Studenti gymnázia chodí do útrob letiště nebo hasičské stanice. Byl to nápad jedné maminky

Kdo říká, že na školách je mrtvo, nuda a nic zajímavého se tam nedá zažít, nezná školu, která vodí děti na letecký simulátor ve vývojovém centru, do útrob letiště nebo profesionální hasičské stanice. To vše se dá dělat přímo ve vyučování, napadlo Sylvii Schmiedovou, maminku patnáctileté studentky EKO GYMNÁZIA v Brně, která s tím přišla. Nejdřív využívala vlastních kontaktů, pak přizvala další rodiče. A I-Day, jak tomu říkají, rozjeli ve velkém. „Kromě toho, že to je poučné i zábavné, to velmi spojilo

Indiáni, sněhuláci, čerti a kolektivní kočky. Jak interpretovat výtvarné výtvory, které míjíte na školní chodbě

Škola by měla u dětí podporovat svobodného ducha a tvořivost. Jestli to dělá, poznáte i z výtvarných děl a dílek, která potkáte na školních chodbách. Můžete se z nich poučit i o tom, jaké další schopnosti rozvíjí u dětí výtvarná výchova. Zveme vás na komentovanou výstavu dětských výtvorů, které jsme viděli na různých školách po celé České republice. Výtvarná výchova je předmět, kde by dítě mělo dostat příležitost projevit svoji kreativitu. Ale nejen to. Je tu ještě jeden úkol, o kterém se

Branná výchova do škol ano, ale jak? Co takhle vychovávat Batmany všedního dne, jako to dělá slavný psycholog Zimbardo

Měla by škola řešit připravenost školáků čelit současným hrozbám, ať už v dětském věku, nebo až vyrostou? Měla. Je důležité zvýšit obranyschopnost jednotlivců i společnosti. „Ale cesta nevede zpátky k terénnímu běhu v plynových maskách,“ říká Bob Kartous, který se podílí na přípravě vzdělávacího programu podle Philipa Zimbarda na podporu „všedního hrdinství“. Co a jak se tedy podle něj má v „branné výchově“ učit? Měla by škola víc a lépe připravovat žáky v oblasti takzvané branné výchovy? Ano. Ale nejdřív by bylo dobré si definovat,

Chceme více dobrých řemeslníků a zručnější děti? Musíme pomoci mistrům a učitelům SOU a změnit výuku na 2.stupni základní školy

Tomáš Feřtek je sám vyučený elektromechanik. Učňovské školství je podle něj tak důležité, že by na učilištích měli působit ti nejlepší učitelé. Nám ale přijde normální, že ti míří na gymnázia, kde je ovšem pohodový život, zatímco mistři a učitelé na SOU to vůbec nemají snadné. Podle výroční zprávy České školní inspekce mají učni ze všech středoškoláků nejvíc zameškaných hodin, neboli do školy často chodí-nechodí. Taky občas říkáte, že maturitu by dnes chtěl mít každý? A že pracovat rukama není

Život je hra a soupeření. Zvlášť, když jste dítě. S Pirátem Ferjenčíkem v kroužku deskových her a zábavné logiky

Ne každý dospělý dělá něco pro cizí děti. Poslanec parlamentu a člen pirátské strany Mikuláš Ferjenčík vede dětský kroužek deskových her a zábavné logiky. Jednou se o tom zmínil na Facebooku, a tak jsme se ze zvědavosti byli na něj a na malé hráče podívat. A bylo to dobrodružné. Řeč šla i o tom, že se testy inteligence dají zlepšit tréninkem. Základní škola na Náměstí Curieových na Praze 1, kousek od Vltavy, je obří budova. A Mikuláš Ferjenčík do ní

Finští školáci truhlaří, holky šijí plyšáky. Mají dobré vybavení a učitele, říká ředitel české školy, která se Finskem inspiruje

Zatímco v Česku teoretizujeme o znovuzavedení povinných dílen a pozemků do škol, finské děti ve škole truhlaří a šijí ostošest, a to již na prvním stupni. Jak je to možné? A co tomu brání u nás? „Ve Finsku dbají na to, co dává smysl, rozvíjejí místní tradici,“ říká ředitel svitavské základní školy Jiří Sehnal, který navštívil několik tamních škol. „Aby to dávalo smysl i tady, bylo by třeba splnit několik podmínek“. Proč finští školáci pracují zrovna se dřevem a textilem?

Na učilišti nám kontrolovali délku vlasů a zda máme čisté ruce, říká novinář a scénárista, vyučený elektromechanik

Tomáš Feřtek dramaturguje a někdy i píše detektivky pro Českou televizi. Dlouhá léta pracoval jako reportér týdeníku Reflex. A ještě dávno předtím, jako kluk, nastoupil do učení jako elektromechanik. Jak vzpomíná na učiliště? A opravdu dobrý řemeslník nepotřebuje maturitu? Proč jste šel po základní škole na učňák, a ne na gymnázium? Bavíme se o druhé polovině sedmdesátých let. Tehdy byla maturita výjimečná záležitost a gymnázium něco dost vzdáleného. Ale myslím, že to hlavní bylo, že já jsem moc nevěděl co

Učiliště shromažďují vzdělávací odpad? Ano, ale na řemeslo jdou i skvělí žáci. Učňovské školství by proměnily čtyři maličkosti

„Na učiliště nechodí jen žáci bez motivace, ale i kreativní, manuálně zruční, výborní pozorovatelé s nadáním pro řemeslo a pro život. Proti takovým jsou mnozí gymnazisté uvadlé květinky,“ říká dlouholetý pedagog Robert Čapek v reakci na  sloupek Tomáše Feřteka v Respektu s názvem Smrad a nezájem. Z učilišť jsme udělali odpadkový koš školství. „S tím, co napsal kolega, souhlasím. Ale chybí tam polovina argumentů,“ říká Čapek. Jaké to jsou? Podle vás není pravda, že učiliště plní žáci bez motivace, kteří nikdy nezažili úspěch ve škole

Divočina ve třídě. Co se událo jedno pondělní dopoledne ve 4.A základní školy za rohem

V základní škole, kterou mám za rohem, mi umožnili se přijít podívat do hodiny. A pak se děly věci. Ale začalo to už před tím. Jsem s učitelkou domluvená na pondělí, hodina začíná v deset. Nedostala jsem žádné instrukce, a tak píšu v pátek v půl osmé večer sms: „Omlouvám se, že jsem se neozvala dřív. Přijdu chvíli před hodinou, abyste mi řekla, jak se mám chovat. Každopádně budu sedět, ani nedutat.“ Přišla mi odpověď: „Klidně do hodiny zasahujte, ptejte se mě i