Noční můra: sehraná třída vašeho dítěte se musí rozdělit. Co se s tím dá dělat? Odpověď nepotěší: skoro nic

Noční můra: na třídních schůzkách nám oznámili, že se třída našeho dítěte, ten skvělý a sehraný kolektiv, musí rozdělit. Proč to školy dělají a co si v takové situaci mohou rodiče počít?

„Bylo nám oznámeno, že třetí třídu, do které chodí naše dcera, pro další školní rok rozpustí,“ stěžuje si Anna Lomecká z Ostravy. „Ve třídě je 20 dětí, které se mají po skupinkách tří až osmi dětí rozpustit do dalších pěti tříd. Protože tato třída je výborný sehraný kolektiv, kde jsou i bezproblémově zaintegrovány děti jiných národností, nikdo dělení této třídy nečekal.“

Co s takovou situací mohou rodiče dělat?

Jednoduchá odpověď: skoro nic. Rozdělení dětí do tříd je plně v pravomoci ředitele školy, jedině on má poslední slovo. Stojí to tak ve školském zákoně. Byť to zákon přímo neříká, považuje se zároveň za samozřejmé, že takové případné přeřazení vedení školy předem probere s rodiči, případně žákem, a vysvětlí důvody svého rozhodnutí. A snaží se o to, aby rodiče vyjádřili s takovým přeřazením souhlas. Pokud by k takovému projednání nedošlo, je na místě o něj vedení školy požádat.

Pokud dítě skončí v jiné třídě, než jste si představovali, je možné požádat o přestup, ale opět je na řediteli či ředitelce, jestli tomu dá zelenou. Vždycky je lepší klidná dohoda, ale v případě, že by vám zdůvodnění vedení školy nepřišlo dostatečné, je možné se v této věci obrátit na školskou radu, případně i na Českou školní inspekci.

Univerzální recept není
„Je potřeba vyjednávat s vedením, ale škola z principu nemůže nikdy vyjít vstříc úplně všem a často je i při nejlepších úmyslech skřípnuta organizačními důvody a kapacitou jednotlivých tříd a přerozdělení udělat musí,“ říká Miroslav Hřebecký z informační společnosti EDUin. Podstatné je slovo MUSÍ. Jakkoli škodolibě se akce může jevit zklamaným rodičům, škola to nikdy nedělá bez důvodu. A často se v takové situaci natrápí i ředitel, který by měl vše vyřešit tak, aby to všechny zúčastněné co nejméně bolelo.

To potvrzuje ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran. Jelikož mají na prvním stupni v každém ročníku tři třídy a na druhém stupni už jen dvě, řeší se to v Kunraticích každý rok. Přesto Vít Beran univerzální recept nenašel. Žádné obecně platné poučky, jak takovou situaci vyřešit, neexistují.

Vít Beran se rozhoduje na základě „guláše“ vzniklého z přání dětí a jejich rodičů, názorů učitelů, ale také „tvrdých dat“. „Vždy, když musíme třídy dělit nebo přeskupovat, uděláme si sociometrii, to znamená důkladný průzkum vztahů ve třídě. Z něj vyplyne, které děti jsou vůdčí typy, kdo je problémový nebo takový ten ‚tahač za nitky‘, který rozdmýchává konflikty. Odhalí se pozitivní a negativní vazby. Na základě těchto dat je pak možné složit vyrovnaný a dobře pracující kolektiv.“

Změna může být i k dobrému
Ani to však nemusí přinést spokojenost rodičů, upozorňuje ředitel, který měl v této věci na stole už několik petic. „Mám zkušenost, že z hlediska spravedlnosti rodiče potřebují, aby se buď nedělila žádná třída, nebo všechny. Když zvolíte jednu, která to má odnést za všechny, ať už k tomu máte seberacionálnější důvod, nefunguje to,“ vysvětluje Vít Beran. Sám je přitom přesvědčen, že leckdy třídě obměna prospěje, i když to tak nejdřív nevypadá.

Koneckonců, v modernějších vzdělávacích systémech se někdy žáci přesouvají mezi třídami záměrně. „Dělá se to kromě jiného ze sociálně-psychologických důvodů,“ vysvětluje Tomáš Feřtek. V českých školách musí mít třídy v průměru alespoň 17 žáků, maximum je třicet. „Vliv počtu dětí na kvalitu výuky není prokázán a existují dokonce názory, že více dětí ve třídě přináší lepší výsledky,“ doplňuje Tomáš Feřtek.

10

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
1 Comment threads
9 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors
Jitka PolanskáLeaTomáš FeřtekVeronikaPavlína Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Pavlína
Host
Pavlína

Dobrý den,závěr článku snad autor nemyslel vážně. Pokaždé, když se sníží počet dětí ve třídě je zkvalitněna i výuka. Učitel má více času a i naopak jít rychleji ku předu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že snaz se dělí fungující třída, než ta kde nic nejde a my rodiče máme opravdu smůlu

Veronika
Host
Veronika

to proto to slovo „dokonce“.
Dobrý den.

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

No to je právě zajímavé, že to je velmi časté tvrzení, které ale pedagogický výzkum tak úplně nepotvrzuje. Určitě je snazší práce s patnácti než třiceti dětmi, ale to, že je to snazší práce, ještě neznamená, že má nutně lepší vzdělávací výsledky. Ostatně není náhoda, že třeba třídy ve waldorfských školách jsou obvykle velmi početné, někdy i přes třicet dětí. Práci ve velkých třídách považuje tato pedagogika za efektivnější. A kopíruji sem kousek z rozhovoru s profesorem Hanushekem, který to říká docela jasně, kdy odpovídá na tuto otázku: Častým faktorem spojovaným s kvalitou vzdělávání je počet dětí ve třídách. Vy… Číst vice »

Lea
Host
Lea

Zřejmě o tom nic netuší ani na ministerstvu školství.Zrovna v sobotu jsem slyšela,jak ministr slibuje“ nabrat“ do školství 16000 nových učitelů(kde je chce vzít nevím),právě z důvodu,že bude možno dělit třídy nejen na jazyky,ale i matematiku atd.

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Což o to tuší, bylo zastoupené na mnoha setkáních v uplynulých letech, kdy se o tom mluvilo a v mezi odbornou veřejností to není žádná novinka. Ale podívejme se na to z pohledu běžné školy, kde se učí čistě frontálně a učitelé by rádi „optimální“ třídu, což je pro ně tak do osmnácti žáků. A pak, je to opravdu rozšířený mýtus, že méně dětí znamená lepší výuky. Jak mezi učiteli, tak rodiči. Takže je to opatření, na které veřejnost slyší. Ale dělené třídy opravdu nejsou samospásné. Mohou fungovat na jazyky, už u matematiky je spíš otázka, co učíte. Jak říká… Číst vice »

Lea
Host
Lea

Zřejmě bychom si tedy měli nejdříve odpovědět na otázku,co chceme hlavně v našem základním školství preferovat.Jestli individualizaci vzdělávání,nebo ekonomickou výhodnost

Jitka Polanská
Editor

Mně z toho vyplyva ta zajímavost (průzkum jsem neznala), že se zřejmě vyplatí víc investovat do učitelů než do zmenšování tříd, neboť benefit „dobrý učitel“ je daleko větší než benefit „méně žáků na učitele“.

Lea
Host
Lea

To je určitě pravda.Ale kolik máme „dobrých učitelů“?A získat je není vůbec snadné a trvá to dlouho. I pan Feřtek použil formulaci……“z pohledu běžné školy,kde se učí čistě frontálně“.Prostě mě připadá,že nevíme co chceme.Chceme individuální přístup,inkluzi,asistenty,skupinové vyučování,nové předměty,nové přístupy-při vyšším počtu dětí ve třídě?A ministr školství vyhlašuje svá opatření „protože je tento mýtus rozšířený a veřejnost na to slyší“?To snad ne.

Jitka Polanská
Editor

Myslím si, že Tomáš Feřtek pouze prostě ukazuje věc z různých stran. Řekněme, že v našich – a skoro každých podmínkách – je lepší, když je ve třídách méně dětí. A že potřebujete shodu na to, aby se něco prosadilo a udrželo, a shoda se buduje celkem pracně, to mi přijde taky jasné. „Nevíme, co chceme“ prostě proto, že nepanuje shoda na tom, co chceme, ale ta se dá postupně budovat, tím, že si to ujasníme, a vyargumentujeme.

Lea
Host
Lea

Pan Feřtek Vám slovy pana Hanusheka odpověděl.Je to vysoce nákladná záležitost.