Povinná docházka přivedla do školek sociálně vyloučené děti. I tak má dost háčků

Povinnost dát dítě alespoň na rok do školky zafungovala. Do institucí začali chodit i předškoláci ze sociálně vyloučených rodin. Obavy, že se budou školce vyhýbat nadále pod rouškou individuálního vzdělávání, se nepotvrdily. I tak má povinný předškolní rok dost háčků. Od září 2017 platí pro rodiče nově povinnost přihlásit své dítě do posledního ročníku předškolní přípravy. Dítě musí do školky chodit buď každý den nejméně na 4 hodiny, nebo si pro něj rodič musí vyjednat individuální vzdělávání a docházet pravidelně na „přezkoušení“.

Je školka „v lese“ pro každé dítě a pro každého rodiče? Jakou mají zkušenost ve Skotsku

Lesní školky už existují hezkých pár let, ale běžné rodiče zatím moc neoslovují. Jejich počet ale  celosvětově rychle roste a množí se i důkazy o tom, že dětem velmi prospívají. Claire Warden, zakladatelka první takové školky ve Skotsku, si myslí, že co nejvíc venku by měly být všechny předškolní děti. „Šťastné dětství je spojené s pohybem a hraním venku. Ale dnešní děti jsou většinu času zavřené doma s tabletem nebo televizí, což je šťastnými nedělá.“ V roce 2006 jste založili

Spíš, či nespíš? Jak se školky staví ke spaní po obědě

Také se pamatujete na to, jak jste museli ve školce spát? Dnes už do spánku ve školkách děti nutit nemohou, ale ne vždy vědí, co s nespavými dětmi. “Když mohla jít moje dcera ze školky domů po obědě, byla šťastná. Školku měla ráda, ale to, že musela po obědě hodinu a půl ležet na matraci a nic nedělat, pro ni bylo utrpení. Nikdy neusnula,” říká Šárka Koubová. “To byl taky důvod, proč jsme začali uvažovat o změně školky. Vedení svůj

První zjištění z povinné docházky předškoláků: mají problémy s komunikací i motorikou

Učitelé v mateřských školách mají za sebou první tři měsíce přípravy dětí k zápisu do základních škol. Ta je od letošního roku pro předškoláky povinná. Největší potíže činí budoucím prvňákům samostatný plynulý mluvený projev, zjistili pedagogové. Je to podle nich důsledek toho, že si rodiče s dětmi málo povídají a že ve školkách není dost času pro individuální práci s každým dítětem. Úroveň dovedností dětí je právě v oblasti komunikace velmi rozdílná a je zásadně ovlivněna rodinným prostředím. Pokud pedagog zjistí, že má dítě v mluveném

Ve školce dětem vyprávíme klasické pohádky. Drsných scén se nebojíme

„Dramatické momenty v pohádkách necenzurujeme. Pracujeme se zdravou mírou strachu,“ říká ředitelka mateřské školky ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková. Kdy se u vás ve školce čtou dětem pohádky? Každý den před obědem. A pohádky nečteme, ale vyprávíme. Učitelka – my jim říkáme tety – se pohádku nejdřív musí sama naučit. Jaké pohádky vybíráte? Nejčastěji klasické české pohádky zpracované Karlem Jaromírem Erbenem. Výběr dále ovlivňuje roční období a jaké tradiční svátky zrovna oslavujeme. K nim přiřazujeme různá témata, která pohádky rozvíjejí. Třeba

Učila jsem v britské školce, chodí tam už dvouleté děti

Slávka Magulová hned po studiích češtiny a pedagogiky odjela do Velké Británie a učila tam dva roky v mateřské školce. Překvapilo ji, že do školky tam chodí děti od dvou let. Stará se o ně vysoký počet učitelů. U nejmenších dětí připadá téměř jeden učitel na dítě. Po škole jste se vypravila do Velké Británie. Chtěla jste se naučit anglicky? To taky, ale jako absolventka pedagogické fakulty jsem se chtěla seznámit s tamějším vzdělávacím systémem. Po půl roce jsem si našla místo

Jesle ano, či ne? Velká debata pokračuje

V Česku chodí do jesliček jen čtyři procenta dětí mladších dvou let. Ve Velké Británii jde zpátky do práce před osmnáctým měsícem dítěte 76 % matek. I tam, i tady se diskutuje o tom, zda jsou jesle pro děti vhodné, nebo ne. A debata je to ohnivá. Jde totiž rodičům přímo na tělo, říká článek v deníku Guardian. Ve Velké Británii je běžné dávat do jeslí děti, které ještě neumějí chodit. Článek Velká debata o jeslích v deníku Guardian tvrdí, že je to

Děti bez lásky: film, který změnil pohled na jesle

V padesátých letech se komunistické Československo vrhlo do různých pokusů sociálního inženýrství. Experiment s dětmi byl jedním z nich. Rodina se přestala brát vážně, místo toho nastoupila kolektivní výchova. Podívejte se na film, který všeobecné nadšení pro celodenní nebo dokonce celotýdenní jesle pěkně zchladil. Děti padesátých let trávily běžně čas v celodenních, ba i celotýdenních jeslích. Vypadaly urostle a zdravě, takže se zdálo, že vše jde podle plánu. Při bližším zkoumání, se kterým si dali práci někteří čeští dětští psychologové v čele se Zdeňkem

Dítě do jeslí proboha ne! Nebo vlastně…

Je rozumné dávat děti do jeslí? To je otázka, která vzbuzuje debaty. Někdy jiná možnost prostě není. A pak jsou taky případy, kdy to doma není lepší než v jeslích.  „Ač nerada, Kubu jsem do jeslí dávala. Oba s manželem jsme dodělávali školu, on navíc ještě pracoval, a rodiče byli stovky kilometrů daleko. Jinak to prostě nešlo,“ říká Jitka Švecová, maminka syna, který nedávno odpromoval, takže mluvíme o devadesátých letech. „Nechodil tam každý den a brala jsem si ho domů co nejdřív.