Je tu Mikuláš – den strašení a ponižování dětí. Jak setkání s ním obrátit v okouzlující a posilující zkušenost?

Nějak se nám to s tím Mikulášem vymklo, viďte? Podle legendy šlo o velmi oblíbeného muže, který proslul štědrostí k potřebným. Ten dnešní sice taky bývá štědrý, ale není to zadarmo – musí se mu na povel zazpívat či zarecitovat a leckdy si dokonce před plným sálem dalších dětí poslechnout zahanbující výčet vlastních hříchů. Jaktože se ještě počuráváš, Pepíčku? A proto přinášíme pár tipů, jak si užít Mikuláše s respektem k tradici, ale hlavně k dětem. Tak, aby z toho nevyvázly vystrašené (a přejedené čokoládou), ale okouzlené, potěšené a posílené.

„Fanynka zvládá sama spoustu věcí, jen je potřeba ji někdy posouvat kupředu, když si přemýšlí. Zpívá vlastní srandovní písničky a umí dělat legraci. Má ráda bráchu Toníka a dokáže ho výborně učesat i rozesmát“ – přesně tohle řekne dneska Mikuláš pětileté Fanynce z Prahy 8. Ji i další děti navštíví odpoledne v dětském klubu Jaata v Dolních Chabrech. Pochvalu pro Fanynku a jemné připomenutí toho, co není ideální, napsali Mikulášovi už pár dní předem Fanynčini rodiče. Tedy přesněji – ne Mikulášovi, ale ředitelce zmíněné „školky“ Tereze Vavrečkové.

„Naším cílem je zprostředkovat dětem setkání s nebeskou bytostí, při kterém zažijí tajuplnost okamžiku,“ popisuje Tereza Vavrečková. Školka má zázemí ve dvou propojených jurtách a tam také Mikuláš za dětmi odpoledne dorazí. V jurtě pro něj bude připraven zlatý trůn a budou rozsvícené jen svíčky. „Přijde sám, bez čerta a anděla. Ti dva na sebe obvykle strhnou veškerou pozornost, přitom v původní tradici nebyli, to si lidé až později vymysleli jako nástroj strašení. Setkáním s Mikulášem vedeme děti k úctě ke starším a k moudrosti, kterou v sobě mají“ vysvětluje ředitelka školky.

Do těchto jurt v Dolních Chabrech dorazí odpoledne poučený Mikuláš. Letos bohužel bez sněhu.

A popisuje, jak to bude odpoledne v chaberských jurtách probíhat dál: Rodiče s dětmi sedí v půlkruhu, každá rodina si zapálí svou svíčku a všichni společně zazpívají dvě až tři písničky, kterými chtějí Mikuláše přilákat. Pak se ozve zvenčí zvonek a za chvíli už bude Mikuláš sedět na svém trůnu i s velkou knihou, v níž má záznamy o dětech. Děti k němu chodí jedno po druhém a Mikuláš jim mile řekne, čeho si na nich za uplynulý rok všimnul. „Nemělo by to vyznít jako pochvala nebo pokárání. Mikuláš jen zmíní, co viděl a je na dítěti, jak s tím naloží.“

Ticho a tma kouzlí
„Dřív jsem jen chválila, teď myslím, že v prostředí, které dobře znají a s rodiči za zády, unesou naše děti i lehčí výtku,“ říká maminka Fanynky (a mladšího Toníka) Petra Axmanová. „Z rodičů nemámíme žádné ‚hříchy‘, naopak, zdůrazňujeme, že úplně stačí pochvala, případně jemné upozornění, co není ideální. Rodičům jsem psala třeba příklad, jak může takový vzkaz vypadat: ‚Anička – velké srdce, radost, občas uši neslyší ‚dost‘,“ doplňuje ředitelka.

Děti prý Mikulášovi občas samy nabízejí, že mu zazpívají – přece jen tradice, že vousatému pánovi (a jeho obvyklým parťákům) je potřeba se předvést, je u nás hluboce zakořeněná. V takovém případě chaberský Mikuláš odpoví, že si písničku rád poslechne, sám ale děti k ničemu nenutí. „Chceme se úplně vyhnout takovému tomu stresu – teď musíš něco říct nebo zazpívat.“

Malí zpěváci i ti ostatní nakonec od Mikuláše dostanou symbolický dáreček. „Loni dal každému malý perníček, nebo to může být jablíčko,“ říká paní ředitelka a dodává: „Dětem vůbec nevadilo, že mají všichni to samé a že je to taková obyčejná věc, úplně se z toho vytratil konzum a grády tomu dala atmosféra – myslím, že to byl pro všechny silný moment. Už jen ticho a tma kouzlí samy a každé dítě může rozvíjet vlastní představy.“

Páchal dobro, dnes kupčí se sladkostmi
„Svatý Mikuláš byl historická postava, ke které se vážou legendy o tom, jak páchal dobro nepoznán. My jsme z něj udělali vykonavatele kupčení a skládání účtů,“ říká psycholožka Jana Nováčková. Takové pojetí Mikuláše podle ní devalvuje památku svatého Mikuláše, ale především kazí děti. „Jakmile za něco slíbíme odměnu, čin pozbude hodnotu. Učíme děti dělat dobré věci kvůli tomu, aby něco dostaly, a ne kvůli věci samé. To se bohužel netýká jen Mikuláše a hojně se to děje už v mateřských školách.

Jak na Mikuláše smysluplněji? „Berme tento den jako radostnou událost v podzimním kalném čase,“ radí Jana Nováčková. „Užijme si slavnostní okamžik, obdarujme děti bez podmínek, protislužeb a zbytečných šaškáren. Místo vyslýchání a ponižování je dobré se jich zeptat, z čeho mají radost, co se jim povedlo, co rády dělají.“

Mikuláši, vychovej nám dítě
Mikuláš je ve své nejobvyklejší podobě mimo jiné také vyjádřením rodičovského alibismu: „Nevím si rady s dítětem, tak mu pohrozím čertem a Mikulášem, oni pak přijdou, udělají bububu a na pár dní nebo týdnů je pokoj,“ říká psycholožka Šárka Miková. Paradoxem přitom je, že štědrý a laskavý Mikuláš byl mimo jiné také velkým obhájcem nespravedlivě obviněných.

Šárka Miková upozorňuje na to, že každé dítě je jiné a že mohou velmi odlišně vnímat i průběh mikulášské oslavy. „Když byly moje první dvě děti malé a někde jsme potkali Mikuláše, neměly s tím problém, rády mu řekly básničku a něco dobrého dostaly, já jsem je nechala, ať se realizují. Nejmladší dcera se od mala bála všeho, co mělo na hlavě nějakou masku, takže jsme se tomu vyhýbali, jak jen to šlo,“ popisuje. „Pokud vaše dítě patří k typu dětí, které si vytvářejí různé nepříjemné představy i na základě reálných věcí (ve vlnící se zácloně vidí zloděje, který chce vlézt do pokoje, a podobně), je lepší ho setkání s přísným Mikulášem a hlučným čertem úplně ušetřit.“

Mikuláš jako kouč
Přitom setkání s vědoucím vousáčem v biskupském oděvu lze snadno obrátit v inspirující a posilující zkušenost. „Pokud mají rodiče možnost Mikuláše instruovat, mohou mu říct nějakou situaci, kdy dítě muselo vyvinout nějaké úsilí, odhodlat se udělat něco, co mu moc nešlo, ale překonalo to a zvládlo to. Tím se buduje takzvané růstové nastavení mysli (growth mindset) neboli víra ve vlastní schopnosti. Ale to platí obecně – za takové situace, kdy takzvaně překonaly samy sebe, by měli rodiče oceňovat své děti co nejčastěji,“ doporučuje Šárka Miková.

Se zjištěním, že lidé tíhnou ke dvěma základním nastavením mysli, která ve výsledku ovlivňují jejich životní úspěch, přišla v roce 2007 americká psycholožka Carol Dwecková. Jedno nastavení je tzv. fixní, druhé růstové. Zjednodušeně řečeno: lidé s fixním nastavením věří, že jejich schopnosti jsou vrozené a nemohou se zlepšit, zatímco lidé s růstovým nastavením mysli věří, že úspěch je založen na učení, tréninku a trpělivosti. Lidé s fixním nastavením mysli se vyhýbají výzvám a snadno se vzdávají, zatímco lidé s růstovým nastavením mysli se k překážkám stavějí čelem. Hádejte, kteří z nich jsou v životě úspěšnější a šťastnější.

A až to uhodnete, můžete jít zavolat svému Mikulášovi.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

28

 
4 Počet vláken diskuze
24 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
L ea
L ea

Myslím,že není třeba tuto tradici nijak „démonizovat“.Rozumní rodiče si s tím určitě poradí.A těm druhým žádné rady nepomohou.Více mi vadí,že se z toho stává čím dál tím víc komerce a dokonce jsem se dočetla,že třeba lidé v Praze jsou ochotní za takové představení od „agentury“ zaplatit třeba 8000 Kč. O to víc si vážím lidí,kteří to na meších obcích dělají ze známosti zadarmo a ke spokojenosti všech.

Brandtnerová
Brandtnerová

S nějakým špatným přístupem ze strany školky či rodičů jsem se nesetkala. Děti se na tento svátek těší. Naopak mi přijde, že rodiče řeší záležitost s Mikulášem a čerty většinou hodně citlivě. Proto mě zaráží to silné negování naší tradice z pera autorky článků. Včetně názorů dvou psycholožek. Tady musím podotknout, že s jejich jednostrannými postoji nesouhlasím ani v jiných případech. Právě kvůli těmto specifickým názorům je totiž považuji za předpojaté. Osobně se mi nelíbí ani postoje uvedené v článku týkající se jakéhosi alternativního prožívání svátečních okamžiků. Přijdou mi příliš moralizující, i když se právě toto vytýká protistraně. A o… Číst vice »

Jana
Jana

Zrovna dnes mi prisel syn ze školky 4,5 let. Byl u nich Mikuláš s čertem a andělem a já jsem si nezjistila jak to bude probíhat. Rozplakal se u čerta, protože se ho bál a to věděl,že jsou to lide v převleku. Navíc před všemi dostal pokárání ze to, že si Mikuláš přečetl v knize hříchů že žaluje. To mi tedy jako hřích nepřipadne a takhle mezi všemi dětmi to se mi vůbec nelíbilo. Říkal mi,že paní učitelce jen říakl když ho bouchali dva kluci. Jen sděloval tuto informaci paní učitelce tak jak jsme na tom doma dohodnutí. Někdy si… Číst vice »

PetrZN
PetrZN

1