Své šesťáky teď nazývám Robinsony. Na půl roku se stali mými kolegy, říká učitelka z Chomutova

Školní rok, který byl nejen pro české školy velmi neobvyklý, se chýlí ke konci. Děti z druhého stupně strávily ve škole od pololetního vysvědčení jen zhruba měsíc a půl. Každá škola a každý učitel přitom k výuce přistoupili po svém. Jak hodnotí uplynulou „dobu koronavirovou“ Markéta Moravcová, která učí češtinu a výtvarnou výchovu na ZŠ Chomutov, Zahradní 5265? Když se uzavřely školy, na co jste jako pedagogové u vás ve škole mysleli nejdřív? Když přišlo rozhodnutí o uzavření škol, věděli jsme, že

K čemu jim to bude? ptají se rodiče, když vidí, co se jejich děti učí. Proč to v mnohých školách stále vypadá jako před 30 lety?

Chodí teď za vámi děti častěji než dřív, protože potřebují pomoct s referátem nebo něco vysvětlit? Rodiče mají v době koronaviru unikátní šanci nahlédnout, co všechno se dnes děti ve školách učí. A mnozí jsou v šoku z toho, na jakých detailech i dnes školy často bazírují. Už dávno se mluví o tom, že je množství učiva třeba redukovat a soustředit se spíš na jeho hloubku. Zatím ale, jak se říká, skutek utek. Šestnáctiletý Kristián navštěvuje sextu jednoho gymnázia v Hradci Králové. Chová doma spoustu

Anna Müllerová: U maturit za plexisklem a žádný čas na přípravu k přijímačkám. To má být ten nejdelší „svaťák“, který letošním maturantům někteří závidí?

O letošních maturantech se říká, že mají ten nejdelší „svaťák“. Já rozhodně nemám pocit, že by to byla taková selanka. Jasně, jsme od začátku března doma, ale do konce dubna jsme měli online výuku a učitelé nás nijak nešetřili. Maturantům se známky uzavírají už na konci dubna, takže jsme museli stihnout nejen dobrat učivo, ale taky napsat všechny testy. A ještě si zvykat na úplně nový systém online výuky. Ale hlavně jsme vůbec nevěděli, co bude. Nejdřív to vypadalo, že

Jana Šindlerová: Maturitní vysvědčení není trofej pro vítěze, vzdělávání není závod. Kdy už nám to dojde?

Diskuse o podobě maturit, přijímacích zkoušek a hodnocení výsledků vzdělávání v době nouzového stavu vůbec se nesou hlavně v duchu toho, jak celý proces co nejvíce zjednodušit pro všechny strany a jak ho přizpůsobit dramaticky změněným podmínkám vzdělávání. Je potřeba si přiznat, že zákaz vstupu dětí do škol znamenal především to, že není vůbec možné zajistit pro všechny děti stejné podmínky, ve hře je různá vybavenost technologiemi, různý přístup k internetu, různé možnosti rodičů být svým dětem oporou, ale i

Oldřich Botlík: Je dobře, že maturita z matematiky nebude povinná. Co tak udělat nepovinnou celou státní maturitu?

Můj názor je, že učitelé všech předmětů – včetně matematiky – by měli vyučovat tak, aby jejich předmět žáky zajímal. Co nejvíc jejich žáků. Zaujetí je totiž pro učení klíčové. Dokonce si myslím, že škola by měla fungovat tak, aby tam děti chodily, i kdyby nebyla povinná. Aby jim to dávalo SMYSL. Povinná maturita z matematiky by způsobila, že matikáři by ani nadále nemuseli tuto výzvu řešit. Abych nebyl nespravedlivý, část matikářů ji už vyřešila, část ji řeší, ale ostatní

Jak se hýbou české děti? Máme mnoho aktivních sportovců, jen málo dětí ale pravidelně chodí nebo jezdí na kole. A tloustnou

Určitě už jste to viděli: malé sportovce, kteří pětkrát týdně dřou na hřišti nebo v tělocvičně, ale jejich rodiče je vozí autem nejlépe až do šatny. A taky už jste si určitě všimli oplácaných dětí, které se s mobilem v ruce poflakují po nákupních centrech. Jak se hýbou české děti? Odpověď není jednoduchá, ale jedno se dá říct s jistotou: z jejich životů už téměř vymizel spontánní pohyb, jako je jízda na kole, lezení po stromech nebo úplně obyčejná chůze.

Sociálně slabší děti přišly o školní obědy zdarma, rodiny bojují o přežití. Kolikrát jím jenom rohlíky a dětem vařím čočku nebo brambory, stěžuje si samoživitelka

„Já mám hlad! Kdy bude svačina? A co bude k obědu?“ Asi každý rodič, který je s dětmi už více než dva měsíce doma, potvrdí, že teď tráví u plotny mnohem víc času než dřív. Zároveň se s tím ale zvýšily výdaje rodin na potraviny. Obzvlášť to pociťují sociálně slabší rodiny, které s uzavřením škol přišly o obědy zdarma. „Dcera je v první třídě a díky OSPOD a charitě měla ve škole obědy zdarma. Zvykla si, že má pravidelně snídani, oběd, večeři a mezitím dvě

Nechci učitelům přikazovat, že musejí přijít v květnu učit, říká ředitel vesnické základky. Podmínka být s dětmi až do odpoledne je na hraně zákoníku práce

Školy se začínají připravovat na znovuotevření prvního stupně. Asi třetina z nich uvádí, že bude mít problémy, především s nedostatkem pedagogů. „Vypadá to, že by jich do školy nastoupilo méně, než bychom potřebovali, ať už z důvodu věku, zdravotního stavu nebo proto, že sdílejí domácnost s někým starším či ohroženým,“ říká ředitel vesnické základky v Chrašticích u Příbrami. „Já bych na sebe nerad bral odpovědnost, že budu komukoliv přikazovat, aby v této situaci nastoupil do školy.“ Jak to vidíte se znovuotevřením škol? Děti by

Ze školy se stane spíš hlídací centrum, říká ředitel ze Svitav. Jeden člověk nemůže být s dětmi celý den, sestavíme týmy

Koncem května by se čeští prvostupňoví žáci měli vrátit do lavic. Někteří ředitelé už nakoupili roušky a štíty pro učitele, jiní jsou plni pochybností a zatím vyčkávají. „Paradoxně tahle kompromisní varianta, kdy do školy mají jít jen prvostupňoví a ještě dobrovolně, je nejhorší. Ze školy se tak stane především hlídací centrum,“ říká ředitel základní školy ve Svitavách Jiří Sehnal.  Evropské země postupně začínají vracet žáky do škol. Začalo s tím Dánsko, v pondělí 27. dubna se do lavic vrátili i norští prvostupňoví