Pětiletý s inteligencí jedenáctiletého. Někdy to bylo o nervy, péče o nadané dítě není jednoduchá. Ale neměnili bychom

Jaké to je, být rodičem nadaného, přemýšlivého dítěte? „Podle přední americké psycholožky Lety Stetter Hollingworthové, která se takovými dětmi zabývá, je v podstatě potřeba ‚mít neomezené finanční konto, neomezenou trpělivost, encyklopedické znalosti a někoho, kdo by za vás spal‘. Je to samozřejmě nadsázka, ale někdy bych se pod to podepsala,“ říká Jana Fejtková, máma nadaného Jirky. Tady je její příběh. Náš Jiřík byl odmalička velmi zvídavý a neposedný, a jak se naučil mluvit, byl taky pěkně upovídaný. Od 10 měsíců, kdy

Hurá, naše dcera se dostala na prestižní gymnázium… A teď jsme trochu zklamaní. Rodičovský příběh z Brna

Vzali nás na gymnázium, hurá! Tolik sobot strávených na přípravných kurzech, tolik nervů, peněz – sláva, že to klaplo. Jenže co vlastně budoucí primány čeká na tom vysněném gymnáziu? Někdy se může nadšení změnit v rozpaky. Jako třeba u primánky Johany a její mámy Ivy z Brna…  “S naší Johankou to není vždycky úplně jednoduché. Je nadaná, přemýšlivá – to nám potvrdili v pedagogicko-psychologické poradně už před nástupem do školy. Jenže je taky pěkně tvrdohlavá a po zlém s ní

Nadané děti bývají odlišné a když se s tím nepracuje, hrozí vyloučení z kolektivu nebo šikana, říká učitelka, která se jim věnuje

Markéta Kůtková je speciální pedagožka na sídlištní základní škole Mohylová na okraji Prahy. V ní pečuje nejen o děti s nejrůznějšími poruchami, ale i o nadané a mimořádně nadané, někdy se jim říká také přemýšlivé. „Nadané děti bývají odlišné a když se s tou odlišností nepracuje, je riziko, že budou vyloučené z kolektivu, nebo dokonce šikanované,“ říká. Vybrané nadané děti k vám chodí na rozšiřující výuku na hodinu týdně – není to málo? I ta hodina týdně jim nabízí něco, co nemají možnost prožít ve

Chytré děti, které nestíhají. Jak si poradit se životem, když mozek pracuje sice kvalitně, ale pomalu?

Inteligenci mají v pořádku, jsou přemýšlivé, nemají žádnou poruchu učení ani chování – a přesto ve škole ani doma nestíhají. Učitelé a rodiče je pořád jenom popohánějí. Takové děti s pomalou rychlostí zpracování informací jsou všude kolem nás. „Vždycky tu byly. Ale dřív to tolik nevadilo, společnost dětem umožnovala, aby déle dozrávaly. Jak se ale doba zrychluje, tyto děti selhávají ve škole, trpí úzkostmi a depresemi,“ říká Ellen B. Braaten, neuropsycholožka z Bostonu v USA. Prahu navštívila v rámci konference Dětská psychologie, kde přednášela právě

Trénink mozku, ale i schopnosti spolupracovat a zvládnout své emoce. Reportáž ze školy, kde se věnují nadaným dětem

V Česku jsou podle odhadů odborníků desetitisíce mimořádně nadaných dětí. Nějakou formu nadání má každé páté dítě. České školy však na takové žáky mnohdy nestíhají pamatovat. Výjimky existují: tak třeba ZŠ Mohylová na pražském sídlišti Stodůlky. Zhruba dvě děti z každé třídy tam docházejí na rozšiřující výuku, která je na míru šitá jejich nadání. Je páteční ráno a v učebně zvané „jazykovka“ se schází čtveřice páťáků – tři chlapci a jedna dívka. Aktivita na rozcvičení: záhadný případ. Detektiva zavolali k sebevraždě. V místnosti byl člověk,

Před patnácti lety nadané děti ve škole nikdo neřešil, vzpomíná učitelka. Ty přece pomoc nepotřebují, panovala představa

Jednou, někdy před patnácti lety, se v první třídě u paní učitelky Dagmar Marvanové objevily tři mimořádně šikovné děti. Všechny plynule četly a jí bylo jasné, že asi nevydrží jen tak sedět a koukat celé ty hodiny, kdy ona bude učit ostatní děti slabikovat. Takto nějak začala na základní škole v pražském Chodově péče o nadané děti. Poslechněte si příběh z doby, kdy se ještě neučila Hejného matematika a o nadaných dětech převládala ve společnosti představa, že ty přece žádnou pomoc nepotřebují. Paní

Nebiflujeme příklady z tabule, děti musí matematicky přemýšlet, říká učitelka. Děti z její školy vyhrávají v Klokanovi

Klokan je matematická soutěž, které se už téměř pětadvacet let zúčastňují i čeští žáci. Ve škole, která se zapojí, píší testy celé třídy a s výsledky se pracuje spíš jako se statistickými daty. Jmenovitě se zveřejňují jen ti nejlepší. Hned několik jich má každý rok ZŠ Mohylová, malá sídlištní základka na kraji Prahy. „Loni se mezi nejlepšími řešiteli z celé republiky objevili tři naši žáci – dva páťáci a jedna třeťačka,“ říká učitelka Alena Nikrýnová. Čím si vysvětlujete úspěchy svých dětí? Tím,

Matematický klokan: nejúspěšnější nebývají jedničkáři. Na stopě talentům, které učitelům unikají

Znáte to – koná se matematická olympiáda a škola na ní vyšle jednoho, dva nejlepší žáky s vášní pro čísla. Vedle toho tu ale posledních téměř pětadvacet let probíhá soutěž Matematický klokan, které se mohou účastnit všechny děti. Plodí to zajímavé věci: tak třeba se ukazuje, že ti nejúspěšnější řešitelé často vůbec nejsou ti, kterým jde matematika ve škole. Díky specifickému výběru úloh nabízí Klokan možnost vyhledávat i nadané děti. O Klokanovi jsme si povídali se zakladatelem české verze Josefem

Třeťák, který počítá jako páťák. Jak integrovat děti, které jsou napřed? Tady pomáhá věkově smíšená třída

Často se mluví o tom, jak si ve škole poradit s dětmi, kterým se nedaří, jsou pozadu. Ve škole to ale mohou mít složité i děti, které jsou napřed. Děti s mimořádným nadáním, velmi přemýšlivé děti. Seznamte se s třeťákem Jonášem z České Třebové a jeho školní „kariérou“. Na ranní elipse se v učebně základní školy Na rovině v České Třebové schází devatenáct dětí věkově od první do páté třídy. Dělí se na poloviny – jedna se bude od rána věnovat matematice, druhá češtině. Mezi dětmi,