Sůl nad zlato? Nikoli ve školních jídelnách

„Množství soli ve školních obědech není nijak regulováno a obvykle daleko přesahuje doporučenou dávku,“ říká Karolina Kallmünzerová, manažerka iniciativy Skutečně zdravá škola. Jak moc slaný je běžný školní oběd a jak škola může obsah soli snížit? Je nějak regulováno množství soli ve školním stravování? Bohužel není. Paní kuchařky solí pocitově, mnohé z nich podle svých „dospěláckých“ chutí. Také to, že některé z nich jsou kuřačky, vnímání slané chuti ovlivňuje. Jak moc se tedy ve školách solí? A co je podle vás

Chtěla jsem být zootechničkou, ale už šestnáct let učím, říká „stříbrná“ učitelka

Andrea Tláskalová se umístila jako druhá v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, která se letos poprvé konala i v Česku. Porotu okouzlila tím, že je to „učitelka dětí, ne předmětů“. Chtěla jste se odmalička stát učitelkou? To ne. Mám ráda zvířata, a tak jsem šla na střední zemědělskou školu. Pak jsem vystudovala zootechniku na vysoké zemědělské a tam jsem si udělala i pedagogické minimum, s tím, že se může hodit. Rok ještě během školy, rok po ukončení. A pedagogika a psychologie

Pavel Kraemer: Známkování je nesmysl – pohled matematika

Mnoho učitelů, se kterými mluvím, si během své učitelské praxe uvědomilo, že známkování není spravedlivé a že ani spravedlivé být nemůže. Co je ještě trojka a co je už čtyřka, u některých prověrek? Jak přesně ohodnotit, jak člověk mluví před třídou? Dojem je subjektivní. V dětech známkování opakovaně vyvolává pocit nespravedlnosti. Demotivuje je to. Mají pocit, že to není čistá hra. Někdy si opravdu učitel na někoho takzvaně zasedne. Neříkám, že to je většinová záležitost, ale stává se to. Někoho si

Komunismus ve finské školní jídelně

Vypadá to, že je jedno místo na světě, kde si komunismus pochvalují. Finské školní jídelny. Obědy jsou pro školáky zdarma, a to již od roku 1948, a to i v létě. Ale děti musejí jídlo dojídat. Kromě výhody ekonomické si Finové školní oběd spojují ještě s dalšími hodnotami, jako je sounáležitost či osvobození, uvádí na svém blogu KULTTURRICULTUR Sherri Fischerová z Baltimoru, učitelka vizuálních umění, která se ve Finsku zajímá o školní kulturu. Děti z nefunkčních rodin dostávají s jídlem zároveň i ujištění, že

Kuchařky ve škole jsou luxus aneb Co jste možná nevěděli o českých školních obědech

Školní jídelny jsou českým rodinným stříbrem. Zatímco v jiných evropských zemích se dětem jídlo vozí z centralizovaných vývařoven a ve školách se jen ohřívá, ve většině českých škol se vaří.  Z 8485 českých školních zařízení jich má vlastní kuchyni celých 5914, a to je na evropské poměry výjimečné. „Ve srovnání s Londýnem české školní jídelny jednoznačně vedou,“ vzpomíná Lucia Anderson na školu ve Velké Británii, kam chodil její syn. I v zemích jako Itálie, kde je vysoká stolovací kultura, si rodiče stěžují, že kvalita školních obědů upadá. U nás

Ve školce dětem vyprávíme klasické pohádky. Drsných scén se nebojíme

„Dramatické momenty v pohádkách necenzurujeme. Pracujeme se zdravou mírou strachu,“ říká ředitelka mateřské školky ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková. Kdy se u vás ve školce čtou dětem pohádky? Každý den před obědem. A pohádky nečteme, ale vyprávíme. Učitelka – my jim říkáme tety – se pohádku nejdřív musí sama naučit. Jaké pohádky vybíráte? Nejčastěji klasické české pohádky zpracované Karlem Jaromírem Erbenem. Výběr dále ovlivňuje roční období a jaké tradiční svátky zrovna oslavujeme. K nim přiřazujeme různá témata, která pohádky rozvíjejí. Třeba

Vícero učitelů může žáky obohatit. I na prvním stupni

Jedna paní učitelka, kterou měla třída na všechno od prvouky až po hudební výchovu. Holčičky se v ní viděly a kluci se do ní zamilovávali. Tak to chodilo ve školách našeho mládí. Že paní učitelka neměla hudební sluch, tak nějak nevadilo. Jak to ve školách vypadá dnes, a jak je to vlastně správně? „Moje dcera nastoupila do 3. třídy a dle rozvrhu by je mělo v průběhu týdne učit šest různých učitelů. Zdá se nám to šílené, nesouhlasíme s tím, můžeme s tím

Učila jsem v britské školce, chodí tam už dvouleté děti

Slávka Magulová hned po studiích češtiny a pedagogiky odjela do Velké Británie a učila tam dva roky v mateřské školce. Překvapilo ji, že do školky tam chodí děti od dvou let. Stará se o ně vysoký počet učitelů. U nejmenších dětí připadá téměř jeden učitel na dítě. Po škole jste se vypravila do Velké Británie. Chtěla jste se naučit anglicky? To taky, ale jako absolventka pedagogické fakulty jsem se chtěla seznámit s tamějším vzdělávacím systémem. Po půl roce jsem si našla místo