Tomáš Chrobák: Pojďme využít příležitosti a na chvíli zrušit povinné úkoly i známky. A pozorujme, co se stane

Zážitky z posledních dnů mě přiměly k zamyšlení nad současnou situací ve školách. Vnímám ji jako mimořádnou příležitost. Jako šanci skokově se posunout nejen v tolik zmiňované digitalizaci, ale především v tom, jak vést děti k samostatnosti a osobní autonomii. Přesně opačně na mě ale působí situace, které mě obklopují. Bojím se, že pokud budeme pokračovat ve způsobu práce, kterým jsme tohle období začali, přejde chuť učit se i ty, kteří se dosud vzdělávali rádi. Co s tím? Řeknu vám, co

Ondřej Šteffl: Učitelé, klid! Nehoří to, nechte děti a rodiče, aby se zkonsolidovali, pak můžete v klidu řešit, jak učit

Mám dojem, že jsme se všichni, kdo se pohybujeme kolem vzdělávání, trochu lekli přijatých opatření  a honem honem řešíme, co dělat. Lekli se rodiče, děti, učitelé, ředitelé, vysoké školy. Vlastně se lekli všichni. Jako by bylo nutné hned od prvního dne děti podchytit a nenechat je vydechnout. Pamatuju si ještě uhelné prázdniny, byl jsem u babičky. Určitě jsem se tam toho hodně naučil, už ale nevím co. Ale vyjmenovaná slova ani Ohmův zákon to nebyl, škola na nás nedosáhla. A

V každé třídě jsou jen dvě nebo tři děti, které mají správné držení těla, říká brněnská neuroložka. Málo se hýbou, a začíná to už u miminek

Brněnské neuroložce Jaroslavě Chlupové leží na srdci, že se české děti málo hýbou. Důsledkem je, že má už v předškolním věku většina dětí vadné držení těla, nohy do X a přidávají se „nemoci z mobilů“, jako je předsunutá hlava nebo artritida palce u čtyřletých dětí. „Za poslední roky jsem skoro neviděla normálně vypadající dítě, a to jsme jich vyšetřili tisíce po celé republice,“ říká lékařka. V rámci projektu Lokomoce se snaží vzdělávat učitelky v mateřských školkách, jak mají s dětmi

Školy jsou zavřené, jak učit děti na dálku? Vítězové učitelské ceny radí kolegům, jak uchopit těžký úkol

Děti sice ode dneška nechodí do školy, ale hrozí jim, že je učitelé zavalí prací na doma. Obvyklý učitelský strach, že se něco nestačí probrat, se znásobil. Ale mohou klasické domácí úkoly nahradit učení? A nezkolabují pod jejich tíhou celé rodiny? Tomáš Chrobák a Monika Olšáková jsou vítězové loňského ročníku učitelské ceny Global Teacher Prize. Tomáš učí matematiku, Monika přírodovědné předměty, ale je také lektorkou čtenářské gramotnosti. Jejich školy leží pár kilometrů od sebe, v Bašce a Janovicích na severní

Začínající učitelka: Ucházela jsem se o místo na státních i soukromých školách. Jaký byl rozdíl?

Veronika Matějová je čerstvá absolventka učitelství 1.stupně na Pedagogické fakultě UK v Praze. Již při studiu nasbírala pracovní zkušenosti, a také zkušenosti z výběrových řízení různých škol. Soukromé školy měly obecně více partnerský přístup, státní školy příjímací řízení více odbývaly. „Ale nakonec jsem zakotvila na státní škole, která je skvělá!“ říká Veronika. Odkud pocházíte, Veroniko? Z malé vesnice ve Středočeském kraji. Chtěla jste být prvostupňovou učitelkou, nebo se to tak nějak stalo? Nejdřív jsem se přihlásila na obor matematika a

Náročnost maturity by se neměla zvyšovat, už tak máme neúspěšných dost, shodli se odborníci u kulatého stolu

Debaty o podobě státní maturity nekončí, školský výbor Sněmovny přijal minulý týden návrh, podle nějž se zavedení povinné maturity z matematiky odkládá o dva roky. To jde proti názorům velké části odborníků. Účastníci únorového Kulatého stolu SKAV a EDUin se shodli na tom, že by se náročnost jednotné zkoušky neměla zvyšovat. „Nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří skončí se základním vzděláním. Pro zaměstnavatele není komfortní, že se při neúspěchu u jednotné části maturity nezohledňuje úspěch v

Zápisy na základní školy se blíží: dát dítě na tu nejbližší, nebo hledat ideál? Jak vybrat, ale nepřebrat

Výběr školy pro prvňáka není žádná legrace. Většina rodičů odvede své dítě k zápisu na spádovou základní školu a dítě se tak vzdělává v místě bydliště, se svými vrstevníky, které zná ze sousedství nebo z mateřské školy, takže vzniká přirozená vazba na místo bydliště i okolní komunitu. To jsou mimo jiné důvody, proč mnohé státy rodičům ani jinou volbu neumožňují a všechny děti míří do školy spádové. U nás volba školy existuje, takže rodiče stojí často před dilematem. Jak vybrat,

Ludmila Hamplová: Výběr školy pro dceru jsme moc neřešili… A pak přišla šikana. Teď hojíme traumata

Asi to bude znít divně, ale od základní školy, kam bude chodit moje dcera, jsem toho moc nechtěla. Když se dítě chce učit a umí celkem vycházet s ostatními, nemusím přece nic řešit, myslela jsem si. Netušila jsem, jak hodně se mýlím, kolik sil mě bude stát dostat dceru z běžné základky pryč, a jak bude těžké zhojit její traumata způsobená šikanou. Nad výběrem školy jsme nijak zvlášť nepřemýšleli. Žijeme v jednom rychle se měnícím městě nedaleko Prahy, kde počet obyvatel neustále roste.

Víc hlav, víc ví, tvrdí Slávek s Petrou. Nejradši učí spolu, i když jsou každý odjinud

Ona žije v Praze, on v jižních Čechách. Ona učí přírodní vědy, on dějepis a češtinu. Přesto pravidelně spolupracují, sdílejí nápady, komunikují. Petru Boháčkovou a Slávka Horu spojuje chuť učit, jak nejlépe dokážou, vášeň pro zapojování informačních technologií do výuky a také blog, který od letošního ledna společně píší. Kdo se začne pídit po dobré radě, jak využít ve výuce tablety, které leží zaprášené ve skříni, dost dobře možná narazí právě na Petru Boháčkovou a Bohuslava Horu, kterému všichni říkají Slávek. Tito