Učitelé by teď neměli přistupovat k dětem, jako by byly po prázdninách, míní terapeutky. Nejsou odpočinuté a budou potřebovat nejdřív nasytit vztahy

V pondělí se některé děti vrátí do škol. Čas, který strávily doma, byl delší než běžné letní prázdniny. A delší bude i adaptace na školu, jak upozorňují terapeutky z poradny Vigvam Sylvie Stretti a Tereza Berková. Podle nich budou děti potřebovat nejdříve nasytit vztahy se spolužáky, sdílet své emoce a zážitky, a teprve potom, pomalu, budou schopny začít vstřebávat vědomosti. „Nebylo by dobré, kdyby učitelé přistupovali k dětem, jako by byly po prázdninách. Za poslední dva měsíce si neodpočinuly, distanční výuka

Život studentský, život veselý? To za časů pandemie platí jen v případě, že mají děti dobré rodinné zázemí

Plošná opatření včetně uzavření škol zavedla vláda před polovinou března, trvají tedy už více než dva měsíce. Zatímco v prvních dnech a týdnech bylo třeba akutně řešit otázku distančního vzdělávání a přístupu k němu, nyní se zdá, jako by si věci už „sedly“ a lidé našli způsob, jak s omezeními fungovat. Nyní navíc probíhají velké vlny uvolňování opatření, a proto je možné se pořádně rozhlédnout a zeptat se: Jak se daří českým dětem po dvou měsících v karanténě? „Je velmi těžké mluvit o dětech

Návrat do školy s jinými spolužáky a jinou paní učitelkou může být pro děti spíš frustrace, říká psycholožka. Dejte jim co nejvíc informací

Koronavirus uzavřel školy i školky a velmi tak proměnil životy dětí. Mnohé se ocitly v sociální izolaci a na dlouhé týdny ztratily kontakt se svými vrstevníky. Co to udělalo s jejich vývojem? „Děti se formou hry a prostřednictvím kamarádství učí, jak s druhým vycházet, jak se pohádat, jak si vyjasnit věci. Tohle když se dítě na několik měsíců učit přestane, patrně se to nějak projeví,“ říká psycholožka Pavla Koucká. Jak se teď mají děti, které jsou už přes dva měsíce doma? Jsou děti,

Všechno slyší a všechno je to zajímá, ale pak z toho mají noční můry. Jak opečovat psychiku dětí v době globální pandemie

Málokdo teď dokáže myslet na něco jiného než na virus přišedší z Číny. Zajímá to i děti, mnohé z nich ale může nakonec celý ten rozruch pěkně vyděsit. Přinášíme pár tipů, jak s dětmi o pandemii koronaviru mluvit tak, aby z něj neměly noční můry, a jak v této době opečovat jejich psychiku. Mluvíme o koronaviru u večeře, čteme nahlas mimořádné zprávy z internetu, řešíme, jestli je ještě bezpečné jet za babičkou, a s nadsázkou spekulujeme, na jak dlouho by nám vydržel obsah špajzky. Děti to poslouchají,

Vojtěch Mýlek: Jaké děti se scházejí s neznámými lidmi z internetu? Tohle vyplývá z mé diplomové práce

Jsem členem výzkumného týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se zapojil do rozsáhlého mezinárodního výzkumu chování dětí na internetu EU Kids Online. Ještě než vypukl poprask kolem dokumentu V síti, zajímal jsem se o děti a dospívající, kteří se baví s lidmi, jež znají pouze z internetu – a to jak pouze online, tak i v rámci osobních setkání v realitě. Kolik takových dětí a dospívajících vlastně je? Liší se nějak od těch, kteří se na internetu

Je dokázáno, že ve škole, kde děti převážně sedí, bývá víc kázeňských problémů, říká norská psycholožka

Neposlouchají, odmlouvají, mluví sprostě, křičí, vybuchují. Děti s náročným chováním jsou postrachem mnohých českých učitelů. Jedno takové dítě dokáže rozložit hodinu a narušit prostředí pro všechny. Mnozí učitelé už také zjistili, že nadávky, výhrůžky a tresty nefungují. Jak si ale s takovými dětmi poradit? Mluvili jsme s Kajou Johannessen, norskou psycholožkou, která se specializuje právě na práci s náročnými dětmi. Existují podle vás „zlobivé děti“? A kdo to je? Určitě existují děti, které se ve škole neprojevují žádoucím způsobem. Neposlouchají dospělé; pokud je něco

Češi mají tendenci tolerovat násilí, v rodině ho zažívá 14 % českých dětí. Školy se učí, jak je rozpoznat a jak s nimi zacházet

Jak rozpoznat, jestli „problémové“ dítě v mojí třídě je špatně vychované, trpí nějakou poruchou, nebo se mu doma děje něco nepříjemného? A když už mám podezření, že ho doma bijí, je mým úkolem jeho situaci vyřešit? Na otázky, které si určitě alespoň někdy klade každý, kdo pracuje s dětmi, hledají odpověď učitelé a družináři ze školy v Praze 7. Pomáhá jim s tím Centrum LOCIKA. Družináře a družinářky obvykle ve škole před jedenáctou nepotkáte; většinu své práce odvádějí odpoledne. Možná proto se v půl

Traumatizované děti sedí v každé třídě. Často končí s nálepkou ADHD i s léky, říká psycholožka

Sprostě mluví, napadají spolužáky, jsou agresivní vůči učitelům – prostě „zlobí“. Nebo jsou naopak odpojené, většinu dne hledí z okna, neví, co se kolem nich děje ani co mají dělat. Tyto děti s náročným chováním často projdou celé kolečko organizací, aniž by se někdo skutečně vyptával na jejich podrobnou anamnézu. „Děti, které zažívají traumatické události, nám propadávají systémem. Neexistuje jednotná diagnostika a péče o ně,“ říká psycholožka Leona Jochmannová.  Ve své dizertační práci jste zkoumala takzvané „problémové“ děti. Co to bylo za

Jak zvládnout dětské fobie a strachy? Neustupujte jim, tím všechno jen zhoršíte

Injekce, psi, hmyz, tma, bubáci, voda. Děti mívají nejrůznější, pro okolí naprosto nepochopitelné fobie. Někdy to rychle přejde a můžeme se jim zasmát, jindy se můžeme se strachem trápit déle. Melinda Wenner Moyer, novinářka z deníku New York Times a matka dvou dětí, oslovila dětské psychology s otázkou: Jak můžeme dětem pomoci zvládnout fobie? Letos v létě byla moje pětiletá dcera poprvé na příměstském táboře, vzpomíná novinářka Melinda Wenner Moyer. Šla s partou dětí na výlet, a v jeden moment některé z dětí zakoplo o vosí