Komunismus ve finské školní jídelně

Vypadá to, že je jedno místo na světě, kde si komunismus pochvalují. Finské školní jídelny. Obědy jsou pro školáky zdarma, a to již od roku 1948, a to i v létě. Ale děti musejí jídlo dojídat. Kromě výhody ekonomické si Finové školní oběd spojují ještě s dalšími hodnotami, jako je sounáležitost či osvobození, uvádí na svém blogu KULTTURRICULTUR Sherri Fischerová z Baltimoru, učitelka vizuálních umění, která se ve Finsku zajímá o školní kulturu. Děti z nefunkčních rodin dostávají s jídlem zároveň i ujištění, že

Kuchařky ve škole jsou luxus aneb Co jste možná nevěděli o českých školních obědech

Školní jídelny jsou českým rodinným stříbrem. Zatímco v jiných evropských zemích se dětem jídlo vozí z centralizovaných vývařoven a ve školách se jen ohřívá, ve většině českých škol se vaří.  Z 8485 českých školních zařízení jich má vlastní kuchyni celých 5914, a to je na evropské poměry výjimečné. „Ve srovnání s Londýnem české školní jídelny jednoznačně vedou,“ vzpomíná Lucia Anderson na školu ve Velké Británii, kam chodil její syn. I v zemích jako Itálie, kde je vysoká stolovací kultura, si rodiče stěžují, že kvalita školních obědů upadá. U nás

Ve školce dětem vyprávíme klasické pohádky. Drsných scén se nebojíme

„Dramatické momenty v pohádkách necenzurujeme. Pracujeme se zdravou mírou strachu,“ říká ředitelka mateřské školky ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková. Kdy se u vás ve školce čtou dětem pohádky? Každý den před obědem. A pohádky nečteme, ale vyprávíme. Učitelka – my jim říkáme tety – se pohádku nejdřív musí sama naučit. Jaké pohádky vybíráte? Nejčastěji klasické české pohádky zpracované Karlem Jaromírem Erbenem. Výběr dále ovlivňuje roční období a jaké tradiční svátky zrovna oslavujeme. K nim přiřazujeme různá témata, která pohádky rozvíjejí. Třeba

Vícero učitelů může žáky obohatit. I na prvním stupni

Jedna paní učitelka, kterou měla třída na všechno od prvouky až po hudební výchovu. Holčičky se v ní viděly a kluci se do ní zamilovávali. Tak to chodilo ve školách našeho mládí. Že paní učitelka neměla hudební sluch, tak nějak nevadilo. Jak to ve školách vypadá dnes, a jak je to vlastně správně? „Moje dcera nastoupila do 3. třídy a dle rozvrhu by je mělo v průběhu týdne učit šest různých učitelů. Zdá se nám to šílené, nesouhlasíme s tím, můžeme s tím

Učila jsem v britské školce, chodí tam už dvouleté děti

Slávka Magulová hned po studiích češtiny a pedagogiky odjela do Velké Británie a učila tam dva roky v mateřské školce. Překvapilo ji, že do školky tam chodí děti od dvou let. Stará se o ně vysoký počet učitelů. U nejmenších dětí připadá téměř jeden učitel na dítě. Po škole jste se vypravila do Velké Británie. Chtěla jste se naučit anglicky? To taky, ale jako absolventka pedagogické fakulty jsem se chtěla seznámit s tamějším vzdělávacím systémem. Po půl roce jsem si našla místo

Psycholožka: V první třídě poruchy neřešíme, necháváme děti dozrát

S příchodem do školy se u některých dětí mohou projevit poruchy chování, které rodiče před tím nerozpoznali. „Někdy ani nejde o jasnou diagnózu. Mnohé děti potřebují jen zvýšenou péči a zájem. Když s námi rodiče spolupracují, problémy mizí,“ říká Kateřina Lerchová, která pracuje jako dětská psycholožka na základní škole v Horce nad Moravou. Kdy a jak se pozná, že má žáček nějakou poruchu chování? Nějakou dobu vyčkáváme. Některé děti totiž mohou být jen předčasně zaškolené. V první třídě proto necháváme děti dozrát, řešíme to

Jesle ano, či ne? Velká debata pokračuje

V Česku chodí do jesliček jen čtyři procenta dětí mladších dvou let. Ve Velké Británii jde zpátky do práce před osmnáctým měsícem dítěte 76 % matek. I tam, i tady se diskutuje o tom, zda jsou jesle pro děti vhodné, nebo ne. A debata je to ohnivá. Jde totiž rodičům přímo na tělo, říká článek v deníku Guardian. Ve Velké Británii je běžné dávat do jeslí děti, které ještě neumějí chodit. Článek Velká debata o jeslích v deníku Guardian tvrdí, že je to

Nejlepší učitelka: Nejšťastnější jsem, když se zavřu s dětmi ve třídě

Česko zná svou nejlepší učitelku. Alespoň dle kritérií národního kola soutěže Global Teacher Prize. Stala se jí Jana Kopecká ze Základní školy Kunratice, učitelka s opravdu širokým záběrem: je lektorkou kritického myšlení, vede dílny čtení i dílny pro učitele, pracuje jako mentor a studenti k ní chodí na praxi. Porota však ocenila především její přístup k dětem. Co na ocenění říkáte, jak oslavujete? Mám z toho upřímnou radost, nečekala jsem to. Beru to jako ocenění nejen svoje, ale všech kolegů, protože bez nich, bez