I takto vypadá rodinná dovolená. Vyladění hrou aneb jak přes neúspěchy najít spokojenost

Dětí je tu hodně, ale hry hrají spíš dospělí. A s určitým cílem. Týden strávený na venkovské usedlosti s programem pod názvem „intuitivka“ je takový wellness svého druhu pro učitele, rodiče a pro každého, kdo chce.  A přijel i velký Pär…  Tím cílem je společně a pod vedením lektorů hledat a snad i najít vnitřní spokojenost. S lehkostí, hravě a s vědomím, že i negativní emoce jsou naši učitelé.  Jan Kršňák, lektor rodičovských témat a autor knihy o vzdělávání, jezdí

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská.  Seznamte

Lidi se nehandrkují a společně řeší, co je pálí. Utopie? Elixírem české demokracie jsou žákovské parlamenty

Demokracii neumíme, vyžaduje totiž kompetence, které se generace lidí v produktivním věku neměly kde naučit. A tak většina z nás všude tam, kde se má společně dojít k nějakému rozhodnutí, ať už je to v bytovém družstvu, ve městě či ve velké politice, jen zoufale přihlíží tomu, jak se dané společenství topí v námitkách, střetech a malomyslnosti. Nechcete, aby stejně trpěly i vaše děti, až vyrostou? Pořiďte jim ve škole žákovský parlament. Vypadá to jako hloupá zkratka? Žákovské parlamenty jsou vzdělávací nástroj. O politiku

Namísto stromečku devítiramenný svícen. Jak vypadá prosinec v židovské škole v Praze?

Je advent, ve školách a školkách jsou nazdobené stromečky, děti chystají různé besídky a představení, většina Česka se připravuje na Vánoce. V jedné škole na pražských Vinohradech ale narození Ježíše Krista neslaví – z pochopitelných důvodů. Zřizovatelem Lauderových škol (školky, základní školy a osmiletého gymnázia) je Židovská obec v Praze, a děti tu namísto křesťanských oslavují židovské svátky. Na prahu zimy se tu celý týden žije svátkem světel – Chanukou. Chanuka připomíná slavnou událost židovských dějin, kdy si v roce 165 př. n.

Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je nemyslitelné, říká Češka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije v Moskvě už 8 let. Zavedla ji tam láska k hudbě a zpěvu. Během studií na Moskevské státní konzervatoři se seznámila se svým budoucím manželem Petrem. Dnes společně vychovávají sedmiletého syna Andreje. „Ruský školský systém od začátku do konce se od našeho liší náročností. Nároky na děti jsou mnohem vyšší než v českých školách,“ říká. „Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je pro ně nemyslitelné,“ dodává. Náš syn Andrej se narodil v Moskvě, je mu

Velikonoční prázdniny: v Česku velmi krátké oproti jiným zemím. Vydržet do konce června je záhul, stěžují si učitelky

Děti (a učitelé) mají velikonoční prázdniny. Tedy – prázdniny je poněkud silné slovo. Oproti většině evropských zemí má Česko jarní oddech nebývale krátký. Po něm čekají žáky i kantory ještě dlouhé tři měsíce bez volna. „Je to záhul, často se o tom s kolegyněmi bavíme, že čas od Velikonoc do letních prázdnin je k nepřežití,“ říká Eva Dušková, která pracuje na liberecké ZŠ 5. května jako asistentka pedagoga a vychovatelka v družině.  „Je tu už skoro léto, jdeme k moři a moc se

Učím tělocvik a Lojzík má u mě jedničku, i když nešplhá. Jak je to možné?

Jsem učitelka tělocviku a známkuju podle zdravého rozumu. Mým cílem je, aby děti objevily ve sportu potěšení, aby se hýbaly, zdravě a s chutí. A to pětka ze šplhu nebo ze skoku dalekého myslím probudit nedokáže. Nehodnotím podle tabulek – jsou-li vůbec na to nějaké tabulky. Jak tedy hodnotím? Už před dvaceti pěti lety nás na fakultě učili, že je něco jako intraindividuální norma. Strašné cizí slovo, možná ani neexistuje, možná jsem si ho za ta léta prostě vymyslela.  Je to

Místo, kde náctiletým radí, jak „s barvou ven“. S čím se perou děti školou povinné, když zjistí, že mají jinou sexuální orientaci

Přijměte mě prosím takového, jaký jsem. Toto je přání, které děti s homosexuální orientací vysílají ke svým rodičům. A zároveň vědí, že to není žádná trivialita. Ony samy se s tím často docela dlouho perou. Když dívce nebo chlapci začíná být jasné, že se nezamilovávají tak, jako většina jejich vrstevníků, do lidí jiného pohlaví, nebo že se neztotožňují se svým pohlavím, naplňuje je to velkými obavami. Otázka, zda si najdu partnera, lásku, která tak trápí všechny náctileté, je pro ně ještě palčivější.

Gender ve škole: jak se liší známky a úspěšnost v testech kluků a holek. A co když škola nahrává jednomu pohlaví?

Holky jsou pečlivější, během celého školního roku snaživější a snadněji se pamětně učí. Kluci častěji preferují logické myšlení, dávají přednost zábavě před domácí přípravou a na dobrý výkon se soustředí spíš až v klíčových momentech.  Tak se dají shrnout výstupy mnoha mezinárodních studií i českých průzkumů týkající se žáků základních škol. Otázka zní, zda a jak se „gender“ promítá do známkování či úspěšnosti v testech. Nebylo by hezké, kdyby třeba kluci byli znevýhodněni. Malý test na začátek – komupak asi