Domácí učení je velký boj, říká máma dcery s ADHD. Ta neupadá na mysli jen díky tomu, že chodí do školy, kde děti neznámkují a nesrovnávají

Psycholožka Ivana Matyášová vychovává s manželem tři děti. Zkušenost s výchovou nejstarší dcery Adiny (8), která má ADHD, ji nasměrovala k pomoci rodinám dětí s touto poruchou. „Pomáhá nám dobré plánování, strukturování práce a pohyb,“ říká o domácí práci s dcerou.  První díl povídání o výchově dítěte s ADHD si můžete přečíst ZDE Minule jsme se bavily o tom, že Adinka si ve škole zvykla a dokáže už víc spolupracovat s dětmi a soustředit se na úkoly. Znamená to, že se děti s ADHD můžou s věkem

Nástup do školy byl jako studená sprcha, říká matka dcery s ADHD. Hrozilo, že se vrátí do školky, ale nakonec jsme přišli na to, jak se s tím poprat

Dětská psycholožka Ivana Matyášová žije s rodinou ve vesnici na dohled od Pardubic. Má tři děti, nejstarší dcera Adina, která navštěvuje třetí třídu základní školy, má ADHD. „Zvažovali jsme, jestli dceru v první třídě nestáhnout zpátky do školky, tak velký náraz to byl,“ říká. Zkušenosti, kterými s dcerou prošla, ji nasměrovaly k pomoci rodinám s dětmi s ADHD.  Kudy vlastně vedla vaše profesní cesta? Vystudovala jsem psychologii a nějak přirozeně jsem se nasměrovala k práci s dětmi. Pracovala jsem v

Radka Ondrušková: I kdyby se děti neučily celý rok, vůbec nic se nestane. Se svým synem jsem to zažila

Současná situace se školami mi připomněla, jak jsem před lety učila svého syna doma. Tedy spíš neučila. Mám tři děti, dva starší synové mají diagnostikovaný Aspergerův syndrom. Prvorozený školami nějak prošel, dnes je mu třicet let a diagnózu AS získal teprve před čtyřmi lety. Ale ten mladší, dnes dvacetiletý, se se vzděláváním pěkně natrápil. Jisté problémy byly už ve školce, a tak když měl jít David do první třídy, vybrali jsme pro něj menší soukromou školu, která byla původně zřízena

Je dokázáno, že ve škole, kde děti převážně sedí, bývá víc kázeňských problémů, říká norská psycholožka

Neposlouchají, odmlouvají, mluví sprostě, křičí, vybuchují. Děti s náročným chováním jsou postrachem mnohých českých učitelů. Jedno takové dítě dokáže rozložit hodinu a narušit prostředí pro všechny. Mnozí učitelé už také zjistili, že nadávky, výhrůžky a tresty nefungují. Jak si ale s takovými dětmi poradit? Mluvili jsme s Kajou Johannessen, norskou psycholožkou, která se specializuje právě na práci s náročnými dětmi. Existují podle vás „zlobivé děti“? A kdo to je? Určitě existují děti, které se ve škole neprojevují žádoucím způsobem. Neposlouchají dospělé; pokud je něco

Češi mají tendenci tolerovat násilí, v rodině ho zažívá 14 % českých dětí. Školy se učí, jak je rozpoznat a jak s nimi zacházet

Jak rozpoznat, jestli „problémové“ dítě v mojí třídě je špatně vychované, trpí nějakou poruchou, nebo se mu doma děje něco nepříjemného? A když už mám podezření, že ho doma bijí, je mým úkolem jeho situaci vyřešit? Na otázky, které si určitě alespoň někdy klade každý, kdo pracuje s dětmi, hledají odpověď učitelé a družináři ze školy v Praze 7. Pomáhá jim s tím Centrum LOCIKA. Družináře a družinářky obvykle ve škole před jedenáctou nepotkáte; většinu své práce odvádějí odpoledne. Možná proto se v půl

Traumatizované děti sedí v každé třídě. Často končí s nálepkou ADHD i s léky, říká psycholožka

Sprostě mluví, napadají spolužáky, jsou agresivní vůči učitelům – prostě „zlobí“. Nebo jsou naopak odpojené, většinu dne hledí z okna, neví, co se kolem nich děje ani co mají dělat. Tyto děti s náročným chováním často projdou celé kolečko organizací, aniž by se někdo skutečně vyptával na jejich podrobnou anamnézu. „Děti, které zažívají traumatické události, nám propadávají systémem. Neexistuje jednotná diagnostika a péče o ně,“ říká psycholožka Leona Jochmannová.  Ve své dizertační práci jste zkoumala takzvané „problémové“ děti. Co to bylo za

My patříme do werku, máme to v rodině, školu jsme si vybrali sami, říkají kluci z učiliště třineckých železáren

Tihle kluci se učí na oboru hutník operátor a až se vyučí, a dá bůh získají maturitu, ponoří se do útrob třineckého železářského gigantu a stanou se tam provozními techniky, mistry a tak podobně. S „werkem“, jak místní familiárně železárnám říkají, se cítí spojení. Asi ne všichni, ale často je to rodinná tradice, pracuje tam táta, nebo byl od fochu dědeček. Z debaty s nimi získáte pocit, že si své budoucí pracoviště neoškliví a že jsou se svým životem docela

Narušitel systému: příběh o neutišitelném vzteku a touze po lásce

Není to film, na který by se dívalo snadno, a některé vypjaté momenty představují až fyzicky nepříjemný divácký zážitek. Přesto se německý snímek Narušitel systému bude účastnit bojů o Oscara, a není bez šancí, už jen kvůli hereckému výkonu teprve jedenáctileté Heleny Zengel. Narušitel systému je sondou do života a prožívání takzvaných „narušených dětí“. Devítiletá Benni má zlaté vlasy, tvář anděla, a v „papírech“ punc dítěte, které už nechce přijmout žádný dětský domov ani krizové centrum v okolí. Na polepšovnu je moc

Máme pověst školy, která si poradí s každým dítětem. Chodím do práce rád a dbám na spokojenost učitelů, říká ředitel

„Neříkám, že to je jednoduché, je to složité, ale mám na co navázat. Integrace na této škole začala už dávno před mým příchodem na pozici ředitele. Ty děti nepřišly najednou skokově odnikud…“ S ředitelem základní školy v Čelákovicích Jiřím Kyliánkem o jeho škole a inkluzi. „Vždy jsem byl zastáncem toho, že sám do práce musím chodit rád. A když jsem spokojený já, dělám spokojené i jiné lidi, učitele i rodiče, a jejich spokojenost zase působí dobře na mě. Je to