Výběr školy

Dobrou školu poznáte tak, že se do ní hlásí víc dětí, než může přijmout. Jak se do ní tedy dostat?

Výběr základní školy v tomto období vrcholí. Besedy na toto téma praskají ve švech. Tento článek popisuje situaci, na kterou při hledání vhodné školy narazíte, a poučí vás, jaké jsou možnosti dostat dítě do školy, která má plno. Základem je mít jasnou vizi a nevzdat to. V místech, kde je hodně škol na dosah, třeba v Praze, ale i jiných velkých městech a městských aglomeracích, poznáte dobrou školu podle toho, že je plná a nedá se do ní snadno dostat. Rodičům na vzdělání

Výběr školy pro budoucího prvňáka? Základ je, aby rodiče znali sami sebe a měli jasno v hlavě

Máme v Česku celkem hustou síť škol. A rodiče čím dál víc řeší, do jaké z nich svého prvňáka poslat. Není to jako dřív, kdy to byla skoro automaticky ta nejbližší. Někde, jako třeba v Praze a okolí, je možností hodně, jinde je volba mezi dvěma možnými školami… V každém případě se hodí si výběr školy ujasnit. Základem je vědět, co jako rodiče chceme – a jací jsme. Dnešní rodiče, kteří vybírají školu pro své dítě, mluví nejčastěji o tom, že chtějí školu, kde

Šel na obráběče kovů, ale u toho nezůstalo. Příběh učně se smyslem pro poezii. Stane se učitelem?

Aleš šel na učňák bez maturity a potkal tam paní učitelku, která v něm uviděla jeho kvality. Časem jí začal ukazovat své básně. Dodělal si maturitu a chce ve studiu pokračovat. „Chtěl bych být učitelem. Rád lidem předávám, co umím. Představa, že jsem někoho něco naučil, mě těší. Protože den, kdy se člověk něco naučí, už není promarněným dnem,“ říká. Příběh z Třince. Na základní škole jsem měl trojky a od maturitních oborů nás odrazovali, a tak jsem šel na obráběče kovů,

Chceme, aby řemesla vzkvétala? Nenuťme je dětem ve čtrnácti letech

Zájem o učební obory se snižuje v Česku i v zahraničí. Britský pokus posílit počet učňů ale nevyšel, i když stál hodně peněz. Podle vzdělávacích expertů je hlavním problémem to, že děti ve čtrnácti letech nevědí, čím chtějí být, a jdou na řemeslo často pouze z nouze. Navíc nízká úroveň učňovského školství je činí neatraktivní a komplikuje dětem cestu k případnému dalšímu vzdělávání. Podle Národního ústavu pro vzdělávání je v ČR je zhruba 510 škol, které nabízejí vzdělávání zakončené učňovskou zkouškou. Loni na

Jedna z mých největších frustrací byly známky. Nechci, aby to prožívaly i naše děti, říká Tomáš Klus

„Uvažujeme, že bychom si s kamarády založili komunitní školu, ale to není řešení,“ odpovídá písničkář Tomáš Klus na otázku, co říká na český školský systém a jakou školu plánuje pro svou pětiletou dceru. Sám nemá na školu jen dobré vzpomínky. „Víme, co nás ve škole štvalo, a stejně to necháme znovu prožívat naše děti a říkáme jim ‚to musíš zvládnout‘. Vývoj se nepohne, dokud u rodičů neproběhne tahle změna,“ míní Tomáš Klus. Jednou z největších frustrací pro něj byly známky a nechce,

Mateřská škola a tři muži: Děti si nás vyžádaly, a tak je dneska bereme ven my otcové. I když prší

Změnil se nějak přístup otců k dětem, když to srovnáte s generací dnešních dědů? ptám se tří mužů, kteří sedí na koberci hrací místnosti mateřské školy Archa v Petroupimi u Benešova.  Ano, odpoví všichni tři bez váhání. Mateřská škola má dnes pro děti tento program: stopovací den s tatínky. Proto tu mezi dětmi sedí i tři muži, otcové tří přítomných předškoláků. Děti berou ven oni. Akorát že dost prší (bylo to minulý týden), a tak je změna plánu: jde se až po svačině. Ale

Rodinné školy v Česku: Co si myslí jejich absolventky a proč se novodobý pokus o obnovení nepovedl

Petra Hylová vystudovala střední rodinnou školu, když tento obor ještě v devadesátých letech minulého století existoval, a již jako studentka genderu na Fakultě humanitních studií UK prozkoumala ve své diplomové práci tuto vzdělávací instituci pohledem studentek i pedagogů. Snaží se zjistit, jakou měly motivaci, jaká očekávání a jak je přijímal trh práce. Jaké bylo společenské vnímání tohoto vzdělání a proč se pokus o obnovu těchto škol v devadesátých letech nezdařil, ač byl o ně ze strany dívek zájem. Zajímavé čtení.

Moje škola mi k srdci nepřirostla, ale do školy své dcery bych chodila ráda, říká Ester Janečková

„Můj vztah ke škole zásadně poznamenala ¨aféra¨ s jablíčky v první třídě. A na školní léta moc ráda nevzpomínám, cítila jsem, že mě soudružky učitelky nemají rády,“ říká moderátorka Ester Janečková. „Ale dcera chodí do skvělé školy a jeden z mých synů chce být učitelem. Je to krásné povolání.“ Jaké jsou vaše vzpomínky na základní školu? Byla jsem dítě odchované kolektivními zařízeními, v jeslích už od devíti měsíců… Ačkoli učitelky v mateřské škole až na jednu výjimku nebyly nic moc, do první třídy jsem šla

Podle čeho poznáte dobrého ředitele školy? Nepoužívá tyto dvě mantry: Já ničemu nebráním a To už dávno děláme

Dobrá škola má vždy dobrého ředitele. Bez něj se dobrou školou nikdy nestane. Pro štěstí vašich dětí je tedy ředitel dost podstatná postava, i když s nimi nebude v každodenním kontaktu. Podle čeho se podle Tomáše Feřteka poznají dobrá ředitelka a dobrý ředitel? Ví, co chce a jak tam dojít Dobrý ředitel má jasnou představu, jak by jeho škola měla vypadat za pět deset let a ví, kudy tam dojít. Umí jasně vysvětlit svou koncepci. To platí pro ředitele inovátory i