Pověste si do obýváku rodokmen a vyprávějte si rodinné příběhy, radí dějepisář, jak vzbudit u dětí zájem o historii

Povzdechy, že mladí lidé mají zásadní mezery ve znalosti české historie, už jsou folklórem veřejné debaty. Údiv není na místě – jak by mohli, když například na odborných školách mají dějepis jen jeden nebo dva roky. Podle dějepisáře Pavla Fialy, který má dlouholetou zkušenost z obchodní akademie, ale není na vině jen škola. Často se ukazuje – naposledy třeba při televizní anketě o „osmičkových“ letech české historie – že mladší ročníky mají velmi malé povědomí o českých dějinách. Čím to

Co se děti naučí, když ve škole pečou pizzu? Zlomky, krájení – a také angličtinu

Učit se jazyky nemusí znamenat jen učebnici, poslech a cvičení. Zapojit se dají opravdu všechny smysly. Třeba i tak, že si děti upečou a snědí vlastní pizzu.  Je pátek, půl deváté ráno, a v kuchyňce montessori sekce ZŠ Na Beránku v Praze-Modřanech se shromáždilo čtrnáct dětí s učitelkou a asistentkou. Je to mix čtvrťáků a páťáků. V montessori školách se spolu v jedné třídě učí tři ročníky dohromady. Většina šesťáků ale dnes odešla na výstavu her a hlavolamů. Tento měsíc se v angličtině probírá

Šárka Miková: Jsou vaše děti váhavé? To vůbec není špatné. Dobrá rozhodnutí potřebují čas

Když o někom slyšíte, že je nerozhodný, jak to vnímáte? Troufnu si říct, že negativně. Polovina lidí to tak vnímá proto, že nerozhodní nejsou a nechtějí být. Ta druhá polovina by to jako tak špatnou vlastnost nevnímala, kdyby odmala neslyšela, že „nemají tak dlouho váhat, mají to už dokončit, mají se rychle rozhodnout“. Hodně lidem se potom uleví, když jim řeknu: „Vy nejste nerozhodný, jen chcete vzít v úvahu co nejvíc informací, zvážit co nejvíc možností a ponecháváte si otevřená vrátka

Nikdo na nás nemá, protože jsme deváťáci. Žáci z Trmic oprášili Michaela Jacksona a vzdali hold svým učitelům

„Jindřiška, to je ta, která nás má ráda, je to taková naše druhá máma,“ zpívají deváťáci z Trmic u Ústí nad Labem o své třídní učitelce v klipu, kterým se rozloučili se svou základní školou. Písničku They Don’t Care About Us od Michaela Jacksona si sami v češtině otextovali, vydělali si peníze na pronájem studia a natočili k ní klip. Varování: pokud si ji pustíte, dlouho ji nevyženete z hlavy. To bylo tak: na ZŠ Trmice je tradicí ples pro ty, kteří na škole končí. Ti

Na odborných školách je hanebně málo dějepisu, nedivme se, že mladí toho moc neznají, říká učitelka se zálibou v historii

Když se televizní štáb ptal v ulicích Českých Budějovic a Plzně na „osmičkové“ roky české historie, dokázalo je přesně pojmenovat pouze pět lidí z 45 oslovených. Většina z nich byli středního nebo staršího věku, mladí nevěděli nic. Jde o selhání školní výuky dějepisu? „Děti začnou vnímat, že jsou dějiny důležitá věc, když o nich slyší mluvit své rodiče,“ míní učitelka plzeňského gymnázia Monika Stehlíková. Jak si ty neznalosti, které se opakovaně objevují v anketách, vysvětlujete? Tyhle ankety mi připadají přihlouplé

Růžový panter ve škole aneb den s tělocvikářkou v době úzkostlivých rodičů a nemotorných, ale čilých dětí

I z pohledu tělesné výchovy jsou dnešní doba a dnešní škola plné paradoxů. Některé děti vrcholově sportují, jiné neumějí udělat kotrmelec – ale někdy to jsou ty samé děti! „Chybí jim přirozený pohyb, proto jsou dnešní děti obecně nemotornější. Škola by je měla vybavit základní tělesnou zdatností a seznámit je s různými sporty. Ovšem zlehka, nikoli výkonnostně,“ říká tělocvikářka s dvacetiletou praxí Šárka Eisová. Vejdu do školy a když se představuju paní recepční, ozve se na plné pecky znělka z Růžového pantera. Jsem

Musí kolona jet vždy rychlostí nejpomalejšího vozidla? Jak zařídit učení, aby každé dítě pracovalo svým tempem

Bojíte se, že slabší děti budou to vaše ve škole zdržovat? Nejste sami. Velká část rodičů si myslí, že takové děti omezují rozvoj těch schopnějších, protože všichni ve třídě musí čekat, až látku pochopí a vstřebá i ten poslední. Co když se ale hodiny zorganizují tak, aby každé dítě pracovalo svým tempem? Tak, jak to dělá paní učitelka Daniela Hrnková v první třídě základní školy v Horce nad Moravou. Červnový den. Ranní kruh, mluví se o tom, jak se dětem včera dařilo.

Tahle škola není pro kluky: Nemají prostor, pohyb ani svobodu myšlení. Jako společnost na to doplácíme

V dnešní škole jsou dívky úspěšnější, a mnozí kluci si tak odmalička zvykají na pocit, že jsou k ničemu. Výuka je vedená způsobem, který jim neumožňuje přirozeně projevit své „klučičí“ kvality, nemají ve škole mužské vzory. Množí se případy, kdy holky kluky zesměšňují, ponižují, dokonce i bijí. Co s tím? Školy jsou různé a učitelé učí různě. Přesto se dá říci, že stále převládá tradiční frontální model výuky. A ten silně nevyhovuje chlapcům a zdá se více šitý na míru dívkám. V tomto

Učitelé učí jiné předměty, než vystudovali, a vadí jim to. Aprobace ale na základní škole není tak důležitá, míní ředitel

Jak může někdo, kdo vystudoval přírodopis, učit zeměpis, jak může nečeštinář učit češtinu? Tahle rozšířená praxe v českých školách vypadá z pohledu laika jako velká nouze a stěžují si na ni i mnozí učitelé. Podle Jaroslava Jiráska, ředitele základní školy K.V.Raise v Lázních Bělohrad, je ale problém v samotné specializaci. „Systém přípravy učitelů vystavěný na aprobacích produkuje izolované rádoby odborníky, nikoli učitelské osobnosti,“ říká. Mnoho učitelů učí mimo takzvanou aprobaci neboli učí jiný předmět, než na který je připravovali ve škole. Někteří to těžce