V knihovně malého města, kde to žije. Otevřeno pro batolata i dospělé, funguje i jako družina, smí se tu mluvit i svačit

Česko má nejhustší síť knihoven na světě, zjistila studie Nadace Billa a Melindy Gatesových z roku 2016.  Autoři studie spočítali, že u nás připadá jedna knihovna na méně než 2.000 lidí. Například v USA je to desetkrát víc. Knihovny nejsou všechny stejné – některé skomírají, v jiných to žije. Pojďte se podívat, jak to vypadá, když se právě knihovna stane jedním z přirozených center obce. Česká Třebová je patnáctitisícové městečko, které většina lidí zná jen zpoza oken některého z mnoha vlaků, které tu projíždějí čtyřiadvacet

Látkoví kamarádi učí i pomáhají. Jak využít maňásky ve školce ještě jinak než jen na hraní

Hra s maňásky nemusí být jen zábava, ale také terapie a hravý a zároveň účinný prostředek, jak s dětmi nastavovat pravidla. Nejlépe maňásci fungují při práci s předškolními dětmi, málokterá školka je však zatím takto využívá. V manuálu Dobrý začátek od organizace Schola Empirica se učitelé předškolních dětí dozví, jak na to.  „Ty jsi dnes, Jájo, nějaká smutná, co se stalo?“ „Když jsme si ve školce povídali, tak mě Štěpánka tahala za triko a nic jsem neslyšela. I když bych ráda poslouchala.

Do školky bez pláče. Učitelka radí, jak celé rodině usnadnit ten velký okamžik, kdy se dítě poprvé pustí máminy ruky

Září je blíž než bychom si přáli a pro spoustu dětí to bude chvíle, kdy se v jejich životech něco zásadního změní. Tak třeba se budou muset poprvé pustit máminy ruky a vyrazit do mateřské školy. Učitelka Radka Manová radí, jak na to, aby přechod proběhl co nejlépe. „To, že dítě přechází čistě z domácí péče do té kolektivní, je pro něj obrovská změna, kterou si z pozice dospělého jen těžko dokážeme představit. Je proto dobré a vlastně i nutné na ni dítě

Britské školky dělají z dětí nemotory, učitelé se bojí rodičů a rizika. Je to špatně, říká školní inspekce

Proč jsou dnešní děti tak nemotorné? Může za to náš strach. To je závěr  britské školní inspekce, která zkoumala režim v mateřských školách a zjistila, že učitelé dětem zakazují lézt na prolézačky a nechtějí s nimi jezdit na výlety. Podle ní jsou tedy na vině přehnané nároky rodičů a provozovatelů školek na bezpečí dětí. Podle zprávy britské školní inspekce mají tamní předškoláci čím dál méně příležitostí k pohybu, získávání síly a pružnosti. Jejich učitelé jim zakazují lézt na prolézačky a nechtějí s nimi jezdit

Celý den za královnu: Oslava narozenin v mateřské škole, kde mají rádi pohádky a rituály

Je to opravdu tak, že děti musí mít pořád něco nového? Ve waldorfské školce staví naopak na tom, že dětem dělá dobře, když se věci opakují. A tak oslava narozenin probíhá pohádkově, ale vždycky stejně. „Všichni jsou v klidu, protože přesně vědí, co je čeká,“ říká ředitelka školky Helena Baláková. Narozeniny ve „waldorfu“, to je velká událost. Oslavenec se na jeden den promění v krále nebo královnu, se vším, co k tomu patří: dostane korunu, královský plášť, vybere si dva rádce, kteří

Dětské hraní dnes ovlivňují velké firmy. Rodiče by se měli vzepřít a jít s dětmi do přírody, říká německý pedagog

„Když se nějaké síly dostanou příliš do převahy, objeví se protisíly. Nemějme tedy starost a tím méně strach. Jděme svou cestou,“ říká Rudolf Hettich, který přijíždí do Česka vzdělávat učitele z lesních školek. „Účastníkům jeho seminářů se pod jeho vlivem často úplně změní pohled na přírodu,“ říká Luboš Vedral  z Asociace lesních mateřských škol, který s propagátorem přírodní pedagogiky Hettichem udělal rozhovor. Co je to prahra, termín, který už desítky let používáte? Prahra je elementární přístup k přírodě, pohyb dětí v přírodě a hra s přírodními materiály,

Ve škole je poznat, které dítě k nám chodilo. Reportáž z žižkovské „školky“ pro děti ze složitého prostředí

Čím dříve se začne, tím lépe. Řeč je o předškolním vzdělávání u dětí ze složitého prostředí. Kvalitní příprava usnadní vstup do školy i těm, co mají poruchy učení nebo chování. „Učíme děti držet dobře tužku, poznat barvy, zvířata, umět se přihlásit a počkat na vyvolání, vydržet u čtení knihy, spolupracovat ve skupině. U zápisu je poznat, které dítě k nám chodilo,“ říká učitelka z dětské skupiny na Žižkově. „Školka“ funguje už osmým rokem a o zájemce nemá nouzi.  „Šla Nanynka do

Učitelka z České Třebové: Co jsme řešili, když jsme zakládali lesní školku, a hlavně, proč jsme to dělali

„Děti u nás získají vše, co jejich vrstevníci ve státních školkách, ale i něco navíc do života,“ říká zakladatelka lesního klubu pro předškolní děti Jana Rudová. To něco navíc je odolnost – ven se chodí i v mrazech – a možnost dělat praktické věci. S mužem a dalším kamarádem se tedy před dvěma lety rozhodli, že tomu věnují energii. A bylo jí potřeba hodně. Proč jste se vůbec rozhodli založit lesní školku? Hledali jsme pro naše děti něco jiného. Chtěli

Paní učitelka, která se umí hezky zlobit: „Když dítěti neukážu emoce, jsem pro něj nečitelná. A krom toho jsem taky jen člověk.“

Někdy je čas věci trpělivě vysvětlit, jindy se musí jednat rychle. Může učitel projevovat vůči dítěti i negativní emoce a jak? „Bez emocí jsme pro děti nečitelní,“ říká Anna Svobodová, učitelka v mateřské škole Archa v Petroupimi U Benešova. „A krom toho jsem jenom člověk a někdy se prostě taky rozzlobím. Děti to vezmou, když vás znají a vědí, že je máte rádi.“ Zaujal mě váš způsob komunikace s dětmi. V jednu chvíli jste je napomenula, ale nepůsobilo to na mě nepříjemně. Vylíčila