Příprava na přijímačky: tisíce korun a stovky ujetých kilometrů. Ne každý má takové možnosti, je to nespravedlivé, říká tatínek páťáka



Přijímačky na víceletá gymnázia – ale i na střední školy – jsou tak nešťastně postavené, že k jejich úspěšnému složení nestačí jen nadání dítěte a jeho studijní předpoklady. „Dcera patřila mezi premianty, ale připravovali jsme ji jen doma a skončila na 100. místě ze 150. U syna už jsme to nepodcenili a platili doučování. Je to drahé a časově náročné, takže hluboce nespravedlivé, protože uspěje jen ten, jehož rodiče mají dost peněz, času a zájmu,“ říká otec školáků ze středočeského kraje.

Když páťačce Emě před dvěma lety řekli rodiče, jestli by nechtěla zkusit přijímací zkoušky na osmileté gymnázium, moc se jí nechtělo a do přípravy se moc nehrnula. Někdy v zimě ji babička, bývalá dlouholetá učitelka, přesvědčila, že se spolu jednou týdně podívají na nějaké příklady a cvičení z češtiny. Ema byla ve třídě premiantkou a celá rodina měla za to, že taková příprava musí stačit. V dubnu přišly přijímačky, a velké překvapení. Ema skončila až na 100. místě ze 150 uchazečů, gymnázium přijímalo třicet studentů. „Pohořela na jednotných testech, které jsou stavěné tak, že pokud je dítě cíleně a dlouhodobě netrénuje, nemá šanci,“ vypráví Emin tatínek.

Dcera – premiantka pohořela na jednotných testech, které jsou stavěné tak, že pokud je dítě cíleně a dlouhodobě netrénuje, nemá šanci.

Výjimky, výjimky z výjimek, nelogičnosti, snaha děti nachytat. Takové věci objevil v přijímacích testech z češtiny, když se do nich podíval letos znovu kvůli mladšímu synovi. „Kluk je spíš na matematiku a technické věci, ale my jako rodiče – oba myslím v češtině nadprůměrně zdatní – jsme kolikrát nevěřili vlastním očím. Typově podobné úlohy se v páté třídě ZŠ prakticky neprobírají, takže v těch přijímačkách vůbec nejde o znalosti učiva, ale znalosti testů a jejich logiky. Jak je možné děti rozdělovat na základě kritérií, která stojí mimo výuku základní školy?“ ptá se tatínek, který si nepřeje uvést víc než křestní jméno Petr.

Tvrdý výcvik
Že je většina obsahu testů postavená tak, že bez specializované přípravy nelze uspět, kritizují i odborníci. „Nevhodně nastavenými přijímacími testy se dále posiluje hlavní problém českého vzdělávání – selektivnost. Lepší vzdělání dostane ten, jehož rodičům na tom záleží a s dostatečným předstihem mu zajistí vytížené lektory, zaplatí je a budou je k nim každý týden vozit,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Emin bratr Albert to štěstí měl. Celá rodina se přípravě na jeho přijímací zkoušky na osmileté gymnázium věnovala už od podzimu. „Platili jsme mu doučování lektorkou, která bydlí deset kilometrů od nás. Manželka tam syna každý týden vozila, dvě hodiny tam na něj čekala a pak jeli zase zpátky. Musela si kvůli tomu upravit pracovní dobu. Naštěstí měla tu možnost,“ vypráví Petr. Za těch pár měsíců najezdila maminka Alberta kvůli doučování 700 kilometrů, přípravka stála celkem 8 tisíc. Téměř každý večer si Albert pod dohledem rodičů zkoušel testy ještě doma, dvakrát dělal „přijímačky nanečisto“. Kolik rodin si takový „tvrdý výcvik“, jak to Petr nazývá, může dovolit?

Jak se testuje
Jednotné přijímací zkoušky formou testů z českého jazyka a matematiky se dělají na osmiletá a šestiletá gymnázia a všechny čtyřleté obory s maturitou. Škola může jednotné testy doplnit svým testem nebo pohovorem.

„Ani náhodou,“ odpovídá Petr na otázku, jestli by se Albert na víceleté gymnázium dostal bez doučování. Ve třídě přitom – stejně jako jeho sestra – patří mezi naprosté premianty, v matematice je velmi nadprůměrně nadaný.

Ještě větší problém jsou přijímačky na čtyřleté maturitní obory. U víceletého gymnázia se předpokládá, že na něj odchází ti nejnadanější a ze základky odejít je nikdo nenutí. Kdežto dostat se na nějakou střední školu chce většina dětí. „Naši dceru to čeká za rok a půl a už teď sondujeme a zajišťujeme si místo u lektorky, která ji na přijímačky na střední školu připraví,“ říká Petr.

Pojmy místo dovedností
„Přitom v přípravkách se děti nestanou vzdělanější, naučí se tam jen jednu specifickou dovednost: vyplňovat testy Cermatu. Potíž je, že do přípravek pošlou svoje děti především ti ambicióznější, cílevědomější a bohatší rodiče. A za to jako společnost poneseme následky,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Současná podoba jednotných přijímaček totiž mimo jiné ovlivňuje podobu výuky. Nejpozději v sedmé třídě většina češtinářů znervózní, všechny důležité kompetence a dovednosti jako je číst s porozuměním, mít vztah ke knížkám, umět se písemně vyjádřit, jdou stranou, a nastává úprk k přijímacímu testu. Rozuměj: tvrdý trénink pojmů, které krom testu už nikdy v životě nikdo nebude potřebovat.

Schválně, zkuste si letošní přijímací testy pro páťáky. A přemýšlejte, kolik z toho, co v nich je, jste někdy v životě použili.

Letošní zadání didaktických testů z českého jazyka a matematiky najdete zde

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
36 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří
Jiří
24. 4. 2018 14:47

No a právě tyto děti na víceletém gymnáziu trpí, protože je k tomu dotlačili rodiče, kteří si myslí, že zrovna ty jejich děti jsou extra nadané. U staršího syna nás přemluvil měsíc před přijímačkama ředitel školy, nebyl tedy na přípravu čas žádný a dostal se. Toho mladšího jsme k tomu tehdy nenutili a dobře jsme udělali, protože je sice taky premiant, ale není výjimečný. Premiant nerovná se mimořádně nadaný, bohužel spousta rodičů to vidí jinak.

iva
iva
25. 4. 2018 19:05
Reply to  Jiří

Pokud vas syn nedelal prijimacky Cermat, tj.letos nebo vloni tak si mslim, ze nemate pravdu. NA Cermat je treba vice drilu, jinak i chytre a velmi sikovne dite v Praze nema sanci se bez pripravy na gympl dostat. souhlasim s puvodnim clankem, bohuzel.

Sajdka
Sajdka
3. 4. 2019 14:17
Reply to  iva

Nesouhlasim. Znam deti, ktere bez pripravky, se 2 testy napsanymi nanecisto, skoncily v prvni 20ce… Ano, je pravda, ze pripravka zvysi sanci, samospasna ale urcite neni.

Jitka Kočvarová
Jitka Kočvarová
10. 7. 2019 14:06
Reply to  Sajdka

Zcela souhlasím s článkem, bohužel to tak je. Kdo, píše, že pokud je dítě nadané, zvládne přijímačky na osmileté gymnázium hravě bez přípravy neví, o čem píše. Ano, možná naprosté výjimky skrytých či zjevných géniů, běžné chytré děcko ani omylem.
A nechápu, že nikomu nevadí, že ve velkých městech je opravdu třeba běžně půlroční intenzitvní příprava na přijímačky. Výjimkou jsou možná gymnázia na větších vesnicích ……….

kacah
kacah
24. 4. 2018 14:51

Jsou to kecy, pokud je dítě opravdu nadané a ne pouze našprtané, zkoušky udělá s běžnou přípravou. To jsou právě ty dětičky, nadrcení premianti, kteří ale neznají nic z toho co se ve škole nešprtá. Pak je strčí do kapsy, někdo s přirozenou inteligencí, kdo třeba ty samé 1 nemá. Případ z loňského roku u synovce. Na vysvědčení 3 dvojky a v pořadí zkoušek byl 2., ( z matematiky nejlepší) na 16. místo ho odsunul horší počet bodů za vysvědčení.

Bandaska
Bandaska
24. 11. 2018 21:03
Reply to  kacah

Hm, tak na našem gymplu by se nedostal, protože ty tři dvojky by ho stály cca 50 míst a berou 30. Naprostý souhlas s autorem článku.

Sajdka
Sajdka
3. 4. 2019 14:19
Reply to  kacah

Souhlasim. Znam ale i pripady a ne jeden, ze decko skoncilo pod carou, dostalo se na odvolani a v sekunde patri s prehledem mezi nejlepsi.

martina
martina
24. 4. 2018 15:03

Myslím si, že jde hlavně o zisk. Pořádají se speciální ( placené ) kursy na nacvičení testů, všelijaké přijímačky nanečisto apod. Texty a postavení otázek jsou zcela odlišné od učebnic a cvičebnic ZŠ. Souhlasím s autorem článku. Kdysi jsem byla na přijímačkách nejlepší z celé školy, ale ty dnešní testy bych nezvládla!

Karla
Karla
24. 4. 2018 15:04

Testy jsem zkusila a čtyřicet let po ukončení školní docházky je ještě zvládnu. Dcera vystudovala víceleté gymnázium a problém nebyl v přijímačkách jako takových, ale právě v tom, že někdo přípravu měl a někdo ne. Dcera ji neměla a tak dopadla u přijímaček hůře, ale dostala se, gymnázium absolvovala s vyznamenáním. Někteří z těch , co se chodili před testy na doučování, školu nedokončili. Není dobré, když rodiče přenášejí své ambice na děti v páté třídě.

Markéta
Markéta
24. 4. 2018 15:25

Pokud je dítě chytré a zvyklé přemýšlet, není to problém. Jiná věc je, že škola (alespoň ta naše) děti spíš myslet odnaučuje. Naše dcera se vloni dostala na osmileté gymnázium po přípravě, která představovala cca 5-6 cvičných testů z matematiky a stejný počet z češtiny. Byla patnáctá z pěti set přihlášených a říkala, že přijímačky byly fakt lehké, a ani mně opravdu nepřipadaly těžké. Pokud někdo potřebuje dril a usilovné šprtání a společně s rodiči naříká nad obtížností testů, nebude to materiál pro gymnázium.

Evka
Evka
24. 4. 2018 15:31

Hm, já jsem sice byla premiant, ale mamka mi tehdy koupila takové ty knížky s rok starými testy na přípravu. Otevřela jsem je jen jednou, když je přinesla, a udělala jeden test, byl totiž napsaný na motivy Harryho Pottera. Párkrát jsem byla na něčem jako přípravě u mé tehdejší třídní učitelky, která se mnou probrala běžné učivo páté třídy, které jsme ale kvůli skluzu oproti předpokladům jako třída nestíhali. A skončila jsem první. Ono to totiž není o tom se našprtat, ale o tom myslet. A to často ti „premianti“ neumí, viděla jsem to mockrát na dětech, které mi chodily do vědeckého kroužku. Encyklopedie citovaly zpaměti, tak že jsem jim nerozuměla pomalu ani já, ale běda když se člověk zeptal „a proč to tak je?“ nedej bože po nich chtěl, aby něco přeříkaly vlastníma slovama a vysvětlily ostatním dětem.

Míra
Míra
24. 4. 2018 15:32

Našprtaný jedničkář nemusí být nutně inteligentnější, než dítě s rozmanitými zájmy, které má třeba i horší známky. Zejména u dětí v šesté třídě samé jedničky opravdu nic neznamenají. Zejména u víceletých gymnázií se výběr musí víc zaměřit na inteligenci a schopnosti dítěte uvažovat, než jen na našprtané učivo. K tomu patří i schopnost připravit se na náročnější přijímací zkoušky. Jak jinak by se dalo třeba z dvou set zájemců vybrat třída o třiceti žácích, když samé jedničky má třeba polovina zájemců o studium? Něco o tom vím, zatím se mi na víceleté gymnázium probojovala všechna tři vnoučata, která dosáhla příslušného věku. Samozřejmě, že jsme je vedli k tomu, aby se k přijímačkám připravovali. Umístili se na předních místech a jen za známky to nebylo.

Lukáš Labor
Lukáš Labor
24. 4. 2018 15:40

To je právě ten problém že každý druhý rodič považuje svého potomka za nejchytřejšího nejkrásnějšího a když se ukáže že je to průměrný trouba tak obviňuje celý svět a shání doučování za tisíce a že děti byli třídními premianty, to už tak v našich školách chodí že se tam nejvíce daří průměrným troubům. ps test jsem zkusil a nevidím problém

Antonín Novotný
Antonín Novotný
24. 4. 2018 15:56
Reply to  Lukáš Labor

Aby bylo možné posoudit kvalitu a přiměřenost testu, je třeba vycházet z učiva a znalostí dětí v polovině páté třídy. Mně přijdou některé otázky zcela mimo standartní školní výuku, a pak se ptejme: mají na víceletá gymnázia chodit ty děti, které se na testy pod dohledem rodičů připravují, ať už doma nebo někde v kursech, nebo ty děti, které talent a schopnosti mají, ale třeba díky rodinnému zázemí nemají šanci se k testům ani dostat a vyznat se v nich, protože jejich rodiče vzdělání nezajímá a základní školy logicky na tyto testy děti nepřipravují? Mimochodem zkušenosti ukazují, že jakmile se děti přes tyto testy dostanou na víceletá gymnázia, pak nějakou dobu žijí z přípravy na ty testy a stejně se nakonec o moc víc než děti v ZŠ nenaučí; akorát se vyhnou těm největším sígrům a propadlíkům.

Václav
Václav
28. 4. 2018 00:36

Adekvátní přijímací test může být z čehokoliv, co se dá považovat za věku a danému stupni vzdělání přiměřenou znalost/dovednost. To, že se něco na prvním stupni zš neučí, ještě neznamená, že by to desetileté dítě nemělo vědět. Koneckonců škola není jediné místo, kde se dítě může učit – minimálně rodina by mu také měla předat určité kvantum znalostí a dovedností.

Jířa
Jířa
24. 4. 2018 15:54

nechápu,přihlásila jsem obě děti na víceleté gymnázium,jedno prošlo bez přípravy skončilo na místě asi 20. a druhé bylo i s třemi 2 za vysvědčení ,na místě bohužel pod čarou, přijímali 34 dětí a bylo na 36. místě a svět se nezbořil,že ho nepřijmu li ,jsem ráda,že jsou přijímací zkoušky jaké jsou,děti nadané se dostanou skoro vždy

Eva
Eva
24. 4. 2018 19:27

Test mi přijde adekvátní,na gympl bych očekávala i težší.A pokud toto dítě nezvládne i bez extra přípravy,tak máme skutečně příšerné školství nebo opravdu hloupé děti.

Eva
Eva
24. 4. 2018 19:28

Test mi přijde adekvátní,na gympl bych očekávala i težší.A pokud toto dítě nezvládne i bez extra přípravy,tak máme skutečně příšerné školství, nebo opravdu hloupé děti.

Envy
Envy
24. 4. 2018 20:14

Hah, do maturity jsem se prakticky neučil. Pokud je potenciál dítěte udělat přijímačky limitován pouze financemi rodičů, pak je buď něco špatně s ním, nebo si rodiče nárokují nadstandart v podobě nějaké elitní školy. Anebo je blbé školství, ale vzhledem k tomu, že dostat se na gymnázia zvládají tisíce žáků, to asi nebude problém.

Káča
Káča
24. 4. 2018 22:31

Autor popisuje dnešní realitu, rodiče nejsou ochotni pochopit a akceptovat, že jejich děti nemají zájem o víceleté gymnázium (autor uvádí: …jestli by nechtěla zkusit přijímací zkoušky na osmileté gymnázium, moc se jí nechtělo a do přípravy se moc nehrnula…). Ale zachránila to babička, která dceru „přesvědčila“.
Proč někteří rodiče neposlouchají své děti, musela dcera skutečně neuspět u přijímajících zkoušek? Třeba jí to ublížilo, nahlodalo její sebevědomí.
No u syna už to nepodcenili a zajistili mu „dryl“ a úspěch u přijímajících zkoušek. A uspěl.
Myslím, že pokud dítěti bude dělat problém test z minulých let, pak by to stálo za zamyšlení a měli by ho nechat být. Přeci vůbec nic není ztraceno, gymnázium může studovat 4-leté.
To, že vystuduji 8-leté gymnázium neznamená, že budu v životě úspěšnější a šťastnější. Naslouchejme svým dětem.

Kateřina P.
Kateřina P.
24. 4. 2018 23:40

Ačkoliv si myslím, že jsou přijímačky špatně postavené, a celkově nesouhlasím se způseobem výuky jak na yákladních školách tak gymnáziích. Ale když jsem dělal přijímačky před 9ti lety na osmiletá gymnázia, tak jsem bez jakékoliv přípravy při pokusu někdy v lednu. Kdy se školy mohli zapojit do testování a nechat napsat test scio umístila v 10% nejlepších. Nikdy jsem neměla známky premianta a ni jsem jim nebyla, páč jsem jako dítě měla spoustu jiných „důležitějších“ věcí na práci než se učit, přece. I jsem nedělala úkoly a nenosila správné učebnice do školy. A myslím si, že nějakým logickým odvozením se spousta úloh vyřešit dala a pokud má dítě nějaký částečný všeobecný přehled, než jen ten který se šprtá ve škole, tak to může vyjít. uznávám, že když už jsem se hlásila v dubnu doopravdy na víceleté gymnázium tak jsem se doma učila s mamkou. Ale ne tedy stylem opakování a memorování všech možných typů úloh scia a cermatu.

Zdeněk
Zdeněk
25. 4. 2018 06:35

Problém nevidím ani tak v tom, jak jsou postaveny testy, ale jak se dané předměty na ZŠ učí. Učitelé mnohdy jen otrocky procházejí jedno cvičení v učebnici za druhým a žáci jsou pak zvyklí jen na jeden typ úloh, podle toho jaké učebnice škola zrovinka nakoupila. Já chodil do ZŠ za hluboké totality, ale třeba v češtině (mluvnici nikoli literatuře), jsme učebnici kolikrát za celou hodinu ani neotevřeli. Učitel vymýšlel příklady z hlavy, vysvětloval, a hlavně jsme neustále opakovali a procvičovali. Pravda, v hodinách vyžadoval tvrdou disciplínu, nebyl prostor pro žádné srandičky, ale s tímto základem jsem pak bez problémů prošel celým gymplem včetně maturity, aniž bych se musel doma na hodiny jakkoli připravovat.

asdf
asdf
26. 4. 2018 06:30
Reply to  Zdeněk

To ani nepiš, to je šikana dítěte, přeci nemyslíš vážně, že jsi nenechal dítě vyrůst v samostatně myslící bytost 😀

A o tom to je co píšeš, škola není zábava, ale dril. Za nás paltilo, rodiče chodí do práce a děti do školy, čímž je řečeno vše…

Když čtu ty příklady tak to není o moc jiné než za mě, ale za mě se nerozvíjel pouze osobnost, za nás se učilo 😀 Mě sice neposihla češitna(jsem na ni vůl), ale matiku super.

Ne Ne
Ne Ne
25. 4. 2018 07:07

Tak ony přijímací zkoušky jsou selektivní z principu. Moc článek nechápu – tatínek si stěžuje, že dcera, která se nechtěla připravit, u přijímaček neuspěla. Syn, který se pečlivě připravoval, uspěl. V čem je problém? Ano, víceleté gymnázium je výběrové a ne každé dítě na něj má.
(A ta poznámka s matkou, která musela jezdit 10 km a pak dvě hodiny čekat… to si snad děláte legraci. Za tu dobu se mohla doma otočit několikrát, nebo poslat dítě samotné busem/vlakem)

Václav
Václav
28. 4. 2018 09:13
Reply to  Ne Ne

Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Tento web se nesnaží objektivitu ani předstírat.

Jitka Polanská
Jitka Polanská
28. 4. 2018 09:24
Reply to  Václav

Pane Václave, vidím, že se Vám stýskalo, a tak jste se vrátil, ač jste se už rozloučil. Nic proti tomu, pokud se opět nedostanete do starých kolejí. Tento Váš komentář jako by tam opět směřoval, stejně jako narážky na kolegyni v jiném. Takže prosím, paušální kritiku webu si nechte od cesty, stejně jako zesměšňující poznámky na adresu redaktorů či ironický tón ve vztahu k jiným diskutujícím. Nekažte nám to tu. Jsme jistě web s nějakým názorem – co je to objektivita, Váš postoj? – ale dáváme prostor i názorům jiným a diskuzi a polemice se nebráníme. Pokud je vedená tak, jako to tady dělají jiní. Děkuju.

Václav
Václav
28. 4. 2018 11:21

Paní Polanská, myslím, že tímto jste to, o čem mluvím, demonstrovala daleko názorněji, než bych já sám kdy svedl. Mimochodem, děkuji za hezké a milé přivítání.

Karla
Karla
25. 4. 2018 08:13

Letos jsem měla tu čest být u přijímacích zkoušek na SŠ. Dcera má zájem o technickou školu. Drtivá většina třídy ty příklady nestihla všechny. Zkoušeli jste je? A zkoušeli jste to na čas? Není problém v logice, ale třeba já se potřebuji nad úlohou zamyslet a pokud vím, že na ní mám tři minuty i s přečtením (uloha šišlajiciho upira a vilneho prodavače s kečoupkem a tatarčirkou-to snad skopirovali z mimi barzaru, to by mě zabilo a určitě bych to četla víckrát), tak jsem ještě o to pomalejší. Navíc nastavit testy tak, že je většina dětí nestihne, to mi přijde dost nešťastné. A to mluvím hlavně o matematice na technické škole (dcera má za sebou i matematicke a chemicke olympiady, kdy byla nejlepší z ročníku)-nechci vidět jak vypadá testování z matematiky na zdravotní škole….. Školy většinou pořádají kurzy kde probírají minulé testy, protože klasická výuka na tohle prostě stavěná není. To jsou prostě čistokrevné závody v tom kdo to spíš odhadne (vesměs se tak vyjádřil i Cermat). Nemám strach, že by se dcera na školu nedostala, ale to neznamená, že mi je jedno jak se cítí ostatní děti. Šly z těch přijímaček jak z pohřbu a bylo mi jich fakt líto. Stála jsem tam u brány a sledovala je jak se plouží…. Já se kdysi dostala na střední na průměr, maturita tehdy za něco stála a žádný Cermat u toho nebyl-jak se mi to vůbec povedlo? Se divím, že si dokážu se zdrávkou spočítat kolik mi mají vrátit v krámě 😀

Petr R.
Petr R.
25. 4. 2018 09:49

No jo, ale jak z toho ven? Na víceletá gymnázia by měli jít jen ti nejlepší z nejlepších – to znamená z těch premiantů ti nejlepší. A to se asi neotestuje tak, že se do prijímaček dá jen to, co se učí na základní škole. Dá se předpokládat, že všichni uchazeči by takové přijímačky zvládli na 100%. Musí tam být něco navíc, co vyřeší díky své inteligenci. Problém jsou samozřejmě rodiče, jako třeba Petr, kteří „to navíc“ nechají do svých dětí „nalít“ za mrzký peníz. Resp. tato možnost by tu vůbec neměla být.
Ale realita je taková, že ti ambiciozní a lépe situovaní si vždy najdou nějakou cestičku – tak to prostě je. Jediným konečným řešením problému víceletých gymnázií je jejich zrušení.

Anna
Anna
25. 4. 2018 17:42

Učím jazyky soukromě a ve firmách a jako češtinářka mám také každý rok pár deváťáků, kteří se buď chtějí dostat na gympl (tady jsou dva, takže je veliký převis), a nebo žáků, kteří prostě chtějí posílit svoje šance na úspěch v přijímacích zkouškách na odbornou SŠ. Takže o tématu snad něco vím. Že k cermatovským testům mám výhrady, to je jisté. Nemůžu však souhlasit se žádnou z výtek, které jsou zmíněny zde. A také trošku „plivnu“ na tu nespravedlnost. Jestli je nespravedlivé to, že si jedna rodina může dovolit doučování u mne, tak pak je nespravedlivé i to, že si může dovolit lepší hračky v raném věku dítěte, lepší kroužky, pohybuje se v lepším sociálně-ekonomickém prostředí, chodí na kulturní akce, jezdí na výlety a poznává svět… ano, nespravedlivé to možná je, ale tak to je a jinak nebude. A právě tohle dítě, které kromě svého intelektu vyrůstalo celý svůj život – ne jen posledních pár týdnů před přijímačkami – v podnětném, rozvíjejícím prostředí, je dítě schopné zvládnout gymnázium, ne kdejaký průměrný žák, který si zaplatí pár hodin. Naštěstí jsou rodiče mých žáků rozumní a přemlouvat ke střední odborné škole jsem musela zatím jen jednoho zájemce o gymnázium. Onen chlapec mi pár týdnů po začátku školního roku psal a děkoval, že jsem ho přemluvila…

Vladimír Kocour
Vladimír Kocour
25. 4. 2018 22:39

8leté gymnázium vzniklo tak, že gymnázium „ukradlo“ základní škole její 2. stupeň. Představme si, že máme 2 „stejné“ děti. V čase t = 0 je pošleme do první třídy. V čase t = 4 roky jedno z nich necháme dostat se na 8leté gymnázium, druhé ponecháme na ZŠ. V čase t = 8 let necháme to 2. dítě dostat se na 4leté gymnázium. V čase t = 12 let budou obě děti maturovat. Předpokládejme, že budou všechny možné okolnosti maximálně stejné a rozdíl mezi oběma dětmi bude způsobený „jen“ tím, kde prožily 2. stupeň. A já se ptám: JAKÝ VLIV TO BUDE MÍT NA BUDOUCÍ ŽIVOT JEDNOHO A DRUHÉHO DÍTĚTE? Bude jedno z nich šťastnější / úspěšnější / lepší apod.?

Zkoušel jsem si ty testy. Dají se udělat, ale pro čtvrťáky je to dost těžké, hlavně proto, že rovnice se učí až v 7. třídě, takže některé úlohy z matematiky se jim budou dělat těžko. Jsou to náročné testy (pro čtvrťáky), ale dovedu si představit, že je některé dítě udělá.

Václav
Václav
28. 4. 2018 00:16

„JAKÝ VLIV TO BUDE MÍT NA BUDOUCÍ ŽIVOT JEDNOHO A DRUHÉHO DÍTĚTE?“

Šťastnější – štěstí záleží na Vašem hodnotovém žebříčku, ne na studované škole.

Úspěšnější – některé školy z Vás skutečně mohou udělat úspěšnějšího člověka, ale dost záleží na tom, jak definujete úspěch.

Lepší znamená co? ´- Jako jestli z vás nějaká škola udělá morálně lepšího člověka ve srovnání s někým jiným, třeba s „Vaším já z času t=0“?

Anna
Anna
26. 4. 2018 20:47

Ačkoliv nejsem propagátorem osmiletých gymnázii a s jednotnými zkouškami nesouhlasím, tak způsob, jakým je článek psán, mě vyloženě tlačí (zde nikoli poprvé) mezi jejich obhájce. Mírná hysterie a pocit nespravedlnosti, která vyzařuje z výroků „modelové rodiny“ či jasná tendenčnost článku bohužel tuto problematiku schazuje. Ano, vyplnit testy CERMATu není pro páťáka nic snadného (černá fixa, obtahovani geometrie, nepřetahováni políček atd) a velký handicap mají ti, kteří se k němu cvičně nedostanou, ale výroky „testy jsou stavěné tak, že pokud je dítě cíleně a dlouhodobě netrénuje, nemá šanci.“ jsou hodně „nadnesené“ a jak vystřižené z Blesku. Testy jsem viděla nejednou a s hodnocením „Výjimky, výjimky z výjimek, nelogičnosti, snaha děti nachytat.“ prostě nelze souhlasit, mohla by autorka uvést nějaký konkrétní příklad? Naopak. Do matematiky i češtiny je uvažování vneseno tolik, že to žáka protaženého „klasickou českou školou“ musí trochu vystresovat – to ale neni chyba testů, ale výuky. Souhlasím s tím, že přijímačky ovlivňují podobu vyučování v deváté třídě (tak to ale bylo vždy a děti s učiteli teď nemusí kličkovat mezi SCIem a CERMATem a učit se vyplňovat dvoje testy), ale „trénink tvrdých pojmů“ to vážně není, v přijímačkách se stále více vyžaduje ono čtení s porozuměním (ano, ta kompetence, o které tvrdíte, že se testy naopak potlačuje).

Musím připustit, že jednotné přijímací zkoušky (na nichž mě především štve omezování rozhodovacího práva ředitelů koho přijmout) jsou spravedlivější než systém předchozí . Testy za minulá období jsou ke stažení, klíče dostupné, šance na školy porovnatelné, protekce omezena. Není třeba být milionář, aby se příprava zdařila. V minulém období se platilo za know-how, co je třeba k přijímačkám zrovna na zvolená gymnázia, nedostupné testy kolovali pokoutně, sám rodič s dítětem neodhadl, jaké jsou naděje k přijetí. Nespravedlivé nejsou zkoušky, ale rozdílná kvalita státních základních škol.

Pobavila mě závěrečná výzva „Schválně, zkuste si letošní přijímací testy pro páťáky. A přemýšlejte, kolik z toho, co v nich je, jste někdy v životě použili.“

Matematika – zkoušeno na čtvrťákovi – kromě problémů s geometrii – veškeré pojmy probrané už ve čtvrté třídě, po dítěti se chce úvaha a aplikace, ne nabiflované řešení. Čeština – z 28 otázek plných 10 je na porozumění textu, v pravopisných otázkách nejsou žádné chytáky, nejsložitější jsou pojmy „předpona “ „skladební dvojice“ a „slovo podřazené“. Jedna otázka by mohla být problematická, protože je znalostní – ustálené rčení. V životě jsem použila vše. Zkoušela testy autorka článku také?

Hanka
Hanka
3. 5. 2018 14:18
Reply to  Anna

Naprosto s Vámi souhlasím, popsala jste to přesně. Syn dělal přijímačky na víceleté gymnázium letos, dostal se. Připravovali jsme se doma, žádné doučování nebylo. Koupili jsme pouze dvě knížky (cca 400 Kč celkem) a vytiskli jsme staré testy z Cermatu. I kdyby se nedostal, to, co se naučil, by se mu hodilo i na ZŠ. Ale dostal se, není to „čistý“ jedničkář, jak se ráčila vyjádřit jeho učitelka ze ZŠ, přesto skončil ve čtvrtině nejlepších. Tedy, když se dítěti věnujete (a není to vůbec o penězích, ale o času a vůli rodičů), pak se testy dají natrénovat, tedy typy úloh, taktika atd. A tuhle možnost mají všichni rodiče, věnovat svému dítěti čas!

Václav
Václav
27. 4. 2018 23:21

„Nevhodně nastavenými přijímacími testy se dále posiluje hlavní problém českého vzdělávání – selektivnost. Lepší vzdělání dostane ten, jehož rodičům na tom záleží a s dostatečným předstihem mu zajistí vytížené lektory, zaplatí je a budou je k nim každý týden vozit,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

No, pokud si odpustíte ten přepych tvrdit, že bez „vytížených lektorů“ to nejde a že není jiná možnost, než platit drahé doučování, což je samozřejmě nesmysl, pak je přece naprosto v pořádku, že o lepší vzdělání musíte projevit nějaký zájem a snahu ho získat. Nebo byste rádi pečeného holoubka bez sebemenší zásluhy až do pusy?

Klára Blanenská
Klára Blanenská
5. 8. 2020 07:23

Jo jo, mrkla jsem letos na testy Scio a jen jsem zírala – rodina, dva vysokoškoláci a sedmnáctiletá středoškolačka, se nad vzorovými testy bavila, jako kdyby to byly televizní kvízy, zvlášť nad češtinou, ta byla extra vypečená. Já jsem překladatelka, manžel právník a autor, tudíž lidé, kteří se jazykem živí, a leckdy to byla čistá tipovačka. Navíc musím říct, že manžel, který je zvyklý číst právnické texty a pečlivě zvažovat každé slovo, byl mnohem zdatnější ve správném porozumění zadání úloh než já.

Souhlasím s tím, že nejde o úlohy, které by páťáci běžně probírali, a také zadání je často formulováno dost podivně.

Jen pro pořádek – moje dítě přijímačky nedělalo, nemám za sebou neúspěch, není za tím žádný osobní zájem. Jen hluboký údiv nad tím, co obsahují přijímací testy pro pátou třídu.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.