Anna Müllerová: U maturit za plexisklem a žádný čas na přípravu k přijímačkám. To má být ten nejdelší „svaťák“, který letošním maturantům někteří závidí?

O letošních maturantech se říká, že mají ten nejdelší „svaťák“. Já rozhodně nemám pocit, že by to byla taková selanka. Jasně, jsme od začátku března doma, ale do konce dubna jsme měli online výuku a učitelé nás nijak nešetřili. Maturantům se známky uzavírají už na konci dubna, takže jsme museli stihnout nejen dobrat učivo, ale taky napsat všechny testy. A ještě si zvykat na úplně nový systém online výuky. Ale hlavně jsme vůbec nevěděli, co bude. Nejdřív to vypadalo, že

Jana Šindlerová: Maturitní vysvědčení není trofej pro vítěze, vzdělávání není závod. Kdy už nám to dojde?

Diskuse o podobě maturit, přijímacích zkoušek a hodnocení výsledků vzdělávání v době nouzového stavu vůbec se nesou hlavně v duchu toho, jak celý proces co nejvíce zjednodušit pro všechny strany a jak ho přizpůsobit dramaticky změněným podmínkám vzdělávání. Je potřeba si přiznat, že zákaz vstupu dětí do škol znamenal především to, že není vůbec možné zajistit pro všechny děti stejné podmínky, ve hře je různá vybavenost technologiemi, různý přístup k internetu, různé možnosti rodičů být svým dětem oporou, ale i

Oldřich Botlík: Je dobře, že maturita z matematiky nebude povinná. Co tak udělat nepovinnou celou státní maturitu?

Můj názor je, že učitelé všech předmětů – včetně matematiky – by měli vyučovat tak, aby jejich předmět žáky zajímal. Co nejvíc jejich žáků. Zaujetí je totiž pro učení klíčové. Dokonce si myslím, že škola by měla fungovat tak, aby tam děti chodily, i kdyby nebyla povinná. Aby jim to dávalo SMYSL. Povinná maturita z matematiky by způsobila, že matikáři by ani nadále nemuseli tuto výzvu řešit. Abych nebyl nespravedlivý, část matikářů ji už vyřešila, část ji řeší, ale ostatní

Jak se hýbou české děti? Máme mnoho aktivních sportovců, jen málo dětí ale pravidelně chodí nebo jezdí na kole. A tloustnou

Určitě už jste to viděli: malé sportovce, kteří pětkrát týdně dřou na hřišti nebo v tělocvičně, ale jejich rodiče je vozí autem nejlépe až do šatny. A taky už jste si určitě všimli oplácaných dětí, které se s mobilem v ruce poflakují po nákupních centrech. Jak se hýbou české děti? Odpověď není jednoduchá, ale jedno se dá říct s jistotou: z jejich životů už téměř vymizel spontánní pohyb, jako je jízda na kole, lezení po stromech nebo úplně obyčejná chůze.

Sociálně slabší děti přišly o školní obědy zdarma, rodiny bojují o přežití. Kolikrát jím jenom rohlíky a dětem vařím čočku nebo brambory, stěžuje si samoživitelka

„Já mám hlad! Kdy bude svačina? A co bude k obědu?“ Asi každý rodič, který je s dětmi už více než dva měsíce doma, potvrdí, že teď tráví u plotny mnohem víc času než dřív. Zároveň se s tím ale zvýšily výdaje rodin na potraviny. Obzvlášť to pociťují sociálně slabší rodiny, které s uzavřením škol přišly o obědy zdarma. „Dcera je v první třídě a díky OSPOD a charitě měla ve škole obědy zdarma. Zvykla si, že má pravidelně snídani, oběd, večeři a mezitím dvě

Nechci učitelům přikazovat, že musejí přijít v květnu učit, říká ředitel vesnické základky. Podmínka být s dětmi až do odpoledne je na hraně zákoníku práce

Školy se začínají připravovat na znovuotevření prvního stupně. Asi třetina z nich uvádí, že bude mít problémy, především s nedostatkem pedagogů. „Vypadá to, že by jich do školy nastoupilo méně, než bychom potřebovali, ať už z důvodu věku, zdravotního stavu nebo proto, že sdílejí domácnost s někým starším či ohroženým,“ říká ředitel vesnické základky v Chrašticích u Příbrami. „Já bych na sebe nerad bral odpovědnost, že budu komukoliv přikazovat, aby v této situaci nastoupil do školy.“ Jak to vidíte se znovuotevřením škol? Děti by

Ze školy se stane spíš hlídací centrum, říká ředitel ze Svitav. Jeden člověk nemůže být s dětmi celý den, sestavíme týmy

Koncem května by se čeští prvostupňoví žáci měli vrátit do lavic. Někteří ředitelé už nakoupili roušky a štíty pro učitele, jiní jsou plni pochybností a zatím vyčkávají. „Paradoxně tahle kompromisní varianta, kdy do školy mají jít jen prvostupňoví a ještě dobrovolně, je nejhorší. Ze školy se tak stane především hlídací centrum,“ říká ředitel základní školy ve Svitavách Jiří Sehnal.  Evropské země postupně začínají vracet žáky do škol. Začalo s tím Dánsko, v pondělí 27. dubna se do lavic vrátili i norští prvostupňoví

Myšlenky učitele matematiky: Ve třídě mám koumáky i sběratele. Jak děti motivovat, aby se nebály přemýšlet, v této i jiné době?

Tomáš Chrobák, učitel matematiky Hejného metodou a vítěz minulého ročníku učitelské ceny Global Teacher Prize (který letos postoupil do finále světového klání) se v tomto třídílném seriálu zamýšlí nad tím, jaké má ve třídě děti. A nad tím, jak je vést, aby se z nich stali koumáci a ne sběratelé. Jaká otázka vás dokáže ve výuce nejvíc rozpálit? U mě to je: “A bude to na známky?” Každý z nás učitelů už tuhle větu slyšel. Míváme na to několik více

Napoprvé se mi zpravidla nepodaří nikdy nic, říká český matikář, který se dostal mezi padesát nejlepších učitelů světa

Tomáš Chrobák loni vyhrál české kolo učitelské soutěže Global Teacher Prize. A před pár dny přišla zpráva, že letos se dostal do celosvětového finále. Finalistů je padesát, z dvanácti tisíc učitelů. „Soutěž mi pomohla obhájit styl, kterým učím, proto jsem se do ní ostatně i přihlásil,“ říká matematikář konstruktivista, který učí podle Hejného metody a s jejím autorem Milanem Hejným si teď několikrát týdně skajpuje – to byl pro něj taky jeden z benefitů soutěže. V rozhovoru přijde řeč i