volenou pozici jen využít.“

No, paní Jano, jeden švýcarský zaměstnavatel to nepoznal, ani když ho dotyčná využila. Nebyl na to zvyklý.

„Je to stejné jako když vám bezdětná kamarádka začne říkat jak je unavená a je toho na ní moc. Tuto větu zaslechla kdejaká maminka a sama ji jistě i pronesla v době kdy neměla děti a nevěděla jak hloupě to mámě na mateřské, nebo rodičovské může přijít.“

A vidíte, jsou i ženy, které vyčerpává víc práce, a naopak mateřskou si užívají. Těm pak hloupě asi zní něco jiného, že?

neřeknu
Host
neřeknu

Takže kdo nemá dítě, nemá právo být unavený? Ubohý názor…. Přesně tohle vypovídá o tom, že „já jsem matka, kdo je víc“…

Markéta M.
Host
Markéta M.

Víte co, neřeknu? Moje únava od dětí byla veliká, ale smysluplnější, než únava z práce, kterou dělám jen abych si něco vydělala.

umfa
Host
umfa

A pracovat proto, abyste si vydělala a tudíž uživila děti není dost smysluplné? :-)

Markéta M.
Host
Markéta M.

Práce jako taková smyluplná je , ale ta únava je na prd. :)

neřeknu
Host
neřeknu

Vidíte, a pro někoho je zase smysluplnější být unavený z práce. Ať je každý unavený z čeho je mu libo, ale nemusí kvůli tomu odsuzovat jiné jen proto, že oni jsou unavení z něčeho jiného.

Sama
Host
Sama

Pri pohovoru na misto soc. pracovnika v soukromem sektoru mi sef(Rakusan), dnes nastesti uz byvaly, jasne rekl: ve zkusebni dobe 3 mesicu neexistuje neschopenka nebo pece o nemocne dite…..takze kdyz mi volali ze skolky, ze je podezreni na akutni zanet spojivek, malem me polevali….jsem sama, jsem samozivitelja, zijici v cizine.Bez pribuznych, bez partnera, ktery se vratil do CR.
Clovek se nesmi nechat udusat. Ano, dite mam, ale je to handicap? Pokud ano, nemuzu pro takoveho zamestnavatele vykonavat dobrou praci…..to si radeji najdu jinou….

umfa
Host
umfa

Aspoň že to ten šéf řekl. Ve Francii nesmí říct ani to (mají přísnější zákony), takže by mlčel jako hrob a kdybyste zajela vyzvednout to děcko, tak by Vás tam ještě týden nechal aby to nebylo nápadné a pak ve zkušebce propustil bez udání důvodu.

Káča
Host
Káča

Víte co nepochopím, že se nevrátíte k rodině do ČR. Než takové problémy a žit bez rodiny.

neřeknu
Host
neřeknu

Z podobných nářků a fňukání je cítit jen samé já chci, já chci, já potřebuji, já chci… Ale milá zlatá by se měla zkusit vcítit do toho zaměstnavatele. Kdyby ona hledala zaměstnance, taky by na 99% dala přednost někomu, o kom ví, že nebude každou chvíli na paragrafu, nebude chtít zkrácený úvazek apod.