Michal Horáček: Přijímací zkoušky na univerzitu jsou různé, ale jedno je spojuje – je to trauma

Znovu jsem si to uvědomil v den, kdy jsem (spolu s 200 dalšími uchazeči, téměř výhradně mladými ženami) dělal písemnou část zkoušky na denní studium katedry Dějin umění FF UK. Přijímací zkoušky na univerzitu jsou docela trauma. Je to situace buď-anebo, musíte uspět právě ve stanovené chvíli. Vzhledem k tomu, že každý z uchazečů musel před zahájením vyplnit formulář týkající se zdravotní způsobilosti a pro činovníky katedry nebylo snadné to všechno zkontrolovat, pozdržel se začátek o tři čtvrtě hodiny. Když

Tereza Puldová Stárková: Jak na ranní vstávání a vypravování dětí do školy, aby den nezačínal mrzutě? U nás to děláme takto

O tom, jak uspávat děti, už existuje moře článků. Ale o tom, jak je ráno vzbudit, se toho moc nepíše. A to přesto, že právě buzení a vypravování dětí do školy je skutečnou noční můrou mnoha rodičů. Když jsou děti malinké, často energicky a nadšeně budí celou rodinu klidně už před pátou ranní. Jakmile ale dorostou do školkové a školní docházky, stávají se z nich ranní spáči, které těžko vytahujeme z postelí. Jak tedy ráno zvládnout, aby den nezačínal jako

Vylézt na Mount Everest, to bych asi uměl, ale mě teď zajímají jiné výzvy, říká otec pěti dětí a průvodce po Sahaře

Martin Černohorský byl velmi úspěšným manažerem a posléze podnikatelem v onlajnu, jak říká, a kromě toho i zdatným triatlonistou. Když byly všechny výkonové mety zdolány, přišla krize, která vedla ke změně životního kurzu – místo ven dovnitř. Inspirován svou ženou, nyní se věnuje průvodcování zvláštního druhu: vodí výpravy na Saharu, a jde o sebepoznávací cesty. Má pět dětí ve dvou generacích, formálně nedosáhl víc než základního vzdělání a o vzdělání a výchově v dnešní době byla řeč i v tomto rozhovoru.

Dobré, nebo špatné? Debata o domácích úkolech vře i v USA. Proti sobě stojí dva tábory

Ach, ty domácí úkoly. Jsou nutné, nebo zbytečné? Prospívají učení, nebo škodí? Debata nad domácí přípravou dětí zdaleka nehýbe rodičovskou veřejností jen v Česku. Dlouhodobý nejednoznačný vztah s úkoly mají i Spojené státy.  Některé zajímavé body diskuse shrnul článek The Cult of Homework v americkém časopise The Atlantic. Zhruba před sto lety se progresivní reformátoři odvolávali na to, že úkoly děti jen stresují a otupují, takže v některých státech byly na základních školách zakázány. Jenže pak přišla 50. léta 20. století a obavy, že

Útěcha pro rodiče, jejichž dítě se nedostalo na střední školu. Znáte rozdíl mezi ověřovacím a rozřazovacím testem?

V tomto týdnu mnoho rodičů smutní, protože se jejich dítě se nedostalo na školu, kam se hlásilo. Nedostalo potřebný počet bodů v testech, nebo dokonce skončilo někde vespod žebříčku a oni na to nevěřícně zírají: jak je to možné, že naše skvělé, chytré dítě nepřijali? Tenhle sloupek možná může takového rodiče utěšit, byť konstatuje jen fakta. Ano, i velmi talentovaným a chytrým dětem se může stát, že u (těchto) přijímaček neuspějí. Ba co víc, u některých je to i dost pravděpodobné. U

Nevyšlo to na střední školu? Nic není ztraceno – ještě je tu odvolání a další kola. Poradíme, jak na to

Střední školy včetně víceletých gymnázií zveřejnily výsledky přijímacích zkoušek, většina budoucích studentů už ví, jestli od září zasedne v lavicích školy, kterou si vysnili. Nevyšlo to? Variant, jak to řešit, je hned několik. Když se to vezme kolem a kolem, chléb se lámal už ve chvíli, kdy se podávaly přihlášky. Každý uchazeč se v prvním kole může přihlásit na dvě školy a rozhoduje dobře zvolená strategie, která obvykle vyrůstá ze soudnosti a střízlivého uvažování. Pokud nemáte doma zrovna génia, není rozumné podat

Unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, deformují výuku. Odborníci na vzdělávání o jednotných přijímačkách

Je tu období dramatické pro tisíce českých dětí i rodičů – střední školy včetně víceletých gymnázií začaly zveřejňovat výsledky přijímacích zkoušek. Již tradičně se v tomto čase vzedmou diskuse o podobě přijímacích testů. Co vlastně zjišťují, a dostanou se skrze ně na maturitní obory ti správní? „Jednotné přijímací zkoušky unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, přitom cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“ řekl k tomu v diskusi odborníků Jaroslav Jirásko z Asociace ředitelů základních škol.  Na čtyřleté obory se psaly

Dobří vychovatelé se od těch špatných liší pouze počtem spáchaných chyb a způsobených křivd

Děti, jejich touhy, potřeby, ale i hádky a drobné podvody jsou přinejmenším sto let stále stejné. Stejně jako frustrace vychovatelů a učitelů, kteří mají pocit, že děti jsou nesnesitelné a oni sami ve své práci neustále selhávají.  Kniha polského pedagoga Janusze Korczaka Jak milovat dítě vyšla těsně po první světové válce, ale dodnes udivuje schopností autora vcítit se do přemýšlení dětí i otevřeností, s jakou líčí své každodenní pedagogické úspěchy i nezdary. Proto se i dnešním učitelům a rodičům vyplatí zajít

Jednotné přijímačky přinesly desetinásobek práce a větší stres pro děti i rodiče, říká ředitel Malostranského gymnázia

Minulý týden proběhly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Pro mnoho z nich to znamenalo smršť stovek uchazečů a obrovskou administrativní zátěž. „Nejsem šťastný z toho, že se z osmiletých gymnázií stala – alespoň v Praze – záležitost statusové módy. A nejsem šťastný ani z jednotných přijímaček. Je to desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče,“ říká ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka. Letos dostal 650 přihlášek, přijmout může 60 dětí. Letos se vám přihlásilo o 200 uchazečů víc než loni, jak si to