Připravuje se plán pro příští dekádu českého vzdělávání. Co na něm pochválili, a co kritizovali odborníci u kulatého stolu?

Zajímá vás, kam se bude česká vzdělávací soustava ubírat příštích deset let? Nebo byste k tomu dokonce taky chtěli říct své? Můžete, až do konce roku ministerstvo školství sbírá připomínky k dokumentu Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky 2030+. Ten bude cestovním plánem, podle nějž se v dekádě 2020–2030 pojede. Než si vytvoříte svůj názor, mohlo by vás zajímat, co na něj říkali experti na kulatém stole SKAV (Stálé konference asociací ve vzdělávání) a informačního centra EDUin. Zde přinášíme zásadní momenty

Hurá, naše dcera se dostala na prestižní gymnázium… A teď jsme trochu zklamaní. Rodičovský příběh z Brna

Vzali nás na gymnázium, hurá! Tolik sobot strávených na přípravných kurzech, tolik nervů, peněz – sláva, že to klaplo. Jenže co vlastně budoucí primány čeká na tom vysněném gymnáziu? Někdy se může nadšení změnit v rozpaky. Jako třeba u primánky Johany a její mámy Ivy z Brna…  “S naší Johankou to není vždycky úplně jednoduché. Je nadaná, přemýšlivá – to nám potvrdili v pedagogicko-psychologické poradně už před nástupem do školy. Jenže je taky pěkně tvrdohlavá a po zlém s ní

Martina Štychová: Když já chci udělat rodičům radost, říkají děti při odchodu na víceletá gymnázia. Přínos pro společnost nevidím

U nás ve škole se samozřejmě snažíme děti co nejvíc naučit. Věříme ale, že důležitá je i spokojenost, pohoda – a především dobré vztahy. Děláme všechno pro to, aby se u nás děti dobře cítily. Pěstujeme ducha komunity, snažíme se, aby se děti kamarádily napříč ročníky, nasloucháme jejich potřebám a obavám. Rodiče z okolí to o nás vědí, a když přijdou k zápisu, říkají – my chceme k vám, protože u vás se našemu dítěti bude dobře dařit, bude se s chutí učit, nebude