Přesazovat děti, či nepřesazovat? Otázka, která rodičům zvedá krevní tlak. Hlavolam má více řešení

Školní rok se už definitivně rozběhl, rodičovské skupiny a fóra se začínají plnit dotazy a povzdechy znepokojených rodičů. Přesazování je jedno z témat, které zdvihá krevní tlak.   „Jak se můžu bránit? Syn chodí do první třídy. Od začátku roku se děti pořád stěhují. Učitelka už ho dvakrát přesadila. Přitom se nám podařilo, že šel do školy s nejlepším kamarádem ze školky, a teď tohle,“ stěžuje si rozhořčená maminka prvňáka. Někteří rodiče jí přizvukují. „U nás se nepřesazuje, a já jsem ráda.

Miroslav Hudec: Dědeček s babičkou už k nám chodit nebudou, rozhodli rodiče. To podle mě neměli

Zrovna nedávno se ke mně do poradny objednali jedni prarodiče. Obyčejní lidé, ale srdeční, vstřícní, komunikativní. A přece došlo mezi nimi a rodiči dětí ke konfliktu, který se posléze vyhrotil tak, že rodiče prarodičům zakázali se s dětmi stýkat. Ti se teď o vnoučatech, o jejich dětských radostech a starostech něco dozvědí jen od prababičky. Ale i ta prý musí tajit, že babičku a dědečka informuje. Z obavy, aby zákaz nakonec nepostihl i ji. A důvod toho drastického opatření? (Drastického i pro

Synek vysedává u počítače, nemá kamarády, nechce se mu ven. Rodiče nad ním hořekují, ale pak se ukáže…

Máma i táta jsou pořád něčím zaměstnaní. Jejich syn tráví odpoledne i večery ve svém pokoji u počítače. Ven se mu nechce, kamarády nemá. „Může to souviset s tím, že dítě nemá a nikdy nemělo v rodičích opravdu blízké lidí. Rodina spolu tráví čas jen na dovolené. Dítě na to reaguje tím, že si vytvoří bezpečný kutloch, kde se mu nic nemůže stát,“ říká rodinná terapeutka Alena Sobotová. Tady je další příběh z její terapeutické praxe. „Jsme z něj s mužem nešťastní. Pořád trčí doma

Vjíždí si sourozenci do vlasů? Nechte je si spolu co nejvíc hrát. A chraňte starší před mladšími

Volná dětská hra je nejstarší a nejpřirozenější forma učení. Dítě si při ní rozvíjí právě to, co potřebuje. A čím víc dětí, tím větší škola. Účastníci skupinové volné hry se učí vyjít s ostatními, řešit problémy, směřovat k cíli. Volná hra je také balzámem pro sourozenecké vztahy – čtěte ve druhé čási rozhovoru s nadšenou pozorovatelkou dětské hry Justinou Danišovou. Jak dětem dopřát volnou hru, když jich je víc? Třeba vy máte čtyři děti… Čím víc dětí, tím pestřejší bývá hra. Pro mě

Nemluvte dětem do hraní aneb proč jsou staré hadry a zarostlá zahrada lepší než uklizené hřiště a prolézačky

Sedm kroužků do týdne, večer úkoly, o víkendu organizované výlety a návštěvy zábavních parků. V životě dnešních dětí zbývá velmi málo místa na volnou hru, která je ovšem pro jejich vývoj zásadní. Proč je dobré dětem do hraní moc nemluvit? Co životně důležitého dají dítěti hravé rvačky nebo polštářové bitvy? A jak a kde snadno najít podnětné prostředí pro rozvoj přirozené volné hry? Čtěte v rozhovoru s nadšenou pozorovatelkou dětské hry Justinou Danišovou. Co to vlastně je svobodná hra? Svobodná – nebo také

Mirka Zlatníková: Jestli držíte děti celý rok doma, aby se jim nic nestalo, nechte je tam zavřené i přes léto

Varování: následující text kárá mladé rodiče a obsahuje slova „za našich mladých časů“. Dneska jsem na koupališti v lomu pozorovala několik dětí, které se snažily spáchat sebevraždu. Děti, které během školního roku tutově nesmí samy ani do sámošky, řádily samy ve vodě. Všechny měly potíže s motorikou a koordinací. Ani jedno neumělo dobře plavat. Obezřetnost nula. Skákaly do vody po hlavě v místech, kde jsou ostré kameny. Hopsaly si vzájemně na krčky, kopaly se do bříšek a plácáním se dostávaly ke

Dokonalé prázdniny: Dvorek u babičky se špalkem a slepicemi, a žádný program

Hodně nestrukturovaného času, ideálně v partě různě starých dětí. Prostor k objevování a dozor dospělého jen na vyžádání. Tak vypadají podle Tomáše Feřtka ze společnosti EDUin prázdniny, při kterých se toho děti nejvíc naučí.    „Je důležité, aby prošly fází nudy,“ říká odborník na vzdělávání. Pokud děti mají rodiče odmala za zadkem, může to podle něj mít různé následky od toho, že se v dospělosti daleko hůře samostatně rozhodují až po různé emoční poruchy. Ideální výchova? „Jasná pravidla, ale na co největším hřišti,

Dítě za sebou nechává nepořádek, jako by mělo služku. Nezpůsobili to náhodou rodiče? Příběh z rodinné terapie

Děti po sobě doma neuklízejí, co s tím? „Situace se dá řešit, pokud si připustíte, že na ní máte rovněž svůj podíl,“ říká rodinná terapeutka Alena Sobotová. Tady je příběh z její terapeutické praxe, o úklidu. „Chtěla bych se poradit kvůli dceři. Víte, ona je taková bordelářka. Jak jí co odpadne od ruky, tak to nechá ležet. Přijde ze školy, tašku nechá v předsíni, v pokojíku má už tři dny kupičku s vypraným prádlem a je jí to jedno. Aby vyndala nádobí z myčky, to jí

Julie Dominika Zemanová: Zjistila jsem, že na některá místa hned za humny se s dětmi dá jít i stokrát, a pořád je to baví

V hlavách leckterých rodičů se uhnízdila představa o dětech, které se samy neumí zabavit a jsou věčně znuděné. Občas situaci zachrání tablet, jinak jsou potřeba dospělí se svými nápady a programem. Obzvlášť v létě nás často svrbí mozkové závity, co všechno bychom mohli nebo měli vymyslet, dětem doporučit a pak s nimi uskutečnit, aby nepromarnily ani chviličku – výlet na hrad, do Národního parku, do hlavního města za kulturou, do moderního přírodního dětského parku a spousta dalšího. Málem bych zapomněla na prázdniny