Soňa Musilová: Moje děti byly za klávesnicí počítače ještě dřív, než se naučily sedět. Zákazy nic dobrého nepřinesou

Před časem jsem na webu rodicevitani.cz četla článek o zakazování mobilů a televize dětem a ráda bych napsala svůj pohled na věc. Nesouhlasím s názorem některých rodičů, že moderní technologie jsou strůjcem veškerého zla. Podle mě je počítačová gramotnost stejně důležitá jako znalost anglického jazyka nebo vlastnictví řidičského průkazu a zbytečné extrémy můžou přinést jen problémy. Moje děti byly za klávesnicí počítače ještě před tím, než se naučily sedět. Manžel si vzal syna na klín a společně „konfigurovali“. To, co tehdy

Jak vést dítě k dobrým mravům? Neříkejte mu „to nedělej“, přichyťte ho u toho, když se chová dobře

Dloubání se v nose, skákání druhým do řeči, nezdravení, srkání a mlaskání u stolu… Děti mají široký repertoár otravných zvyků a zlozvyků. Rodičům s nimi lezou neskutečně na nervy, a oni zase dítě rozčilují ustavičným umravňováním a peskováním. Lze vůbec docílit toho, aby se děti chovaly lépe, aniž bychom je pořád „prudili“? „Jako dětský psychiatr jsem strávil neuvěřitelnou spoustu času studiem vývojové psychologie a lidského chování, takže byste asi předpokládali, že znám všechny studie na téma efektivních rodičovských praktik, a

„Jak bylo dnes ve škole?“ – „Dobrýýý“. Jak dostat z dítěte víc než jedno slovo? Pár tipů pro živější komunikaci

Přijdete domů a chcete zapříst s potomkem hovor. Jenže na otázku „Jak bylo ve škole?“ přijde jen zabručení „Dobrý“ a z milého dítěte již vidíte jen zátylek. Co s tím? Jak učinit komunikaci živou a obohacující pro obě strany? Nabízíme pár tipů, které se mohou v podobných situacích hodit.  Pravidlo číslo jedna: Postupujte empaticky a opatrně. Hranice mezi příliš vtíravými otázkami se snahou kontrolovat a těmi, které mají moc rozproudit blízkou a vřelou komunikaci, bývá někdy velmi tenká. Pravidlo číslo

V arabských zemích je kastování běžný jev, je nutné vést děti k respektu, říká Češka, která učí v Dubaji morální výchovu

Blanka Solařová-Calibaba vystudovala v Česku žurnalistiku a mediální studia. Život ji ale zavál různě po světě. Poslední roky žije s rodinou v Dubaji, mezitím si ještě udělala v Kanadě bakaláře z pedagogiky. V Dubaji je tímto považována za rodilého mluvčího angličtiny a snadno našla práci v soukromé škole. Učí tamní děti morální výchovu neboli základy etiky a vypráví, jak přesně to vypadá… Arabské země mají úplně jinou představu o výchově dětí, kultuře a náboženství. Zvláště v zemích Perského zálivu je mix

Lucie Martin Nešporová: Jsem máma tyranka a nestydím se za to. Mobily, tablety ani televizi našich pět dětí k dispozici nemá

K sepsání tohoto příspěvku jsem se nechala vyprovokovat v rámci jedné diskuse na téma „Pravidla k používání mobilů u dětí“, která se odehrála na nejmenované sociální síti. Vlastně i my jsme se již delší dobu s manželem zamýšleli nad tím, jak v naší domácnosti nastavit pravidla, aby se z našich dětí nestali úplné zombie neustále přilepené na obrazovku tabletu, telefonu nebo jakéhokoliv podobného vynálezu. Nakonec jsme dospěli k poměrně drsným závěrům a k celkovému odmítnutí jakékoliv demokracie v otázkách užívání počítačů, mobilních telefonů, tabletů našimi dětmi. Musím ovšem vysvětlit,

Nechme už toho šikulkování aneb věděli jste, že pochvaly a odměny mohou dítěti škodit? A jak tedy chválit správně

Taková běžná rychlá pochvala je „ty jsi tak šikovná, jsi skvělý, šlo ti to výborně, hodná holka, moc tě chválím, jsi fakt dobrá, jsi nejúžasnější“. Co si pod těmito slovy mají děti představit? Odborníci na výchovu se shodují, že pochvala sice dítěti udělá radost, ale může mít dlouhodobé negativní následky. Pochvaly sladce připoutávají „Šikulkování může dítěti uškodit už jen proto, protože si pak myslí, že vše zvládne, že vše umí,“ říká socioložka a ředitelka organizace Schola Empirica Egle Havrdová. V

Jak to udělat, aby děti nejedly jen řízky a pizzu? Pusťte je do kuchyně. Usnadní to dvě nové kuchařky

Jídlo a jeho příprava je velkým tématem rodinného života. Většina rodičů si přeje, aby jejich děti jedly zdravou a nutričně vyváženou stravu, zatímco děti všemi dostupnými prostředky usilují o to, aby se doma podávala hlavně rajská omáčka, řízky a pizza. Jak z toho ven? Doporučujeme kuchařky (míněno knihy), které by mohly pomoci situaci řešit.  Výživoví odborníci a zkušení kuchaři radí: pusťte děti do kuchyně a vařte s nimi. Na českém knižním trhu jsou nyní minimálně dvě kuchařky, které vám to mohou usnadnit.

Jana Červenková: Nechci vařit, chci zas pařit! Heslo zářijových matek-zásobovaček s vytahanýma rukama

Celé září si připadám jako zásobovač. Míjím se na ulici s ostatními matkami, soucitně se na sebe díváme a v rozšířených zorničkách nám problikají nápisy „SOS“. Na transparenty s údernými hesly typu „Nechci vařit, chci zas pařit!“ v těch vytahaných opičích rukách není místo. Každá si jak hovnivál valíme před sebou to své zbožíčko. Sto rolí hajzlpapíru do školky, mýdla, kapesníčky, špejle, obaly, podložky, z kabelky nám trčí čtvrtky, nejhorší jsou ty átrojkové, ty prostě nenarvete nikam… Od domu k

Vybíráte školu pro prvňáčka? Napřed si ujasněte, jaký jste rodič a co od školy chcete – poradí vám krátký dotazník

Vybíráte školu pro svého předškoláka, nebo prostě nejste spokojení tam, kde vaše dítě právě teď je? Plánujete navštívit dny otevřených dveří, ale nevíte, na co se při posuzování soustředit, zda na budovu, chování učitelů, výuku matematiky a jazyků nebo vybavenost hřiště… Udělejte si krátký dotazník na webu Rodičovská typologie. Budete mít jasněji v tom, co je právě pro vás důležité. Představte si následující situaci: v první třídě v první lavici sedí vedle sebe dvě holčičky. Rodiče Marušky si myslí, že paní učitelka