Náročnost maturity by se neměla zvyšovat, už tak máme neúspěšných dost, shodli se odborníci u kulatého stolu

Debaty o podobě státní maturity nekončí, školský výbor Sněmovny přijal minulý týden návrh, podle nějž se zavedení povinné maturity z matematiky odkládá o dva roky. To jde proti názorům velké části odborníků. Účastníci únorového Kulatého stolu SKAV a EDUin se shodli na tom, že by se náročnost jednotné zkoušky neměla zvyšovat. „Nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří skončí se základním vzděláním. Pro zaměstnavatele není komfortní, že se při neúspěchu u jednotné části maturity nezohledňuje úspěch v

Septimánky o povinné maturitě z matematiky: Obor vysoké školy si zvolit můžeme, ale maturitní předměty ne? To nedává smysl

Ohledně povinné maturity z matematiky stále není jasno. Ministr školství Robert Plaga navrhl její zrušení s odkazem na to, že je nejprve potřeba změnit pojetí výuky matematiky, aby studenti předmětu skutečně rozuměli. Podle jiných by se povinná matematika zavést měla, jinak bude Česko zaostávat za světem. Co si o tom myslí ti, kterých se to týká nejvíc? Zeptali jsme se dvou septimánek z pražského Gymnázia Thomase Manna, které čeká maturita příští rok – jejich názory jsou zajímavě protikladné. Anne-Marie Krchov:

Tomáš Feřtek: Jak jsem hledal a zatím nenalezl důvěryhodný argument pro zavedení povinné maturitní matematiky

O tom, jestli potvrdí či zruší povinnou třetí zkoušku u maturity, budou poslanci hlasovat nejspíš na konci ledna. Takže poslední příležitost ujasnit si argumenty. Za prvé je dobré vědět, že nejde jen o povinnou matematiku, ale fakticky i povinný cizí jazyk. O čemž se tak moc nemluví. Nejspíš i proto, že důležitost cizího jazyka nikdo nezpochybňuje a způsob, jak se jeho znalost u maturity ověřuje, je rozumný. Jen občas někdo zmíní, že požadavky by měly být o něco vyšší. S matematikou

Matematikou proti dezinterpretacím: S matematikem o tom, proč mají být statistiky maturit veřejně přístupné

„Odtajnění“ anonymizovaných dat maturitní zkoušky odstartoval případ karnevalové čepičky. Oldřich Botlík, který se o ně svou iniciativou Maturitní data – odtajněno přičinil, uvádí pádné argumenty, proč jsou podrobné maturitní statistiky užitečné pro veřejnost, žáky i učitele a jak se prostřednictvím jejich analýzy omezují svévolná rozhodování CERMATu. Od roku 2015 usilujete o to, aby CERMAT, který má na starosti projekt státních maturit a přijímacích zkoušek na střední školy, poskytoval veřejnosti o výsledku těchto zkoušek detailní – takzvaná anonymizovaná – data. Na

Tomáš Feřtek: Čím dál víc absolventů škol, které potkávám, neumí napsat kloudnou větu. Je třeba změnit výuku psaní. Jak?

Pravidelně se v posledních letech setkávám s absolventy a absolventkami středních škol, včetně prestižních gymnázií, jejichž schopnost psát je nečekaně nízká. Jsou chytří, informovaní, motivovaní, zvládnou pravopis, velká písmena, jakž takž ovládají interpunkci, ale vystavět srozumitelnou větu, která by se nezapletla sama do sebe, natož vybudovat strukturu složitějšího textu, například seminární či bakalářské práce, je úkol nad jejich síly. Důvody těch nízkých kompetencí se opakují. Na škole se s psaním skoro nepotkali. Na středních školách, včetně většiny gymnázií a lyceí, se píše minimálně.

Maturitní slohovka? Moc si z ní neděláme, ale mrzí mě, že se opravuje centrálně. Naše učitelky by ji posoudily lépe, říká maturant

Slohem z českého jazyka začaly ve středu státní maturity. Písemnou práci na jedno ze šesti zadaných témat psalo více než 68 tisíc prvomaturantů. „Jsem zastáncem názoru, že je správné sjednocovat úroveň všech maturantů. Jediné, co mě mrzí, je, že jsou slohy opravovány centrálně. Myslím si, že učitelky, které studenty znají osobně, by práce posoudily lépe,“ říká maturant z pražské průmyslovky Adam Švehla.  Předevčírem jste psal maturitní slohovku – jaké to bylo? Byl to zážitek a zkušenost, teď jsem rád, že

Prověřují se vyjadřovací schopnosti a logické uvažování, ne kde se narodil Goethe, říká Čech, který maturoval v Německu

Letošní období maturit skončilo, je čas se rozhlédnout, jak se maturuje jinde. Například v německém Sasku si studenti volí, jestli chtějí mít obtížnější zkoušku z německého jazyka nebo z matematiky. V jazyce se nepíše žádný didaktický test, zato slohových prací hned několik. Maturita je téměř výsadou gymnázií, ale skoro každý ji udělá. Vypráví nedávný maturant z gymnázia v Pirně Jakub Slejška…   Maturoval jsem v roce 2014 na česko-německém gymnáziu Friedricha Schillera v saské Pirně. Jde o společný česko-německý projekt fungující už mnoho let: čeští žáci

Maturita je lehčí než dřív? Bližší pohled na „pravdy“ o zkoušce, kterou mnoho studentů nedává. Proč, to je otázka

Maturita rozhoduje o životních osudech lidí, aktuálně plní stránky médií a má také svou vlastní mytologii. Na některé z obvyklých tvrzení o maturitě jsme se podívali víc zblízka. „Maturita je pro všechny stejná“ Stejná pro všechny je jen jedna část zkoušky – ta společná, postavená na testech a centrálně vyhodnocovaných slozích z češtiny a cizího jazyka, případně testu z matematiky (maturant se rozhoduje mezi zkouškou z cizího jazyka nebo z matematiky). Kromě společné maturity student skládá školní – profilovou – část.

U maturity z češtiny propadlo o pět set negymnazistů víc než loni. Je to hodně nebo málo?

Každý rok se zvyšuje počet studentů odborných škol, kteří neudělají maturitu z češtiny. Letos jich bylo 6331, což je oproti loňsku nárůst o 497. Za posledních pět let narostl jejich počet pětinásobně. Celkový počet maturantů na odborných školách přitom klesá. „Příliš složitými testy se zbytečně zvyšují náklady na vzdělávání a vyrábí se armáda lidí se základním vzděláním,“ komentuje odborný konzultant ve vzdělávání Tomáš Feřtek. Když Cermat zveřejnil minulý týden údaje o úspěšnosti u letošních maturit, zdálo se, že změna oproti