Jana Červenková: Nechci vařit, chci zas pařit! Heslo zářijových matek-zásobovaček s vytahanýma rukama

Celé září si připadám jako zásobovač. Míjím se na ulici s ostatními matkami, soucitně se na sebe díváme a v rozšířených zorničkách nám problikají nápisy „SOS“. Na transparenty s údernými hesly typu „Nechci vařit, chci zas pařit!“ v těch vytahaných opičích rukách není místo. Každá si jak hovnivál valíme před sebou to své zbožíčko. Sto rolí hajzlpapíru do školky, mýdla, kapesníčky, špejle, obaly, podložky, z kabelky nám trčí čtvrtky, nejhorší jsou ty átrojkové, ty prostě nenarvete nikam… Od domu k

Vybíráte školu pro prvňáčka? Napřed si ujasněte, jaký jste rodič a co od školy chcete – poradí vám krátký dotazník

Vybíráte školu pro svého předškoláka, nebo prostě nejste spokojení tam, kde vaše dítě právě teď je? Plánujete navštívit dny otevřených dveří, ale nevíte, na co se při posuzování soustředit, zda na budovu, chování učitelů, výuku matematiky a jazyků nebo vybavenost hřiště… Udělejte si krátký dotazník na webu Rodičovská typologie. Budete mít jasněji v tom, co je právě pro vás důležité. Představte si následující situaci: v první třídě v první lavici sedí vedle sebe dvě holčičky. Rodiče Marušky si myslí, že paní učitelka

Dcera začala školu přímo nesnášet, vypráví maminka z Brna… Co dělat, když to mezi učitelem a žákem skřípe?

Naprostá většina dětí se do školy těší a rodiče doufají, že jim nadšení z prvních dnů vydrží co nejdéle. Občas se ale stane, že to ve škole zaskřípe a začne být jasné, že mezi dítětem a učitelem není něco v pořádku. Co s tím? „Zkuste táhnout se školou za jeden provaz, i když je to někdy těžké,“ radí odborník. „Naše Nela si ve dvou a půl letech uměla sama zavázat tkaničky, v necelých šesti letech počítala hluboko do mínusu. Nečekala jsem, že by

Čím striktnější pravidla v rodině, tím náruživěji děti technologie vyhledávají. Ze studie zaměřené na české prvňáky a druháky

Děti a internet – téma, které hýbe nejen rodičovskou veřejností. Měli bychom vůbec děti k internetu pouštět, od kolika let, a jakou roli v tom mají hrát rodiče? Kolik lidí, tolik názorů – vědci z Masarykovy univerzity v Brně se na ně rozhodli podívat blíže, a soustředili se při tom na žáky prvních a druhých tříd.  Tým brněnského psychologa Davida Šmahela oslovil několik škol v Jihomoravském kraji se žádostí o účast ve studii. Zpátky se jim ozvalo 30 rodin, z nichž nakonec vybrali deset, žijících

Jaroslav Jirásko: Na vstupu zvídaví prvňáci, na výstupu otrávená mládež. Mají v tom prsty rodiče i škola

Tak nám minulý týden nastoupili do školy prvňáčci. Mají za sebou období života, kdy se naučili úplně nejvíce. Umí mluvit, chodit, myslet, hrát si… Ještě jsou každý jiný. Většina z nich je zvídavá, “proč” a”jak” jsou jejich nejčastější slova. Hned druhý den mě při toulkách po škole bez zábran navštíví v ředitelně. Ptají se na to, co vidí. K čemu to je? Prohlížejí si dětské obrázky, skartovačku, kluky zaujme jánského medaile ve vitríně, holčičky  se shluknou kolem plyšové veverky – 

Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp

„Inkluze přinesla nějaká negativa – hlavně administrativní zátěž – ale žádné nebezpečné děti do škol nepřivedla,“ tvrdí psycholog David Čáp z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami. „Zejména děti s problematickým chováním je třeba chválit za každou snahu, každé zlepšení. Navíc, když někoho kritizuji, říkám mu sice, co dělá špatně, ale už mu neříkám, jak to má dělat líp.“ V médiích se můžeme dočíst, že ve třídách narůstá počet dětí s poruchami

Lenka Menšíková: Děti se učí od rodičů, tak proč to nevyužít i v době, kdy už chodí do školy? Poradím vám, jak na to

„Už zase se hrabou v hlíně, podívej, jak vypadají,“ ujely mi jednou nervy, když jsem viděla své děti (ještě ve školkovém věku) opět celé od bláta. Ti dva nevynechali jedinou příležitost se od hlavy k patě ušpinit. Většinou mě baví je pozorovat, ale jsou chvíle… no, chápete mě, ne? Soused se na mě podíval a s úsměvem konstatoval: „A ty se divíš? Co děláš každou volnou chvíli???“ No, ano, miluji zahradu, květiny, byliny a kontakt s nimi mě naplňuje klidem a radostí. A děti

S dítětem je možné se domluvit aneb Deset rad jak vyladit komunikaci v rodině a předcházet konfliktům

Jeden z nejtěžších úkolů rodičovství je najít rovnováhu mezi laskavým a přísným přístupem k dětem. Britská autorka Sue Palmerová popisuje lásku jako pozornost věnovanou dětem, naslouchání a respektování názorů a pocitů dětí. Přísnost Palmerová definuje jako nastavení jasných hranic v chování. Každodenní komunikaci s dětmi lze vyladit i pomocí přesně definovaných postupů. Tady je několik tipů z „manuálu“ pro rodiče i učitele mateřských škol Dobrý začátek od organizace Schola empirica. 1) Buďte důslední Mnoho konfliktů vychází ze situace, kdy jeden rodič dovolí, co druhý

Bydlí s vámi doma ještě další člen, kterého vidí jen vaše dítě? Buďte rádi, je to prospěšné

Má vaše dítě bujnou fantazii? Představuje si, že s vaší rodinou bydlí ještě další člen, kterého vidí jen ono a nikdo jiný? Nemusíte se znepokojovat, tvrdí americká novinářka Allie Volpe v časopise The Atlantic. Vymyšlený kamarád může vaše dítě leccos naučit, a nakonec si ho třeba oblíbíte i vy. V pondělí ráno se rodina Espinozových z jižní Kalifornie sešla u snídaně. Jejich dcera Sasha přinesla napínavou historku o svých dvou kamarádech – chobotnicích jménem Chapadlák a Korálovka. Chapadlák se do Korálovky zamiloval a Korálovka