Pověste si do obýváku rodokmen a vyprávějte si rodinné příběhy, radí dějepisář, jak vzbudit u dětí zájem o historii

Povzdechy, že mladí lidé mají zásadní mezery ve znalosti české historie, už jsou folklórem veřejné debaty. Údiv není na místě – jak by mohli, když například na odborných školách mají dějepis jen jeden nebo dva roky. Podle dějepisáře Pavla Fialy, který má dlouholetou zkušenost z obchodní akademie, ale není na vině jen škola. Často se ukazuje – naposledy třeba při televizní anketě o „osmičkových“ letech české historie – že mladší ročníky mají velmi malé povědomí o českých dějinách. Čím to

Co se děti naučí, když ve škole pečou pizzu? Zlomky, krájení – a také angličtinu

Učit se jazyky nemusí znamenat jen učebnici, poslech a cvičení. Zapojit se dají opravdu všechny smysly. Třeba i tak, že si děti upečou a snědí vlastní pizzu.  Je pátek, půl deváté ráno, a v kuchyňce montessori sekce ZŠ Na Beránku v Praze-Modřanech se shromáždilo čtrnáct dětí s učitelkou a asistentkou. Je to mix čtvrťáků a páťáků. V montessori školách se spolu v jedné třídě učí tři ročníky dohromady. Většina šesťáků ale dnes odešla na výstavu her a hlavolamů. Tento měsíc se v angličtině probírá

Ani dobré škole se problémy nevyhnou. Kdo vidí nejlíp její slabiny a slepé skvrny? Člověk zvenčí

Něco ve škole nefunguje, neví se přesně co. Nebo se to i ví, ale nedá se tím pohnout. O věcech se nemluví, maximálně šeptá. Neví se, odkud začít. V takové situaci se může hodit nezávislý pozorovatel. Člověk, který může uvidět skrytou podstatu věci a opakující se vzorce a pomoci najít řešení. O tom, co to obnáší, nám vyprávěl Pavel Kraemer, který svou externí pomoc školám v roli mentora nazývá doprovázením. Externí školní mentor nebo supervizor je v prvé řadě nezávislý pozorovatel. Vůči

S tímhle nepruď, usměrní mě kolegové a mně se uleví, říká ředitelka školy, kde ve sborovně sedí skoro stejně mužů jako žen

České školství potřebuje více mužů, zaznívá ze všech stran. V mateřských školách jsou zastoupeni zanedbatelným půl procentem, na základních školách je 1 muž na 6,5 ženy. A pak jsou školy, kde je poměr opačný. Kde se v nich muži vzali a co to škole přináší? Když jsme uveřejnili článek o pozoruhodném hudebním počinu deváťáků ze základní školy v  Trmicích, zdálo se, že leckoho víc než šikovnost a akčnost žáků zaujal počet mužů v pedagogickém sboru. Kde je škola ve vyloučeném městečku v severních Čechách

Poslanec, člen školského výboru, učitel: školu mám rád odjakživa a vidím, že se zlepšuje

Martin Baxa měl štěstí na dobré učitele a už od prvního stupně základní školy se chtěl učitelem stát. Jako primátor města Plzně viděl hodně škol na vlastní oči a mluvil s mnoha učiteli. „Školy se mění k lepšímu, většina učitelů pracuje s velkým nasazením a společnost by to měla ocenit,“ říká. A přeje si svobodu pro školy i pro rodiče. Jste povoláním učitel, co vás k učitelské profesi přivedlo? Teď jako poslanec aktivně neučím, ale jinak jsem opravdu učitel volbou a srdcem, chtěl

Ve škole je poznat, které dítě k nám chodilo. Reportáž z žižkovské „školky“ pro děti ze složitého prostředí

Čím dříve se začne, tím lépe. Řeč je o předškolním vzdělávání u dětí ze složitého prostředí. Kvalitní příprava usnadní vstup do školy i těm, co mají poruchy učení nebo chování. „Učíme děti držet dobře tužku, poznat barvy, zvířata, umět se přihlásit a počkat na vyvolání, vydržet u čtení knihy, spolupracovat ve skupině. U zápisu je poznat, které dítě k nám chodilo,“ říká učitelka z dětské skupiny na Žižkově. „Školka“ funguje už osmým rokem a o zájemce nemá nouzi.  „Šla Nanynka do

Šárka Miková: Jsou vaše děti váhavé? To vůbec není špatné. Dobrá rozhodnutí potřebují čas

Když o někom slyšíte, že je nerozhodný, jak to vnímáte? Troufnu si říct, že negativně. Polovina lidí to tak vnímá proto, že nerozhodní nejsou a nechtějí být. Ta druhá polovina by to jako tak špatnou vlastnost nevnímala, kdyby odmala neslyšela, že „nemají tak dlouho váhat, mají to už dokončit, mají se rychle rozhodnout“. Hodně lidem se potom uleví, když jim řeknu: „Vy nejste nerozhodný, jen chcete vzít v úvahu co nejvíc informací, zvážit co nejvíc možností a ponecháváte si otevřená vrátka

Učitelka z České Třebové: Co jsme řešili, když jsme zakládali lesní školku, a hlavně, proč jsme to dělali

„Děti u nás získají vše, co jejich vrstevníci ve státních školkách, ale i něco navíc do života,“ říká zakladatelka lesního klubu pro předškolní děti Jana Rudová. To něco navíc je odolnost – ven se chodí i v mrazech – a možnost dělat praktické věci. S mužem a dalším kamarádem se tedy před dvěma lety rozhodli, že tomu věnují energii. A bylo jí potřeba hodně. Proč jste se vůbec rozhodli založit lesní školku? Hledali jsme pro naše děti něco jiného. Chtěli

Nastoupila jsem do školy, kde se zastavil čas. A všude byly visací zámky, říká ředitelka základky

Kateřina Glosová vypráví o tom, jak doputovala na místo ředitelky spící základní školy v Horce nad Moravou. Místní radnice ji po nějaké době nechala jednat a ona školu s kolegy probudila. Teď tu v čilém pohybu vzdělávají děti ostošest a učí se z vlastních chyb. Pomáhají v tom i ostatním školám na Olomoucku. Do téhle školy jsem nastoupila 1.července před devatenácti lety. Doteď si pamatuju ten zvláštní pocit při procházení budovou, kde nikdo nebyl a kde jako by se zastavil čas. Třídy měly rozbité