Finští školáci truhlaří, holky šijí plyšáky. Mají dobré vybavení a učitele, říká ředitel české školy, která se Finskem inspiruje

Zatímco v Česku teoretizujeme o znovuzavedení povinných dílen a pozemků do škol, finské děti ve škole truhlaří a šijí ostošest, a to již na prvním stupni. Jak je to možné? A co tomu brání u nás? „Ve Finsku dbají na to, co dává smysl, rozvíjejí místní tradici,“ říká ředitel svitavské základní školy Jiří Sehnal, který navštívil několik tamních škol. „Aby to dávalo smysl i tady, bylo by třeba splnit několik podmínek“. Proč finští školáci pracují zrovna se dřevem a textilem?

Na učilišti nám kontrolovali délku vlasů a zda máme čisté ruce, říká novinář a scénárista, vyučený elektromechanik

Tomáš Feřtek dramaturguje a někdy i píše detektivky pro Českou televizi. Dlouhá léta pracoval jako reportér týdeníku Reflex. A ještě dávno předtím, jako kluk, nastoupil do učení jako elektromechanik. Jak vzpomíná na učiliště? A opravdu dobrý řemeslník nepotřebuje maturitu? Proč jste šel po základní škole na učňák, a ne na gymnázium? Bavíme se o druhé polovině sedmdesátých let. Tehdy byla maturita výjimečná záležitost a gymnázium něco dost vzdáleného. Ale myslím, že to hlavní bylo, že já jsem moc nevěděl co

Učiliště shromažďují vzdělávací odpad? Ano, ale na řemeslo jdou i skvělí žáci. Učňovské školství by proměnily čtyři maličkosti

„Na učiliště nechodí jen žáci bez motivace, ale i kreativní, manuálně zruční, výborní pozorovatelé s nadáním pro řemeslo a pro život. Proti takovým jsou mnozí gymnazisté uvadlé květinky,“ říká dlouholetý pedagog Robert Čapek v reakci na  sloupek Tomáše Feřteka v Respektu s názvem Smrad a nezájem. Z učilišť jsme udělali odpadkový koš školství. „S tím, co napsal kolega, souhlasím. Ale chybí tam polovina argumentů,“ říká Čapek. Jaké to jsou? Podle vás není pravda, že učiliště plní žáci bez motivace, kteří nikdy nezažili úspěch ve škole

Divočina ve třídě. Co se událo jedno pondělní dopoledne ve 4.A základní školy za rohem

V základní škole, kterou mám za rohem, mi umožnili se přijít podívat do hodiny. A pak se děly věci. Ale začalo to už před tím. Jsem s učitelkou domluvená na pondělí, hodina začíná v deset. Nedostala jsem žádné instrukce, a tak píšu v pátek v půl osmé večer sms: „Omlouvám se, že jsem se neozvala dřív. Přijdu chvíli před hodinou, abyste mi řekla, jak se mám chovat. Každopádně budu sedět, ani nedutat.“ Přišla mi odpověď: „Klidně do hodiny zasahujte, ptejte se mě i

Jak se z bystrých kluků stávají skladníci, nebo spíš nezaměstnaní. „Ve škole na ně kašlou,“ říká učitelka angličtiny na SOU

Vtipní kluci na mopedu, co baví celou partu a dělají dobrovolné hasiče. Kluci, co imponují holkám. Co a kdy se s nimi stane, že jsou z nich nakonec skladníci na celý život, a to v nejlepším případě? „Tady na učilišti berou učně jako ´nestudijní materiál´, a tím pádem nikoho nezajímají. Musí si tu odsedět tři roky a víc od toho nikdo nečeká, ani oni samotní,“ říká Andrea Svobodová, učitelka angličtiny na SOU. „Od malička s nimi nikdo nepočítá a v tomhle věku je pak těžké

Děti milují soutěžení. Dělám to tak, aby občas vyhrál každý, říká učitelka 1.stupně

„Nemyslím si, že to je škola, kde by se děti teprve učily soutěžit. Znají to už z rodiny. Vždyť i maminky s dítětem v kočárku už děti navzájem poměřují: kdy to jejich udělalo to a tamto,“ říká Andrea Tláskalová, učitelka 1.stupně základní školy ve Zbirohu. „Takže i my ve třídě soutěžíme. Nejprve ale vždy vytvoříme bezpečné prostředí. Řekneme si s dětmi, že každý někdy vyhrává a někdy prohrává, zkrátka sláva vítězům, čest poraženým.“ Jaké soutěže  s dětmi hrajete? V češtině často pexeso. Obrázky dětem

Jak jsme ve škole volili prezidenta: vyprávění dvou učitelek, které se odvážily vnést horkou aktualitu do výuky

Nejznámější prezident je Donald Trump, ale děti si nakonec vzpomněly i na Tomáše Garrigue Masaryka. Jak se volba prezidenta republiky probírala ve škole? Tady jsou dva zajímavé příklady. Prezident by měl být hodný… Ivana Kopřivová, komunitní škola Molekula, Ústí nad Labem Napadlo mě, že bychom s dětmi mohli nějak probrat prezidentskou volbu a přemýšlela jsem, jakou formou to udělat. Považuju to za důležité, je to občanská věc a děti vidí billboardy prezidentských kandidátů, slyší, že se to ve společnosti řeší. Ale

Děti se učí navzájem a já se díky tomu často nudím, říká učitelka z věkově smíšené třídy

V mateřských školách jsou věkově smíšené třídy čím dál častější, pro základní školy to zatím neplatí. Přitom tam, kde jsou spolu v jedné třídě žáci různého věku, si to jednoznačně pochvalují. „Nemusíme řešit, že slabší děti něco nestíhají a nadané nemusí na nikoho čekat. Zkrátka jen spolupracují se staršími nebo mladšími, kteří se zrovna učí totéž,“ popisuje Jana Hrázská z chrudimské ZŠ Na rovině. Věkově smíšené třídy jsou asi největším rozdílem mezi klasickým a montessori vzděláváním. V takzvaných montessori trojročích spolu do jedné školní

Češi známky neprožívají, jsme nejméně soutěživá země ze všech, co znám, říká učitel s mezinárodní zkušeností

„V zemích jako Jižní Korea, Čína, Indie, Irán, ale i Rusko nebo Ukrajina probíhá nelítostná soutěž mezi dětmi už od prvních tříd základní školy. Takový stres jsme tady nikdy nepoznali,“ říká Pavel Kraemer, učitel, matematik a podporovatel inovací ve vzdělávání. Jak si česká rodina představuje dobré vzdělávání a jak to souvisí se známkováním? Běžná rodina uvažuje spíše tradičně. Bazíruje na výkonu a jeho hodnocení, a tedy i na známkování. Mnoho rodičů a ještě více prarodičů si myslí, že kdyby nebyly známky,