Základka, to byly nejhorší roky mého života. Připadal jsem si jako ve válce, vzpomíná Marek Herman

„Škole jsem říkal ‚školizna hnusizna‘,“ vzpomíná lektor Marek Herman. A nevzpomíná rád. „Měl jsem pocit, že jsem ve válce. Věčně jsem lítal v nějakém průseru, ale v mnoha nevinně.“ Poslechněte si, co mu na škole vadilo a co si z ní odnesl do života.    „Chodil jsem na sídlištní školu v Opavě a tam bylo tam strašně nepřátelské prostředí. V osmé třídě jsem si oddechnul, když jsem odešel a věděl jsem, že se na to místo už nikdy nevrátím, vzpomíná Marek Herman. „Věčně jsem lítal

Když najednou zůstanete s devátou třídou bez učitele. Ty děti pořádně ožily

Jela jsem se do téhle školy podívat na dílny a pozemky. Nakonec jsem ale na dílny přijela o fous pozdě a pozemky kvůli deštivému počasí odpadly. Shodou těchto okolností jsem ale nakonec zažila něco ještě zajímavějšího než pozorování dětí, jak plejí či stloukají bedničku. Učitele Jiřího Kučeru (dílny, fyzika, angličtina) a Blanku Medovou (pozemky a zeměpis) totiž v jednu chvíli velkomyslně napadlo nechat se mnou devátou třídu o samotě. Dobíhám k základní škole Krásovy domky v Pelhřimově a volám paní učitelce, že

Na jakou školu vzpomínají dnešní padesátníci? Tělesné tresty včetně bití byly běžnější, než by se zdálo

Škola se opravdu změnila, napadne vás při čtení těchto vzpomínek lidí kolem padesátky na jejich školní léta. Vyzvali jsme je na FB, ať s námi sdílejí učitelské výstřednosti, které zažili, a příspěvků se sešlo celkem dost. Některé momentky jsou úsměvné, z jiných trochu mrazí. Jedna věc ale přímo bije do očí. Ve školách bylo dost tělesných trestů. Padaly i facky. Ideologie přede vším Češi zhruba od čtyřiceti výše zažili ještě školu „socialistickou“. Učitel byl odpovědný hlavně za ideologickou výchovu. „V šesté třídě

Škola je příliš důležité místo na to, aby se tam učitelé mohli flákat, říká Robert Čapek, „ostrý“ školitel učitelů

Robert Čapek si nebere servítky, a někteří učitelé ho proto nemají rádi. „Důležitý je  pro mě postoj. Starat se o to, abych se dozvídal víc a učil se. Ten může mít každý učitel. A takový postoj od učitelů vyžaduju, to je pravda. Tahle profese nemůže být o žádném teplém místečku, kde dvacet let děláme to samé nic moc a je to tolerováno. Škola je příliš důležité místo na to, aby se tam lidi flákali,“ říká. Jste nekompromisním zastáncem moderní pedagogiky,

Je dobré být vedle někoho tak silného, kdo má smysl života a každý den na sobě pracuje, říká manželka Milana Hejného

Říká mu Miňo a žije s ním už více než osmapadesát let. Řeč je o zubařce Evě Hejné, která se v roce 1960 provdala za absolventa matfyzu Milana Hejného, dnes známého matematika a didaktika. „Je dobré být vedle někoho, kdo je silný, má smysl života a i v takovém věku na sobě každý den pracuje,“ říká o něm v bytě v pražských Stodůlkách, zatímco on vede ve vedlejším pokoji pracovní hovor přes skype. Jaký je život s matematikem? Docela dobrej, dneska (2. srpna 2018 – pozn. autora)

Jedna z mých největších frustrací byly známky. Nechci, aby to prožívaly i naše děti, říká Tomáš Klus

„Uvažujeme, že bychom si s kamarády založili komunitní školu, ale to není řešení,“ odpovídá písničkář Tomáš Klus na otázku, co říká na český školský systém a jakou školu plánuje pro svou pětiletou dceru. Sám nemá na školu jen dobré vzpomínky. „Víme, co nás ve škole štvalo, a stejně to necháme znovu prožívat naše děti a říkáme jim ‚to musíš zvládnout‘. Vývoj se nepohne, dokud u rodičů neproběhne tahle změna,“ míní Tomáš Klus. Jednou z největších frustrací pro něj byly známky a nechce,

Jít na pracák není ideální plán pro život. Jak se pracuje v „romské škole“? Rozhovor s ředitelkou

Jsou školy, které se mohou chlubit vítězstvími v olympiádách a úspěšnými absolventy. A jsou školy, ve kterých úspěchem nazývají to, když dokážou přimět žáky, aby dochodili devátou třídu a přešli na učiliště. Jak si v takové škole udržet chuť a motivaci ke každodenní práci, o tom ví své Irena Meisnerová. Ředitelkou ZŠ Cimburkova v Praze 3 je už od roku 1996. Jak byste představila vaši školu? V okolí jsme známí jako „romská škola.“ V současné době máme skutečně asi ze 70 % romské děti. Přibývá

Po stopách slečny Julie aneb proč je ve školách psychologů jak šafránu, když by je tam tak potřebovali?

Dívka se sladkým jménem Julie Medová nastoupila teď v září na místo školní psycholožky a je spokojená, i když před ní stojí velká výzva. Škola je složitý svět, který zatím moc nezná, a psycholog má delikátní pozici i delikátní úkoly. Školy tuhle kombinaci detektiva, anděla strážného, vrby a záchranáře potřebují, ale psychologa má jen 17 procent z nich. A v některých regionech skoro žádná. Kde to tedy vázne a jak to vypadá, když to klape? Julie Medová je čerstvá absolventka psychologie s roční

Z platu učitele jsem si nemohl dovolit ani vzít své děti do bazénu, vzpomíná Marek Herman

Peníze, mentoři a kvalitní vzdělávání pro učitele. To jsou odpovědi známého lektora Marka Hermana na otázku, co chybí českým školám. Sám učil sedm let na gymnáziu v moravskoslezském Bílovci a odešel, když se dostal na hranici vyhoření. „Šel jsem kolem šatny, tam se smála děcka a mně to vadilo. Tak jsem věděl, že je zle,“ popisuje, co předcházelo jeho rozhodnutí ze školy odejít. Háčků bylo víc. Tak například finance. „Z platu učitele jsem si nemohl ani dovolit vzít své dcery