Škola a učitelé

Malvína Buclová: Proč se musím učit anglinu, když mám v mobilu překladač, ptají se mě studenti. Tady jsou aspoň čtyři důvody

autor:

„A proč se musím učit anglinu?“ ptá se mě zase jeden z mých žáků na technické střední škole. Podobných dotazů přibývá, a vlastně se není čemu divit – každou chvíli nás vývojáři překvapí novým překladačem nebo „apkou“, takže se generaci, která se už skoro narodila s displejem v ruce, může zdát, že si s tím v životě vystačí. Argumenty maturitou a vůbec čímkoli, co se nachází ve více či méně daleké budoucnosti, nezabírají. Že učení tříbí analytické myšlení anebo dokonce, že je prevencí Alzheimerovy choroby…

Na inkluzi nenadávám a snažím se budovat dobrou školu pro každého, říká ředitelka z Děčína

autor:

Kancelář Aleny Tomáškové zdobí fotky jejích dětí a vnoučat společně s panoramatickými fotografiemi Himálají. Sportovně vyhlížející usměvavá paní ředitelka ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně u stejného stolu úřaduje už osmnáct let. Pod jejím vedením se z „Máchovky“ stala vyhlášená škola, kam se jezdí inspirovat učitelé nejen z Ústeckého kraje. Příští rok uvolní své místo nástupci. „Těším se, že zůstanu ve škole jako učitelka výchovy ke zdraví. A taky budu víc cestovat,“ říká. Jak byste představila vaši školu? Jsme vlastně úplně klasická škola s mateřskou

Pozor, ve škole se vyskytla pomalu se pohybující osoba aneb Jak se učitelé z jedné pozoruhodné školy uvolnili v předvánočním shonu

autor:

Doba adventu není vždy dobou klidu a rozjímání, někteří z nás se jím probojovávají spíš s jazykem na vestě. Třeba učitelé. V základní škole v Trmicích si ulevili zajímavým způsobem. Provedli seriózní vědecký srovnávací výzkum pomalosti dvou kolegů. Zapojili i žáky. „Než abychom vrčeli, bavili jsme se tímhle. Královsky jsme se bavili,“ říká třídní učitelka 7.A Jindřiška Waňková. To máte vánoční koncert v kostele, vánoční koncert na schodech školy, den otevřených dveří, vystoupení učitelského sboru, vánoční posezení s kolegy, vánoční posezení s bývalými kolegy…

Víc hraní ve škole, víc výletů, větší sál na „vybiku“ a vstřícné učitele, přejí si školáci do nového roku

autor:

Vstřícné učitele, kteří to s námi nevzdají, hodně výletů, lyžáků a víc hraní a povídání. To jsou přání osmi dětí do nového roku. Mají i některé zlepšováky: „Podle mě by škola měla vypadat tak, že by sis každý den udělal jenom jeden úkol a pak by sis šel hrát,“ sní předškolačka. „Je důležité, aby učitelé šli dětem vstříc a ne aby na ně řvali nebo jim dávali sežrat, že jim něco nejde,“ míní osmák Mikuláš. Aloisie Fialová, 6 let, předškolačka

Chtěl jsem být chovatelem exotického ptactva a nesnášel jsem diktáty. Jak vzpomíná na školu rektor AVU Tomáš Vaněk

autor:

Základní škola byly šťastné roky, jen diktáty jsem nesnášel, vzpomíná Tomáš Vaněk, rektor Akademie výtvarných umění, která letos slaví dvousté výročí svého založení. Co nejužitečnějšího se ve škole naučil a drží se toho i jako učitel? “Že je potřeba nastavit školní prostředí tak, aby nikdo neztratil chuť se učit. Ve třetí třídě jsme měli na pár měsíců paní učitelku, která nás tak povzbuzujícím způsobem chválila, že jsme propadli úplné euforii.”  Základní škola: byly to šťastné roky, nebo utrpení? Šťastné roky

Do školky chodí panenka, která má svůj osud a příběh… Lektorka o metodě, která děti učí chápat pocity druhých

autor:

Některé mateřské školy navštěvují panenky. Občas zavítají i do školních družin a nejnižších ročníků základních škol. Chodí si za dětmi povídat, pomáhají jim vyjádřit pocity a komunikovat konflikty. Cílem metody Persona Dolls je zlepšovat vztahy ve školním kolektivu, učit děti empatii a citlivosti k vyčleňování a diskriminaci. Jak práce s panenkou, kterou si obvykle učitel vytváří sám, konkrétně vypadá, vysvětluje v rozhovoru Alena Felcmanová, která pedagožky a pedagogy tuto metodu učí. Co učitele vede k tomu pracovat s panenkami metodou

„Bylo, nebylo“ zní ve školkách stále častěji z úst seniorů. Kdo jsou čtecí babičky a dědečkové a jak se tam dostali?

autor:

K odpočinku po obědě patří v českých školkách neodmyslitelně čtení pohádek. A narůstá počet školek s čtecí babičkou nebo dědečkem. Kdo jsou tito lidé a jak to funguje? Přečti je iniciativa, která buduje vztah mezi generacemi a dělá radost dětem i starým lidem. Čtecích babiček a dědečků je momentálně nejvíc v Praze – něco kolem devadesáti. Program se ale rozjíždí i v Olomouci, Brně a Plzni a přibývají i další města.  Kolem poledne vládne na chodbách MŠ Perunova v Praze 3

Balíme, odcházíme. Ve škole se změnilo vedení a s ním úplně vše. Jak se s tím vypořádat?

autor:

Školu pro své dítě jste vybírali pečlivě. Obešli jste dny otevřených dveřích, hovořili s ředitelem i ostatními rodiči, ze školního vzdělávacího programu dokážete citovat, i když vás o půlnoci vzbudí. Přesně víte, jestli mají Hejného matematiku a čtou metodou sfumato, zda píší vázaným písmem, či používají Comenia Script. Zkrátka ještě než vaše dítě prošlo poprvé těmi velkými těžkými dveřmi, jste si prakticky jisti, že už není nic, čím by vás vaše škola mohla překvapit. Ale je to tak? Co když

Plášťům a rozšmajdaným bačkorám odzvonilo, v některých školách smí učitel před katedru jen v košili a saku

autor:

Šaty dělají člověka, a pedagoga dvojnásob. Nebo ne? Názory na to, jak formálně mají chodit oblečení pedagogové, se různí. Některé školy mají přísné dress cody i pro studenty.  Vzpomínáte, jak vypadala vaše učitelka nebo učitel na základní škole? Pokud jste svou docházku zahájili v 70. nebo 80. letech, pravděpodobně jste se setkali s osobou neurčitého věku, oblečenou do beztvarého oděvu. U dam „letěly“ šaty nebo sukně s halenkou z polyesterových tkanin, jednobarevné i s poněkud psychedelickými vzory. Pánové nosívali trička s límečkem nebo košile –