Na odborných školách je hanebně málo dějepisu, nedivme se, že mladí toho moc neznají, říká učitelka se zálibou v historii

Když se televizní štáb ptal v ulicích Českých Budějovic a Plzně na „osmičkové“ roky české historie, dokázalo je přesně pojmenovat pouze pět lidí z 45 oslovených. Většina z nich byli středního nebo staršího věku, mladí nevěděli nic. Jde o selhání školní výuky dějepisu? „Děti začnou vnímat, že jsou dějiny důležitá věc, když o nich slyší mluvit své rodiče,“ míní učitelka plzeňského gymnázia Monika Stehlíková. Jak si ty neznalosti, které se opakovaně objevují v anketách, vysvětlujete? Tyhle ankety mi připadají přihlouplé

Růžový panter ve škole aneb den s tělocvikářkou v době úzkostlivých rodičů a nemotorných, ale čilých dětí

I z pohledu tělesné výchovy jsou dnešní doba a dnešní škola plné paradoxů. Některé děti vrcholově sportují, jiné neumějí udělat kotrmelec – ale někdy to jsou ty samé děti! „Chybí jim přirozený pohyb, proto jsou dnešní děti obecně nemotornější. Škola by je měla vybavit základní tělesnou zdatností a seznámit je s různými sporty. Ovšem zlehka, nikoli výkonnostně,“ říká tělocvikářka s dvacetiletou praxí Šárka Eisová. Vejdu do školy a když se představuju paní recepční, ozve se na plné pecky znělka z Růžového pantera. Jsem

Musí kolona jet vždy rychlostí nejpomalejšího vozidla? Jak zařídit učení, aby každé dítě pracovalo svým tempem

Bojíte se, že slabší děti budou to vaše ve škole zdržovat? Nejste sami. Velká část rodičů si myslí, že takové děti omezují rozvoj těch schopnějších, protože všichni ve třídě musí čekat, až látku pochopí a vstřebá i ten poslední. Co když se ale hodiny zorganizují tak, aby každé dítě pracovalo svým tempem? Tak, jak to dělá paní učitelka Daniela Hrnková v první třídě základní školy v Horce nad Moravou. Červnový den. Ranní kruh, mluví se o tom, jak se dětem včera dařilo.

Tahle škola není pro kluky: Nemají prostor, pohyb ani svobodu myšlení. Jako společnost na to doplácíme

V dnešní škole jsou dívky úspěšnější, a mnozí kluci si tak odmalička zvykají na pocit, že jsou k ničemu. Výuka je vedená způsobem, který jim neumožňuje přirozeně projevit své „klučičí“ kvality, nemají ve škole mužské vzory. Množí se případy, kdy holky kluky zesměšňují, ponižují, dokonce i bijí. Co s tím? Školy jsou různé a učitelé učí různě. Přesto se dá říci, že stále převládá tradiční frontální model výuky. A ten silně nevyhovuje chlapcům a zdá se více šitý na míru dívkám. V tomto

Učitelé učí jiné předměty, než vystudovali, a vadí jim to. Aprobace ale na základní škole není tak důležitá, míní ředitel

Jak může někdo, kdo vystudoval přírodopis, učit zeměpis, jak může nečeštinář učit češtinu? Tahle rozšířená praxe v českých školách vypadá z pohledu laika jako velká nouze a stěžují si na ni i mnozí učitelé. Podle Jaroslava Jiráska, ředitele základní školy K.V.Raise v Lázních Bělohrad, je ale problém v samotné specializaci. „Systém přípravy učitelů vystavěný na aprobacích produkuje izolované rádoby odborníky, nikoli učitelské osobnosti,“ říká. Mnoho učitelů učí mimo takzvanou aprobaci neboli učí jiný předmět, než na který je připravovali ve škole. Někteří to těžce

O mediální výchově ve školách: Většina učitelů je bezradná, neorientuje se a médii pohrdá, říká učitel gymnázia

Mediální výchova má velkolepé předepsané výstupy. Na konci základní školy by měl žák umět analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Realita je ovšem jiná. „Školy si často povinnost plní jednou přednáškou externisty ročně a není divu: většina učitelů se v dnešním mediálním světě vůbec neorientuje,“ říká Michal Kaderka, učitel mediální výchovy pražského Gymnázia Na Zatlance. Mediální výchova na školách. Čím se zabývá? Dost rychle se to mění s tím, jak se mění hlavní zdroje informací.

Reportáž z hudební výchovy ve škole, kde je výchova ke ctnosti až na prvním místě. Hudba vylaďuje vztahy, říká ředitel

Někdo si myslí, že škola má vzdělávat, a ne vychovávat. Na této základní škole si zase myslí něco jiného. Ředitel Jan Vepřek dělá v hudební výchově z dětí kapelu a to pomáhá pěstovat jejich ušlechtilé vlastnosti. Zaklepu na vrata růžového zámečku a škvírou vidím, že za nimi stojí dvě paní, které mají dobré uši a hned mě pustí dovnitř. Vědí, kam mě mají dovést. Navis je latinsky loď a taky název základní školy v Dobřejovících u Prahy, kam jsem se přijela podívat na

Paní učitelka vysvětluje, proč se jí učí lépe bez osnov: Jedině tak se mohu věnovat každému dítěti, jak potřebuje

Nemělo by se vzdělávání na základních školách nějak sjednotit? napadlo jednu paní učitelku a zeptala se svých kolegů v diskuzní skupině na FB. Řešila případ dítěte, které mělo problém s přechodem na jinou školu. Těch, kterým to nepřijde jako dobrý nápad, bylo ve skupině víc a přinášeli pádné argumenty. Nicméně jinde by byla převaha sil opačná, touha po návratu osnov do škol u části učitelské i rodičovské komunity existuje. Pojďme se tedy podívat na otázku osnovy ano-ne očima těch, kteří si je

V Česku je zažitá představa, že učitel má naučit to a to a to. Ale vůbec se neptáme jak! říká oceněný dějepisář

Bohuslav Hora je učitel dějepisu. Kromě toho učí informatiku, hlavně jiné učitele. Ale technologie vtáhl i do výuky dějin. Má čím dál raději svobodu, i v učení. A loni získal třetí místo v nultém ročníku české varianty mezinárodního učitelského ocenění Global Teacher Prize. Co dělá dobrého učitele? „Umět složitou věc vysvětlit jednoduše,“ říká. Kde jste začínal učit a co? Začínal jsem na gymnáziu. Vystudoval jsem učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2.stupeň i střední školy, češtinu a dějepis. My jsme byli poslední ročník,