Co je, a co není šikana? A jaké děti bývají obětí šikany častěji? Mrkněte se na krátké video

Šikana se vyskytuje ve všech kolektivech a ve všech věkových skupinách. A samozřejmě i v českých školách. Dobrou zprávou je, že před pěti lety jí bylo více. Špatnou zprávou je, že ji v různé míře zažívá až třetina dětí.

Podle čerstvé zprávy České školní inspekce až třetina desetiletých dětí ve třídách s horším klimatem – neboli ve školách, kde se tolik nedbá o dobré vztahy –  alespoň jednou týdně zažívá výsměch či nadávky spolužáků nebo jejich šikanující nezájem. Oproti roku 2011 je ale šikany mezi dětmi o něco méně.

Při šikanování často nejde o hrubé násilí, ale o méně nápadné, opakované posměšky a naschvály, které dítě ubíjejí psychicky, zahánějí ho do kouta, berou mu radost ze života.

Spolužák (nebo spolužáci) dítěti sebere svačinu, nebo do ní plivne, strká do něj, posmívá se jeho vzhledu, pomlouváním dítě izoluje…

Na webu www.minimalizacesikany.cz v sekci Jak poznám, že mi šikanují dítě jsou uvedeny příznaky změny chování dítěte, které by rodiče na případnou šikanu mohly upozornit.

Zpráva České školní inspekce se mimo jiné zabývá zkoumáním toho, jaký podíl šikany má úspěšná a málo úspěšná třída. Zjištění se dalo očekávat: v úspěšných třídách (ve smyslu dosahovaných znalostí) je šikany méně.

Podívejte se na video ze série Vši ve škole Taky jste zažili šikanu?

V několika minutách shrnuje, co dělat a na koho se případně ve škole obrátit, pokud jste došli k závěru, že vaše dítě někdo šikanuje.

V první řadě ale naslouchejte svému dítěti. Všímejte si ho, projevte mu svou podporu a důvěru. Dohodněte se s ním na dalších krocích. A nedělejte nic bez jeho vědomí, radí odborníci z projektu Minimalizace šikany.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

3

 
1 Počet vláken diskuze
2 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Kateřina
Kateřina

Na druhém stupni jsem přestoupila na základní školu do velkoměsta. Byl to zvěřinec. Šikana, konkrétně v naší třídě, v takovém stádiu, že se o tom následně psalo i v novinách. Já, z relativně malého města, škaredá a tlustá.. ideální kombinace.. by člověk řekl. Zkusili to spolužáci, ne, že ne, ale neuspěli. Když mě chtěli ponížit za oblečení, tak jsem na jejich osočení odpověděla, že jestli mají problém, tak se s tím musí vyrovnat sami a mě ať neotravují. Když hodili mým směrem smradlavou houbu nacucanou vodou, podívala jsem se tak, až jim ztuhla krev v žilách a řekla jsem šeptem… Číst vice »