Žádné mytí nádobí a krájení cibule, jeseničtí učni zvládnou hovězí líčka i vepřovou panenku. Vaří přímo před hosty, a ti se oblizují

Hodně se u nás mluví o špatné úrovni učňovského školství. Kdo si chce poopravit mínění, může se vypravit do Wiener Kaffeehaus v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Studenti oboru kuchař a číšník z nedalekého učiliště vám tam naservírují tu nejlepší vepřovou panenku, o nugátových knedlíčcích nemluvě. Vše se navíc připravuje přímo před zraky hostů a v útrobách restaurace jsou skryty moderní výukové prostory. Je čtvrteční poledne, v jesenické kavárně prvorepublikového střihu je slušný frmol. Za kuchyňským pultem, na nějž je vidět od každého stolku

Tomáš Chrobák: Jak zlepšit české školy? Oceňujme dobré učitele. S těmi, kteří škodí, stejně nehneme

Je poslední školní den. Rozdal jsem vysvědčení a domů si odnáším kupu bonboniér, pár hrnečků, nějakou tu propisku a dvě lahvinky. Jako každý rok se raduji, že nejsem učitelka a dárky se dají zpravidla sníst, či vypít. Jeden dárek mezi všemi je ale jiný. Skoro se až stydím za to, že svým významem pro mě přesahuje všechny ostatní dohromady. Vždyť mnohé nebyly vůbec levné. A tohle je vlastně jen zarámovaný kus papíru. Je to dopis, kde rodič píše, proč jsem

Žádné rádoby vaření ve cvičné minikuchyňce. Tady děti každý den uvaří několik desítek skutečných obědů

V jedné pražské škole se vedení rozhodlo, že nechá děti zacházet s ostrými noži a rozpáleným sporákem. Žáci sedmých a osmých tříd tu každý den samostatně uvaří několik desítek obědů. Jde o školu Montessori. Pomoz mi, abych to dokázal sám, je ostatně motto této pedagogiky.  „Takže pánové, dneska máme super čas. Je devět a my máme většinu té nejhorší práce za sebou. Tak se mi to líbí,“ utírá si Kuba ruce do zástěry a do dřezu odkládá nůž. Právě společně

Škola má brzdit překotný vývoj společnosti, ale ne přísností a drcením faktů, říká vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas

Vysokoškolský pedagog a lektor kritického myšlení Ondřej Hausenblas předsedal v 90. letech první a na dlouho jediné reformně orientované iniciativě českých učitelů. Jak si v té době představoval české školy za třicet let? „Naivně jsem si myslel, že demokratický režim bude lidem vyhovovat. Jenže většina chce být řízena a nenést zodpovědnost. K tomu, aby chtěly být svobodné, se ale děti mohou vychovat.“ Za svůj dlouhodobý přínos vzdělávání byl na jaře uveden do Auly sály v rámci ceny Eduína. Od 90.

Školní rok končí, učitelé bilancují. Chtěl bych změnit pohled společnosti na známkování a školní dril, říká oceněný učitel

Školní rok 2018/2019 skončil. Jak ho hodnotí tři vítězové soutěže Global Teacher Prize, jak budou odpočívat a jaké mají plány na příští rok? „Mám velkou chuť změnit pohled společnosti na známkování, přijímací zkoušky, nutnost drilu… prostě vyvracet různé mýty, které ve školách a o školách stále panují,“ říká vítěz soutěže pro nejlepší učitele Tomáš Chrobák.  Jaký byl tento školní rok? Co přinesl Vám, a co dětem, které učíte? František Brauner, učitel biologie a chemie na anglické sekci Gymnázia Olomouc-Hejčín: Plný

O naději jménem Eduzměna: podpořit změnu zdola, spolehnout se na schopnosti, které už tu jsou

O ambiciózním projektu podpory českého vzdělávání, který startuje. „Co chybí, je dobrá pilotáž progresu, který očekáváme, že by měl ve školách plošně nastat, a nenastává. Chceme podpořit žádoucí změnu v nějaké oblasti, vytvořit pro ni celkově dobré podmínky, a pak napomoci jejímu šíření,“ říká Zdeněk Slejška. Je duší Eduzměny. V jaké fázi života jste se začal zabývat vzděláváním? Asi už v době, kdy jsem ještě sám byl žákem. Už tehdy mi vrtalo hlavou, proč se něco učíme tak, jak se to učíme.

Hurá, naše dcera se dostala na prestižní gymnázium… A teď jsme trochu zklamaní. Rodičovský příběh z Brna

Vzali nás na gymnázium, hurá! Tolik sobot strávených na přípravných kurzech, tolik nervů, peněz – sláva, že to klaplo. Jenže co vlastně budoucí primány čeká na tom vysněném gymnáziu? Někdy se může nadšení změnit v rozpaky. Jako třeba u primánky Johany a její mámy Ivy z Brna…  “S naší Johankou to není vždycky úplně jednoduché. Je nadaná, přemýšlivá – to nám potvrdili v pedagogicko-psychologické poradně už před nástupem do školy. Jenže je taky pěkně tvrdohlavá a po zlém s ní

Český ředitel školy je jako Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Víc než výuku ale řeší administrativu

Asi každý si vzpomene na ředitele nebo ředitelku školy, kam chodil. Byla to taková trochu záhadná postava, která měla k dispozici největší kancelář a sekretářku k tomu. Moc často jsme je nevídali (pokud nebyl nějaký průšvih) a jejich hlas jsme znali hlavně ze školního rozhlasu, když vyhlašovali chřipkové prázdniny nebo cvičnou evakuaci.  Kdo jsou čeští ředitelé, co je trápí, a co jim naopak dělá radost? Jak probíhají výběrová řízení a jaké změny ministerstvo zavádí? Pojďme se na české ředitele podívat

Chceme, aby každý zažil úspěch, nad nikým nelámeme hůl, říká oceněný ředitel olomoucké základní školy

Základní škola Svatoplukova v olomoucké okrajové části Řepčín vždycky stála tak trochu stranou zájmu. Před lety stěží zaplnili třídu prvňáčků, letos ale budou zřejmě muset otevřít hned tři. Důkazem, že škola má za sebou velkou proměnu, je i ocenění Ředitel roku pro šestatřicetiletého Jiřího Vymětala. Na jeho škole tráví děti přestávky na vzduchu, v družině pracuje jogín, učitelé mají relaxační místnost s masérským lehátkem a inkluzi tu zvládají bez větších problémů. Stal jste se vítězem ankety Ředitel roku, ale vypadal jste spíš zaražený,