Jak to udělat, aby děti nejedly jen řízky a pizzu? Pusťte je do kuchyně. Usnadní to dvě nové kuchařky

Jídlo a jeho příprava je velkým tématem rodinného života. Většina rodičů si přeje, aby jejich děti jedly zdravou a nutričně vyváženou stravu, zatímco děti všemi dostupnými prostředky usilují o to, aby se doma podávala hlavně rajská omáčka, řízky a pizza. Jak z toho ven? Doporučujeme kuchařky (míněno knihy), které by mohly pomoci situaci řešit.  Výživoví odborníci a zkušení kuchaři radí: pusťte děti do kuchyně a vařte s nimi. Na českém knižním trhu jsou nyní minimálně dvě kuchařky, které vám to mohou usnadnit.

Už máte dost suchých těstovin? Známé foodblogerky radí, jak z dětí vychovat lepší jedlíky

Rozjezd školního roku kromě průvanu v peněžence a nekonečné série GDPR dotazníků znamená ještě jednu věc: návrat ke sporáku. Časy, kdy k večeři stačil nakrájený meloun nebo zmrzlina cestou z výletu, jsou pryč. A jak každý ví, kombinace hladových dětí a unavených rodičů přináší kritické situace. Jak z toho ven? Poradí foodblogerky Deb Perelman a Markéta Pavleje.  Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami žili dospělí lidé, kteří si kdykoliv mohli uvařit, na co měli právě chuť. Mohli si v sobotu přispat, pak

Hodně dětí, zato málo škol. Aktuální realita českého školství v několika číslech. S komentáři odborníka

Víte, že máme ve středním vzdělávání daleko nejvyšší podíl odborných škol ze všech zemí OECD? Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo k novému školnímu roku výběr ze zajímavých statistik. Čísla komentuje Miroslav Hřebecký z informačního centra o vzdělávání EDUin. Základky: mnoho dětí, málo škol a učitelů ⇒ Na základní školy bude docházet 953 400 žáků (o 12 500 více než loni). ⇒ Z toho 564 000 na 1. stupeň a 389 4000 na 2. stupeň základních škol. ⇒ Do 1.

Jak se daří českým školním jídelnám? UHO už vaří málokde, ale jídlo mívá nízký obsah energie a zdravých tuků

Ve školních jídelnách se objevuje víc obilovin a luštěnin, ubývá uzenin a vepřového. Chemická dochucovadla ale vládnou, a to hlavně na vyšších stupních škol. Je začátek září, úterý dopoledne, venku vítr honí mraky po obloze a teploty stoupají jen zvolna. V kuchyni Makro akademie v obchodním domě v pražských Stodůlkách je také zatím chladno. Už za pár minut se ale rozjedou plotny a čtyřicítka kuchařek z pražských školních jídelen se ve třech skupinách vrhne na přípravu bílých a hnědých omáček a šťáv k masu. „Tak

Matematikou proti dezinterpretacím: S matematikem o tom, proč mají být statistiky maturit veřejně přístupné

„Odtajnění“ anonymizovaných dat maturitní zkoušky odstartoval případ karnevalové čepičky. Oldřich Botlík, který se o ně svou iniciativou Maturitní data – odtajněno přičinil, uvádí pádné argumenty, proč jsou podrobné maturitní statistiky užitečné pro veřejnost, žáky i učitele a jak se prostřednictvím jejich analýzy omezují svévolná rozhodování CERMATu. Od roku 2015 usilujete o to, aby CERMAT, který má na starosti projekt státních maturit a přijímacích zkoušek na střední školy, poskytoval veřejnosti o výsledku těchto zkoušek detailní – takzvaná anonymizovaná – data. Na

Látkoví kamarádi učí i pomáhají. Jak využít maňásky ve školce ještě jinak než jen na hraní

Hra s maňásky nemusí být jen zábava, ale také terapie a hravý a zároveň účinný prostředek, jak s dětmi nastavovat pravidla. Nejlépe maňásci fungují při práci s předškolními dětmi, málokterá školka je však zatím takto využívá. V manuálu Dobrý začátek od organizace Schola Empirica se učitelé předškolních dětí dozví, jak na to.  „Ty jsi dnes, Jájo, nějaká smutná, co se stalo?“ „Když jsme si ve školce povídali, tak mě Štěpánka tahala za triko a nic jsem neslyšela. I když bych ráda poslouchala.

Povolit žákům jíst, nebo aspoň uzobávat, při výuce? Bouřlivá diskuze mezi učiteli, tady jsou jejich argumenty

„Rád bych se poradil. Co si myslíte o jídle při hodinách?“ Takto před pár dny „vykopl“ svůj příspěvek v učitelském diskuzním fóru na FB mladý učitel matematiky Jiří. Na post se v krátké době nabalilo skoro 400 komentářů. Konečně téma, které hýbe učitelským světem, smál se jeden z účastníků. Představa, že děti jedí při výuce, někoho zvedá ze židle, někomu to naopak přijde v pohodě, za určitých podmínek. To je i případ učitele Jiřího, který diskuzi otevřel. „V dnešní době

Eva Holubová: Tu správnou učitelku pro své děti jsem hledala rok. Stálo to za to, těžíme z toho dodnes

Vzpomínám na první školní den mých dvojčat v Základní škole sv. Voršily nedaleko Národní třídy. Snažila jsem se jim vybrat školu a učitelku, které se nebudou bát, ale budou ji mít rádi a budou si jí vážit. Která je nebude trestat, ale bude je vychovávat a bude u nich požívat autoritu, která vyvěrá z úcty, nikoli ze strachu. Hledání trvalo rok a našli se v mém okolí tací, kteří se mi posmívali nebo mě osočovali, že si myslím, že jsou mé děti

Bude to záhul, říká oceněná učitelka o své nové třídě se třiceti prvňáčky. Reportáž z prvního školního dne

„My se na vás těšíme, pojďte k nám,“ volá dáma v námořnické čepici do hloučku dětí. Nejsme na moři, ale před základní školou Petřiny-sever v Praze. Je první školní den a učitelka Petra Šubrtová vítá své prvňáky. I oni přišli v pruhovaném, ve třídě na ně čeká loď s funkčním stěžněm a ještě před tím, než se začnou učit písmenka, budou vyrábět vzkaz do láhve… Je pondělí 2. září, 8.15. Před budovou ZŠ Petřiny-sever se pomalu schází všech 90 letošních prvňáčků i se