Škola a učitelé

Tomáš Feřtek: Čím dál víc absolventů škol, které potkávám, neumí napsat kloudnou větu. Je třeba změnit výuku psaní. Jak?

Pravidelně se v posledních letech setkávám s absolventy a absolventkami středních škol, včetně prestižních gymnázií, jejichž schopnost psát je nečekaně nízká. Jsou chytří, informovaní, motivovaní, zvládnou pravopis, velká písmena, jakž takž ovládají interpunkci, ale vystavět srozumitelnou větu, která by se nezapletla sama do sebe, natož vybudovat strukturu složitějšího textu, například seminární či bakalářské práce, je úkol nad jejich síly. Důvody těch nízkých kompetencí se opakují. Na škole se s psaním skoro nepotkali. Na středních školách, včetně většiny gymnázií a lyceí, se píše minimálně.

Učitelkou jsem se málem nestala, zpívat moc neumím, říká letošní vítězka ankety o nejpopulárnějšího učitele Zlatý Ámos

Pavlína Kopáčiková z Vacova vyhrála anketu o nejpopulárnějšího učitele Zlatý Ámos, ale stačilo málo, a učitelkou na prvním stupni se nestala. Proč? Práce s dětmi ji celoživotně baví, ráda se jako učitelka učí nové věci, s dětmi sportuje, vymýšlí a tvoří, ale hudební výchova není její silná stránka. A pedagogické fakulty dodnes soudí, že pokud nehrajete na klavír a nepějete národní písně, nemáte na prvním stupni základní školy co dělat. A stejně tak můžete prohrát proto, že ve čtyřiceti neuplavete

Syndrom vyhoření – strašák, který obchází sborovnami. Až 80 % učitelů má nakročeno k vyhoření, tvrdí psychologové

Do práce nastupují s velkým nadšením. Pracují s nasazením, přesčasy jim nevadí, o víkendech i po večerech vyhledávají novinky z oboru. Po nějaké době je ale doběhne chronický stres. Dostavují se pochyby o smyslu práce, obrovská únava, a spolu s ní přichází odpor, zapomětlivost, sklíčenost a nesoustředěnost. Se syndromem vyhoření se nejčastěji setkávají ti, kteří pracují s lidmi, tedy třeba lékaři, sociální pracovníci, právníci – nebo také učitelé. „Oči bez jiskry, za celý den se neusměje, často si stěžuje na únavu, nic ho nenadchne

Martina Štychová: Když já chci udělat rodičům radost, říkají děti při odchodu na víceletá gymnázia. Přínos pro společnost nevidím

U nás ve škole se samozřejmě snažíme děti co nejvíc naučit. Věříme ale, že důležitá je i spokojenost, pohoda – a především dobré vztahy. Děláme všechno pro to, aby se u nás děti dobře cítily. Pěstujeme ducha komunity, snažíme se, aby se děti kamarádily napříč ročníky, nasloucháme jejich potřebám a obavám. Rodiče z okolí to o nás vědí, a když přijdou k zápisu, říkají – my chceme k vám, protože u vás se našemu dítěti bude dobře dařit, bude se s chutí učit, nebude

Maturitní slohovka? Moc si z ní neděláme, ale mrzí mě, že se opravuje centrálně. Naše učitelky by ji posoudily lépe, říká maturant

Slohem z českého jazyka začaly ve středu státní maturity. Písemnou práci na jedno ze šesti zadaných témat psalo více než 68 tisíc prvomaturantů. „Jsem zastáncem názoru, že je správné sjednocovat úroveň všech maturantů. Jediné, co mě mrzí, je, že jsou slohy opravovány centrálně. Myslím si, že učitelky, které studenty znají osobně, by práce posoudily lépe,“ říká maturant z pražské průmyslovky Adam Švehla.  Předevčírem jste psal maturitní slohovku – jaké to bylo? Byl to zážitek a zkušenost, teď jsem rád, že

Alexandra Hochmanová: Nezakazujte dětem sladkosti, mohlo by se vám to vymstít

Mám čtyři syny, všichni milují sladké. A já jsem psycholožka, léta spolupracující s výživovými poradci. Jeden by řekl, že to synové se mnou musí mít těžké, ale myslím, že jsme to zvládli nastavit docela dobře. I když lehké to není a univerzální recept nemůže existovat už proto, že každá rodina je jiná. Roli hraje nejen to, co jíte vy a váš partner, ale třeba pořadí dětí a jejich věkové rozestupy. Prvnímu dítěti můžete nastavit nejpřísnější normu, protože nemá s čím srovnávat. Náš

Českým učitelům chybí sebedůvěra a to je problém, říká specialistka týmu hlavního školního inspektora

Česká školní inspekce vyvinula před třemi lety model Kvalitní škola, podle nějž inspektoři hodnotí navštívené instituce. Jak by taková kvalitní škola měla vypadat, popisuje Dana Pražáková z kanceláře ústředního školního inspektora. Jak podle ČŠI vypadá kvalitní škola? Model kvalitní školy se skládá ze šesti oblastí, které pokrývají všechny klíčové aspekty kvality vzdělávacího procesu: koncepce školy, pedagogické vedení, kvalita pedagogického sboru, potom výuka a vzdělávání, tedy to, co se konkrétně děje ve třídě, a vzdělávací výsledky. Poslední oblast, která je průřezová, se

Zlatý Ámos je soutěž učitelské popularity. Umí ukázat, co děti na učitelích především oceňují

„Máte špunty do uší? To je dobře,“ komentoval moje sluchátka visící přes límec Slávek Hrzal, školský ombudsman a krom toho i letitý organizátor ankety o nejpopulárnějšího učitele. Potkali jsme se před žižkovským hotelem Olšanka. Nevěděl jsem přesně, jak to myslí, ale docházelo mi to postupně, schod po schodu, jak jsem se blížil do prvního patra, kde je konferenční sál. Znělo to velmi autenticky jako probíhající hokejový zápas, včetně apokalyptického kvílení vuvuzel. A přesně tak vypadalo celé odpoledne se Zlatým Ámosem.

Škola děti učí dva cizí jazyky, ale naučí? Co funguje, jsou počítačové hry a seriály. A vyjet ven, samozřejmě

České děti umí v průměru o dost lépe anglicky než jejich vrstevníci před dvaceti lety. Není ale jisté, zda na tom má zásluhu běžná škola. Spíš se zdá, že ne,  a to i přesto, že se žáci s prvním cizím jazykem setkají nejpozději ve třetí třídě minimálně na tři vyučovací hodiny týdně. Další cizí jazyk jim pak přibyde nejpozději v osmičce. „S manželem máme klasické trauma Čechů střední generace. Oba jsme věční začátečníci v angličtině i v němčině. A tak jsme se