Foto: Archiv Global Teacher Prize

Tomáš Chrobák: Pojďme využít příležitosti a na chvíli zrušit povinné úkoly i známky. A pozorujme, co se stane

Zážitky z posledních dnů mě přiměly k zamyšlení nad současnou situací ve školách. Vnímám ji jako mimořádnou příležitost. Jako šanci skokově se posunout nejen v tolik zmiňované digitalizaci, ale především v tom, jak vést děti k samostatnosti a osobní autonomii. Přesně opačně na mě ale působí situace, které mě obklopují. Bojím se, že pokud budeme pokračovat ve způsobu práce, kterým jsme tohle období začali, přejde chuť učit se i ty, kteří se dosud vzdělávali rádi.

Co s tím? Řeknu vám, co bych udělal já: zrušil bych povinnost psát domácí úkoly a zrušil bych v této době také jakékoli známkování, včetně jedniček a sluníček.

Na vysvětlenou dva příběhy, které mě tento týden potkaly:

Dopoledne mi volá kamarád Honza, jestli bych mu pomohl vyřešit slovní úlohu o pohybu. Můj vtip, že je hezké, jak na sobě začal pracovat, ho nechal zcela chladným. Pokračoval naštvaným tónem, že tento úkol dostal jeho syn Petr. Honza chtěl synovi pomoci, ale už si látku nepamatuje a momentálně tak jako mnozí jiní řeší důležitější věci než se učit rovnice. Honzovi jsem poradil a Petr dostal jedničku. Tedy – já jsem dostal jedničku. Petr se nenaučil nic, prostě jen opsal postup, který jsem poslal jeho otci (a taky ho nasdílel spolužákům ve skupině na Messengeru).

Ptal jsem se Petra, co by se stalo, kdyby úkol neodevzdal. “To nám nikdo neřekl, co se stane,” odpověděl Petr. Přemýšlím, jestli v tom má jasno aspoň učitel, který takový úkol zadal. Jak bude hodnotit žáka, který nemá přístup na internet, nebo toho, komu dané učivo nikdo nevysvětlí? Co když někdo úkol neodevzdá, a jak zjistí, jestli si ho žáci jen nepřeposlali?

Že mají tohle děti zažívat v době, kdy trpí nedostatkem přímého kontaktu s kamarády, nemožností jít ven a často ponorkami v domácnostech, mi přijde prostě šílené.

Další kolega má ale v hodnocení jasno: žáci, kteří se v pátek nezúčastní online testu z přírodopisu na známky, budou psát všechny online testy najednou na konci roku. Že mají tohle děti zažívat v době, kdy trpí nedostatkem přímého kontaktu s kamarády, nemožností jít ven a často ponorkami v domácnostech, mi přijde prostě šílené. V jakém kontrastu je to s úkolem z matematiky, který poslala moje kolegyně, kdy žáci pracovali s receptem na palačinky, přepočítávali množství na různé počty osob, vyhodnocovali kalorický příjem a na závěr usmažili palačinky pro celou rodinu.

Pro svou třídu jsem připravil čtyři maximálně různorodé úkoly. Mohou se pustit do kteréhokoli z nich, ale klidně i do všech. Sám jsem zvědav, zda se do mých výzev (tak tomu teď říkám) vrhne většina, půlka třídy, či třeba nikdo. Bude to pro mě každopádně cenná zpětná vazba. Bohužel to může zkolabovat na jedné věci – na jedničkách za odevzdanou práci, které se rozdávají v jiných předmětech. Je mi jasné, že i žák, který by se rád zabýval mými výzvami, se bude nejprve věnovat úlohám, které jsou hodnoceny, a pak… už mu nezbude energie nebo nebude chtít být u počítače. Dítě se jednoduše nebude věnovat tomu, co mu působí radost, ale bude plnit to, do čeho je “vmanipulováno”. Vyhraje předmět, ve kterém učitel použije hrůzostrašnější prostředky.

Jak by to mohlo být?

Tyto a další příběhy, které kolem sebe sleduji, mě vedou k takovému přání:

Dávejme teď žákům dobrovolné výzvy, které nebudeme známkovat. Máme jedinečnou příležitost, že nás nikdo nebude popotahovat za to, že jsme nestihli školní vzdělávací program. Ten tlak si vytváříme pouze sami. Představuji si to tak, že každý žák si vybere jeden či dva předměty, které ho opravdu zajímají a lákají. O nich bude s učitelem hojně komunikovat. V případě, že se našim dobrovolným úkolům nebude nikdo věnovat, bude to známka, že bychom se měli zamyslet nad tím, jak učíme. Místo známkování se můžeme věnovat přemýšlení nad tím, jestli jsou úkoly smysluplné, nebo jak podpořit žáka, který tápe.

Každé dítě má přirozenou potřebu rozvíjet se. Pokud to v něm někdo nepohřbil.

A co tímto našim přístupem získají naši žáci?

Když jim nikdo nebude říkat, co a kdy mají dělat, dostanou příležitost rozvíjet vlastní zodpovědnost. Budou si moci vybírat z nabízených možností a věřím, že budou odevzdávat vybranou práci v nejvyšší možné kvalitě.

Získají pocit naší důvěry. Budeme zde pro ně, ale nebudeme se vnucovat. Budeme nabízet, ale ne se podbízet.

Získají pocit, že je to JEJICH vzdělávání. Už jim nebude nikdo říkat „nauč se tohle a tamto“.

Získají pocit sebedůvěry. Ten vzniká, když se věnujeme činnostem, které si sami zvolíme a pro které máme předpoklady.

Nestojí tento scénář za pokus? Nemůžeme mnoho ztratit, ale toho, co můžeme získat, je hodně.

Tomáš Chrobák je učitel matematiky a tělesné výchovy na druhém stupni ZŠ Baška nedaleko Frýdku-Místku. Loni se stal vítězem soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prizeletos se probojoval mezi 50 nejlepších pedagogů v celosvětovém kole této soutěže.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

12

 
12 Počet vláken diskuze
0 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Kamila Pauknerová
Člen

Dobrý den, krásný článek a vážím si názoru a souhlasím. Teď kdy vypracováváme kvanta úkolů, většinou bez smyslu aby se dítě něco naučilo, jen jim něco poslat a odškrtnout si to. Stále píšou a přepisují něco….. bez výkladu a pochopení. Panu učiteli přeji veselou mysl a zdraví. Závidím jeho žákům a jejich rodičům . Jen tak dál. K.P.

Jitka Škáchová
Člen
Jitka Škáchová

Skvělé napsané!Souhlasím a díky za myšlenku!

Anonymní Uživatel
Člen

Naprostá blbost. To rovnou zruště celé školství. Když nikdo nebude dětem říkat co a kdy mají dělat, tak jednoduše nebudou dělat nic. Známka má být strašák, tento strašák pomáhá v sebezdokonalování, tento strašák je jediná záruka že se děti alespoň budou trochu snažit aby nedostali na zadek doma. Postup jaký navrhujete by se uplatnil možná u dětských členů Menzy. Normálnímu obyčejnýmu děcku které samoneví co bude za dva roky chtít chcete dát volnost jako dospělému ale jaksi zapomínáte že do dospělosti musí vyzrát. „Budou si moci vybírat z nabízených možností a věřím, že budou odevzdávat vybranou práci v nejvyšší možné… Číst vice »

Anonymní Uživatel
Člen

ještě jedna věc, v článku se píše jak děti trpí bez kamarádů a jsou izolováni od světa a ještě na ně tlačíme online úkoly… jasně děti jsou tak stašně izolovaní že venku jezdí v rouškách hromadně na koloběžkách, hrají si online hry s kamarády ale my na ně tlačíme online úkoly.. když u kompu sedí 12 hodin děnně tak mohou udělat úkol a pak si hrát jako to dělaly doposud. tečka. nevím proč se v dnešní době snažíte strhnout veškerou odpovědnost kterou mají mít rodiče. Dítě neudělá úkol? jasně za 5. udělá to opakovaně tak bude mít opakovaně za 5… Číst vice »

Aleš Liber
Člen

Tak za mne jednoznačně palec nahoru, přijde mi to jako samozřejmé, nicméně plošně to tak asi bohužel není… Na dvou školách, kde učím ICT, to takto nastaveno máme již od začátku a funguje to výborně, úkoly dělá kdo chce a hlavně může (!!!). Ukazuje se ale naplno, jak velmi nedostatečná je nejen všobecná dig. gramotnost, ale i vybavenost (učitelů, rodičů, žáků). Mnozí by moc chtěli, ale nevědí jak, nebo to stále na něčem vázne…:-(. Poslal jsem, jen tak na zkoušku, po svých třídách DOBROVOLNÝ úkol z informatiky, a teď to nestíhám vůbec vyhodnocovat, takže jsem se aktuálně omezil pouze na… Číst vice »

Siham Farouk
Člen
Siham Farouk

Je mi 13 let, jsem u babičky, která ze současného školství šílí. Řekla, že jí naprosto mluvíte z duše. Má pocit, co někteří vyučující nestihli dosud s učivem, to teď dohánějí 😄❤️

Erika Matysková
Člen

Úžasný článek, za který děkuji. Ano, máme obdobné problémy, řešíme např. úkoly , kterých je tolik, že už nevíme, co je vypracované a co ne. Některé věci, druhý stupeň, již v paměti nemáme a tak, jako váš přítel, řešíme stejně i my.. Pokud máme v rodině kantora, jde to lépe.. Za včas neodevzdanou práci je nedostatečná. Situace je opravdu náročná a Váš přístup je skvělý! Kéž by toto doporučení ve výuce v této době bylo možné na všech školách!
P. S. Pomohla jsem s jedním zadáním a teď čekám, zda jsem neudělala chybu a nedostanu špatnou známku!
Zdraví matka sedmaka.

Helena Zitková
Člen
Helena Zitková

Dobrý den, souhlasím a moc bych si přála, aby takto uvažovalo mnohem více učitelů, ale hlavně také rodičů (ti totiž někdy po učitelích vyžadují to, na co byli sami zvyklí ve škole a nedokáží si představit, že by jejich dítě chodilo ze školy bez známek a domácích úkolů). V jedné škole udělali pokus – přestali známkovat a zaměřili se jen na formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Ve škole to vyhovovalo všem – učitelům se velmi ulevilo, žáci známky ke svému učení nepotřebovali. Jediní, kdo s tím nesouhlasili, byli rodiče.:-( Mezi doporučeními od ministra školství a ČŠI pro učitele v současné… Číst vice »

Franta Holý
Člen
Franta Holý

Dobrý den, nevím, zda máte své děti, nebo zda soudíte jen podle pedagogického vzdělání a zkušeností, ale jako rodič dvou puberťáků Vám mohu zodpovědně a naprosto jednoznačně na titulek zodpovědět. Začnou prázdniny. Data zdarma, no problem. Máme veliký problém je donutit dělat alespoň něco, takže pokud necháme vše na jejich samostatnému úsudku, postoupí do dalšího levelu v oblíbené střílečce či Minecraftu (podle věku). Pokud znáte dítě, které se zachová dle Vašeho článku, upřímně jeho rodičům gratuluji. Podle mých zkušeností a názoru je to jen snůška teoretických keců.

Veronika Dittrichová
Člen
Veronika Dittrichová

Děkuji za článek hodný hlubokého zamýšlení se nad tím, jak to udělat, aby dětem jejich učení dávalo smysl a prožívaly přirozenou radost z porozumění světu, lidem, vztahům. Vrozená, přirozená potřeba dětí ( člověka vůbec ) učit se – přináší radost! Učitel, který promýšlí zadávání práce dětem tak , aby si mohly vybrat z nabízených úkolů, „spotřebuje“ hodně času na své přípravě. Je třeba myslet na různě nadané děti, různě typově nastavené, na děti se speciálními potřebami učení. Pestrou nabídku k učení je třeba připravit, upravit, zohlednit vůči potřebám dětí. Reagovat na to, co se kolem nich aktuálně děje. To není… Číst vice »

Milan Kotala
Člen
Milan Kotala

Vše výše popsáné má v sobě neskutečno pravdu! Člověk od člověka se liší,jak vzděláním,tak inteligencí a neposlední řádě manuální zručností. A když,tohle vše se v jenom člověku skloubí ,zase je to podivné!Viz. mnoho svatých v minulosti popsaných.A doba korona víru nám zase přináší nové svaté. Ne proto,že se zjevili,ale že ti kterým to nebylo cizí vypluli na povrch!!!!!!!!!!!!!

Míša Červená
Člen
Míša Červená

Dobrý den. Vážím si všech pedagogů a vedení škol, kteří pochopili, že méně, znamená více. Proto musím naprosto souhlasit s tímto článkem. U nás na škole to pojali naprosto opačně a asi chtějí odrovnat rodiče i děti dříve, než koronavirus. Bohužel domluva se školou marná, jedeme všechny předměty a to v takové míře, že vyučovací hodina nemá 45 min, ale min. dvojnásobek. Na dotaz, jak má být vypracován úkol z informatiky v excelu, když ho doma v pc žák nemá bylo odpovězeno, ať ho zatím vypracuje na papír!!!! Marně by člověk hledal na papíře tlačítko na vyvolání funkce, že…?! No… Číst vice »